Pane Bože jediný, postrkuj ty hodiny. Postrkuj i budíka, ať nám vojna utíká. Trvalo jen chvíli, než se Petr dostavil k telefonu u dozorčího roty, Karlovi to přesto připadalo jako věčnost. Čekal se sluchátkem protaženým skrz přibouchnuté okénko, aby dozorčí autoparku neslyšel o čem se bude mluvit. „Co se kurva děje, do piči?“ spustil nakvašený …
Zapadá slunéčko za klenčanskou horu, další den v prdeli, díky Pánu Bohu. Další den v prdeli, na další čekáme, snad se tě Civile, snad se tě dočkáme. Psal se rok 1989 a sluníčko ten den už dávno zapadlo za Čerchov. Začínal nový školní rok a nikdo z vojáků v kasárnách netušil, co přinesou následující měsíce. …
Ve stísněném prostoru nebylo moc místa, ale to Rudovi nevadilo. V rukách svíral baculatou prdel a přirážel jako divej. Mladá dívka se pod jeho přírazy smyslně svíjela a vzdychala rozkoší. Rukama byla zapřená o polici se spoustou přípravků na úklid. Hlavou s kudrnatými černými vlasy pohazovala a přitom divoce vrtěla zadkem. Aniž by ubral na …
Vánoční pohoda jako vyšitá.„Jirko, nejdou elektrické svíčky. Tyhle…“ ukazuje Radek.„Hodím na ně oko.“Prohlížím vodiče. Blik ,blik. Zakrátím a odizoluji kousek kablíku, šroubovákem přitahuji. Svítí. Připevňuje kablíky na drátěnou kostru betlémské hvězdy. Teprve nyní si všímám tvaru. Velká betlémská hvězda. Pomáhám ji věšet venku na špici smrčku. Pár postarších baněk na něj už Zuza navěsila. Sníh …
Firemní večírek v podnikovém salónku byl v plném proudu. Zrovna tak naplno proudil všemožný alkohol, což se na některých jedincích stále více projevovalo. Starší dáma, manželka majitele firmy se právě pokoušela o tanec na stole, ale přemíra vypitého vína byla proti. Nedokázala se postavit na vratké nohy a nakonec sebou plácla mezi obložené mísy. „Přátelé, …
Nenadálá návštěva má i nečekané pokračování… Začala loupat brambory a pokradmu mne pozorovala.„Řekni mi něco o sobě. Zatím jsi toho moc na sebe neprozradil. A proč nemáš žádnou holku?“„Protože chci ženskou nejen do postele, ale také do nepohody. Bohužel,takové už zřejmě vymřely. Každá hledí dostat se hbitě pod čepec. Hned by mne tahala do rodiny …
Před regálem seděl v podřepu muž a za nespokojeného brblání se snažil rozluštit mrňavá písmenka na popisce. „Že to nenapíšou ještě menší, idioti! Kdo to má luštit, takový blechy,“ vztekal se polohlasně.„Mohu vám nějak pomoct?“ ozval se za ním ženský hlas.„Jo! Načmárejte si ty cedulky příště většíma písmenama,“ odsekl nevrle.„No to asi nepůjde,“ zazněla pobavená …
V práci jsem se těšil jak malej Jarda, až konečně klukům z kapely přednesu, co jsem vymyslel za jméno. Po šichtě jsem vyrazil do zkušebny. Bylo to honosné označení pro polorozpadlý domek, původně sloužící jako skladiště. Pro nás to však bylo místo zaslíbené, které nám zajistil Stevův strejda, toho času majitel areálu, kde se domek …
Po návratu domů jsem se s Bárou potkal jenom jednou u našich. Panovalo mezi námi zvláštní napětí, kterého si všimla i máma. „Vy jste se zase pohádali?“ povzdechla si. „Občas mi přijde, že jste pořád v pubertě.“ „V pubertě je maximálně brácha,“ procedila skrz zuby Bára.„Hlavně, že ty ne,“ bránil jsem se. Máma jenom zavrtěla hlavou a …
Jmenuji se Silvie, je mi 38 let a pracuji jako účetní ve firmě, kterou zároveň i vlastním. Dalo by se říci, že jsem celkem šťastná. Kdyby mi tohle někdo řekl před pěti lety, odmítala bych tomu uvěřit. Ale teď pěkně od začátku. S manželem jsme se potkali v mém prvním zaměstnání, kam jsem nastoupila hned po absolvování …