Mrška 08

Dcera:
Potom co se stalo, a tak trochu neplánovaně zvrhlo jinam, než jsem původně zamýšlela, čemuž obzvlášť napomohl táta, jsem viděla na Lucce, že očekává nějaké vysvětlení. Neměla jsem se k tomu, čekala jsem, až se začne ptát sama. To, že se to zvrhlo, odstartovala beztak ona položením otcovy ruku na prsa. Nijak jsem jí to ani náznakem nevyčítala, byla jsem za to i docela ráda, že jsme si to všichni užili.

Nakonec jsme jenom leželi vedle sebe, každý se svými myšlenkami. Táta posléze zase usnul a Lucka se ke mně obrátila na bok a obě jsme na sebe hleděly. Ukázala mi svou ruku, potřísněnou od otcova spermatu. Cítila jsem se krásně, když jsem se na ni dívala, jak se usmívá a prohlíží si potřísněnou ruku. „Ochutnej to,“ pošeptala jsem jí. 
„Fuj, to ani náhodou,“ nakrčila nos, aby své reakci dodala dramatičnosti.
Nemělo smysl ji do toho dát nutit, třeba se jednou poddá kouzlu okamžiku a vyzkouší to ze své vůle. Doufám, že u toho budu. 

„Jak se ti to líbilo?“ zeptala jsem se zvědavě i s trochou obavy, aby ji první zkušenost neodradila od dalších hrátek. „Jsem ráda, že jsi to tak skvěle zvládla.“
„Vnitřně jsem se hodně styděla, obzvlášť když jsem zjistila, že se tvůj táta vzbudil a díval se na mě.“
„No, ale docela jsi mě překvapila, jak sis jeho ruku položila na prsa.“
„Ani já sama nevím, jak se to stalo. Ale najednou jsem ji svírala, a pak už jsem jen chtěla, aby mě hladil. Doufám, že ti to nevadilo?“ odpověděla.
„Ne ty blázínku, jsem ráda, že ses tak odvázala! To spíš já bych se měla omluvit za to, že jsem mu posunula ruku k tvé pipce.“
„Stejně jsem s tím začala já, a to ostatní už jen následovalo,“ začala se sama omlouvat. „Ale bylo to pak naprosto skvělé! Ani nevím jak, ale zajel mi prstem i dovnitř.“
„Co! On ti zajel prstem až dovnitř?“ podívala jsem se při tom na spícího tátu.
„No, tak nějak se to stalo. Ale bylo to úžasné! To mě naprosto uvolnilo a odvázalo.“
„Tak to jsem opravdu ráda. On ale přece nemohl tušit, že už nejsi panna, tak se divím, že měl odvahu tam strčit celý prst,“ překvapila mě tátova odvaha, či snad jen jeho bezstarostnost?
„Neřeš to, prostě se to nějak stalo. Myslím, že jak jsem se nějak víc pohnula a jak jsem byla vlhká, tak tam vklouznul. Prostě to se to stalo a bylo to skvělé.“
„No, tak aspoň že se ti to líbilo,“ a obě jsme se na sebe usmály.
„A co jeho Obřík?“ zeptala jsem se
„Obřík? Co to je proboha za slovo?“
„No, to co jsi držela v ruce,“ vysvětlovala jsem s tichým smíchem.
„Ááá, tak to mě opravdu překvapilo. Jakmile jsem ho držela v ruce, už jsem ho nechtěla pustit. Byl tak velkej!“
Pak se na chvilku zamyslela a dodala: „Ty mu říkáš Obřík?“
Zamyslela jsem se a váhavě odpověděla: „Noo, však to je obřík ne?“
„To ano, to máš pravdu. Ale tak nějak si myslím, že bys mi měla asi něco vysvětlit…“

A jaj, už je to tady! Moc jsem se k tomu neměla…

„Co myslíš?“
„Však moc dobře víš, co mám na mysli.“
„Možná, ale raději to upřesni.“
„No, to když tě tvůj táta začal hladit tam dole!“
„Také mě to docela překvapilo,“ zalhala jsem a doufala, že se moc nečervenám.
„Ale ne moc, když jsi ho nechala! Když si dám tak nějak všechno dohromady, tak si myslím, že v tom bude asi něco víc,“ vrtalo jí hlavou.

Zatajila jsem dech a posléze řekla: „A co tím myslíš, že něco víc?“
„Že už mezi váma něco bylo,“ odpověděla.
„Tak něco málo…“ odhodlala jsem se jí přiznat.
„Jak něco málo?“ vyzvídala.

Lezlo to ze mě jako z chlupaté deky: „No tak něco.“
„Jako… že až… to?“ divila se Lucka.
„Až to ne! Však víš, že jsem ještě panna.“
„Ale to něco jo?“ vyzvídala dál.
„Jo,“ jen jsem doufala, že si pod tím „to“ představujeme obě to samé, protože jsem se začala lehce ztrácet.
„Proč jsi mi to neřekla? Já jsem se ti přece svěřila, že už jsem s klukem spala!“ vyčetla mi.
„To máš pravdu, ale tohle je něco jiného. O tomto se jen tak lehce nikomu nesvěřuješ.“

Dlouze se zamyslela a dodala: „A to tě jako tvůj táta nějak…?“
„Ne to ne!“ hned jsem vyhrkla, „To si o něm nemysli, to já jsem byla ta mrcha, co s tím začala! Tak nějak jsem ho k tomu vyprovokovala. Ale to je na dlouhé vyprávění.“

„Tak mrcha jo?“ začala se smát.
Ulevilo se mi, že to Lucka brala celkem v klidu a také jsem se tomu začala smát. „Jo jsem mrcha a sex se mnou mlátí,“ dodala jsem tiše.

Táta se převalil na bok, ale spal dál. My jsme se po chvíli utišily, ale přesto jsme se občas uchechtly. Pak mi ještě Lucka řekla, že jí to stejně budu muset někdy celé odvyprávět. Přestože jsem se jí vlastně právě ke všemu přiznala, stejně jsem neměla dobrý pocit z případného detailnějšího popisu. Třeba na to časem zapomene.
Nakonec jsme vstaly a nechaly tátu v klidu spát. Vlezly jsme si společně do vany a daly si sprchu. Omotané jen v osuškách jsme chvilku poseděly v kuchyni a procházely v mobilech sociální sítě. 

„Už asi půjdu domů!“ řekla Luca asi po půl hodině.
„Proč prosím tě? Rodiče už tě shánějí?“
„To ne, psala jsem jim, že jsem ještě u vás.“
„Tak kam spěcháš?“ divila jsem se.
„No víš, asi bude lepší, když už tady nebudu, až se tvůj táta vzbudí.“
„Proč jako?“
„Asi bych se před ním pak styděla,“ odpověděla se sklopenou hlavou.
„Styděla? A za co?“
„No za to všechno!“
„To právě musíš taky překonat. Všechno bude pak v pohodě,“ domlouvala jsem jí.
„Já nevím! Budu si připadat trapně!“
„Říkala jsi mi, že už jsi spala s klukem. To ses pak před ním také styděla?“ divila jsem se.
„Říkala jsem ti, že to byl blbec, užil si a pak už si mě nevšímal.“
„To je mi líto,“ objala jsem ji.
„To nemusíš, nakonec jsem byla za to i ráda. Zkušenost do budoucna.“

„Tak ale stejně ještě zůstaň,“ vybídla jsem ji.
„Já nevím, budu si připadat trapně.“
„To překonáš. Přeci se teď nebudeš mému tátovi vyhýbat?“

Bylo na ní vidět překotné přemýšlení, ale nakonec řekla: „To asi ne, ale dám tomu nějaký čas.“
„Jak myslíš, ale čím víc to budeš odkládat, tím to bude pro tebe těžší.“
„To máš asi pravdu. Přijdu k večeru a zase tady přespím, jestli teda můžu a chceš?“ odpověděla nakonec.
„No jasně, v nic jiného jsem ani nedoufala.“
„Jo a večer mi povyprávíš to s tvým tátou!“ ožila.
Ajaj… zřejmě se tomu nevyhnu.

Když odešla, šla jsem si ještě k tátovi lehnout. Otec ještě pořád spal, a tak jsem se snažila ho nevzbudit. Jen jsem na posteli ležela a nudila se. Nakonec jsem si pustila do sluchátek hudbu a četla si v časopise.

Otec:
Když jsem se odpoledne probudil, zjistil jsem, že je dcera sama a leží vedle mě v posteli. Měla zavřené oči a časopis položený na prsou. Bylo ale vidět že nespí, něco si pobrukovala. Poslouchala hudbu, a tak jsem ji chvilku sledoval. Nakonec si všimla, že už nespím. Usmála se na mě a sundala si sluchátka. „Dobré odpoledne, jakpak si se vyspal?“ 
„V tomto vedru docela dobře,“ pak jsem ještě dodal, „kdepak máš kamarádku? Nebo spíše přítelkyni? Jak to mezi vámi vlastně je?“
„No, tak nějak jsme se do sebe zamilovaly. Vadí ti to?“ zeptala jsem se.
„Nevadí mi to, proč by mělo? Když jsi s ní šťastná, budu šťastný i já,“ přiznal jsem.
Usmála se na mě a celá radostná se ke mně přitulila a objala mě. Byl jsem rád, že je spokojená, nic víc si otec přát nemůže. Stále mě objímala a ležela ve své oblíbené poloze.

„A kdepak je, musela už domů?“ zeptal jsem se po chvíli.
„Nemusela, ale styděla se před tebou.“
„Styděla?“
„No, je trochu stydlivá.“
„Že ty jsi jí k tomu donutila?“
„Však mě znáš, jen jsem jí chtěla trochu pomoct,“ zaculila se dcera.
„Právě že tě znám. Jsi jako neřízená střela.“
„Ale tati, nikdy bych neudělala, co by sama nechtěla!“
„To ano, ale sám vím, že umíš s lidmi manipulovat.“
„Manipulovat?“ divila se.
„Ano manipulovat.“
„Copak jsem někdy někoho zmanipulovala?“ 
„Ty si to možná neuvědomuješ, ale vždy to uděláš tak, aby bylo po tvém.“
Chvilku nad tím přemýšlela a pak řekla: „Asi máš pravdu, ale fakt jsem jí chtěla jen pomoct.“

„S tím si každý musí pomoc sám. Před tebou se zajisté nestydí a to jí ve vašem vztahu muselo dostatečně stačit.“
„Jen jsem chtěla, aby šla s námi o víkendu na tu nudapláž,“ bránila se.
„Každý není nestyda jako ty. I když si myslím, že ona zas tak už nevinná není.“
„Jak to myslíš?“ zeptala se.
„Tak podle všeho toho jsem usoudil, že už něco s někým měla.“
„Podle čeho jsi to poznal?“ hrála nevinnou a zkoušela, kam až se s touto hrou dostanou.
„Tak zaprvé… zkušený muž, jako třeba já, to pozná, zadruhé… tak nezkušeně si zase nevedla a zatřetí… už zřejmě není panna.“
„No jen žasnu, co jsi během chvilky všechno nepoznal,“ nestačila se naoko divit.
„Takže mám pravdu?“
„Tak nějak to asi bude.“ 

„S kým už spala?“ ptal jsem se dál.
„Ale tati! Je to přeci její věc!“
„To ano, to máš pravdu, nechal jsem se trochu unést,“ až jsem se sám takto hloupé otázky lekl.
„Byl to prý nějaký blbec, co se pak na ni vykašlal,“ prozradila mi dcera.
„To mě mrzí. A proto je teď zklamaná a je na holky?“
„Ale tati, ona není lesbička a ani já ne,“ oponovala.
„Tak u tebe jsem si tím docela jistý.“
„Tak to jsem opravdu ráda,“ usmála se.

Pak se na mě podívala a ještě řekla: „Vadí ti to?“
„Co by mi mělo vadit?“ zeptal jsem se nechápavě.
„No, že jsem i na holky a jsme s Luckou spolu?“
Bez váhání jsem odpověděl: „Nevadí, vůbec mi to nevadí. Budu šťastný, když budeš i ty šťastná, ať už budeš s kýmkoliv.“

Dcera se na mě stále dívala a dojatě mi řekla: „Děkuju ti tati! Ty jsi ten nejlepší táta na světě!“ 
Pak mě políbila na tvář, položila mi hlavu na rameno, objala mě a přitiskla se ještě víc.

Dcera:
Necelou půl hodinu po tátově večerním odchodu do práce dorazila Lucka. Ležely jsme v posteli a já jí vyprávěla, co jsem všechno provedla. Úplně všechno jsem jí neřekla, ale jen to, jak jsem na něj vymyslela pomstu, která mě pak tak mrzela. Vyprávěla jsem jí o mých nočních hrátkách s otcovou chloubou, zatímco spal. A také to, jak jsem si večer nevzala kalhotky a odkryla se, aby mě pak viděl nahou. Taky o tom, jak se mě pak dotkl a já mu dovolila, aby zajel s rukou k mé mušličce. Že jsem mu to také udělala a tak dále.

Hltala každé mé slovo. Mnohdy chtěla vědět i detaily a podrobnosti. Nakonec jsem byla ráda, že jsem jí to řekla. Vzala to docela v pohodě. Na oplátku jsem chtěla, aby mi ona vyprávěla o klukovi, se kterým se poprvé vyspala. Moc se jí nechtělo, řekla mi, že to bylo sice celkem fajn, ale že už na to později nechtěla myslet. Nakonec mi všechno řekla, dokonce i to, že spala se dvěma holkama z našeho volejbalového družstva. Takové přiznání mě docela překvapilo a samozřejmě jsem byla strašně zvědavá zjistit, o které holky šlo. Po chvilce přemlouvání a slibování, že budu jako hrobka a nic jim neřeknu, práskla i jejich jména. Zůstala jsem sedět s otevřenou pusou, protože zrovna do těchto dvou bych to v životě neřekla.
Vrátila jsem se zpět k tomu klukovi, ale prej ho stejně neznám a že bude lepší, když ho vůbec nepoznám. Nakonec jsme obě usnuly až pozdě večer.

Teď sedím s tátou v autě a jedeme na pláž. Jsem trochu smutná a zklamaná, protože Lucka dala přednost návštěvě rodinných příbuzných. Těšila jsem se, jak si to spolu ve vodě užijeme, jak se nahé budeme opalovat a podíváme se po ostatních nahuláčích. Tak na to teď budu sama s tátou. No nevadí, užijeme si to i tak.

Otec:
Byl víkend, a jak jsem dcerce slíbil, vydali jsme se na nudapláž. Byla trochu posmutnělá, když se dozvěděla, že Lucka nepojede. Myslím, že ji dnes čeká ještě jedno zklamání, až zjistí, že na nudaplážích to nebývá tak, jak si asi vysnila. Mladých jejího věku tam bývá poskrovnu a starší lidé, to určitě nebude nic pro ni. I tak to bude dobrá zkušenost, aspoň si uvědomí, že normální lidské tělo nevypadá jako z módního žurnálu.

Když jsme tam přijeli, bylo tam docela dost lidí. Našli jsme si volné místečko a rozložili si deku. Dcera se nenápadně rozhlížela po naháčích a pomalu jí docházelo, že realita se od představ jistou měrou rozchází. Nemyslím, že by to byla nějaká hrůza. Našli se tu i mladí lidé a sem tam malé děti. Vysvlékli jsme se, abychom zde nikoho nepobuřovali, a usadili se na dece. 
Bylo docela krásně, sluníčko svítilo a voda se zdála být čistá.

Dcera:
Jsme tu. Našli jsme místečko pro deku, příprav jsem využila k rozhlédnutí po naháčích a pomalu si uvědomovala, že tu jsou převážně starší lidé. To jsem opravdu nečekala, doufala jsem, že tu bude více mladých lidí. Byla jsem tu snad jediná mého věku. No, sem tam se někdo mladší našel, dokonce i malé děti. Rozhodně to nevypadalo, tak jak jsem si to představovala. 
Takže dnes už druhé zklamaní, snad poslední.

Vysvlékli jsme se a usadili se na deku. Do vody se mi ještě nechtělo. Sluníčko krásně hřálo, a tak jsem se natřela opalovacím krémem, nasadila nezbytné brýle a začala chytat sluneční paprsky. 

„Vzala sis s sebou nějaké pití nebo mám jít něco koupit?“ 
„Počítala jsem, že tu bude otevřený nějaký stánek, tak jsem nic nebrala,“ snad toho nebudu litovat.
„Dobře, skočím se podívat po okolí, co mám kdyžtak vzít?“
„Pro mě něco neperlivého, může být s ovocnou příchutí, děkuji.“

Když odešel, uvědomila jsem si, že jsem tu sama mezi cizími naháči.

Otec:
Šel jsem nám koupit něco k pití, stánek s občerstvením nebyl daleko, ale fronta tam byla. Stoupl jsem si za posledního a rozhlížel se, jestli nezahlédnu někoho známého. 

A sakra, myslím, teda jestli si ji dobře pamatuji, tak to byla ona, ta mladá milá prodavačka. Určitě to byla ona. Vypadalo to, že tam je se dvěma kamarádkami. Šly pomalu od vody a byl na ně krásný pohled. Moc dlouho jsem se tím směrem nechtěl dívat, abych nebyl za čumila. 
Nejdřív se zastavily u deky a pak vyrazily také ke stánku.

Když se přibližovaly, zase jsem se díval jejich směrem. Nebyl jsem si jistý, jestli budu rád, pokud si mě všimne a pozná-li mě. Je to opravdu pěkná žena a určitě bych se bližšímu seznámení nebránil, ale toto místo se mi k tomu nezdálo dvakrát vhodné.

Poznala mě, na rozpačitý pozdrav pokývla hlavou a usmála se. Už trochu sebejistěji jsem udělal to samé. Bylo na ní znát, že si mě prohlíží od hlavy až k patě. Chtěl jsem si její tělo také prohlédnout, ale pořád mi přišlo nepatřičné nějak moc civět, takže jsem se celou akci snažil pojmout nenápadně. Postavu měla drobnou, kozičky tak akorát dle mého vkusu. Zadeček jsem zatím neměl možnost zkontrolovat, ale podle postavy vypadla opravdu přitažlivě. Podle rozsahu opálení bylo poznat, že na tomto typu pláže nebude poprvé.

Když jsem se dostal na řadu koupil jsem dceři perlivou vodu a sobě nealko ovocné pivo. Neušel jsem ani pár kroků, když mi někdo poklepal na rameno. Otočil jsem se, stála za mnou ona s úsměvem na tváři.
Pozdravila a pak dodala: „To je mi náhodička, že se zase potkáváme.“
„Ano, krásná náhoda a zrovna v takovém prostředí.“
„Také jste se dal k naturismu? Nikdy jsem vás tady neviděla.“
„No, tak úplně ne, ale dcerka, jak bych to…“ pohlédl jsem jejím směrem, kde seděla a vyhlížela mě.
„Tak to je ta vaše mladá slečna?“
„Ano, ale jak jsem říkal…“
„Copak starosti? Já jsem nebyla lepší,“ začala se ještě víc usmívat a dodala, „vaše dcera ale vypadá trošku zklamaně.“
„Ano, chtěla sem jet s kamarádkou, ale ta nakonec nemohla a myslím, že si to tady představovala trochu jinak.“

Dcera:
Neměla jsem u sebe hodinky, ale zdálo se mi, že se táta nějak dlouho nevrací. Sedla jsem si a rozhlížela se směrem, kterým odešel. Nedaleko jsem ho spatřila, jak se tam vybavuje s nějakou ženskou. Už jsem měla z toho vedra docela žízeň. Netrpělivě jsem se po něm podívala. Pořád se tam vykecával a na mě snad úplně zapomněl! Kdo to vlastně sakra je? Že by nějaká kolegyně z práce?

Už to bylo pěknou chvilku, co jsem je pozorovala. Oba se na sebe usmívali, jak dvě sluníčka. Dokonce se něčemu smáli. Moc se v balení nevyznám, ale takto nějak bych si to představovala… v oblečení. Jen ho na chvilku pustím z očí a on už si tu najde nahou holku, kdoví co je zač. Vypadala ale docela pěkně, to se musí nechat. Nedivím se, že se u ní zdržel.

A sakra, kam to jdou? No on s ní někam odchází?

Otec:
Po chvilce mi navrhla tykání a představila se mi. Jmenovala se Jana, stejně jako má dcera. Také jsem se jí představil a pozval ji na něco k pití. Neodmítla, a tak jsme se vrátili ke stánku. Její kamarádky už tam nebyly, ty po nás pokukovaly z povzdálí. K mému překvapení byla fronta pryč, takže jsem se stihl jen zeptat, co si dá. „To samé co máš ty,“ sdělila mi bez dlouhého přemýšlení. Po objednání, zaplacení a předání jsme si přiťukli na tykání a stvrdili to i polibkem.

Dcera:
Když s ní odešel, dvojnásobně mě to naštvalo. Zaprvé, že odešel s ní a za druhé… no prostě jsem měla opravdu velkou žízeň. Nevím, co mi vadilo víc, ale zvedla jsem se a šla za ním. 
Stáli u stánku a popíjeli. Tak on si s ní tady popíjí a mě nechá umořit žízní? Vrchol všeho byl, když se ti dva políbili. To mě málem odrovnalo. Až jsem zapomněla na nějakou žízeň.

Když jsem k nim přišla, otec se na mě podíval a řekl: „Promiň zlatíčko, trochu jsem se tady zapomněl.“
Prý trochu zapomněl a líbá se tady z cizí nahou ženskou. Tady jsou sice všichni nazí, ale to je teď jedno.
Pak se na mě podívala ona a řekla: „Promiň, to bude zřejmě moje chyba.“
„Zajisté, koho jiného by to asi byla chyba?“ prolétlo mi hlavou, ale snažila jsem se tvářit mile.

Když mi táta podával vodu, ještě dodala: „Ráda tě poznávám, mladá slečno,“ a chtěla si se mnou přiťuknout.
Slečno? V životě mě takto nikdo neoslovil. Docela mi to zalichotilo, a tak jsem si s ní přiťukla. Konečně jsem uhasila žízeň. Prohlížela jsem si její obličej a připadalo mi, že už jsem ji někde viděla. Zajímalo mě, kdo to je…

„Promiň, jsem Jana, stejně jako ty.“
Trochu mě zarazilo, že ví mé jméno. Podívala jsem se na tátu, určitě jí to musel říct.

„Tvůj táta mi řekl, že jste tady poprvé. Jak se ti tady líbí?“
Mlčela jsem a už mé mlčení bylo asi docela trapné. Nevěděla jsem co říci. Rozhlédla jsem se a snažila jsem říct, jak se mi tu asi líbí.
„No je tady pěkně, ale představovala jsem si to trochu jinak.“
„To tě chápu, spousta lidí si to představuje trochu jinak. Zřejmě jsi očekávala víc mladších lidí…“
„To ano.“
„Je pravda, že dnes jich tady moc není. Jindy to bývá lepší.“
Podívala jsem se na otce: „No vidíš, je zapotřebí, aby sem chodilo víc mladých lidí.“ Všichni jsme se tomu začali smát.

„Vy sem chodíte často?“ obrátila jsem se zase k ní.
„Nemusíš mi vykat, nejsem snad tak stará, abys mi musela vykat. Ano chodím, jsem tu docela často a mám ráda i jiné nudistické pláže.“
„Jak dlouho tohle už děláš?“ začala jsem jí tykat.
„Prakticky už od mala, vždy jsem s rodiči chodívali na taková místa, pokud byla dostupná.“

Podívala jsem se na otce, stál a nic neříkal. Zřejmě jsem ho z jeho námluv vyrušila. Ale s tím musí počítat, když tady má dceru.
Zřejmě se rozhodl mi pořídit macechu, mladou a docela sympatickou macechu. Přesto jsem se rozhodla mu to nijak neusnadnit. To bych nebyla já, mrška!

Přešla jsem s vyptáváním na jiné téma.
Ty se s tátou nějak znáš, z práce nebo jak?“
Táta se na mě vážně podíval, ale jen jsem se na něj provokativně usmála. Už už mi chtěl něco říct, ale ona ho předběhla.
„Ne, z práce ho neznám, vidíme se zhruba asi potřetí a tady jsme se potkali náhodou.“

Pak mi začala vyprávět, jak ho nedávno spatřila bezradně stát v obchodě před regálem s dámskými potřebami. Že ho oslovila, jestli nepotřebuje s něčím pomoc. Mně pomalu docházelo, kdy to asi bylo a začala jsem se cítit docela trapně.

„Ty jsi prodavačka?“
„Ano, jsem.“
Teď už mi bylo jasné, kde jsem ji už asi viděla. Nedalo mi to a musela jsem se jí ještě na něco zeptat.
„Líbí se ti můj táta? Viděla jsem, jak jste se políbili…“

Tak trochu jsem tušila, co bude po této otázce následovat, ale i tak mě tátova rychlá reakce zaskočila. „… tak to by už stačilo, holčičko!“ bleskurychle mě popadl za paži a snažil se mě odtáhnout stranou. „Omluvám se za její chování…“ otočil se krátce ke slečně a mě dál popostrkoval před sebou. 

Dovlekl mě až k naší dece a tam mě pustil. Díval se na mě docela naštvaně, zatím co já tam jen stála a čekala, co udělá.

„Co tě to popadlo, ptát se na něco takového?“
„Tak mě to docela zajímalo.“
„Takové věci tě nemusejí zajímat! Do toho ti nic není!“ dodal důrazně a mně bylo jasné, že jsem to krapet přepískla.
„To mi teda je…“ dodala jsem polohlasem drze s hlavou skloněnou do písku.

Jana nás z povzdálí sledovala naše hádání. Otec se tím směrem podíval, pak se otočil ke mně: „Pojedeme domů!“ a začal se oblékat.

Tak to jsem zase jednou přehnala. Stála jsem tam a cítila se provinile. Když se oblékl, koukl na mě: „No, oblíkej se, jedeme domů!“
„Promíííň!“
„Mně se neomlouvej!“
„Chtěla jsem se jít ještě vykoupat…“
„Na to jsi měla myslet dřív.“
„Tak jsem asi zapomněla myslet.“
„Tak to máš rozhodně pravdu. Jednáš, aniž bys myslela.“

Sbalil deku a vydal se směrem k našemu autu. Já tam pořád stála nahatá a nevěděla, co mám dělat, jestli tam trucovitě zůstat anebo jít. 
Otec se asi v půli cesty zastavil, otočil se a čekal na mě.
Vtom se mě někdo dotkl na ramenu. Otočila jsem se a vedle mě stála Jana. Podívala jsem se na ni a řekla: „Omlouvám se, nemyslela jsem to tak. Nejsem zvyklá, aby se kolem táty motala hezká ženská.“

„Nic se nestalo, ale teď musíš otce poslechnout,“ usmála se na mě, vzala mé věci ze země a podala mi je. Chytla mě kolem ramen a pomalu jsme vyrazily za otcem. 
Když jsme k němu došly, otec se za mě znovu omlouval. 
„To je v pořádku,“ popostrčila mě k otci a rozloučila se s námi. Nakonec ještě dodala, že se bude těšit, až se zase někdy potkáme.