Do letní noci se rozléhal hluk halasného večírku. Každých pět let se scházeli bývalí osmáci a jejich sjezdy byly s přibývajícím věkem čím dál bouřlivější. Zvlášť nyní, kdy se sešli již popáté, po pětadvaceti letech. Pavlovi se však jejich pětiletková setkání přestávala líbit. Radost a přirozenost mládí pomalu ale jistě vystřídala nucená veselost a vychloubačná přezíravost několika […]
Přinesl si z kuchyně stoličku. Posadil se proti ní a najednou v sobě pocítil jakési vnitřní chvění a napjatost, které ho doprovázely vždy, když se pouštěl do něčeho nejistého. Snad to není špatný znamení, nejsem psycholog, ale snad ji k němu přinejhorším aspoň dostanu, pomyslel si v duchu a rychle potlačil své rozechvění. „Teď mě
Doširoka rozevřené oči zíraly na tvrdý mužský nástroj. Bylo to poprvé, co si ho takto prohlížela. Nikdy předtím by ji to ani nenapadlo, měla v tom zábrany. Ale teď? Jako ve snu se její ruka přibližovala, až se ho dotkla. Prsty se nesměle sevřely a v dlani ucítila živý úd, plný tepající krve. Proběhlo jí podivné
Protected by Security by CleanTalk
