Irena sa vytrela ručníkom do sucha a na nahé telo si natiahla obnosený župan. Sadla si za kuchynský stôl, otvorila fľašu piva a naliala si prvý z piatich panákov. To bol jej pravidelný piatkový rituál po návrate z práce. Bola na polovičnom invalidnom, dôchodok mala mizerný a tak si privyrábala upratovaním pre neďalekú firmu. V […]
Irena a Imrich Přečíst vše 2 »
Další povídka s otevřeným koncem. Je na Vás, vážení čtenáři, jaké ve své fantazii zvolíte pokračování. Přeji vám příjemné počtení a jen ty nejdivočivější představy.Autor Práce v domovním výboru má své klady, ale i nevýhody. Neměl bych si stěžovat. Do spolupráce mě nemuseli dlouho přemlouvat. Jsem již několik let sám, občas mám dlouhou chvíli, tak
V jednom domě, v jednom vchodě 01 Přečíst vše 2 »
Čumel som ako každý večer do telky a rozhodoval sa, či si dám ešte jedno pivo. Vtom sa ozval zvonček pri dverách.
*Kto to, dočerta, otravuje o takomto čase? Žena je na turnuse v Rakúsku, dcéra na lyžiarskom….* – letelo mi hlavou cestou k dverám.
Svokra rada pomôže Přečíst vše 2 »
Na lyžařský výcvik v jsme se s Honzou těšili jako správní puberťáci, byť data v občance potvzovala naši dospělost. Nezajímaly nás ani tak spolužačky, jako naše matematikářka, jíž jsme obdivovali a milovali, a která byla tajným předmětem našich tužeb a masturbačních fantazií. Byla zároveň tělocvikářka a jela s námi jako instruktorka. Hned jak jsme se
Tomáš reagoval rychle. Jen na malou chvíli byl tím křikem jako zmrazený, ale pak se dal do pohybu. Rychle se dostal k říčce, na druhou stranu a pak přes jejich tábor na pláž. Zhodnotil situaci. Matka nebyla v moři, takže musela být někde na pláži. Alespoň v to doufal. Otočil se směrem k druhému konci
Bubny. To bylo to, co teď kromě té melodie slyšel. Tomáš si uvědomil, že má otevřené oči a stojí v lese. Byl zmatený. Stále byla noc a on netušil, jak se sem dostal a kde přesně je. Trvalo mu to chvíli, než se přestal kolem sebe otáčet a nakonec se zorientoval. Zvuk říčky, který zněl
Jana stála před jednou ze soch a upřeně sledovala vytesanou tvář.„Kdo myslíš, že je vytvořil?“ zeptala se, po nějaké době.„Nevím, ale jsou zde rozestavěné, jako nějací strážci, jako by hlídali, aby se sem něco nedostalo z naší strany.“Tomáš nad tím opravdu přemýšlel. Sochy se táhly od jezírka až k pláži podél říčky, vlévající se do
Jana se probudila. Byla tma a ticho, tedy větší ticho, než když usínala. Vedle sebe slyšela syna, jak oddychuje v hlubokém spánku. V krbu už oheň dohořel a jen žhavé uhlíky sem tam vydaly zvuk zapraskání. Déšť už ustal. Když se víc zaposlouchala, uslyšela i známé noční zvuky, jaké tu poslední dny slýchávala. Měla žízeň, proto vstala
Jana ležela na teplém kameni a sledovala modrou oblohu. To co před chvíli zažila byl jedním z nejintenzivnějších zážitků v jejím životě a zároveň, ačkoliv jí to přineslo takovou rozkoš, to bylo i děsivé. Její syn. Stál tam, když masturbovala a přitom si představovala, jak s ním má intenzivní sex. Ta myšlenka ji nenapadla hned. Když
Jana se probudila. Noc stále zahalovala krajinu a všude se zdál být klid. Od pláže k ní doléhaly zvuky moře. Posadila se a až pak si všimla, že Tomáš vedle ní neleží. Trochu ji to zarazilo. Začala se kolem sebe rozhlížet. Oheň už dohořel a v ohništi sem tam zasvítil uhlík. Nedalo jí to. Sice
Protected by Security by CleanTalk
