Ráno jsem se kupodivu probudil s jasnou hlavou. Jen jsem netušil, co se dělo v noci. Ani jsem si nepamatoval, jak jsme se dostali na pokoj. Opatrně jsem se zvedl do sedu a rozhlížel se po pokoji. Já i Zdeňka jsme byli napůl nazí. Zasychající semeno smísené s trochou krve na Zdeňčině buchtičce nezanechalo žádný prostor k pochybnostem. I můj dobyvatel […]
Dešťová víla 14 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Ráno mě probudilo vzlykání. Zdeňka seděla na kraji postele zabalená v ručníku a s mokrými vlasy. „Dobré ráno,“ pozdravil jsem ji, když se mi konečně povedlo rozlepit oči. „Dobré ráno,“ odpověděla mi. „Co je? Děje se něco?“ „Já… já vlastně ani nevím…“ „Tak co se děje, ven s tím,“ zavelel jsem, jakmile jsem zjistil, že po dobrém se
Dešťová víla 12 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
on Paroháč 01Kdybych měl nějakou mladou šikovnou sousedku, tak…
on Paroháč 01Ajta krajta, tady to spíš než na vzplanutí srdce v… on Za záclonou 05Tady bude hukot ....
on Žárlivec 04Super! 😎 on Žena dvou mužůPovídka se mi líbila, Fred uměl. Svým názvem mi př…