Novátorský nápad Hanka samozřejmě hned po návratu domů sdělila Martě. Ta jen obrátila oči v sloup a reagovala jedinou ironickou větou:
„Ale jinak jsi úplně zdravá, že jó?“
„Počkej, neblbni, on to zase není tak hloupý nápad. Nedávno jsem kdesi četla, že se tady u nás v Čechách vyskytla jakási novodobá Panenka Marie. Jednalo se údajně o 14. letou dívčinu, která byla evidentně v jináči a při tom měla neporušenou panenskou blánu, jak gynekologové překvapeně zjistili. Nakonec se zjistilo, že to zase žádný velký zázrak nebyl. Děvenka se ze zvědavosti trochu rajcovala s bráchou. Dovnitř ho sice nepustila, ale mlaďoch se jí vystříkal do chlupů a to stačilo. Jeden jediný vytrvalý spermák vzal svoji úlohu zodpovědně a tak se propracoval až do dělohy a úspěšně oplodnil vajíčko. Takže je jasné, že to možné je. Jen získat semeno a vpravit jej do tebe.“
Marta pobaveně vyslechla líčený příběh a pak položila provokativní otázku:
„Semeno samozřejmě seženeš ty a předpokládám, že se ujmeš i samotné inseminace, jak to odborně nazýváš. Konec konců viděla jsi, jak se to dělá na krávě, tak to chceš vyzkoušet i na mě.“
Z jejích slov ironie jen čišela. Avšak Hanka už se držela své myšlenky jako přisáté klíště.
„Nic jiného mi asi nezbude,“ souhlasila s Martinými slovy. „Samotný proces vpravit ti semeno do útrob mi připadá snadný, je tady jen otázka získání semene od vhodného dárce.“
„Počkej, ty to fakt myslíš vážně?“ probrala se z teoretické roviny Marta.
„Samozřejmě, ale jak vidíš, jednoduché to nebude a jednoznačně to vidím jako běh na dlouhou trať. Musíme vše důkladně promyslet a připravit. Zatím si to nech projít hlavou,“ ukončila Hanka první inseminační poradu a obě se vrátily ke svému dennímu pořádku.
Ten spočíval v tom, že si každá dodělala svoje resty z práce a pak se zase sešly při společné přípravě večeře. Ve vaření se dívky přímo vyžívaly. Stravovaly se zdravě, střídmě a pečlivě si sledovaly svoji váhu. V podvečeru si pravidelně dopřály půlhodinku kondičního běhu a po něm samozřejmě společnou sprchu, spojenou s jen mírnými dívčími hrátkami.
Následoval večerní program, obvykle spojený s vyčuměním TV programu a pokud ten nestál za nic, bylo k dispozici video a po ruce vždy nějaká motivační kazeta. Odtud byl jen krok k jejich každodenním lesbickým hrátkám, při kterých se příjemně unavily a potom v lehkém poloobjetí usnuly.
Přestože se Marta k tomu bláznivému nápadu stavěla od počátku skepticky, přece jenom nahlodaná už byla. Od té památné rozmluvy obě dívky sbíraly informace k danému tématu. Postupně studovaly lékařskou literaturu z oboru gynekologie. Podrobně nastudovaly skladbu vnitřních ženských orgánů. Hlavním předmětem jejich zájmu byla životnost spermatu po ejakulaci a vliv okolního prostředí na jeho přežívání.
V neposlední řadě byl též výběr vhodného dárce. Shodly se v tom, že to musí být mladý, pohledný a inteligentní muž, u kterého se dalo předpokládat, že bude mít kvalitní potomstvo.
Probíraly všechny v úvahu padající muže ze svého okolí, tedy z práce a bydliště. Bylo jasné, že kandidát musí být podroben zevrubnému zkoumání po delší dobu, takže nějaká náhodná známost, kterou by Hanka sbalila někde na ulici, nebo v kině vůbec nepadala v úvahu.
Dál byl podrobně probírán samotný technický průběh novátorské inseminace. Dívky se shodly v tom, že jak Hanka získá potřebnou porci semene, pokusí se jej bezpečně uchovat, aby spermie přežily a co nejrychleji jej dopravit na místo určení.
Následoval výběr potenciálních kandidátů. Nakonec byli vytypováni 3 eventuální dárci. Všichni pocházeli z pracoviště Hančina PZO a Hanka s nimi přicházela denně do styku. Měla tedy možnost hodnotit nejen jejich fyzický vzhled, ale i jejich jednání a chování v práci, včetně reakcí na krizové situace.
Tato fáze byla časově nejnáročnější a trvala přibližně 3 měsíce. Všichni tři byli vysokoškoláci s titulem, příjemné vizáže a kultivovaného chování.
Na konec byl vytypován a vybrán JUDr. Ivan Kusý, podnikový právník. Byl to na první pohled sympaťák, mladý muž nordického typu, atletické postavy, asi 30. letý, šťastně ženaty a otec dvou zdravých dětí. Poslední údaj byl velmi důležitý, protože, jak se vyjádřila Marta, nemělo by cenu, aby se Hanka zahazovala s chlapem, který má v pytlíku vítr.
Navíc fakt, že pan doktor je šťastně ženatý, byl další plus. Dalo se předpokládat, že pokud po něm Hanka vyjede, nedá to moc práce, aby se doktůrek nezachoval jako většina mužů, totiž aby nevyužil příležitosti hodit si bokem. A také jej nenapadne, aby si kvůli bokovce bořil manželství.
A protože Hanka byla velmi pohledná žena s veškerým ženským vybavením na jedničku s plusem, dalo se předpokládat, že pokud hodí udičku, doktůrek se jistě chytí.
Připraveno, naplánováno, provedeno. Na jednom školení, organizovaném ministerstvem, konaném v podnikové rekreační chatě, došlo za pomoci alkoholu, k rychlému sblížení obou aktérů. Jak už to tak bývá u podobných akcí, oba zúčastnění to brali jen jako naprosto nezávaznou bokovku, pro vylepšení běžného životního stereotypu.
Hanka, která si prozíravě předem zajistila samostatný pokoj, se nenápadně vytratila z divokého flámu, pořádaného na závěr školení. A potom, v hluboké noci, kdy ostatní účastníci školení již dávno odpadli, po tichém a diskrením zašrábání, otevřela zamčené dveře svého pokoje. Vytipovaný dárce spermatu se dostavil přesně jak se domluvili, aniž by tušil, že jeho role přesně zapadá do předem připraveného scénáře
(pokračování příště)
