Svatební šaty

Zastávám názor a jistě ne ojedinělý, že jít si do salónu vybírat svatební šaty, by si měla nevěsta se svými kamarádkami a ne s budoucím manželem. Už kvůli tradici nevidět svou ženu v šatech dříve, než v onen slavnostní den.

Já se v salónu ocitl jaksi omylem a prý to bude vyřízeno „za chvilku.“ Už má nějaké šaty vyhlídnuté.
Uvnitř nás uvítaly tři dámy. Sukněmi délky nad kolena a botách na vysokém podpatku zdůrazňovaly své štíhlé postavy a výstavní nožky a upnutými halenkami dávaly najevo, že ani netrpí plochou hrudí.

Mé budoucí choti Adélky se ujaly dvě z nich, třetí mě usadila do křesla a zmizela za nimi. Po chvíli se vrátila a s milým úsměvem mi nabídla kávu v zázemí obchodu.
„Bude to chvilku trvat. Chcete-li kávu, můžete mě následovat?“

Následoval jsem ji rád. Její postava a vrtící se zadeček si vskutku zasloužil bližší upřený pohled. Slečně (nebo paní) mohlo být tak pětadvacet. Těžko říct, všechny byly upravené, načesané, nalíčené, hezké. Pochopil jsem, že Adély se ujala sama paní vedoucí, to byla asi ta nejstarší a já tu téhle zůstal na starost. Jistě by se též ráda zúčastnila výběru šatů a místo toho tu musí vařit kafe znuděnému chlapovi.

„Moc mužů sem nepřijde,“ začala sama s úsměvem. „Nebo přijdou, ženu tu ponechají a zase vyzvednou… To víte, vybrat si svatební šaty není jen tak.“
„To nevím. Já mám oblek už pár let. Doufám, že mi vydrží celej život a ulehnu s ním i do rakve,“ pokrčil jsem rameny. „Ale chápu, že pánská a dámská móda jsou neporovnatelné. Teda… ehm… spíš tomu vůbec nerozumím.“
„No… moc ne,“ žena chápavě přikývla a jak pokládala přede mne šálek s kávou, nahnula se a poskytla mi pohled… byl to jen mžik, protože jsem cuknul zrakem, jak mě totiž očima sama sledovala, mrcha jedna! Opět se pousmála.

„Jsem tu vlastně omylem. Žena… vlastně… snoubenka si usmyslela uspořádat si svatbu podle svých představ. Drahou agenturu se službami na klíč odmítla a teď lítáme, sháníme, zařizujeme a ve svatební den budeme úplně vyřízení. Snad budu schopen aspoň říct ano, než definitivně odpadnu,“ řekl jsem.
„Ach, vy chudáčku,“opáčila s hraným soucitem.

Jak tak seděla na kraji stolu, lem sukně jí vyjel až do půlky stehna. Tmavé punčochy jí obepínaly modelkovské nohy, zkrátka byla celá k nakousnutí. Jenže ne pro mne. Já měl před svatbou. Adéla má také své přednosti. Není sice tak „vymodelovaná“, ale která žena je, že jo? Já taky nejsem zrovna lev salonů a přece si mě žena vybrala ke společné cestě životem.

Ve společnosti té usmívající se slečny, jsem nějak ztrácel ostych, bavili jsme se více otevřeně a já jí prozradil, že v tom shonu příprav na svatbu jsme už skoro měsíc neměli sex
„Ach, vy chudáčku!“zopakovala a skoro se zajíkla. „Měsíc, to je strašné dlouhá doba! A v takto mladém věku…“
„A jaká byla vaše svatba?“ přehodil jsem list hovoru.
„Hm… taková obyčejná. Rozhodně ne stresová a tudíž jsme si ji užili,“ odvětila a mírně zrudla, když dodala. „Se vším všudy. Předtím i potom.“

Chápal jsem, co tím myslí a upil jsem kávy, zatímco ona došla ke dveřím, otočila klíčem a pak se ke mně obrátila.
„S tím vaším problémem bych si věděla rady, jak vám pomoct.“
„Ale to…“
„Pšššš… klid… nikdo nás nebude rušit,“ řekla tiše, rychlým pohybem si sáhla pod sukni, stáhla kalhotky, pohodila je na stůl a pak mi šikovnými prstíky rozepínala kalhoty a rukou zajela dovnitř. Ven vytáhla měkký váleček ocasu a hned ho jemně začala mnout, honit a ladit do provozního stavu.

Dřepla si přede mě a jakmile ho začala kouřit, projela mi tělem slast. Nejen z jeho masáže sevřenými rty, ale i pohledem na krásnou dívčí tvář, jak v podřepu má mýho čuráka zasunutýho v puse. To je pohled pro bohy a ještě jak to skvěle uměla. Nejen kouření, ale i dráždění na citlivých místech. Oči měla upřené v mé a já jen blaženě vzdychal.
„Gulp… gulp… gulp,“ rytmicky ho sála i když už ztvrdl a ztuhl na kámen.

Najednou se postavila, povyhrnula sukni a pak na mě obkročmo pomalu nasedala a rukou si ho sama nasadila mezi pysky.
„Ohhh… jak je tvrdej… Bože,“ vzdychla a já cítil, jak jí roztahuju poševní svaly a nořím se do hlubin rozkoše a slasti. Pak dosedla a já ho v ní měl zaraženýho až po kořen.
Začala se se mnou vášnivě líbat s divokou výměnou jazyků a a já jí rukama mnul přes halenku prsa.
„Ukaž mi je,“ chvatně jsem jí rozepínal knoflíčky.

Po halence následovalo chvatné rozepnutí bílé krajkové podprsenky a pak jsem spatřil ty nádherně pevné kulaté melounky. Takový božský prsa jsem už dlouho nedržel v ruce, pokud vůbec někdy. Adéla měla prsa menší, klasický dvojky a tohle bylo něco mezi trojkami a čtyřkama. Nebyly to megacecky, ale do dlaně se mi rozhodně nevešly. K jejímu tělu však nádherně pasovaly. Mnul jsem je, líbal a jazykem laskal tvrdé bradavky a olizoval dvorce. Nemohl jsem se jich nabažit.
Ona na mně stále strojově odsedala a vrážela si ptáka hluboko do čvachtající kundy.
Podebral jsem ji za zadek a sám nadzvedával a ona vzdychala a sténala prožívanou slastí.
„Jo… jo… vystříkej mě… chci to cejtit… už… budu… ohhh…“ poskakovala na mě stále rychleji, já cítil taky blížící se okamžik vyvrcholení a ve chvíli kdy mi ho poševními stahy začala drtit, jsem se do ní udělal a umocnil tak její právě prožívaný orgasmus.

Mocnými výstřiky jsem jí plnil pochvu semenem. Ne, že bych si ho nehonil, ale tohle bylo něco úplně jinýho. Prostě rozkoš z jiný kundy. Takovej chlapskej oplodňovací pocit.

Vždyť s Adélou už jsem rok a rozhodně jsem jí byl doposud věrný. No a možnost zašoustat si s jinou babou, to je prostě super bonus, která se ne každému podaří. Sice nejde o city, ale o tělesno… ale ženský to tak neberou. Ocas v jiný díře berou jako nevěru a zradu a jen těžko se to napravuje, pokud vůbec to napravit jde.

Dívka ze mě sesedla a kamsi odběhla, já se rychle upravil a když se vrátila a odemkla, byla zase jako dřív.
„Půjdu se za nimi podívat,“ řekla a já dopíjel chladnoucí nápoj.

***

Naše dostaveníčko zjevně prošlo bez povšimnutí a Adéla byla celá rozzářená a rozesmátá. Prodavačky naopak vypadaly dost uondaně, ale snažily se profesionálně usmívat. Asi tu vyzkoušely veškeré nabízené modely.

„Jsme hotoví, doufám, že ses tu moc nenudil,“ uvítala mě Adéla.
„Tak děkuji a za týden se tu zastavím…“ loučila se s prodavačkami. Šaty si vybrala a jen potřebovaly drobné úpravy od švadleny.
I já se rozloučil s pohledem upřeným na třetí prodavačku. Dodnes nevím, jak se jmenovala a už jsem ji neviděl. Do salonu jsem už nikdy nevkročil.

***

A svatba? Jo, vyvedla se a vše proběhlo skvěle. Adéla měla šaty opravdu přenádherné, taky za ty prachy…
I svatební noc proběhla se vším všudy. Po těch několika týdnech abstinence byla Adéla dost divoká a tu noc jsme zřejmě zadělali na naše první dítě.