Vánoční příběh

Venku se již smrákalo, prodejce kaprů balil svůj krámek, když k prázdným kádím přiběhl malý chlapec a zklamaně hleděl do vody.
Když k němu došla matka, kluk smutně řekl: „Nic, mami. Přišli jsme pozdě.“
„To nic, Tomášku. Uděláme si řízek,“ odvětila hezká, štíhlá hnědovláska.

Muž v krámku se zarazil.
„Promiňte, mladá paní, ale na Vánoce nemít rybu? Vím, že řada lidí je nejí, ale jelikož vy mezi ně nepatříte, mám pro vás nabídku. Když chvilku počkáte, vezmu vás sebou na sádky. Vlastním je a tam se ještě nějakej ten kapřík určitě najde, souhlasíte?“
„Jó, mamííí, pojedeme,“ dychtivě se ozval kluk, než matka mohla cokoli říci.

***

V autě se žena trochu rozpovídala. Před Vánoci nic nestíhá a i rybu shání na poslední chvíli, jenže navečer už je všude vyprodáno.
„Budu vám vděčná za cokoli. Tomášek o ničem jiném nemluví, ve škole malují ryby a přání k Vánocům je ve tvaru ryby. Nevím, co s tím všichni mají?“ usmívala se žena a muž ji po očku pozoroval. Líbila se mu. Měla sice už caparta, ale kolik jí je, nejvýš pětadvacet?

***

„Tak tohle je moje království,“ rozpřáhl muž ruce na dvoře rybářství.
„Půjdeme k tamté nádrži. Nejsou tam jen kapři, ale i jiné extra kousky. Tak co byste si dali, co?“ obrátil se muž na chlapce. „Je tu amur, lín, bolen, štika, okoun…nebo sumce? Mám tu hezký kus v kádi v hale.“
Chlapec byl nabídkou zaskočen, stejně jako matka. V rybách se nevyznali.
„No… ehm… snad jen toho kapra. Nemám zase tolik peněz a ty ryby budou asi drahé, ne?“ ozvala se žena.
„Na tyhle kusy mám extra ceník. A neplatí se penězi,“ řekl muž.
„A čím tedy?“
„Vaším časem. Čím více mi ho dáte, tím větší je kupní síla,“ muž se posmál a žena zrudla.
Pochopila, kam míří.

„Jste sprosťák… Myslíte si, že…? Nejsem žádná rajda. Tomášku, jdem!“ obrátila se na syna a popadla ho za ruku.
„Počkejte!“ řekl muž smířlivě. „Nechtěl jsem vás urazit. Ano, je to tak, jak jste pochopila. Jste velmi hezká… omlouvám se. Rybu vám dám zadarmo… když jsou ty Vánoce. Kolik chcete, dvě, tři kila?“
„Dva a půl,“ řekla žena a tvářila se odměřeně. Byla opravdu uražena. Co si ten chlap myslí? Že dostane rybu za sex? Ať si ho vyhoní, když je nadrženej a neobtěžuje zákaznice.

Muž za bedlivého dozoru chlapce vylovil kapra, zabil, vykuchal a naporcoval.
„Prosím, mladý muži,“ podal chlapci igelitku. „Hezké Vánoce.“
„Nikdy nezůstávám nikomu dlužna. Tak kolik?“ žena vytáhla peněženku.
Muž dal ruce za záda.
„Nic nechci. Opravdu. Berte to jako dárek… peníze opravdu nechci.“

Žena si ho bedlivě prohlížela. I přes tu nechutnou nabídku, jí byl muž vcelku sympatický. Odhadem asi čtyřicátník, udělaný a vysoký, jen působil mírně zanedbaně. Asi není ženatý, proto ten návrh. A rybu jí dává zadarmo, ač na nic nepřistoupila. Je divnej.
„Hm… tak dobře. Dejte mi na sebe číslo… po svátcích se nějak domluvíme,“ řekla a muž jí ho poslušně nadiktoval.

***

„Máme rybu, hurá,“ radoval se Tomáš cestou domů.
Matka mlčela. Přemýšlela celu dobu o tom divném návrhu. Těšilo ji, že je pro muže stále přitažlivá, sama si to o sobě nemyslela a dumala, jestli to má nechat plavat, nebo se s ním zkusit vyrovnat, ač o to nestál. Zatracenej chlap! Jako by neměla svých starostí dost!

Rozvedená je už druhý rok, exmanžel o kluka nestojí a rodiče jí letos sdělili, že si jedou Vánoce užít do Rakouska a ona tak zůstane sama se synem. Bezmezně ho milovala, ale i tak ji samota tížila… cítila se ještě mladá na život jeptišky.
„Ten pán byl hodnej, viď?“ ozval se Tomáš.
„Jojo,“ odvětila roztržitě. „Proč to říkáš?“
„Že by mohl s náma tu rybu sníst u stolu. Když babička s dědou nepřijdou,“ děl Tomáš bezelstně.

***

Na Štědrý den si Pavel připravil pěkného pstroužka. Po večeři si otevře vínko, sedne si k televizi, ostatně jako každý rok. Už od rána měl zapnuté pohádky, z nichž většina mu připomínala dětství.
Nyní už měl čtyřicítku na krku a žil stále společně s rodiči, než mu zemřel táta a loni i máma. Pak v bytě zůstal sám. Doposud se neoženil, takže rodiče se nikdy neradovali z vnoučat. Jejich naléhání, aby si někoho našel, vždy na čas utichlo po nějakém nezdaru z mnoha jeho pokusů o seznámení. V mládí se jednalo hlavně o sexuální známosti, pak začaly převažovat vdavekchtivé ženy, následovány fúriemi zoufale lovícími muže-oplodnitele. Když překonal toto období, zbyly tu rozvedenky a těch pár dosud svobodných, pro něj však neatraktivních.
Dokud žila matka, sex si vybíjel v „Domě rozkoše“ na kraji města, kde si vyklepal pytel s některou z holek, když zemřela, využil občas eskort servis, než…

„Cink, cink,“ ozval se zvonek a přetrhl mu myšlenkový pás.
„Ahoj… máme jen hoďku. Karel šel za rodiči,“ hrnula se dovnitř sousedka Lenka, jeho pravidelná zbavovatelka semene.
Když mu zemřela matka, na čas mu ji docházela nahradit, uvařit, vyprat, vyžehlit a… jednoho večera mu nabídla i sexuální výpomoc. Její muž pochopitelně nic netuše, manželce ve výpomoci sousedovi nebránil. Nikdy by ho nenapadlo, že by v obtloustlé a o deset let starší ženě mohl Pavel najít zalíbení a rozkoš. Našel a našla ji Lenka, čas od času si spolu zašukali. Vyšlo to i na Štědrý den.

„Tady máš bramborovej salát,“ položila na linku misku, ohnula se a vykasala si nad pas domácí šaty. Bílé polokoule zadnice se na Pavla usmívaly.
„Dělej,“ pobízela ho netrpělivě. Nebyl čas na nějaké citové projevy.
Pavel si uvolnil kalhoty, ale ocas mu nefungoval na povel. Tak moc ho Lenka zase nevzrušovala.

„Bože..co je s tebou?“ otráveně se otočila, klekla si na podlahu a začala mu ho kouřit. Při jejím intelektu ji nenapadlo, že nemusí být dostatečně atraktivní pro mladšího muže a sála ho skoro zuřivě, až nakonec dosáhla úspěchu.
Tvrdý ocas Pavel do ní zasunul zezadu až po koule. Protahoval jí díru pomalými přírazy a za jejích hlasitých stenů zrychloval a dorážel stále prudčeji.
„Oh… oh… už… budu… Bože… ty… seš… jooooo… úúúúúúh,“ Lenka se udělala a domů si nesla velký příděl semene v kundě.
„Nechceš večer k nám zajít? Karel si dá pivo a chrní a já čumím na bednu…“ zeptala se na odchodu.
„Uvidíme,“ odtušil Pavel a zavřel dveře.

***

Nakonec k sousedům zašel. Bylo nějak po osmé a Karel právě otvíral koňáček, jež nalezl pod stromečkem. Lenka by se Pavlovi zase ráda předvedla ve slušivém sexy prádélku od manžela, ale nemohla. Karel byl ještě střízlivej.

Po kdovíkolikátém přípitku nakonec Karel vytuhnul a chrápal, až okna drnčela. Pavel konečně mohl ocenit prádlo, jak se mu Lenka předvedla. Její odkvetlou povadlou krásu však už nezachránilo ani ono. Samozřejmě se ale dočkala pochvaly a Pavel zase smyslného vykouření, hned vedle chrápajícího manžela. Tentokrát byla kuřba pomalá, Lenka snaživá a plně se věnovala citlivých místům. Polaskala uzdičku, olizovala a cumlala žalud a vůbec ho sála velmi smyslně, za což byla odměněna výstřikem hluboko do krku. Ani kapka nepřišla nazmar.
Poté společně odvlekli spícího Karla do ložnice a Lenka se Pavlovi oddala v dětském pokoji.
Odtud by dobře slyšeli, kdyby se Karel probral a šátral po bytě… Nic se však nestalo a sex v klasice, na koníka a vkleče zezadu nebyl ničím rušen a oba si to velmi užili. Pavel měl dobrou výdrž, poskytl Lence maximum rozkoše a její naběhlý poštěvák i megacecky si přišly na své. Mlaskavé zvuky, hekáním vzdechy a steny zněly pokojem až oba zaúpěli slastí, když společně vyvrcholili a krásně se tak na Štědrý večer obdarovali sexem.

***

Ráno si Pavel dopřával ve vaně horkou koupel, když se náhle zaposlouchal a slyšel tlumené, jakoby hekavé zvuky. Usmál se. U sousedů právě šukali v koupelně. Jelikož oba byty měly společnou odtahovou větrací rouru, bylo všechno slyšet.
Pavla napadlo že Karel dohání, co včera zameškal a Lenka si přijde na svý. Po tom maratonu včera, musí teď být nadšená…

Když pak přemýšlel, co si dopřeje na Boží hod k obědu, vyrušila ho textovka.
-ZA KAPRA VAS ZVU NA OBED. HOROVICKA 1279, MIRKA JANOTOVA-
Áááá… to je ta ženská s klukem, vzpomněl si. Za tu rybu má jít na oběd? Peníze nechtěl, sex nebyl, tak aspoň revanš jídlem. Proč ne?
Co ale vzít sebou? Lahvinkou neurazí a klukovi… Zapátral v krabici hraček ve svém pokoji. Už to má. Ruská digitální hra (elektronika) s hrou „Chobotnice,“ „Jen počkej“ apod.
Měl jich několik. Jistě, je to neuvěřitelné retro, ale kluka by to mohlo chytit. Aspoň na chvíli. Naskládal tam baterky a světe div se, hry fungovaly!

***

Příjemným zjištěním pro Pavla bylo, že žena žila sama. Měl strach z nějakého nabručeného manžela, co by si s ním povídal a tak, ale ten tu nebyl.
Žena se mu představila jménem, nabídla tykačku a celá byla nesvá a nervózní. I v rozpacích jí to ale velmi slušelo. Byla i slavnostně ustrojená a nalíčená, i když to nepotřebovala.

Za víno poděkovala, uložila ho do lednice a Tomáš táhl Pavla ke stromku, kde mu ukazoval, co mu Ježíšek přinesl.
„Neuvěřil bys, co mi Ježíšek nechal pro tebe u mě,“ řekl Pavel. „Protože věděl, že dnes sem přijdu a na návštěvu se nechodí s prázdnem, posílá ti tohle,“ podal mu umně zabalený balíček. Ještě, že našel doma nějaký vánoční papír.
„Co to je?“ divil se Tomáš.
„To já přece nevím. Je tam napsáno „pro Tomáška“. A to jsi ty,“ usmál se Pavel.

Po rozbalení nastalo velké překvapení a ticho.
Ovšem jakmile Pavel ukázal, jak to funguje, propukl velký jásot a z kuchyně byla přivolána mamka, která opět upadla do rozpaků, co že si dělá za škodu.
„Jakou škodu? Tohle mám doma roky. Sama to určitě znáš,“ tiše k ní pronesl a Mirka kývla.
„Koukám, že i Tomovi to dělá radost. No, aby mu vydržela,“ podotkla a vrátila se ke sporáku.

Až do oběda Tomášek Pavla nikam nepustil a po jídle ho Mirka uložila na polední odpočinek, kdy po chvilce usnul a Pavel se mohl věnovat jí.
„Moc děkuju za pozvání. Nečekal jsem to a vlastně nevím, co říct… za to všechno… jak… no prostě…“ zrozpačitěl.
„To byl Tomáškův nápad. Za tu rybu… a že se mu líbíš. Víš, on tátu vlastně nikdy pořádně nepoznal. Když ještě s náma žil, tak se mu stejně nevěnoval… a nestojí o něj ani dnes. Prostě Tomáš se fixuje na každýho chlapa, kterej se kolem mě mihne. Asi to dělá podvědomě, ale táta mu prostě v životě schází. Teď jsi to odnesl ty. Ale neboj, Po svátcích zase objeví někoho jiného…“
„A co kdybych nechtěl, aby hledal někoho jiného?“
„Jak to myslíš?“
„Že bych si začal namlouval jeho maminku.“
„Jako ty… a já?“ zrudla Mirka.
„Vím co jsem podělal a rád bych to zase napravil. Moc se mi líbíš… vážně… moc,“ naklonil se k ní, aby ji políbil. Neuhnula. Přijala něžný polibek. Pak další… až skončili ve vášnivém objetí a divokém líbání. Jejich jazyky se střetly v souboji, jeho ruce se dotkly ňader, rýsující se pod blůzou a prsty rozepínaly její knoflíky.

Mirka neměla podprsenku, což Pavla překvapilo, ale pochopil. Měla je krásně pevné, velikostí tak akorát do ruky. Vzdechla, když jí je stiskl a prsty přejel tvrdou rozinku bradavky.
Její ruce mu svlékaly košili a on jí zabloudil pod lem sukně a začal ji vyhrnoval.
„Ne… prosím, teď ne… nemůžu… víš,“ zadržela mu ruku.
„Promiň,“ Pavel se vrátil zpět na její prsa.

Odhalil je v celé nahé kráse a plně se jim věnoval. Rukama i jazykem a Mirka jen slastně vzdychala. Jak už dlouho necítila žár rozkoše.
Pavel měl v kalhotách péro naběhlé k prasknutí, ale neodvážil se ho sám vyndat ven. Ona mu také nechce ukázal píču.
Ale dočkal se.
Mirka mu rukou přejela bouli v rozkroku a zeptala se tiše: „Chceš… ho… vykouřit?“
Nečekaje na zbytečný souhlas, sama mu ho uvolnila a hned se rty nasunula na trčící stožár. Kouřit uměla. A dobře.

Zatímco Pavel se zalykal prožívanou slastí, Mirka kouřila jeho chloubu s náležitou pečlivostí. Ptáka nekouřila ani nepamatuje a byla ráda, když může někomu zase působit slast a rozkoš. Tento ocas nebyl tak velký, aby jí činil potíže zasunout si ho více do krku a pojmula ho skoro ke kořenu, čímž Pavlovi zvyšovala slast. Znala i citlivá místa, pohrávala a mazlila s s nimi, až Pavel zaúpěl „už….budu,“ a po chvilce se mu ocas zacukal a uvolnil stavidla semenovodu.
Mirka ho držela v ruce a mířila si na prsa, kde se jí rozstříkly mohutné cákance semene. Honila ho a vymačkala z něj všechno, než se natáhla pro ubrousky, utřít ze sebe tu nadílku.

„Seš skvělá… rád bych ti to oplatil,“ řekl Pavel.
„Já… teď nemůžu… mám… svý dny, chápeš,“ zrudla Mirka. „Dej mi čas.“

Popili trochu vína, když se Tomáš vzbudil a přisál se na Pavla jako klíště. Ten u nich nakonec zůstal na večeři a dokonce chlapce osobně uspal pohádkou, kterou si vymýšlel, když ležel vedle něj, zíral do stropu a Tomášek poklidně usínal s hlavou na jeho rameni.

***

S Mirkou se políbili, když se loučili a sotva zaklaply dveře, vyřinuly se jí slzy z očí. Tomáška nepoznávala. Na nikoho se tak nelepil, jako dnes na Pavla. Viděl ho podruhé v životě a takový zájem? A ona? Sice se nemilovali, ale… kouřila mu brko… to už je vlastně sex… a přiznává, líbí se jí. Bylo ji s ním hezky. Jen ho neměla čas více poznat… být s ním delší čas o samotě. Snad bude ještě příležitost.

Pavel taky strávil noc přemýšlením. Mirka se mu líbila, kluk taky, ale… byl už příliš dlouho sám a tohle mu převrátí život naruby. Dá to? Má na to?

***

Na Štěpána místo na koledu, šel na radu k sousedům. Karel sledoval televizi, nenechal se rušit a Pavel se usadil v kuchyni, kde Lenka kmitala u přípravy oběda.
Vyposlechla jeho pochybnosti a řekla: „Seš dlouho sám a máš nejvyšší čas to změnit. Ženská se ti líbí, dítě taky, tak nad čím váháš? Jasný, že se ti změní život… a bude hůř,“ zašklebila se nad jeho ustrnutím.
„No co koukáš? Určitě jí ještě uděláš jedno dítě a to bude žůžo s miminem. Uvidíš. Ale přežili to všichni, přežiješ to taky. A jak dítě roste, je to to nejkrásnější v životě. Řeknu ti rovnou, kdybych na to měla, ještě si jednoho sviště pořídím. Fakt.“

Domů Pavel odcházel nalomen, přece jen počínajícímu vztahu dát šanci.

***

Mirce zavolal až po dvou dnech, kdy již se začala obávat, že se neozve. S Tomáškem nebylo k vydržení a Pavla pozvala raději až po obědě, kdy spal a mohli si chvilku nerušeně povídat.

Hned po příchodu se na sebe vrhli a divoce a vášnivě se líbali. Vášeň s nimi lomcovala, jenže… na to nebylo dost času.
„Mám pro tebe takovou… no… nabídku, jen nevím, zda ji přijmeš,“ začal Pavel váhavě.
„Začínám se bát,“ usmála se Mirka.
„Jde mi o Silvestra. Každý rok pořádám zábavu přímo v rybárně, v jídelně je velký prostor a zaměstnanci se tam vejdou. Seženu kapelu, zaplatím raut… chci se ukázat jako dobrej šéf a ne kapitalistickej vydřichud,“ pousmál se Pavel. „Rád bych, abys tam šla se mnou.“

Mirka se na chvilku zamyslela.
„To půjde. Chtěla jsem být u našich, ale tohle, hmm… já si to zařídím,“ ale pak vyhrkla: „Jen nemám co na sebe,“ vynesla typicky ženský problém.
„Není to ples, ale zábava. Můžeš jít v čemkoli, ale tobě sluší všechno,“ usmál se Pavel a políbil ji.
Mirka uvařila kafe a sotva se Tomášek probudil, Pavel je oba vzal do kina na nový dětský film. Jejich spokojenost byla veliká.

Večer pak mu Mirka volala, že rodiče souhlasí a může jít na tu zábavu.

***

Pavel naschvál zajel pro Mirku dřív, doufaje, že ji zaskočí nepřipravenou, polonahou a že ji prostě a sprostě ošuká, ale ta mu vypálila rybník.
Ne, že ho tak brzo čekala, ale už byla vykoupaná, načesaná, nalíčená a oblečená ve slušivých šatech. Tím pádem na sebe nenechala sáhnout a tak si mohli jen povídat.
„Co ty vlastně děláš? Nikdy na to nepřišla řeč,“ nadhodil Pavel.
„Kancelářská síla na Magistrátu, odbor majetku města,“ odvětila Mirka. „Nic moc, ale stálý plat a teplo v zimě. Doma topení škrtím, abychom vyšli.“
„Tobě exmanžel neplatí alimenty?“
„Platí, neplatí, jak se mu chce. Rozhodně ale jen to, co musí. Dám ho k soudu, ten se vleče, on rychle něco zaplatí, tím ukáže dobrou vůli, tak to jede zase nanovo,“ bručela Mirka smutně.
„A rodiče ti nepomůžou?“
„Naši těžce nesli rozvod. Táta se ve Štefanovi viděl. Kutili furt něco v dílně… Nakonec mi máma vmetla do tváře, že za to, že má jinou, můžu já. Kdybych se prej v posteli víc snažila, neuteče mi… Každýho chlapa zajímá jen jídlo a sex. A když to nemá, najde si jinou ženskou. Skoro rok jsme spolu nemluvily. Pak se omluvila, ale to se zapomenout nedá. Usmířilo je hlavně to, že Štefan opustil i tu milenku a pokud vím, má už asi třetí. Všechny nabušil, takže s alimenty to bude ještě těžší. Nerada o tom mluvím. Nevím, proč jsem ti to všechno řekla,“ uzavřela Mirka smutné vyprávění.

„Takže administrativu máš v malíku?“ otázal se Pavel.
„No… jo. Psaní na stroji, teda na PC, trochu němčinu, jednoduchý účetnictví,“ počítala na prstech.
„Nechceš dělat pro mě, v rybárně?“
„Ale…já…“
„Přesně to, co teď děláš a znáš. Papíry, domluva schůzek… prostě sekretářka se vším všudy. Za jiný peníze než máš, ovšem,“ Pavel se pousmál.
„To je velkorysá nabídka, ale… lidi si nás spojí a dostanu se do řečí, že s tebou…“ obávala se Mirka.
„Tak velkej podnik zase nejsme. Účetní je externista a ostatní papíry si z větší části dělám sám a než umřela matka, tak ona. Dost se v tom topím. Pomůžeš mi?“
„Tak jo… ale předtím to ještě chci vidět,“ kladla si Mirka podmínku.
„To uvidíš. Klidně ještě dnes,“ souhlasil Pavel. „A vůbec, už abychom pomalu vyrazili.“

***

Silvestrovská zábava se vydařila. Spolupracovníci Pavlovi u panáka gratulovali, jakou si našel pěknou kočku, Mirka si prohlédla budoucí pracoviště a bylo krátce po jedné, když se lidé začali rozcházet.
„Kam půjdem?“ nadhodil Pavel. „Ke mně?“
Mirka mlčela. Ještě nikdy u Pavla nebyla… riskne to, jít se milovat do cizího prostředí?
„Tak jo,“ zachumlala se do šály a zavěsila se mu za paži. Cítila se vzrušená i nervózní.

***

„Tak tě tu vítám,“ natáhl Pavel ruku do nitra bytu velikosti 3+1 v činžáku, postaveném v ½ 20.století. Ač se velmi snažil, staromládenecký styl se nedal skrýt. Jinak se ale o byt a o pořádek staral, to Mirka zkušeným zrakem poznala. Kvůli tomu tu ale nebyla.

Pavel ji provedl až do ložnice, kde ji objal a začal líbat. Chvíli ho nechala a pak se odtáhla.
„Něco ti řeknu. Tehdy, jak si mně nabízel rybu za sex, jsem tě měla za prasáka. Pak se to změnilo a teď s tebou jdu do postele dobrovolně. Sice se ještě pořádně neznáme, ale už si získal mě, Tomáška a nabídl mi zaměstnání. Jaký vlastně jsi doopravdy já nevím. Není to jenom hra a až dostaneš, co chceš, všechno skončí? Zklamal bys nejen mě, ale toho kluka a to by mě mrzelo a bolelo obzvlášť,“ řekla Mirka vážně.
„Jak ti mám dokázat, že to myslím vážně?“ opáčil Pavel.

Mirka se usmála.
„Dokonči to, cos chtěl udělat už na Boží hod. Nemohla jsem s tebou spát, teď můžu. Buď ale něžnej, nedělala jsem to vážně dlouho…“ a vzpažila ruce, aby jí mohl šaty přetáhnout přes hlavu a pak zíral na sexy prádlo tělové barvy.
„Bože… seš tak sexy,“ vydechl a Mirka se zarděla. Byla sice o více jak deset let mladší, ale o svém těle měla pochybnosti asi jako každá žena. Každý faldík ji vadil a považovala ho za zhoubu na těle. Tyto věci byly ovšem pro muže neviditelné i pro Pavla, když ji opětovně začal líbat, hladit po těle, aby posléze padli do postele, nazí a dychtiví.
Mirka se opět dočkala slastné masáže a pomazlení prsou a když jí pak v klíně rejdil mrštný jazyk, byla její rozkoš dokonalá. Pavel jako by znal všechna zákoutí slasti a přesně ta vyhledával a laskal.
„Och… och… oáááááách,“ Mirka vyvrcholila a uvolněný sladký nektar hned Pavel pohotově slízal a než se nadála, zajel tvrdým kyjem do její mokré tůňky.

Ještě neodezněl první orgasmus a už se jí valil tělem druhý. Stačil silný pocit výplně pochvy a tření při rytmických pohybech. Slast v klíně i ležící muž na ní, to vše se slilo v silnou rozkoš končící orgasmem.

Strojové pohyby neustávaly, zato Mirka již byla vyřízená. Po tak dlouhém půstu dva orgasmy byly moc. Zkusila Pavla nějak urychlit.
„Ah… ah… seš skvělej… chci abys mě… oh… celou… vystříkal… chci… cejtit… horký semeno… stříkej, stříkej… do svý… ee… děvky,“ trochu jí to poslední slovo nešlo z úst, ale řekla to.
Pavel naštěstí byl normální chlap, slyšel na to, zrychlil přírazy a pak už cítila záškuby a trhavé dávky semene v pochvě. Byl to slastný pocit.

Pavel se odvalil stranou a z pochvy jí tekly čůrky šťáv a semene, jak byla přeplněná. Doufala jen, že právě neotěhotněla. Nebrala nic. No nic, prášek „po“ to pojistí, uvažovala. Pak usnuli.

***

Dopoledne se Mirka vytratila, ani na snídani nepočkala a před obědem se u dveří zjevila sousedka Lenka. Usmívala se jak sluníčko a nezakrývala, že pod domácími šaty je nahá.
„Karel přiveze na oběd rodiče. Máme chvilku na novoroční potěšeníčko,“ vrněla a hrnula se do kuchyně, kde se lokty opřela o stůl a vyhrnula si šaty nad pas.

Jindy by jí Pavel protáhnul rád, ale po noční šoustačce měl problémy s erekcí. Přece jen, mladé, hladké tělo Mirky a padesátiletá almara, to je rozdíl.
„Nejde to… měl jsem tu návštěvu,“ broukl.
„Ten tvůj novej objev? No, to se nedivím, že seš vymačkanej jak citron. Teď mám utrum viď? Zase budu muset nutit Karla. Ten se zmátoří jen když má náladu a tu má čím dál tím míň,“ Lenka si stahovala si šaty zpět.

„Možná kdybys mi ho pohulila?“ zkusil to Pavel a Lenka si dřepla a začala mu sát povadlý stonek ocasu.
Její snaha se neminula účinkem a když ho měl tvrdýho jako kost, rychle se přesunuli do ložnice, kde si klekla na kraj postele. Pavel zůstal stát a nabodl ji zezadu ve stoje. Šaty si Lenka přetáhla přes hlavu, aby si mohl pohrát s jejími svěšenými balóny a pak jen slastně hekala nad jeho přírazy. Pavel ji píchal víceméně bez zájmu, spíše, že je to nejspíš naposled. Poté, co poznal Mirku, ho Lenka už nepřitahovala a nahá už vůbec ne.

„Máš ho… krásně… tvrdýho… seš… hluboko… Božee… budu… na… to vzpomínat… ach… ano… jo… jooo… mrdej měěěě,“ krotila se, sténala a pak vyjekla v orgasmu a poševními stahy z něj vymačkala poslední zbytky semene. „Už musím… pa,“ vlepila mu vášnivou pusu a zmizela a Pavel se svalil na postel a hluboce usnul a prospal celý den.

***

Další dny byly naplněny sexem i všedními rodinnými starostmi. Pokud to šlo, s Mirkou se sešli u něj si zaskotačit a jinak byl on u nich. Nejdřív do večera, později už i na noc. To už se milovali i tam, ale Mirka nebyla uvolněná „co kdyby se Tomášek vzbudil,“ říkala…
Nakonec se Pavel přestěhoval do jejího bytu. Svůj pronajal a časem i Mirka ztratila stud a milovali se kdekoliv a kdykoliv bylo možné, dokonce i po pracovní době u ní v kanceláři.

***

Po roce se vzali a pokoušeli se o dítě. Pravidelně spermatem plněná děloha přinesla kýžené těhotenství, jenže Mirka potratila. Ani druhý pokus nevyšel a ortel lékařů byl nemilosrdný. Mirka už děti mít nemůže.

Smířili se s tím a upnuli se na Tomáška. Ten Pavla vzal za otce, chodil do rybářského kroužku a stal se sportovním rybářem. Rybaření propadl i Mirčin otec a tím se Pavel definitivně stal členem rodiny. Ovšem neměli před sebou život jen zalitý sluncem… To ne.