ždímaný ocas

V domě bylo ticho jako v kostele. Postaven byl velmi festovně, aby přes zdi nepronikal žár začínajícího mexického léta. Vešel jsem do pokoje, shodil oblečení a potmě sedl na postel, opřel levou ruku o druhou půli lůžka s tím, že si lehnu. Málem mě trefil šlak. Pod dekou byla Bonita. „Co blázníš, holka jedna potrhlá?“