Klub 04

Viník konečně nalezen

V práci sice byla honička, ale Ivana musela neustále myslet na Honzova slova. Nejraději by se šla poradit k Vaškovi, protože ten jediný vždy dokázal pochopit její pocity a nikdy si na nic nehrál. Jenže ten bude ještě nejméně celý týden pryč.
Kdyby tady byl, asi by své dilema vůbec nemusela řešit, protože by nenastalo. Byla sice pevně rozhodnutá žádné dobrodružství se svým synem nezkoušet, ale protože byla odjakživa hravá, odvážná a v posledních letech ji Vašek naučil experimentovat, obzvlášť v oblasti sexu, což zbožňovala, tak jí myšlenka na takovou šílenost přitahovala. Věděla to a sváděla v sobě vnitřní boj.
Potřebovala někoho, kdo by jí řekl: „Nebuď kráva! Zaděláš si akorát na průser! Nech toho!“ a bylo by to.
Věděla, že cizí názor by poslechla. Natolik se znala a věřila si.
Před koncem pracovní doby si ještě dala jedno kafe a v ponuré náladě seděla u stolu a bez jediné myšlenky civěla z okna.

Vtom zazvonil mobil. WhatsApp a Vašek. „To je jako na zavolanou, je to moje sluníčko,“ pomyslela si, když ťukla na zelené sluchátko. Chvilku si povídali, Vašek oznámil, že v neděli bude doma. O pár dnů dříve, než čekal. Odhodlala se říct mu, co se jí večer před tím přihodilo a jaké to mělo ráno pokračování.
„Já ti neřekl, co se stalo mně!“ a zeširoka jí vylíčil lechtivý rozhovor s Lenkou a učinil závěr, že kdyby jen naznačil, tak by se vlastní dcera nechala od něho sbalit nebo kdyby se on nechal, tak by ona sbalila jeho.
„Na to vem jed, Ivuš,“ končil své povídání. „Víš, že v tomhle se nepletu. Mám zkrátka dceru, která by nejspíš tohle zkusila. Má totiž nějaké blbé zkušenosti odjinud a já jsem asi jediný mužský, kterého má ráda.“

„Vašku, tobě by nevadilo, že je to tvoje dcera?“ zhrozila se Ivana.
„Ivuš, my jsme na tom stejně. Tobě opravdu vadilo, že tě Honza viděl? Ale upřímně. Víš, že si nelžeme.“
„Já se ptala první, ale vlastně to, že mě viděl, mi ani tak moc nevadilo, ale také protože ty jsi mu ukázal ta naše videa a on tam viděl tebe, jak mi to s tou hračkou děláš. Udělal si hloupost, žes mu to ukázal. A teď mi řekni ty.“
„Na rovinu. Já tady o tom přemýšlím už dva týdny a myslím, že kdyby Lenka sama začala, tak nedokážu říct ne. Jsem hnusnej?“

Chvíli přemýšlela nad lehce šokujícím přiznáním, ale pak připustila: „Kdyby fakt hodně tlačil a dlouho mne přesvědčoval, možná bych to hraní dovolila, ale víc ne. Ty bys do toho fakt šel úplně se vším všudy?“
„Vždyť jsem ti to řekl dost jasně. Kdyby to fakt chtěla a přemlouvala mne, tak by mne asi přesvědčila. Nejspíš dost snadno, ale před tím mne to ani nenapadlo. To se zase neboj. Prostě to vyplynulo z té debaty s ní. Jenže já myslím, že kdybys dovolila tohle hraní, tak by to neskončilo jinak než skutečným milováním. Honza je přeci normální chlap a chtěl by pokračovat a tebe znám moc dobře. Tobě to vrtalo celou noc hlavou a vlastně jen přemýšlíš, jak nebo jestli vůbec se chceš z toho vyvléct, až začne zase prosit. A teď mi odpověz. Vadilo by ti to? Chtěla bys to zkusit? Přitahuje tě to?“

Chvilku nevěděla, co odpovědět. Tušila, že to je nejspíš ta hlavní překážka. Vašek přesně dokázal definovat její vnitřní boj. Bála se, že to, co teď řekne, později také udělá.
„Jednoduše ano, ne?“ prolomil ticho Vašek. Čekal a úplně slyšel, jak se to Ivaně honí v hlavě.
„Vadilo, ale asi chtěla, protože přitahuje. Stačí takhle?“ špitla Ivana a rychle dodala, aby uklidnila své svědomí: „Tím je to jasné. Nic takového nebude.“
„Ivuš, nebuď jako malá. Vždyť se známe dost let. Ty jen potřebuješ, aby ti někdo řekl, že na tom není nic špatného, abys měla čisté svědomí. A já ti teď tedy říkám při plném vědomí, a máme tady dopoledne v plném proudu, nech ho a uvidíš, jak to dopadne a když ti to nebude nepříjemné, tedy když to Honza nějak nezbabrá, tak tomu dej volný průběh.
Nebo ho překvap a začni sama. To by asi bylo nejsnadnější. Pak mi to ale všechno budeš vyprávět. Už teď se na to těším, protože jemu teď jde sice jen o to vzájemné hraní, protože se neodvážil pomyslet na nic jiného, ale až to uděláte, budete už oba chtít, aby to pokračovalo bez hraček a úplně. Tak to prostě funguje. Oba to víme. A on tě bude přesvědčovat a možná ani nebude muset.
Ale protože už teď cítím, že bys to chtěla zkusit, protože jsi prostě hravá experimentátorka, tak jak už jsem říkal. Prostě ho klidně překvap a začni sama. Uvidíš, jak bude v šoku, ale nadšenej. Je mi jasné, že uvnitř to takhle nějak cítíš sama a potřebuješ jen, abych Ti to nerozmlouval.
Takže ještě jednou, klidně to udělej. Když o tom nebude nikdo vědět, tak na tom nebude vůbec nic hrozného. Vím, že se máte rádi, on tě obdivuje a je to moc hezký kluk. Tutově to bude tvůj nejhezčí nebo spíš nejsilnější zážitek. Uvidíš. Ale slibuješ, že mi pak všechno povíš?“
„Ty jsi ještě hroznější, než ten můj Honza. Ale kdyby si tvoje Lenka taky něco začala, tak jí to dovolíš a pak mi to povíš taky. Platí?“

„Jasně, že platí. Včera mi Lenka psala na WhatsApp, že se moc těší, až se zase u mě zastaví na další zajímavý kus řeči a že máma mě zve někdy k nim na kus řeči taky. Rozešla se po deseti letech s tím svým píčbojem Richardem. Vydržela s ním dost dlouho na to, jakej to byl vůl. Ale máma jí prý nechce říct, co všechno kdysi prováděla. Víš, naznačil jsem jí, že bývala pěkné číslo a chce, abych jí na mámu prásknul, co prováděla.“
„Hmmm, tos mi neříkal, že něco prováděla. Ty se k ní vrátíš? Řekneš mi, co prováděla?“ ženská zvědavost se v ní probudila a pocítila i záblesk obav. Vašek byl přeci jediný chlap na celém světě, kterého kdy doopravdy milovala.
„Ale vůbec ne, mám přeci tebe. Trochu se ale bojím, aby Lenka nebyla po ní.“

„Tos mi toho tedy pověděl,“ zklamaně odtušila Ivana a dodala: „No a co když tě Jana bude chtít, když nemá chlapa?“
„Pamatuješ tuhle na ten pátek, jak jsi přijela na chalupu až v šest? Nevadilo mi to, akorát, že ses to snažila utajit. Kdyby k něčemu mělo dojít, řeknu ti to předem a kdybys to nedala ty, tak nic nebude. To slibuju. Ale nemyslím si, že by Jana něco začala a já v jejím případě nezačnu docela jistě. Na to vem jed.“

Ivana se najednou rozhodla: „Téédy, takže když do toho půjdu já, tak ty taky?“
„Když ty, tak já taky, ale sám nezačnu, aby bylo jasno.“
„My jsme tedy oba fakt šílení,“ smála se teď už zcela bez nervozity Ivana.

Ještě chvíli si povídali a pak se rozloučila se slovy: „My jsme tak strašní zvrhlíci, ale o to víc tě miluju a šíleně se těším, až přijedeš. Ale že nejsme ještě staří, viď že ne? Že ještě občas můžeme dělat lumpárny?“
„To víš, že můžeme, ale opatrně, aby to nikdo nevěděl. Tohle se nesmí, ale o to to bude třeba hezčí. Budu se na všechny ty lumpárny moc těšit. Děláváš je moc hezky. Taky tě moc miluju!“

Ivana najednou cítila úplný vnitřní klid. Naplňovala ji jen zvědavost, s čím Honza přijde a zda to bude již dnes večer. Začala se na tu neznámou situaci docela těšit. Vždyť Honza byl dost nezkušený a podle toho, co naznačila Irena, tak i docela nemožný a najednou odhodil zábrany a pustil se do tak nebezpečného podniku. Bylo jí jasné, že kdyby mu Vašek neukázal ty záznamy z jejich milostných hrátek, tak by ho nikdy nic takového ani nenapadlo. V metru si vybavila ranní situaci. Vybavila si Honzovy doteky hrotů jejích ňader i to, jak je pak na chvilku stisknul. Celá se zachvěla vzrušením. Doufala, že si toho nikdo nevšimnul. Naladilo ji to k ještě většímu očekávání. Začala se na příští dění těšit úplně bláznivě.

Večer proběhl jako obvykle. Kolem desáté Ivana oznámila, že si jde dát sprchu a pak si bude v posteli číst. Bylo jasné, že manžel se dnes nedostaví. „Mami, budeš si zase dneska hrát? Směl bych se dívat?“ ozval se Honza, když už to ani nečekala.
„Ty si nedáš pokoj, Honzo? Ty to fakt myslíš vážně?“
„Myslím to úplně vážně. Víš, kolikrát se mi vybavilo před očima to, jak jste si s Vaškem s tím vrčítkem hráli?“ zareagoval Honza, když ucítil, že jeho šance vzrostly.
„Už nic neříkej,“ hodila po něm rozzlobeně okem a zmizela v koupelně. Byla zvědavá, s čím Honza přijde. Bylo jí jasné, že ona ho provokovat nemusí. Pomyslela si, že nakonec třeba bude fajn, že Vašek Honzovi ta jejich erotická videa ukázal, ale vzápětí se za ty myšlenky zastyděla.

Z koupelny vyšla odlíčená jen v noční košilce. Rozhodla se pro lehkou a krátkou sotva do půli stehen. Honza ji vystřídal a v duchu její košilku ocenil.
Zalezla si pod letní deku, kterou se přikryla do pasu, napůl seděla opřená o polštář v čele postele. Přečetla pár stránek, když se otevřely dveře, vešel Honza a posadil se k ní. „Myslíš, že bychom to mohli zkusit, mami?“ šel přímo na věc.
„Co chceš proboha zkoušet?“ hrála rozhněvanou naivku.
„Vždyť tě ráno vzrušilo, když jsem se k tobě přitisknul, tak nepovídej, že by ti to tak vadilo.“
„Ty jsi fakt příšerně neodbytnej,“ cítila dole příjemné mravenčení.
„Vzrušilo nebo ne? Vždyť jsem to cítil. Tys taky musela cítit, že se mi z tebe postavil. Hele a teď se mi staví jen z toho, že jsem blízko tebe a bavíme se o tom,“ ukázal na zřetelně vyboulené krátké kalhoty od pyžama.
„A co s tím jako já mám dělat? Co bys tedy vlastně chtěl?“ přehodila vše na syna.
„Vždyť jsem ti to říkal, co kdybychom si to zkusili udělat jeden před druhým?“
„To jako že bych vytáhla ten vibrátor a začala před tebou masturbovat, a ty by sis ho honil? Ty jsi fakt blázen, Honzo,“ chtěla se nechat dál přemlouvat.
„Nebo bychom si to mohli dělat navzájem. To by bylo daleko lepší,“ s viditelným nadšením se rozohňoval Honza, přisunul se k ní blíž, objal jí přes lehkou peřinu nohy, prosebně se jí podíval do očí, a ještě jednou žadonil: „Mami, smím tu hračku vyndat? Prosím! Podívej, jak se ti zase zvětšují ty třešinky a mně jak z tebe trčí,“ dodal, když si povšiml neklamného znamení, že i ona začíná být vzrušená.

„Ty jsi příšernej. Ty bys to vážně takhle chtěl, jo? Tobě nevadí, že jsem tvoje máma?“ zamračila se, ale bylo jí jasné, že trčící špuntíky jejích ňader určitou míru jejího vzrušení prozrazují. Překvapilo ji, když Honza natáhl ruku a zlehka přejel po noční košilce v místech, kde ji napínaly oba lehce vztyčené hroty.
„No tak, nech toho, co to děláš,“ zavrtěla se.
„Jsou nádherný. Celá jsi nádherná,“ rychle se přisunul ještě blíž a jednu třešinku uchopil na okamžik do rtů. Pohlédl jí do očí s otázkou: „Bolí to? Vadí ti to? Je ti to nepříjemné?“
„Nebolí, vadí a není,“ rychle odpověděla.
„Tak vidíš,“ využil odpovědi na poslední otázku, jemně jí ňadro v košilce nadzdvihnul a třešinku podržel ve svých rtech déle. Opatrně ho odstrčila.
„Nech toho, prosím! Ty bys fakt chtěl, abychom tady dělali takové věci? To přeci nejde, měj rozum. To by byl incest. To se ti fakt líbím? Vždyť jsem tvoje máma. Irena je přeci krásná mladá a já už jsem stará.“
„Já vím, že to nejde, ale líbíš a moc a když to nikdo neuvidí a nikdo se to nedoví, tak to přeci nemusí vadit. Podívej!“ překulil se na záda a přetáhl si gumu od kalhot přes trčící úd, který zakmital v prostoru.

„Ale já se přeci před tebou nemůžu takhle vystavovat, ani nechci, jsem už fakt stará, a hlavně si uvědom, že jsem tvoje máma,“ pochybovačně se trochu odtáhla.
Jeho nátlak ji vzrušoval mnohem víc, než by byla řekla a věděla, že budou nejspíš pokračovat až kam si bude Honza přát, ale zbytky nejistoty v ní ještě podvědomě přetrvávaly.
„Proč ne, vždyť jsi pořád nádherná. Víš, jak jsi byla úžasná na tom videu? Chtěl bych si to zkusit jako Vašek. A zažít to, co jsi mu pak dělala ty. Nejde mi to z hlavy. Už jsem ti to přeci říkal“
„Tak tebe trápí to, cos viděl v jeho počítači? Pojď sem ke mně,“ přivinula ho k sobě a dodala: „To se přece nehodí, abychom to dělali my dva spolu.“
Věděla moc dobře, že Honza to bude zkoušet dál.

Jasně vnímal rychlý tep jejího srdce a pochopil, že začíná být vzrušená skoro jako on. Rychle se vymanil z jejího obětí, natáhl se přes ni k nočnímu stolku a ze spodního šuplíku vytáhnul vibrátor.
„Pojď, zkusíme to spolu. Já tebe a ty mne,“ přejel hračkou po dece v místě, kde se rýsoval její klín a mrknul na ni. „Dáme tu peřinku pryč?“
„Ty jsi fakt blázen Honzo,“ protestovala Ivana, ale neudělala nic. Opatrně začal stahovat deku k jejím nohám. Při pohledu na její štíhlá kolena se malinko otřásl vzrušením.
„Jo, možná jsem blázen, ale je úžasný vidět tvoje nohy takhle.“

Tiše pozorovala, jak špičkou té hračky pomalu, smyslně přejíždí po stehně nahoru a posouvá jím noční košilku. Na chvilku ten pomalý pohyb zastavil a posunul se na posteli tak, aby ona mohla dosáhnout na něj, kdyby chtěla. Jeho pevný kůl teď měla na dosah.
„Můžu?“ pohlédl na ní a dodal: „Ty musíš, moc tě prosím!“
„Honzo! Ty to fakt chceš dotáhnout do konce?“
„No a proč ne? Vzrušuje tě ta situace? Jasně, že jo. Tak vidíš. Proč se takové hře tedy bránit?“ začal dál posouvat lem košilky vzhůru.

Věděla, že když ho ještě kousek nechá, nebude už cesta zpět. Z toho pomyšlení ji zamrazilo vzrušením až po kořínky vlasů. Najednou se nemohla dočkat, až se to stane. Rozšířenýma očima sledovala jeho počínání. Pozorovala jeho vzrušený pohled, kterým se snažil proniknou skrz noční košilku.
Udělal poslední trochu delší pohyb a špička vibrátoru se zastavila na horním konci žlábečku její štěrbinky prosvítající mezi hustými chloupky, která mizela mezi sevřenými stehny.
Pohlédl jí do očí a vydechl: „To je taková nádhera! Víš to?“

Jemně se dotkla svými prsty jeho napětím nablýskaného žaludu: „Chceš to takhle?“ Bylo jasné, že na jeho hru přistoupila. Zachvěla se vzrušením, když viděla, jak sebou po jejím dotyku trhnul.
„Počkej, když tedy chceš, tak ještě je třeba tohle.“
Vyklouzla zpod deky a z hloubi nočního stolku vytáhla tubu s lubrikačním gelem. Nedokázal přitom odtrhnout zrak od jejího oblého zadečku a rýhy její kundičky, která se před ním objevila, když v předklonu šmátrala ve spodní části stolku.
Vzala mu vibrátor z ruky, otevřela tubu, nanesla na něj velikou kapku gelu a podala mu ho. Měl pocit, že je nedočkavá, když rychle sklouzla do postele tak, že jí noční košilka zůstala dost vysoko vyhrnutá.
Položil se napříč přes její nohy opět tak, aby snadno dosáhla na jeho ztopořené mužství.

„Můžu tedy?“ tázavě se na ni podíval.
Kývla a sledovala, jak Honza začal pomalu tlačit klouzavou špičku vibrátoru sevřenou rýhou dolů. Bylo to něco nepředstavitelného. Naprosto bláznivého. Na prstech cítila trochu lubrikátoru a přenesla jej na jeho úd. Hladce jí projel rukou. Bylo to stejně šílené jako to, o co se snažil Honza. Cítila, jak se vibrátor snaží protlačit dovnitř. Odsunula jednu nohu co nejvíc do strany, na druhé jí ležel Honza.
„Bože, ta je tak nádherná,“ zašeptal při pohledu na malý poštěváček a doširoka rozevřenou růžovou studánku lemovanou tmavými chloupky. Veliký pomocník šel najednou zlehka zatlačit úplně až do hlubiny. Honza byl z toho pohledu úplně konsternovaný.

„Líbí se ti? Jestli jo, tak zmáčkni to tlačítko, prosím“ zašeptala přiškrceným hlasem Ivana a sama začala pomalými dlouhými pohyby zpracovávat jeho ocas.
Bylo to něco, co si ještě včera nedokázala představit, ale dnes jí ta představa celý den nešla z hlavy. Vnímala, jak pulzující hračka vyjíždí ven a zase dovnitř. Ne, že by takové hry nikdy nezažila, ale partnerem teď byl její syn a ne Vašek. Bylo to úplně zničující. Jenže stejně zničující to bylo i pro Honzu, který zaúpěl: „Mami, to je něco šílenýho, to se nedá vydržet! Já snad budu hned hotovej!“
„Vydrž jenom chvilinku a posuň to sem,“ ukázala si na poštěváček.
Vzápětí už jen syknula vzrušením a bleskově začala prohánět jeho úd. Stalo se přesně to, čeho se Honza bál a na co ona čekala. Z jeho údu vystříkla veliká dávka semene vzápětí následovaná další.
Přestal ji na chvilku dráždit, ale vzpamatoval se, když přerývaně ze sebe vyrazila: „Teď nepřestávej, taky už budu, je to šílený, ale taky to nevydržím,“ s vytřeštěnýma očima se na něho podívala a vzápětí Honza přiložil vibrující věc k mírně zvětšenému poštěváčku.
Po pár dotycích se napjala a tiše vykřikla: „Uuuuž!“

Oba na sebe trochu zmateně a s rozpaky pohlédli.
„Mami, sorry, já nic nevydržel. Jak jsem tě takhle viděl, tak bych byl vystříknul snad i sám. Ale musíme to uklidit. Mám to po celým břiše a ty máš upatlanou ruku.“
„Jo, Honzíku, ale pro jednou se snad svět nezhroutí. Já byla taky hned. To se mi snad ještě nikdy nestalo, takhle rychle. Včera jsem to s tou věcí vůbec nemohla dotáhnout do konce a vidíš, dneska. Takhle rychle to fakt ještě nikdy nebylo. Ale to stačí. Vašek se vrací v neděli a myslím, že tvoje Irena asi taky. Jdeme se opláchnout.“

„Jo, jdeme, ale ta tvoje je tak nádherná takhle hladká. K zulíbání,“ na důkaz svých slov se naklonil a začal jí vášnivě líbat její stále ještě rozevřenou studánku.
„Počkej, tohle ale opravdu nejde,“ snažila se ho odstrčit. „Počkej, neblázni, co to děláš,“ odtlačovala jeho hlavu, když ucítila kmitání jeho jazyku na svém poštěváčku. Bylo to zničující. Chtěla ještě víc, ale ovládla se: „Stačilo, musíme se opláchnout, nechci mít postel celou zapatlanou. Stačí, že máš ublemcaný pyžamo. Běž!“ podařilo se jí konečně Honzu odstrčit.

Honza ze sebe shodil pocintané pyžamo a opláchl se ve sprše, Ivana si opláchla ruce.
V hlavě jí probleskla myšlenka: „Jestli já nejsem pitomá! Teď si tady oplachuju semeno svého syna. Hrůza.“
Vzápětí ale sama sebe uklidnila: „No co, aspoň má jeho dušička pokoj. Ale chtěl by teď už všechno, to je jasné. Přesně jak říkal Vašek.“ Další myšlenky utnul Honza, který vylezl ze sprchy.
„Bylo to tak nádherný, mami!“ utíral se rychle dosucha ručníkem. Ivana si odličovacím tamponem před zrcadlem stírala imaginární zbytky líčení a zaujatě celou dobu pozorovala v zrcadle Honzu, jak se snaží zbavit klouzavého spermatu. Nejradši by byla Honzu nechala pokračovat, ale chtěla si nechat čas na rozmyšlenou.

„Pssst!“ naznačila mu s prstem na rtech. „Tady je všechno slyšet.“
Odložil ručník a objal ji. Do ucha jí spiklenecky zašeptal: „Nejhezčí byl ten konec!“
„Ale no tak, ten jsem ti nedovolila, radši odsud padáme a zavři dveře,“ odpověděla stejně tiše a s úsměvem ho cvrnkla do nosu.

Pustil ji, vyšel za ní, opatrně zavřel dveře, dohonil ji ve dveřích do její ložnice. Otočila se k němu se slovy: „Měl bys jít do svého pokoje, pro dnešek toho bylo ažaž.“
„Tobě se ten závěr nelíbil? Mně šíleně. Pojďme to zkusit ještě jednou, prosím!“
„To přeci nejde, Honzo, měj rozum, to by byl už úplný incest,“ hájila si Iva čistější svědomí.
„Mami, jestli to není jedno. Stejně už jsme s tím začali a neříkej mi, že se ti to nelíbilo, když jsi skončila tak rychle, o mně ani nemluvím. Měla bys nám dát šanci se zlepšit,“ se širokým úsměvem ji objal, zdvihl ze země a odnesl na její postel.

„Ty jsi fakt blázen, Honzo! Přestaň! Co to děláš!“ lehce do něho tloukla pěstmi, ale pochopil, že to není úplně doopravdy.
„Přesně to, co chceme oba. Z čeho jinak bys asi měla ty špuntíky zase tak krásně veliký?“ ještě o kousek víš posunul beztak již vysoko vyhrnutou noční košilku a přitiskl svá ústa k  čárečce mizející mezi sevřenými stehny. Na tváři cítil dotek jejích hustých chloupků. Ivaně neuniknul fakt, že jeho náčiní už zase stojí jako maják.
Zabořila prsty do jeho vlasů, zdvihla mu hlavu a zaprotestovala: „Počkej, prosím! Neblázni! Tam to bylo takové hraní, a i to bylo přes čáru. Víš, jaký by to mohl být průšvih?“
„Ty o tom budeš s někým mluvit?“
„Ty ses zbláznil, ne? Ale nehodí se to!“
„Nehodí, ale chceme to zkusit? Chceme!“ vtiskl další polibek na její klín.
„Ty to chceš!“
„Protože jsi nádherná a vzrušuje tě to stejně jako mě! To se nedá utajit, mami! Kdybys fakt nechtěla něco tak zakázanýho zkusit, tak bys nedovolila ani to hraní před tím. Nemám pravdu?“
„Vždyť je to hrozný! Jak tě může vzrušovat stará ženská a máma k tomu? Fakt se ti líbím?“
„Hrozně krásný to je! Vůbec nejsi stará, jsi nádherná a to poslední… víš, od okamžiku, kdy jsem tě zahlídnul, jak si s tím hraješ, pustil jsem to z hlavy. Je mi to úplně šumák, abys věděla.“

Další dlouhý polibek způsobil, že pomalu začala svá kolena posouvat do strany. Přisál se okamžitě k jejímu poštěváčku. Doprovodila to hlasitým vzdechem. Zlehka po něm přejížděl jazykem tak, jak to viděl u Vaška, opatrně podebral její zadeček a jazykem přejel od zadní dírky až úplně nahoru. Její milostné vzdechy ho povzbudily: „Bože, není to nádherný? Líbí se ti to?“
„Jo, je a líbí moc!“ tiše odpověděla. Sama pro sebe si ale ještě dodala: „On je úplně šílenej, ale vlastně nádherně. A já jsem stejná jako on, protože jsem snad nikdy nechtěla nic víc, než v tuhle chvíli to všechno dotáhnout do konce.“

Ještě chvilku ji zlehka dráždil jazykem, přejel po její růžové svatyni prsty, fascinovaně z okraje té nádhery opatrně odhrnoval chloupky a své polibky přenesl na břicho.
„Musíme dát pryč tu košilku, chci vidět ty tvý nádherný prsa, mami,“ šeptal vzrušeně Honza, vzepřel se na rukách a pohlédl jí do tváře. Překvapila ho slovy: „Jo, za chvilinku, ale teď tam chci jeho“.
Roztáhla kolena ještě víc, zaklesla paty kolem jeho boků, opatrně uchopila oběma rukama jeho chloubu a zlehka si s ní přejížděla kolem své vlahé kundičky a po poštěváčku.
„Je nádherně pevnej,“ zašeptala, pohlédla mu do očí, opatrně zatlačila tvrdý žalud do růžové svatyně a jemně s ním uvnitř několikrát zakroužila. Sledovala, jak na to bude Honza reagovat. Nechal se plně vést.
„Pojď teď hezky pomalu do mne. Až úplně, táák, pomalinku, nespěchej!“ tiše ho nabádala, ruce přemístila na jeho záda opatrně si ho přitahovala do sebe. „Pomalu. Tááák! Je krásně pevnej. A teď rychlejc. Ale neuspěchej to.“

Poslouchal a přesně plnil její pokyny. „Takhle je to něco úplně jinýho. Ať to nikdy nekončí! Je tak nádherně hladká a široká!“ téměř v extázi šeptal.
„Jestli můžeš, tak teď trochu zrychli a pořádně, ale kdyby to na tebe šlo, hned přestaň,“ viděl v její tváři napětí způsobené vzrušením. Sledoval, jak se pod noční košilkou rytmicky rozlévají její ňadra, ale zapůsobilo to na něho natolik vzrušivě, že se po chvíli prudkých přírazů zastavil: „Promiň, musím na chvilku přestat, abych zase hned nevystříknul.“
„Určitě. Počkej sundám si tu košilku a on se zatím trošku zklidní,“ usmála se na něho povzbudivě a košilka odlétla pryč.
Podebrala svá parádní ňadra a pohlédla mu do očí: „Líbí se ti?“ zeptala se ho s trochu marnivým úsměvem na rtech. Byla na svá ňadra právem pyšná.

„Líbí, moc“ vydechl. Vztáhla k němu ruce, objal ji a začali se líbat. To si před tím vůbec nedokázala představit. Ucítila přitom jeho silnou ruku drtící její ňadro.
„Počkej chvilku, ještě tohle,“ ňadro nabídla jeho lačným ústům: „Taky chtějí jemně polaskat. Ireně by se to taky určitě líbilo. My holky chceme nejen rychle pomilovat a drsně promačkat, ale taky si něžně a dlouho hrát.“
„Jo, to jsem pochopil z těch vašich videí, mami. Byla jsi v nich tak neuvěřitelná, vlastně od té chvíle jsem si představoval, že to dokážu jako Vašek, víš? A popravdě, někdy jsem si představoval Irču a někdy tebe,“ stihl ještě odpovědět, ale vzápětí se vášnivě přisál k její veliké světlé třešince. Snažil se její ňadra laskat tak, jak to viděl u Vaška. Odměnou mu bylo jemné spokojené vzdychání a nabídka druhého ňadra.

Ivaně blesklo hlavou: „Vždyť to není žádný nešika. Bude to dobrý a Irena se bude divit. Jenže to on taky,“ v duchu se spokojeně zasmála. Honzu pochválila: „Když budeš takhle citlivej, pozornej a hravej, Irča bude mít radost. Nejen, že ho někam zasuneš, párkrát se zavrtíš a hotovo. Pojď, ještě třeba zkusíme tu třešinku líbat oba současně,“ přitáhla si ňadro k ústům, předklonila hlavu, co to šlo a špičkou jazyka se jí dotknula. Honza se připojil z druhé strany.
Nadšeně pozorovala, jak se snaží svým jazykem dráždit její bradavku. Chvilku si tak hráli, ale pak to ukončila slovy: „Zase to zkusíme, to taky musíme oba zlepšit,“ zašeptala, posunula se kousíček nahoru, našla si jeho kůl a zavedla na okraj své vzrušené kundičky.
O další se začal starat Honza. Možná po půlminutě divokých přírazů ale ze sebe přiškrceným hlasem Honza vypravil: „Mami, já už to nevydržím!“
„Neboj, jen pojď, můžeš, nepřemáhej se!“
Vzápětí ucítila, že ji svými výstřiky Honza pěkně vyplnil. Ještě párkrát se pohnul a sesunul se vedle ní.

„Když já nic nevydržím, mami. Chtěl jsem zkusit všechno, co jsem viděl, že děláte s Vaškem. Promiň mi to, prosím,“ po chvilce oddechování ze sebe dokázal Honza vypravit.
„Bylo to moc hezký, a to myslím doopravdy, blázínku! Když jsem se potkala s tvým tátou, nebyla to ani z jeho strany, ani z té mojí žádná sláva a vidíš, dneska honí jednu mladou ženskou za druhou a asi jim to dělá dobře. Nic nejde od začátku samo. Neboj, když budeš chodit s Irenou, a dokážeš dělat to, co jsi viděl a vydržíš trochu dýl, tak vám to bude bezva klapat,“ pohladila ho po tváři a dala mu něžný polibek.
„Spíš myslím, že tě vzrušovalo, že jsme se tady milovali spolu právě my dva a ne, že jsem se nějak ukázal, mami. Já se vůbec moc neukázal,“ dál smutně meditoval Honza.
„Jo, to máš pravdu, ale myslím, že tebe na tom přitahovala taky ta úchylnost, nemám pravdu? A že taky mohla za to, že to bylo kratší.“

Podíval se na ní trochu zpytavě a po chvilce odpověděl: „Trošku i to, ale hlavně fakt, že jsi hrozně hezká. No a taky to, že jsme si tady zůstali tak trochu sami, pak to, že jsem viděl ta videa, a nakonec možná nejvíc to, že já tě včera viděl s tou tvojí hračkou. Prostě všechno dohromady. Ale stejně bych s tebou chtěl zkusit všechno, co jsem viděl u Vaška v počítači, a to mi ukázal jen pár těch vašich záznamů.“
Podíval se na ni teď už se šibalským úsměvem a čekal, co na takovou výzvu řekne. „Myslíš, že by mi mohl ukázat všechna?“
„Že se nestydíš chtít po svojí matce takové věci!“ zaškaredila se Ivana, ale zároveň jí proběhla příjemná vlna vzrušení. Docela ji ta myšlenka přitahovala. Pochopila, že všechno má jen ve svých rukách, protože Honza to na ní bude od této chvíle zkoušet při každé vhodné příležitosti.

„Vůbec se nestydím, mami. Strašně moc bych si to přál. Aspoň bych Irču nezklamal. Myslím, že mám co dohánět, ale to ona taky. Dneska s tebou to bylo neuvěřitelně krásný. Škoda, že to nemůžu nikomu vyprávět. Myslíš, že bychom to mohli spolu zkusit ještě, než se vrátí tvůj Vašek a moje Irena?“
„To bys fakt chtěl?“ vyloudila na tváři úsměv, který se dal vyložit téměř jako souhlas.
Nadšeně ji objal, políbil a zašeptal: „Jasně, že jo, třeba každý den!“
„Nenasyto! Ale ještě jednou třeba jo. Nezapomeň, že táta taky chodí občas domů,“ usmála se na něho.
„Tak aspoň dvakrát! Moc prosím! Podívej on by si dal říct ještě jednou třeba hned,“ přetočil se, aby viděla, že jeho nástroj se začíná pomalu napřimovat.
„Já jdu do sprchy. Nechci tady mít zapatlanou svou postel a už na to mám nejvyšší čas,“ vyskočila z postele a zmizela.

O dva dny později jí před koncem pracovní doby zavolal přes WhatsApp Vašek. Chvilku si povídali, Vašek upřesnil letecký spoj, kterým se už v neděli dopoledne vrátí, ale jet leg zřejmě udělá své. Snad by se mohli sejít u něho v pondělí, navrhnul a pak se konečně dostal k otázce, na kterou čekala: „Pochlub se, lásko, jak vám to dopadlo?“
Odpověď měla připravenou: „Máš co dotahovat, nechala jsem se ukecat. Nezlobíš se kvůli tomu? Necháš se tedy taky ukecat, kdyby se ti něco podobného přihodilo?“
„To by sis fakt přála? Musíš mi v pondělí povědět, jak to celé bylo. A to víš že se nezlobím. Moje bývalá žena taky taková bývala. Asi jsou mi takové ženské souzené. Co s tím nadělám?“ rozesmál se, ale uvnitř ho zamrazilo při pomyšlení, že by mu jeho dcera Lenka navrhla něco takového, jako Honza Ivaně.
Tušil, že kdyby se dověděla, že jeho bývalka měla poměr se svým otcem, tedy Lenčiným dědečkem, asi by se rozhodla po těch debatách, které spolu vedli, jít v jejích šlépějích. On sám to zjistil kdysi úplně náhodou. Změnil téma: „Máš nějaké zprávy o Ireně? Dáte s Honzou repete? To už nám to asi s Irenou nevyjde, co?“

„Domluvíme se. Všechno bude super. Uvidíš, hrozně moc se těším na pondělí. Ale abys věděl, Honza by to chtěl zase nejspíš dneska nebo zítra, podle toho, jestli bude ten můj doma a pozítří už přiletíš ty. Myslíš, že mu to mám dovolit? Nevadilo by ti to, Vášo?“
„Nebuď hloupá. Já úplně cítím, jak tě to vtáhlo a jen to pomyšlení tě vzrušuje tak, že to slyším na tvém hlasu. To víš, že mi to vadit nebude, šetři se ale na to pondělí! Nezapomeň, že mám podmínku: všechno mi dopodrobna povíš. Platí?“ slyšela jeho smích ve sluchátku.
„Platí! A moc tě miluju, a ať se žádný tvůj let neopozdí!“

Když zavěsila, problesklo jí hlavou: „Aspoň budu mít s Honzíkem v sobotu víc klidu. Ale stejně za to všechno může ten trapas s tím videem, takže vlastně za to může Vašek,“ v duši se jí rozlil pocit naprosté spokojenosti, protože si sama pro sebe našla pomyslného viníka za to své hřešení.