Ztraceni 05

Jana se probudila. Byla tma a ticho, tedy větší ticho, než když usínala. Vedle sebe slyšela syna, jak oddychuje v hlubokém spánku. 
V krbu už oheň dohořel a jen žhavé uhlíky sem tam vydaly zvuk zapraskání. Déšť už ustal. 
Když se víc zaposlouchala, uslyšela i známé noční zvuky, jaké tu poslední dny slýchávala. Měla žízeň, proto vstala a vyšla z příbytku. Byla si jistá, že v něm se žádná láhev s vodou nenachází. 
Prostranství před stavením bylo osvětleno měsíčním svitem a ona viděla obrysy skály a jejich věcí, které pod ní ukryli. Došla k nim, ale našla jen prázdnou PET láhev. Vzala ji a vydala se k říčce. Bylo příjemné teplo. A ten vzduch! Vzpomněla, jak byl vždy po bouřce vzduch jiný, tam v Čechách. Bylo to hodně povědomé, ale jiné. 
Došla k říčce a nabrala vodu do láhve a napila se. Náhle měla pocit, že není sama. Zadívala se před sebe na druhý břeh říčky. Chvíli nic neviděla, jen siluety stromu, ale pak postřehla nepatrný pohyb. Něco bylo schované za jedním stromem. Ovládla ji panika. Její tělo zaplavil pocit strachu, jaký nikdy před tím nepocítila. Vše v ní křičelo, aby rychle utekla, ale zároveň se nemohla hnout.

„Tomáši?“ dokázala ze sebe vysoukat. Žádná odpověď. 
Ale ten strom, jako by měl dvě siluety a ta jedna se hýbala. Určitě se lehce hýbala. Pocit strachu sílil. Cítila, že ji cosi sleduje a že to cosi je něco nebezpečného, něco zlověstného.
„TOMÁŠI!!“ vykřikla a začala couvat od říčky. 
Srdce jí neskutečně bušilo a strach ji začal víc a víc ovládat. Silueta se pohnula. Pomalu vylézala zpoza stromu a získávala víc a víc obrys, který se podobal postavě člověka. 
Pak najednou do něčeho narazila zády. Otočila se a spatřila syna, který ji chytl za ramena a sledoval její vyděšený pohled.
„Mami? Co se děje?“ zeptal se a lehce s ní zatřásl, aby se vzpamatovala z paniky.
„Já… já… tam… něco tam bylo, někdo, něco… nevím, bylo tam tam,“ koktala hrůzou a ukazovala směrem, kde viděla siluetu. 
Tomáš došel rychle na kraj říčky a zadíval se pořádně na její druhý břeh. Nic neviděl. Žádný pohyb. Žádný podezřelý zvuk. 
Jana se vedle něho objevila a sledovala břeh taky. Už byla klidnější.

„Nic tam není, mami. Možná jsi viděla nějaké zvíře, nebo to mohla být jen hra světla stínů od svitu měsíce.“ To Janu moc neuklidnilo. 
Byla stále přesvědčená, že tam něco bylo a že ta věc, nebo osoba, ji sledovala. 
A pak postřehla synův výraz. Díval se na ni a začal ji hladit lehce po zádech. Sledovala jeho oči. Byl v nich malý plamínek, který znala u jiných mužů, nadržených mužů. Nadržených na ni.

„Tomáši?“ špitla potichu, ale to se už k ní sklonil a začal ji líbat. Nejdříve nesměle, ale když se nebránila a vycházela mu vstříc, přitáhl si ji víc k sobě a začal být vášnivější a vášnivější. Ucítila ruce na svém zadečku, hladily a mačkaly ji. Kalhotky neměla. Natáhla si jen tričko a takhle i usnula. 
Teď měl syn snadnější přístup i ke kundičce, z které už tekly čůrky milostných šťáv. Na chvíli se přestali líbat. Oddychovali, hleděli toužebně na sebe. Tomáš jí rychle přetáhl tričko přes hlavu a nadrženě do dlaní uchopil její prsa. Opět ji začal vášnivě líbat a víc se tiskl na ní. Boule v kraťasech Janu ubezpečovala, že je z ní její syn nadržený. Musela mu ji pohladit a ucítila tu tvrdost. 
Přestal ji líbat a hleděl jí do očí. Pak se pousmál. Otočil si ji zády k sobě a dotlačil k nejbližšímu stromu. Opřela se o něj rukama. Ihned stál za ní a šel do dřepu. Půlky zadečku dal lehce od sebe a jazykem začal přejíždět po kundičce. 
To už musela začít vzdychat a to poměrně nahlas. Ta vlna rozkoše, jež zaplavila její tělo, se nedala vydržet. Syn to s jazykem uměl. Našel rychle poštěváček, špičkou jej dráždil, a tak víc stupňoval rozkoš, rozlévající se v jejím těle.

„Ach bože,“ zasténala nahlas, když najednou pocítila nával orgasmu. Nečekala ho takhle rychle. Nohy se jí rozklepaly. Ještěže se držela stromu, aby se nesesunula na zem. 
Tomáš se postavil. Nadrženě si stáhl kraťasy a v rukou držel tvrdý penis. Žaludem přejížděl po mokré kundičce a pak do ní našel vchod. Špička do něj lehce zajela, jako by jen chtěl nakouknout do útrob vlhkého lůna. Ale to jen proto, že chtěl Tomáš Janu chytit pevně za boky. Jakmile to udělal, přirazil a ona měla po dlouhé době tvrdého ptáka až na samém dnu.
„Jooooo,“ zahekal Tomáš vítězoslavně a nadrženě a začal ráznými přírazy protahovat kundičku své matky od žaludu až po koule.

Přírazy začaly být rychlejší. Janě bylo jasné, že její syn pociťuje stejné návaly rozkoše a že se taky blíží ke svému vyvrcholení. Vychutnávala si pohyby penisu v kundičce, jak pěkně jí roztahoval a projížděl dovnitř a ven, dovnitř a ven. Každý příraz ji posouval po kopci, na jehož vrcholu čekal pěkný pád ve vlnách orgasmu. Vnímala celé své tělo, které se v očekávání orgasmu začínalo třást. Prsa lehce váhou visela a pohupovala se v rytmu přírazů.
„Joo dělej, dělej, tak mi to udělej, chci to cítit, chci tě cítit, stříkej miláčku Tomášku,“ začala hlasitě sténat. Orgasmus byl už blízko. 
Cítila, jak penis pulsuje, škube sebou a věděla, že i syn k němu má hodně blízko. Už se blížila k tomu vrcholu, ještě pár přírazů a dotlačí ji přes ten sráz. Hlasitě sténala víc a víc, mohla si to dovolit, nikdo, kromě nich dvou tu není. 
Dívala se před sebe, přivírala sice oči, ale občas je na krátko plně otevřela. Viděla druhý břeh. Viděla stín. Viděla postavu, jak tam stojí a dívá se na ně. Chtěla vykřiknout. 
Otevřela ústa a vykřikla. V tu chvíli dosáhla orgasmu. Zaklonila hlavu a dala naplno průchod rozkoši, která se jí vlila do celého těla.
„Aaaaaaaaaaaaa!“

Jana se rychle posadila. Oddychovala a byla celá zpocená, ale i tak cítila, že jí je strašná zima.
„Mami? Co se děje?“ ozval se Tomáš, kterého probudila. Díval se na ni, jak zmateně bloudí očima po přístřešku.
„Co? Kde?“ ptala se sama sebe, ale bylo to víc nahlas, než doufala. Objal ji.
„Mami, úplně hoříš!“ vystrašilo ho to. 
V přístřešku bylo sice díky ohni v krbu teplo, ale ne zase takové. Matka se klepala, jako by jí byla zima. Rychle jí podal láhev s vodou, aby se napila.
„Takže to byl jen sen?“ ptala se, když ji pokládal na lehátko. 

Stihl ještě vyběhnout ven do noci a přinést z kufrů, které měli schované pod skalou, nějaké další oblečení, aby matka nebyla jen tričku a kalhotkách.
„Ano, asi jen zlý sen,“ snažil se ji uchlácholit. Jana cítila, že je dost slabá, třásla se zimou, hlava ji lehce bolela, stejně jako klouby a svaly.
„Nebyl zlý. Ne vše bylo zlý. Ten sex nebyl zlý,“ šeptala a pak zase usnula. 
Tomášovi to dělalo starosti. Matka musela prochladnout tu první noc. Vyčítal si to. Vyšel z přístřešku a ve slunečním světle začal hledat v kufrech další věci. Byl si jistý, že v jednom kufru viděl něco jako lékárničku, což se mu potvrdilo. Byl v ní i digitální teploměr a k jeho štěstí i baterky. Vzal celou taštičku a přišel zpět do přístřešku. 
Použil teploměr. Dal nástavec matce do ucha a za chvíli měl výsledek. V slabém světle, které vydával oheň v krbu, viděl 38,6. Horečka. Rychle se podíval pořádně do lékárničky a našel tam Paralen.
„Mami. Mami. Na, tohle si vezmi. Spolkni to,“ pokusil se matku probudit a donutil ji, aby na chvíli otevřela oči a ústa, aby jí do nich mohl vložil prášek. Ten pak dokázala i zapít. Jakmile jí hlavu položil zpět na lehátko, znovu za chvíli usnula.

Tomáš musel své obavy o matku zahnat prací. Krom toho, že chytl další ryby na vlastnoručně vyrobený luk, objevil na jednom místě u břehu jílovitou hlínu. Ihned toho využil. Vytvořil si hliněnou pec, ve které chtěl zkusit vypalovat své pokusy. 
Trvalo to celý den. Odbíhal od práce, aby pomohl matce se napít, najíst, vyměnit jí propocené oblečení a hlavně jí podával Paralen. Byla na tom o dost lépe, ale byla dost zesláblá. Jídla moc neměli, toho si byl vědomý, ale snažil se. 
Jana vnímala jeho vystrašený výraz a pokoušela se aspoň trochu usmívat, pokud jí to síly dovolovaly.

„Musíš odpočívat. A zkus i něco jíst,“ kázal jí. Přitom jí vždy přinesl uvařenou rybu, nebo ovoce, které nalezl. 
I díky tomu jí bylo každým dnem lépe a lépe. Asi čtvrtý den jí vítězoslavně přinesl rybí polévku. Už jí bylo o dost lépe. Seděla v přístřešku, když se objevil i s keramickou miskou. Byla podomácku vyrobená, ne zcela kulatá, ale byl to talíř. A v něm byla polévka.
„Takže se ti to povedlo,“ pravila s úsměvem. 
Tomáš jí vysvětlil, že zkusí postavit pec a vytvořit nějaké keramické nádoby a talíře. Několik dní s tím zápasil, ale povedlo se mu na to přijít a konečně měl hotový první výrobek.
„Ano. Vypadá to, že ano,“ byl na sebe hrdý, ale stále čekal, jako by tu bylo další překvapení. Jana se znovu podívala do misky a poznala to. Krom ryby v polévce plavaly kousky brambor. Nevěřícně se na Tomáše se podívala.
„Batáty. Našel jsem jich pár, když jsem prozkoumával okolí. Už jsem připravil i políčko a zasadil.“ 
Polévka jí chutnala. Byla mírně osolená a díky bramborám to nebyla jen voda, ve které plavaly kusy rybího masa. Do těla se jí vehnala nová energie.

Tomáš si sedl vedle ní a pohladil ji. Usmíval se a už neměl ten ustrašený výraz.
„Děkuji,“ byla mu vděčná za to, jak se o ní postaral, když jí bylo opravdu špatně.
„Není za co. Ale vystrašila jsi mě pěkně.“
Dívala se mu do očí. Poslední dva dny přemýšlela, jestli vzpomínky, které se jí honily hlavou jsou reálné, nebo výplodem její fantazie.

„Koupali jsme se nazí, že? V moři a v jezírku,“ zeptala se nejistě. 
Tomáš se začervenal a trochu sklopil oči. Pomyslel si, že teď to přijde. Celou tu dobu čekal, kdy mu matka vynadá za to, co se stalo před tím, než se jí zmocnil ten bacil, nebo vir, nebo co to vůbec bylo.
„Ano a promiň, že jsem si dovolil tě líbat a osahávat.“ 
Jana odložila misku a pak ho objala a po chvíli pocítila, že i on udělal totéž.
„Není důvod se omlouvat. Kdyby mi to vadilo, hned bych se ozvala,“ zašeptala mu do ucha a pocítila, jak se synovo tělo rozklepalo v návalu vzrušení. 
Pohlédli si do očí.
„Ale musíme se ovládnout,“ řekla nakonec a on jen přikývl.
„Já vím.“ V jeho hlase pocítila mírné zklamání, ale bylo vidět, že to chápe.
„Tome, kdybys nebyl můj syn… ale takhle…“
Přiložil jí prst na pusu na znamená, že nemusí dál nic říkat.
„Já to chápu mami. Hrozně mě vzrušuješ. Nevím, čím to je, ale tady na tom místě musím pořád myslet na to, jak se vášnivě milujeme a přitom mi to připadá jako normální. Ale vím, že to tak není.“
Ona měla stejný pocit. Poznal to z jejího výrazu, lehce překvapeného tím, co řekl. Takový ten výraz, který mají lidé, když se dozví něco, co sami už vědí a nečekali, že to bude vědět někdo jiný.

„Měla jsem sen, že se spolu milujeme, tam u břehu říčky a někdo nás z druhé strany sleduje.“ 
Tomáš tak pochopil, co to matka tenkrát šeptala, když jí říkal, že to byl jen zlý sen. Nebyl zlý.
„Měla jsem z toho strach. Nevím, co to bylo, viděla jsem jen siluetu, která vypadala jako lidská. Ale to vzrušení z našeho sexu, jako by to ta osoba ve mně víc umocňovala, až jsem měla silný orgasmus.“
„Byl to jen sen. Podle mého si stále vyčítáš, jak jste se s tátou pohádali a straší tě to, co ti řekl,“ pokusil se ji uchlácholit. 
Nicméně se jí nesvěřil s něčím jiným. Ten samý sen se zdál i jemu. Děsilo ho to. Sice matka neřekla žádné detaily, ale on si uvědomil, že tohle samé se mu zdálo taky. A v okamžiku, kdy zařvala v orgasmu, se probudil a viděl zmatenou matku sedět a rozhlížet se po přístřešku. Při té vzpomínce se opět vzrušil.

Vylezl z přístřešku a rozhodl se vydat na menší průzkum. 
Nedalo mu to a došel k místu o kterém se mu zdálo. Břeh říčky vypadal poklidně a to i druhá strana. Opatrně přešel na druhý břeh. Pomalu šel směrem od břehu a sledoval hlavně zem. Tady někde by mohly být stopy, kdyby ten sen byl skutečný. Tady by stála ta postava, kdyby je sledovala, jak on na druhém břehu šuká svou matku. 
Jen co na ten sen pomyslel, opět se dostavilo vzrušení, což se projevilo tvrdou erekcí. Pohladil si svůj nástroj přes kraťasy a vzdychl, jak vzrušení zesílilo.

⁕

Jana zasténala. Ležela nahá v přístřešku a do své vlhké kundičky musela zasunout prst. Znovu si vybavila svůj sen, jak se opřená o strom nechává šukat svým synem. Celou scénu sledovala z povzdálí a viděla každý detail. Jak ji drží, jak přiráží. Prst v kundičce simuloval to, co ve snu považovala za tvrdý penis, který ji tak krásně roztahoval.
„Ach,“ zasténala znovu a vsunula do sebe už dva prsty a druhou rukou si zmáčkla prso. Nedokázala si to vysvětlit, ale to vzrušení přišlo náhle a ovládlo celé její tělo. Potřebovala to. Potřebovala to, jako nějakou drogu. Musela mít svůj orgasmus, a proto se teď prstila při vzpomínce na sen a v koutku duše litovala, že to byl jen sen.

⁕

Prsa. Nejenom že měla matka pěknou štíhlou postavu, ale ta prsa byla úžasná. V tom snu, kdy ji mrdal, svou vahou pěkně visela a houpala se. Ruka mu jezdila po naběhlém údu a on myslel jen na ten sen. Bylo to tak příjemné, stejně jako když se s matkou váleli v písku a vášnivě se líbali. 
Takhle nadržený a vzrušený ještě nikdy nebyl. Jeho matka byla nádherná. Připomínala mu postavou a prsy jednu pornoherečku ze starých amerických pornofilmů. Měl tyhle klasiky rád, protože tam si ten sex skutečně užívali a byl víc přirozený. Ale hlavně ty filmy měly nějaký příběh. Ano, častokrát koukal na Taboo a představoval si při honění, že Kay Parker je jeho matka a užívají si spolu. 
Nyní ale měl své opravdové zážitky a pak ten živý sen. Znovu jeho tělem projela vlna vzrušení. Znovu viděl sebe, jak přirážel rychleji a rychleji a blížil se k vyvrcholení. Cítil, jak mu zaškubalo v údu a najednou z něj vyletěl silný proud lepkavého spermatu. Ten orgasmus byl silný, přestal vnímat okolní zvuky a vychutnával si jen tu slast při představě, že plní matce těsnou kundičku.

⁕

Prohnula se v zádech a vyjekla, orgasmus byl silný. Představa, jak do ní Tomáš zarazil cukající penis a začal do ní stříkat horké sperma, byla tak silná, že se hned na to udělala. Zasunula prsty hluboko do kundičky, zmáčkla prso a celá se rozklepala. Takhle silný orgasmus ještě nikdy neměla. Bylo to neskutečné a chtěla, aby trval věčnost. Stále přitom vnímala Tomášovo objetí a líbání na pláži. Je hroznou matkou. Takhle myslet na svého syna. Věděla to. Ale něco ji nutilo, aby tyhle představy měla. To vzrušení, ta rozkoš, pro ni byla jako droga a teď dostala svou dávku, silnou dávku. Bylo to hodně příjemné. Ležela pak dlouho na zádech a vychutnávala si to příjemné uvolnění, které s orgasmem přišlo.

⁕

Tomáš stál opřený jednou rukou o strom a oddychoval. Z penisu mu ještě kapalo trochu spermatu a sledoval tu dávku, kterou vystříkal před strom a na zem. Bylo to hodně silný. 
A pak se víc zadíval před sebe a spatřil něco co ho zaujalo. Došel k místu, které vypadalo jako kámen, pokrytý popínavou rostlinou. Když ji ovšem z kamene strhnul a víc se na něj podíval, spatřil tvář. Zlověstnou tvář s velkýma očima a otevřenými ústy ve výkřiku. 
Když si tohle uvědomil, polekal se a začal couvat, až o něco zakopl a upadl na zem. 
Když se trochu uklidnil a zvedl se, zjistil, že zakopl zřejmě kost, trčící ze země. Vyhrabal ji. Vypadala na holenní kost nějakého zvířete. Tomáš se zaradoval. Mohl by si vytvořit větší ostrý nůž. 

Potom se víc rozhlédl kolem sebe a zjistil, že tu je vícero podobných kamenů. Když je trochu očistil, měly opět podobu tváře. Teď už ho to tolik neděsilo, nicméně to znamenalo jednu věc. Na tomto ostrově nejsou prvními lidmi. Kameny tvořily jakousi linii, která se táhla v pravidelných rozestupech podél břehu říčky. Došel takhle až k jezírku. Tady z té strany viděl i snadnější přístup k vrcholu vodopádu. Co ho ale zaujalo bylo, že dál od jezírka na téhle straně spatřil bambusy. V této části světa, kde se měli nacházet, by neměly růst. 
Na druhou stranu to i byla dobrá zpráva. Bambus mohl využít na postavení lepšího přístřeší. Došel zpět k jezírku. Stál teď u vodopádu a sledoval druhou stranu. Trochu doufal, že se objeví matka, nahá, aby se vykoupala v jezírku. Rychle zatřásl hlavou. Takové představy si musí vytěsnit z hlavy.

Najednou si něčeho všiml. Podíval se pořádně na skálu, z které padala voda do jezírka. Chvíli mžoural očima a pak měl jistotu. 
Těsně nad vodou ze stěny vystupovala římsa, která byla skrytá za padající vodou. 
Vešel na ni a pomalu se dosoukal doprostřed skály, kde ovšem na něj zírala temná díra. Jeskyně. Vešel do ní. Chvíli ho obklopovala úplná tma, ale pak si jeho oči zvykly a on rozeznával obrysy stěn a další detaily díky světlu, které přicházelo zvenčí. 
Dál od vchodu, asi po čtyřech metrech, jeskyně zdánlivě končila. 
Tomáš si všiml temného otvoru, do kterého už světlo nepronikalo. Vypadalo to, že tam je vchod do nějaké chodby. Jelikož s sebou neměl světlo, rozhodl se, že v prozkoumávání jeskyně nebude pokračovat. Po římse se dostal na jejich stranu břehu a vydal se zpět do tábora, kde chtěl matce o svém nálezu říci.

⁕

Jana se cítila uvolněná a plná energie. Orgasmus jako by odvál i poslední známky nemoci. Vylezla z přístřešku a protáhla se. 
Slunce už začínalo zapadat, ale jeho zlatavé paprsky stále ještě hřály. Rozhlédla se kolem sebe a zjistila, že se tu pár věcí změnilo. 
Prvně spatřila prostor ohraničený primitivním plotem. Půda zde vypadala víc upravená, načechraná a zřejmě zde Tomáš zasadil brambory. 
Také tu byl krb. Tomáš ho měl postavit pomocí kamenů a hlíny. A nakonec zde byla i kuželovitá stavba, kterou Jana chápala jako pec na vypalování „keramických nádob“. 
Týden byla mimo a její syn tohle zvládl, a ještě se o ni staral. Zaslechla zvuky, vycházející za jejími zády. Otočila se a pohlédla na svého syna. Stál tam a prohlížel si ji. Teď jí došlo, že je nahá a znovu se mu vystavuje. 
Hleděli si do očí a ona poznala, že se na ni dívá žádostivě. Ne jako syn na matku, ale jako nadržený mladý muž na nahou ženu. Přesto se oba na sebe usmáli. 
Tomáš došel až k ní.

„S takovou si budu připadat za chvíli jak v Au Naturel,“ pronesl vesele. 
Došel k místu, kde byla jeho pec a další věci, které používal na práci a odložil kost, kterou držel v ruce. Teď si toho Jana všimla. Nicméně místo otázky na kost jí zvědavost nedala a musela se zeptat, co tím myslel Au Naturel.
„Au Naturel?“
„Jo, to je jeden erotický komiks, co jsem četl doma. Matka a syn jsou na tropickém ostrově, který slouží jako nudistický resort,“ vysvětlil jí a znovu se na ni zadíval. Do očí jí ale nekoukal. Viděla, že si vychutnává pohled na štíhlou postavu a zejména její prsa.
„Hádám, že se tam jen nazí před sebou neproducírovali co?“ Podle toho, jak se pousmál a zatvářil poznala, že má pravdu.
„TOMÁŠI!“ pokusila se vyslovit jeho jméno přísně, dala ruce v bok, aby její pokus o naštvaný, nebo přísný výraz lépe vyzněl. Stále si nebyla jistá, jak se chce zatvářit, aby ho více umocnila. Výsledek byl ale opačný. Neudržela ten výraz dlouho a začala se smát ve stejnou dobu, jako vyprskl smíchy i její syn.

„Co ta kost?“ pokusila se změnit téma. Tomáš na ni pohlédl a pokrčil mírně rameny.
„Pokusím se s zní udělat dva velké nože.“
Jana se zatřásla při představě, že by měla krájet jídlo nebo cokoliv jiného kostí. Pak si ale uvědomila, že to vlastně dříve tak bylo. Jednou se s Tomášem dívala na dokument, kde právě ukazovali postup výroby takového nože. A hlavně opravdu potřebovali něco jiného než kámen nebo tu malou kudličku, kterou našel v kufru.
„Ale to nejlepší nakonec,“ začal najednou Tomáš tajemně. 
Čekala, co řekne a on čekal taky. Dával si lehce na čas a pak, když to konečně řekl, byla to pro Janu taková menší bomba. Ale v tom dobrém slova smyslu.
„Za vodopádem je jeskyně.“
„Cože?“ čekala všechno, ale tohle opravdu ne.
„Jo, jeskyně. A na druhém břehu jsou rozestavěné kameny, které mají vytesaný obličej.“
Poznání k ní přišlo pomalu, ale pak udeřilo. Tomáš viděl její překvapený výraz.
„Ano. Na tomto místě evidentně nejsme první lidé.“

Vlezli si do přístřešku, a zatímco se Jana oblékala, Tomáš přiložil do krbu, aby se znovu rozhořel oheň.
„Možná v jeskyni něco najdeme,“ nadhodila, když si sedla na lehátko.
„Možná. Ale to bude potřeba zajistit světlo. Viděl jsem tam tunel.“

Pak už jen seděli a dívali se do plápolajícího ohně. Pomalu si pak lehli a zavřeli oči, aby se každý vrátil v myšlenkách do svého snu a znovu prožívali rozkoš při vzájemném milování.