Ze života bohaté byznysmenky

Lizy vstala, přes nahé tělo si přehodila plášť a tiše opustila lože, kde ležel a spal pohledný mladý muž s vypracovanou muskulaturou. Jeho tělesná výbava i v klidovém stavu vykazovala nadstandardní rozměry, ale tak to bylo správné. Objednávka zněla jasně, jinak by si ho do lože nevzala.

Sešla do kuchyně v přízemí, kde narazila na služebnou Dagmar. Byla jednou z mála, ke kterým měla Lizy absolutní důvěru, tak jako ona byla plně oddána své paní. Dalo by se říci, že v jistém smyslu slova byla její nejlepší přítelkyní.
„Snídani si udělám sama. Vyřiď ho nahoře. Tady je šek,“ podala jí vyplněný lístek a Dagmar beze slova šla.

***

V posteli stále muž tvrdě spal, když se Dagmar u něj postavila a zálibně hleděla na jeho nástroj lásky.
„Ten je,“ mlaskla a sundala si sukni i kalhotky. U paní už se jednalo o vyřízenou věc, tohle bylo mimo objednávku.
Sklonila se ke spící postavě, opatrně uchopila úd, přetáhla předkožku a jemně začala sát. Ocas jejím uměním pomalu tuhnul, napřimoval se a… ejhle, mladík již měl otevřené oči.

„Gulp… gulp… dobré ráno,“ pozdravila toho, který jí chtivě rukou zajel pod košili na prsa.
„Počkej,“ řekla Dagmar a na mladíka nasedla v šedesát devítce.
Teď se mohl věnovat jazykem její nadržené dírce a ona dál sála ten nádherný ocas nadpozemské velikosti.

Když se nabažila kouření, mladík ji otočil na záda a prudkým přírazem vnikl mezi její doširoka roztažené nohy.
„Oááách… to bolí… pomalu,“ zaskučela a další přiražení již bylo pomalejší a obří ocas se do ní postupně zanořoval celý až po koule.
Rytmické přírazy pomalu přiváděly Dagmar na vrchol rozkoše. Cítila každou žílu na jeho kyji, kterým jí roztahoval klín do maxima a žaludem jí dorážel až někam do žaludku. Bylo to bolestivé a zároveň omamující. Uvolňovala proudy šťáv a hlasitě sténala pod nápory svalnatého mladíka, který ji líbal a mnul, hladil a mačkal jí prsa. V uspokojení ženy se vyznal a ve chvíli, kdy vykřikla v dosažení orgasmu, vypustil do ní semeno. Neptal se, nezajímal se zda může, prostě se do ní vystříkal.
Horké výrony semene v ní vyvolaly další dávku slasti a když z ní vyjel a jeho tyč pozvolna měkla a klesala, z kundy se jí vyvalil proud semene.

Ještě chvíli leželi v objetí, líbali se, hladili a vydýchávali, až vstali. Mladík dostal šek a Dagmar ho zadním schodištěm vyvedla ven. Zde měl mladík zaparkované své Maserati GranTurismo (nebyl to zjevně žádný chudák), nasedl a odjel.

Zakázka mu skončila příjemným bonusem. Sex se služebnou nebyl v plánu, ale proč by se tomu bránil? Věděl o svých schopnostech, koneckonců byla to jeho práce a žena je také jen člověk se svými potřebami a touhami…

***

Lizy Nevada se vlastně jmenovala Lisbeth, ale jméno se jí nelíbilo. Rodiče jí říkali Lili, později jí to přišlo příliš dětinské pro obchodní jednání a pro život, a tak se přejmenovala na Lizy.
Kariéru úspěšné byznysmenky zahájila v jisté menší společnosti, kde bez skrupulí přes postel vystoupala na žebříček hlavní manažerky, poté se zbavila všech těch panáků okolo, společnost ovládla, vytunelovala a šla dál. Takto to provedla několikrát, než získala solidní finanční základ pro vybudování vlastního impéria.
Časem pronikla i do temných zákoutí nelegálních obchodů, stala se tvrdou a obávanou obchodnicí se vším, co přinášelo zisk a jak bohatla, zároveň stárla a skoro zapomněla, co je mít soukromý život, muže, rodinu.

Udržováním se ve formě stále k sobě vábila muže, ale žádný jí nebyl dost dobrý za životního partnera. Stanovila si totiž podmínky a ty splňoval málokdo. Vlastně nikdo.
Touhu po mateřství v sobě zadusila a po čtyřicítce už ji to netrápilo. Podstoupila operační zákrok a stala se tak neplodnou. Sexu se ale rozhodně nevyhýbala a v některých případech to znamenalo i úspěšné zakončení byznysového jednání, jindy si na podobnou zábavu objednávala společníky.
Jako například včera. Chtěla si zařádit, tak si objednala muže s velkým údem. Pokud chtěla jen mazleníčko a něžný sex, vybrala si jiného. Katalog společnosti diskrétně zajišťující tyto služby byl pochopitelně nepřeberný.

Carlo, jak se včerejší mladík jmenoval, odvedl svou práci poctivě.
Šli spolu na večeři, pod stolem jí hladil kolínko a vůbec se jí stále dráždivě dotýkal, při tanci byl již velmi odvážný, zatímco ona se mu stehnem třela o stojící stožár…
Nakonec ji zatáhl na záchod a v kabince tvrdě ošukal. Nijak se s ní nepáral, vyhrnul jí šaty a zezadu jí ho tam napasoval a tvrdě se na ní uspokojil. Jak byla mokrá a nadržená, vůbec ji to nebolelo a navíc ten pocit, jak si ji vzal… jak sprostou děvku… ječela slastí a on jí zacpal pusu tím svým utahovákem a ona sála a cumlala tu tvrdou kládu. Bože, ještě se třese vzrušením nad tou vzpomínkou.
Pak se muchlovali v autě a doma celou noc šukali, prcali, mrdali a usnuli až za svítání. Přesně tohle potřebovala. Měla za sebou úspěšný obchod a ten bylo nutno oslavit divokým sexem. Proč ne?

***

„Pan Carlo právě odjel,“ zahlásila Dagmar své paní, která u stolu popíjela kávu.
„Šukala jsi s ním?“
„Paní… ee… ano… on má takovou výbavu,“ zrudla Dagmar a sklopila oči.
Lizy jen pousmála. Bylo jí to jedno. Carlo s ní odvedl práci v noci a co dělá dál, je jeho věc.
„Dnes pojedu do firmy. Vrátím se až večer. Víš, co máš dělat?“ řekla služce a Dagmar kývla. Své paní dokonale rozuměla.

***

Tajemník, vrchní manažerka, výkonná šéfka společnosti a šéf ochranky stáli jako sloupy v honosně zařízené kanceláři a podávali paní Lizy svá hlášení.
Všechny byly bezvýznamné až na šéfa ochranky, bývalého zápasníka Andrewa Duncana.
„Dostal jsem informaci z bostonské pobočky Grip systems, že pan Ferrati jim nabídl zboží přímo, bez nás. Tím ovšem porušil dohody. Právě to prověřujeme…“
Liz gestem ruky všechny vykázala a nabídla muži židli k usednutí.
„Tohle musíme probrat podrobněji. Takže tedy porušil dohodu?“

***

Fred Ferrrati byl buď naivní, nebo si myslel, že ho ochrání autorita jeho otce, když úmyslně porušil dohody s paní Nevada, prodával zboží v jejím teritoriu a myslel si, že mu to jen tak projde. Paní Lizy totiž provázela aura tvrdé nesmlouvané byznysmenky, ovšem dodržující dohody a smlouvy a kdo je poruší, pěkně si to odskáče.

Don Vicenzo Ferrato byl již starý pán a nad svou famiglií nedržel takovou moc, jak by se zdálo. Vedení převzali jeho synové a otec byl Donem spíše formálně. Přesto se stále těšil velké vážnosti a úcty. A na to asi Fred hřešil.
Když se mu ohlásila paní Nevada, přijal ji okamžitě a celý ožil.
Lizy se mu líbila, celý život po ní toužil, líbilo by se mu ji omrdat, ale ač jednou došlo i na nějaké ty polibky, rázně mu vysvětlila, že vyspat se spolu, by nedělalo dobrotu. Ani rodině, ani obchodu. Vicenzo to uznal a přestal o ní usilovat. To ale bylo před lety.

Nyní před ním stála zralá dáma, stále šarmantní a mile se usmívající.
„Ach, jak mé srdce pookřálo, vidět tě zase po letech. Co tě ke mně přivádí? Předpokládám, že já to nejsem,“ uvítal ji Vicenzo, když se usadili do chladivého stínu na terase výstavné vily.
„Tvůj syn Frederick porušil Bostonskou dohodu a prodává zboží za mými zády. Co mi na to řekneš?“ řekla Lizy ostře.

Vicenzo vzdychl.
„Nemám nad vedením obchodů žádnou moc. Fred je zbrklý a nedá si poradit. Musí nést odpovědnost sám. Učiň, co uznáš za vhodné.“
„Opravdu?“ Lizy zvedla pochybovačně obočí.
Vicenzo rozpažil bezmocně ruce.
„A co chceš slyšet? Jak říkám, nemám žádnou moc ho řídit. Můžu tě poprosit, abys ho nechala žít, ale ty stejně uděláš, co budeš chtít. Fred se pro vedení famiglie nehodí. Není rozvážný, klidný a diplomatický. Je jak buldozer. Jak říkám, nehodlám za něj nijak orodovat,“ byl Vicenzo nezvykle tvrdý.
„Smlouvy se dodržují a pokud jde o to zboží… je to pro mne opravdu nepříjemná záležitost,“ děla dál Lizy. „Děkuji ti za tvá slova. Zařídím se podle toho.“
„Víš, nezbývá mi mnoho času. Vlastně již skoro žádný a je mi tak nějak všechno jedno. Obklopil jsem se mladými ošetřovatelkami, které mi poskytují útěchu, ale ani to už za nic nestojí, protože mi nestojí… Jen sedím, ležím, piju bourbon, vzpomínám a čekám, až si mě Bůh povolá. Nechceš mi ten čas trochu ukrátit?“
„Chceš si povídat? Ano, mohu s tebou ztratit nějakou dobu,“ usmála se Lizy. Obchodní stránku vyřešili a nyní čas věnovali vzpomínkám na doby, kdy byli mladí a plni síly a energie…

***

Letoun se odlepil od země a nabral letovou výšku. Posádka a cestující se odpoutali a letuška přinesla láhev šampaňského, kterou zručně otevřela a nalila do vysokých sklenic.

V soukromém letadle byla jen Lizy se svou asistentkou Ellen a Frederick Ferrati se svým bodyguardem Dickem.
Jednalo se o obchodní let do Bostonu, kde mělo dojít k nové dohodě s Grip systems. Alespoň tak zněla pozvánka, kterou Fred obdržel a chtě nechtě se schůzky musel zúčastnit. Byl ostražitý, ale Lizy nedala najevo žádné problémy a chovala se mile a nenuceně. Dvě krásné letušky také stále házely úsměvy a vypadaly, že jsou hostům k dispozici ve všech směrech. Dick už jednu zkusmo pohladil po zadečku a nedočkal se odmítnutí. Dívka jen zadečkem zavrtěla a usmála se.

Když během neformálního hovoru láhev šampaňského vyprázdnili, řekla Lizy.
„Let bude dlouhý, pokud, pánové, chcete, vzadu jsou malé kabiny na odpočinutí. Jestli dovolíte, jednu si dovolím obsadit,“ vstala a hodila na Freda tak výmluvný pohled, že jen blbec by nepochopil.
Ten po chvilce vstal a pomalým krokem zamířil za Lizy.

Letuška se zastavila u Dicka.
„Budete si také přát… uvolnění?“
„Tady?“
„Bohužel, kabiny již jsou obsazeny, ale nebojte se, nepřijdete o nic. Umím uvolnit pasažéry všude…“ zkušenými pohyby mu uvolnila ocas z kalhot, pohonila a pak vsála do úst.
Kouřila ho s profesionální zručností a Dick sledoval naproti sedící Ellen, upřeně je pozorujíc, jak si povyhrnuje sukni a prsty začíná masturbovat.

A tak zatímco Ellen začala sténat vlastním uspokojováním, Dick opojeně vzdychal nad uměním letušky, brzy zaúpěl a plnil jí ústa spermatem. Když bylo hotovo, přistoupila k němu zezadu druhá letuška a vbodla mu do krku jehlu s malou ampulkou na konci.
Dickova hlava poklesla. Byl mrtvý.
„To byla hezká smrt,“ podotkla letuška a druhá si vyplachovala pusu vodou.

„Och… och… oááááách,“ ozvala se Ellen právě dosáhnuvší vrcholu. „Nemohly jste počkat na mne? Ještě, že už jsem to měla na kraji. Nad mrtvolou bych se už neudělala.“
„Promiňte, paní,“ omluvila se letuška. „Ten chlap byl hrozně rychle hotovej a máme instrukce po uspokojení znehybnit. S vámi jaksi… chi,chi… nebylo počítáno.“

„V letadle se dějí orgie a já mám zůstat pozadu, ne? To určitě,“ ušklíbla se Ellen, která byla též milenkou Lizy, když měla chuť se pomazlit se ženou. To ale nevěděl nikdo. Ani Dagmar.

***

Fred a Lizy se začali líbat a zbavovat šatů bez okolků. Pozvání do kabiny bylo výmluvné, tak proč s tím otálet.
Její nahé tělo ho fascinovalo. Bylo dokonalé. Celkově bylo plnější, vnady větší, ale stále tak akorát, aby bylo kam sáhnout, co pohladit, zmáčknout. Pokožka byla hladká a pevná, prosta vrásek. Klín neměla zcela vyholený, ale nechala si proužek chlupů, který si pravidelně udržovala, aby tam nebujel prales. Prsa měla již mírně povislá, ale stále nádherná a pro muže přitažlivá.
Hrál a laskal celé tělo a Lizy ho nechala. Jako o generaci mladší muž se jí Fred zamlouval a jako milenec obstál.
Po vystříkání mu ocas stále pevně stál a zabořil se do ní na druhé číslo. Krásně klouzal vlhkou pochvou, kdy ji vyplnil a celý se třel o poševní stěny.

Po klasice si ho Lizy osedlala a jela na něm až do vlastního orgasmu, který urychlila jeho masáž prsou, které jí hopsaly po hrudi při odsedech.
Fred si ji hned narovnal na všechny čtyři a vzal si ji zezadu. Tření v jiném směru ji opět brzo přivedlo do mrákot „petit amort“ a když se probrala, ležela na boku, jednu nohu zvednutou, on za ní a plenil jí kundu mocnými pomalými přírazy. Zespoda jí držel v dlani prso a této poloze ji nakonec vystříkal semenem až po okraj.
„Jsi skvělý,“ pochválila ho uspokojená Lizy.
„Nyní si odpočiňme,“ políbila ho a přetáhla přes oba pokrývku.

Během spánku vstoupila dovnitř letuška v ruce jehlu s malou ampulí na konci.

***

Letoun dosedl na letiště a ven vystoupily jen Ellen s Lizy. Posádka zůstala uvnitř a s ní dvě mrtvoly. O ty bude postaráno týmem „uklízečů.“
Ženy nasedly do předjeté limuzíny a odjely. Jednání s Grip systems nebylo fingované, ale skutečné. Jen již bez účasti pana Ferrata.

Přenocování bylo sjednáno v hotelu Madagascar a ženy byly jednáním dost vyčerpané. Jídlo si nechaly naservírovat na pokoj a brzy ulehly. Společně na manželskou postel.
„Chceš pomazlit?“ zeptala se se Ellen.
„Ani ne. Ten Fred mě dal zabrat. Škoda ho, ale…“ nedořekla Lizy, ztichla a usnula.
„Tak dobrou noc,“ broukla Ellen, otočila se k ní zády a taky usnula.

***

O několik týdnů později sekretářka Lizy předala seznam žadatelů o zaměstnání. Ti, co prošli prvním kolem výběru, absolvovali pohovor se samotnou šéfovou. Lizy měla na lidi čuch, uměla je odhadnout a většinou se skutečně osvědčili. Někteří natolik, že nyní pracovali v tkzv. „podzemí“ na nelegálních obchodech a komoditách, jež vynášely větší zisky než klasický obchod.

Před Lizy předstoupili lidé různého věku a ras. Na ničem nezáleželo tak jako na loajalitě a potřebných znalostí k výkonu povolání.
„Vy jste… Bill Hancock?“ vzhlédla Lizy od papírů a ztuhla.
Před ní stál Héraklés. Mladý muž, jak vytesán z mramoru. Urostlý, svalnatý, pohledný. Přiléhavé tričko nijak nezakrývalo krásně vypracované tělo.
„Ano, madam. Zajímám se o IT technologie. Doposud jsem pracoval u…“ soukal ze sebe.
„Ano, ano. To tu všechno mám. Přestěhovali jste se a četl jste inzerát. Znáte naše podmínky?“ odvětila Lizy.
„Flexibilita, myslíte? Rozhodně nepracuji od rána do noci a uznávám jen pevnou pracovní dobu s občasnými přesčasy. Nejsme v Japonsku, takže být tu do noci nebo tahat mě v neděli ven ráno z postele… to neberu. Ale jinak pochopitelně jsem flexibilní. Jsem svobodný a nezadaný…“

Lizy zalapala po dechu nad tou neomaleností, ale na druhou stranu, ten mladík se jí svou upřímností líbil, že učinila nečekané rozhodnutí a přijala ho.

***

Pan Hancock se skutečně osvědčil. Po zapracování mu byly svěřeny složitější úkoly a se všemi se dokázal zdárně vypořádat.
Lizy ho ale sledovala ze zcela jiných důvodů. Ten mladík ji velmi přitahoval. Ne, že by si nedokázala přes agenturu sehnat podobnou hračku, ale ten mladý muž měl v sobě prostě něco, co žádný gigolo nemá… Nedokázala to ale popsat, ani vysvětlit.
Ze své pozice se mu pochopitelně nemohla oddat jen tak a vymyslela plán.
Přes sekretářku ho pozvala do svého domu, aby zkontroloval, případně vylepšil stávající zabezpečovací zařízení.

***

„Máte to již velmi zastaralé. Kdy proběhla poslední kontrola?“ otázal se Bill u kávy a zákusku po prvotní obhlídce.
Lizy se zamyslela.
„Vlastně ani nevím. Nestarám se o tyto věci. To má na starosti správce. Chcete říct, že se svěřuji pod ochranu přístrojů, které již nefungují?“
„Ne tak doslova, ale v podstatě máte pravdu. Zařízení funguje, ale vše visí takřka na vlásku. Je nutná celková výměna.“
„A vy se toho ujmete,“ řekla Lizy rozhodně a vstala.

Měla na sobě šaty svůdně zvýrazňující patřičné křivky a potlačující ty nepatřičné. Bill to pochopitelně zaznamenal a uznával, že Lizy je skutečně exkluzivní zralá kočka. Pro něj ovšem nedostupná.
„Rád, madam. Není to žádný problém,“ přikývl.
„Tak tedy v neděli v poledne, ano? Nerada bych vás budila a vyžadovala vaši přítomnost v časných ranních hodinách. Sám jste se o tom zmínil při přijetí. Vaše práce bude zaplacena mimo váš plat. Stanovte si cenu, prosím. A nyní… Dagmar vás doprovodí. Na shledanou,“ řekla Lizy a opustila místnost.

***

Bill pilně pracoval na fušce, jak tomu sám říkal a věnoval tomu několik víkendů, než mohl konstatovat úspěch a vše předvést Lizy i správci. Ovládání bylo přes počítač a nepříliš složité.

„A nyní k vám mám ještě jednu prosbu,“ řekla Lizy, sotva osaměli.
„Jde o můj osobní počítač. Jste ochoten mi ho okouknout? Také již má své mouchy. Mám tam velmi citlivá data a nerada bych o ně přišla, chápete jistě…“
„Chápu, madam a data vám ozálohuji….“ kývl Bill a byl odveden do části domu, kde ještě nebyl. Vlastně zde byl opravdu málokdo.
Byly to osobní prostory Lizy a sem měla přístup jen ona a Dagmar. A i ta jen za její přítomnosti. Nebylo zde nic tajného, prostě šlo o jakousi soukromou a osobní část domu jeho majitelky. Měla zde věci z dětství, mládí, fotky, filmy i citlivé dokumenty z byznysu… zkrátka celý její život.

Počítač na stole byl archaický a Bill se podivil, že vůbec ještě funguje, ale s jeho softwarem si rady nevěděl. Byl z dob zrodu počítačů a on ještě ani nebyl na světě. Nakonec to nějak propojil s výkonnějšími procesory i pamětí, vše ozálohoval a hlavně… zadal tam tajný dálkový přístup. Ze svého počítače doma se pak podívá, co tu paní Lizy ukrývá. Třeba by mohl toho nějak využít.

Když vše dokončil a předvedl Lizy, ta se usmála.
„Jsi velmi šikovný a zasloužíš odměnu. Speciální, ale i tak ji jistě oceníš. Jen si ji musíš nechat pro sebe. Vše, co se zde stane, tu taky zůstává, to si pamatuj!“ řekla ostře.
Nato k němu přistoupila, rukama objala kolem krku a pevně ho políbila.
Bill nejdřív se ulekl, ale zareagoval bystře. Přijal polibek a jejich jazyky se střetly v divokém souboji.

Náhle se Lizy odtáhla, dřepla si na bobek a rychle mu stáhla kalhoty až ke kotníkům a ven osvobodila tuhnoucí kolík. Zkušeně ho pohonila, ocenila jeho velikost a hned mu dopřála slast kuřby.
„Ahh… jooo… kuř ho,“ drmolil Bill a užíval si pohyby sevřených rtů na tuhém péru.
Hlava Lizy kmitala po ocase, až usoudila, že si užil dost, postavila se, svlékli a ulehli do postele. Bill se i hned věnoval jejím křivkám a skončil mezi roztaženými stehny a jazykem vylizoval uvolňovaný nektar.

Lizy vzdychala a sténala rozkoší a pomáhala si prsty k vyvrcholení. Když ho dosáhla, propnula se a stiskla nohy silou k sobě. Hned je ale uvolnila a Bill tak mohl sát příliv šťáv linoucí se z hlubin pochvy.
„Pojď… pojď do mě,“ zašeptala Lizy a pak vzdechla, jak tvrdý ocas pronikl mezi nalité pysky do hlubin jejího těla.
„Jo… joo… nešetři mě… chci to tvrdě!“ vzdychala a Bill poslechl a bral si ji opravdu bezohledně. Rozpažil jí ruce a drže je za zápěstí, mrdal ji prudkými přírazy a vnikal do ní hluboko.
„Ah… ahh… jo… ještě… Bože… už… budu,“ vřískala Lizy, znehybněná a bezbranná a právě tím v opojení. Submise ji zcela vládla a ona se cítila šťastná.
„Mrdej… znásilni… svou čubku… děvku,“ vyrážela ze sebe a Bill se snažil a plně si užíval svoji dominanci.

Když ji zvedl a zapřel nohy o ramena a bral ji takto tvrdě, Lizy se udělala. Ječela a pak prosila, ať ji pustí, ale nedočkala se. Bill právě rozjel závěrečnou jízdu a píchal ji, bez ohledu na její pocity a prosby. Ke konci už z ní byla hadrová panenka, po několikátém orgasmu zcela bez vlády. Překrvená pochva už jen odevzdaně přijímala strojově dorážející buchar a teprve výron semene do dělohy znamenal konec.

Povadající penis opustil kundu a Bill se svalil vedle zemdlené Lizy a vydýchával slastný vrchol.
Pak zjistil, že Lizy má zavřené oči a spí. Uvelebil se tedy vedle ní a usnul také.

***

„Pšš… pšš, pane,“ kdosi s ním jemně zatřásl.
„Co je, co je?“ vylekaně vytřeštil oči.
„Tiše, ať nevzbudíte paní. Račte jít se mnou,“ byla to služebná Dagmar a nesmlouvavě ho vykormidlovala z ložnice. Až venku řekla: „S paní nikdo nepřespává, nepřeje-li si to výslovně ona sama.“
„Jak to víte? Třeba mě o to požádala?“ opáčil Bill, ale Dagmar se usmála.
„Ne. Prosím, následujte mě a netřeba se zakrývat, Nikdo tu není a mě vaše nahota nepobuřuje.“

Odvedla ho do vykachlíkované místnosti, kde byl bazén. Velký tak akorát na pár temp.
„Zde se vykoupejte. Chcete-li, mohu vám ve vodě dělat společnost.“
Bill cítil tuhnutí ve slabinách, Dagmar se mu zamlouvala. Také to již nebyla žádná mladice, ale… Lizy si uměla své služebnictvo vybrat.
„Budu rád,“ odtušil a jeho penis dal taktéž souhlas najevo.

Dagmar se usmála, svlékla donaha a hupsla do vody a Bill ji následoval.

***

Lizy se probudila a slastně protáhla. Cítila se skvěle, zato klín ji bolel. Takto ji už dlouho nikdo zahrádku nepřeoral. No co, sama to chtěla, jen nečekala, že Bill bude opravdu tak důkladný oráč.

Vstala a zapnula PC. Trvalo déle, než se obrazovka rozzářila na hlavním menu. Stiskla F1 a očima sledovala rychle probíhající soubory. Náhle se chod zastavil s červeně vyvedenou výstrahou. Lizy se jen ušklíbla.

***

„Máš… krásný… tělo,“ vzdychala Dagmar usazená obkročmo na ležícím Billovi a prsty mu přejížděla po vyrýsovaných svalech. Jeho ptáka měla zaraženýho hluboko v sobě a jen jemně odsedávala, aby byl prožitek co nejdelší.
„Cvičím… celej den sedím za stolem… ugh… seš… úzká… asi… už budu,“ odpovídal Bill.

V bazénu dlouho laškovali, než se přesunuli do postele, kde mu Dagmar kouřila péro, on jí lízal píču v šedesát devítce a pak si ho osedlala.
Bylo to příjemné, leč nic netrvá věčně. Dagmar měla i poměrně objemný kozy, což bylo pro potěchu zraku i omaku a ta její svíravá kunda! I když odsedávala jen malinko… měl to zkrátka na krajíčku.
„Už… to… nedám… stříkáááám,“ vykřikl a Dagmar několika prudkými dosedy se snažila udělat a už cítila trhavé dávky semene, jak jí proudí do těla.

Neudělala se… nestihla to… co naplat? Hlavně, že byla spokojena její paní, doufala.

***

Jednoho dne se Lizy vrátila z jednání v bance a povolala Dagmar.
„Sežeň Antonyho, že pro něj mám práci. Tohle mu předej,“ podala jí zalepenou obálku.
„Spolehněte se, madam.“ .
„To není vše,“ dodala Lizy. „Dnes povečeříme spolu.“
I na to Dagmar odpověděla mlčky a úsměvem. Věděla, co to znamená. Paní bude večer požadovat i potěšení.

***

Bill pohodlně ležel v posteli a přes notebook se přihlašoval tajným kódem do soukromého počítače paní Lizy. Copak tam najde?
Kromě běžné obchodní agendy a kontaktů na lidi, jejichž jména mu nic neříkala, narazil na kompromitující fotografie na různé lidi. Vesměs se jednalo o zachycení nevěry (sex), nebo setkání lidí někde u auta, na cestě, na lavičce v parku… Nikoho opět neznal, ale pochopil, že někomu by to mohlo zlomit vaz.

Pak konečně nalezl, co hledal. Přístupové kódy k peněžním účtům. Paní Lizy jich měla několik a na každém zajímavá sumička. Jenže ty peníze byly nějak zablokovány a šly vybrat jen v hotovosti.
Kódy má, tak si je vybere hotově. Výběr je možný neomezený. Pobere, co unese a zmizí.

Hezky si to naplánoval a „crrrrr“… zvonek u dveří byl neodbytný.
„Hergot, kdo to teď otravuje?“ naštvaně vstal z postele.
Za dveřmi stál sympatickej mužík, oproti jeho muskulatuře hotovej střízlík.
„Zdravím, jsem Antony,“ řekl, zvedl ruku a do Billova hrudníku vpálil tři kulky.

***

Lizy přijala telefonát o splnění zakázky netečně. Nebylo to poprvé a jistě ne naposled, co se ji lidé pokusí okrást. Někdy jí bylo oběti líto, jindy si jejich smrt přála. Nikdy si ji však neužívala. Billa docela litovala. Mladík měl život před sebou a takový konec.

Nemohla ho ale nechat být. Viděl toho příliš mnoho a teď nemyslela na peníze. Překvapilo ji, že jako ajťák neodhalil bezpečnostní pojistku proti právě takovému neoprávněnému vniknutí. Prohlížení obsahu nezabránila, ale ihned věděla, kdo a odkud jí šmejdí databází.
Zvedla domácí telefon.
„Přines Louis Brochet ´88 do ložnice. Potřebuji společnost,“ řekla do mikrofonu, sluchátko zaševelilo a zavěsila. Nebude slavit smrt, ale potřebuje rozveselit a zapomenout.

***

Dagmar se dostavila nejen s láhví, ale i se spoustou erotickým pomůcek a hraček. Ženy se tak rychle neunavily vzájemným mazlením. Zapojily do hrátek plastové náhražky a společně dosáhly řady krásných orgasmů a rozkoší.

Lizy si kromě Ellen do lože brala i Dagmar. Ta sice nebyla výhradně na ženy jako Ellen, ale se svou paní si v milování báječně rozumněly. S připnutým penisem se vzájemně šukaly, projížděly si kundy i zadečky různými vibrátory, třely se kundami o sebe a vášnivě se líbaly.
„Ah… ahh… ještě… silněji,“ vzdychala Lizy s doširoka roztaženýma nohama a Dagmar ji divoce lízala po pyscích a dráždila poštěváka. Před chvílí takto Lizy uspokojila ji, takže to bylo na oplátku. Během orgasmického uvolnění jí pak Dagmar do zadku vrazila vibrátor a sama si projížděla klín silikonovým ocasem střední velikosti.
Obě ženy hlasitě hekaly, sténaly a vzdychaly, ale jelikož ložnice byla zvukotěsná, byly v bezpečí z případného prozrazení. Lizy by to stejně bylo jedno, ale neměla důvod to vytrubovat veřejně, že je bisexuálně orientovaná. I tak měla muže raději.

***

„Oh… oh… oh… oh,“ sténala Dagmar, rozkročeně stojící u stolu, břichem ležící na desce, sukni vyhrnutou nad pas a zezadu do ní Antony zarážel ocas.
Byla to platba za vykonanou práci. Měl na výběr buď peníze nebo sex. Pochopitelně by rád opíchal paní Lizy, ale takto vysoko se nedostal a mohl si to jen představovat při šukání její služebné. Dagmar s ním rozhodně nešukala z lásky. Její práce měla i druhou stranu mince a svou paní musela poslouchat. Když přišel, na nic se neptal, zmocnil se jí tam, kde zrovna byla a píchal ji zepředu, zezadu, na stojáka, na zemi, tvrdě a bez nějaké předehry.

I teď ji pevně držel v pase a ptáka do ní zarážel po koule, až to mlaskalo. Fascinovala ho ženská bezbrannost a jeho nadvláda.
„Kurvo… jo… hezky… ho… svíráš… už… joooo,“ uvolnil stavidla semene a stříkal a stříkal.
Pak ji plácl přes zadek, uklízel si ptáka do kalhot a Dagmar ztěžka vstala a stáhla si vyhrnutou sukni. Roztržené kalhotky hodila do koše.

Antony s pohvizdem odešel a do kuchyně vešla Lizy.
„Promiň. Zase si nevzal peníze,“ řekla tiše a jakoby omluvně.
„Já vím. Neomlouvejte se. Je to přece má práce…“ odvětila tiše Dagmar.
„To ano… já vím, že Antony by chtěl mě, ale…“ pronesla Lizy a dodala.
„Večer ti to vynahradím,“ a Dagmar na ní pohlédla a vděčně se usmála.

***

Byznys paní Nevada fungoval ještě řadu let, až zestárla natolik, že ji obchody přestaly bavit, vzdala se vedení firmy a spolu s Dagmar na soukromém ostrově kdesi v Tichomoří si užívaly života a peněz až do smrti.