Kámoš za všechny peníze

Ač jsem slovák, rozhodl jsem se napsat povídku česky. Vždy mě fascinovaly cizí řeči a tak snad…. snad to bude čitelné.
Předem upozorňuji, že povídka je homosexuální a nikde v ději nenajdete sex se ženskou, ani nic podobně lechtivého. Takže ti, kteří tohle nemají v oblibě, by měli povídku zavřít. Když se ale rozhodnete číst, prosím neplivejte na monitor a nenadávejte.
Dík.

Jmenuji se Jaroslav, nebo Jára. Na úvod snad něco málo o sobě. Při svých stosedmdesáti osmi centimetrech mám něco víc jak devadesát kilo, což mě řadí mezi lehce obézní lidi. Není to ale nějak poznat, možná, že mám trochu větší břicho.
Jakožto čtyřiadvacetiletý mladík jsem v té době chodíval dělat servis ve zdravotnictví. Pracoval, nebo spíše mukloval jsem co to dalo a peněz nebylo více.
U svého šéfa jsem se snažil orodovat za svůj plat, ale víc jsem nedostal, neboť jak sám řekl : „To víš Járo, snažili jsme nastavit platy, aby nikdo nebyl ukrácen a ten tvůj se blíží stropu. A jakpak bychom ti to dále zvyšovali, když bychom přelezli tvůj strop už teď.“
Práce mě bavila a tak jsem plat chvíli přehlížel. Snažil se užívat života a nekoukat jenom na peníze.
Při svých cestách a někdy i školeních jsem semtam narazil na spřízněné duše, které mi pomohly vydechnout, zabavit se a taky odreagovat od náročné práce a neustálého cestování.

Jednou jsem byl na školení, kde jsem se potkal s nově příchozím kolegou.
Říkal si Petr. Už od pohledu hezký chlap, dobře stavěný a jak jsem měl možnost zahlédnout ve sprchách, tak o třicet procent méně tuku, než já.
Holt, někto rád cvičí a moje parketa to není.

Petr byl vysoký stejně jak já, věčně usměvavý pohoďák.
Školení probíhalo dle školitelovy osnovy dobře. Mně bylo mnohé známo a Petr se mě semtam něco zeptal.
Občas něco poznamenal, jako : „No ty seš mistr Járo, já čumím, jak to všechno víš.“
„Co ti povím, léta praxe a mnohé se naučíš sám. Jenom když jde o papír, musíš na školení,“ dodal jsem.
„Ale mě už jde hlava kolem. Asi bychom měli vypnout a někam se jít zabavit.“
„Já myslím, že s tím lze souhlasit. Uvidíme, jak se to vyvrbí. Ale musíme to dnes nějak dobojovat,“ naznačil jsem mu, aby byl zticha.
Do konce školení zbývalo asi čtyřicet minut a jelikož mě brali čerti, tak jsem pořád koukal na hodinky na ruce, nebo střídavě do počítače, abych nebyl u školitele nápadný.
Konečně zvonek, pomyslný konec.

„Tak jak to vidíš ?“ zeptal se Petr.
„ Já bych se šel najíst, jestli nemáš nic proti tomu, tak můžeš se mnou.“
„Ne díky, dodržuju slabé večeře, rostlinného, nebo jemně bílkovinového typu a tak mám sebou.“
„V pořádku, tak se nadlábni a řekněme…“ podíval jsem na čas, „sejdeme se za hodinu v baru.“
„O.K. Járo, tak souhlas.“

Večeře byla strohá i u mne a cestou do hotelu jsem se díval po ženských. Nebralo mě to příliš, a také nic takového, co by stálo za řeč tam nebylo.
Koukal jsem na krásy města, míjel výklady a sledoval okolí. Náměstí německého města žilo i když ne příliš, ale přece.
I to je rozdíl v týdnu proti Česku, nebo Slovensku, kde spíš lidi dělají do večera a pak se jim mnohdy nikam nechce a pěstují papučovou kulturu.

Nápis mého hotelu svítil na dohled.
Vešel jsem dovnitř a pozdravil německy recepčního.
Odpovědí mi bylo pokynutí hlavou a jejich typické: „tn tag.“

Petr už seděl u baru, tak jsem pokoj nechal na později a přidal se k němu.
„No nazdar pane. Kde jsi, já už něco nealkoholického popil. A ty nikde…“
„Ale Petře, vždyť není kam spěchat, nebo jo?“ mírnil jsem rozhovor.
„Není. A co si dáš ?“
„Já asi vodku s džusem,“ spěchal jsem s odpovědí.
„Hm, abych příliš neporušil kalorický přísun na večer. Já bych si měl dát jenom ten džuš a to stoprocentní. Ale abych netrhal naší partu, tak to samé,“ řekl Péťa.
„Prosím tě, to snad nebude tak zlé, nebo jo?“
„Hlídám si váhu a snažím se nevečeřet těžký věci a taky omezuju cukr,“ nedal se.

Sdělil jsem to barmanovi a ten po chvíli donesl každému jednu vodku a jeden džus.
Němci to v lepších podnicích nemíchají, ale najdou se i takové pajzly, ve kterých to tam to po vzoru Čechů a Slováků smíchají rádi.
„Tak na zdraví. Na co pijeme ?“ zeptal jsem se.
„ Na nás, ať jsme hezcí, plní síly a ať nám stojí ve dne i v noci,“ pronesl Petr.
„Ježíši. Tak to nevím, jak bychom chodili do práce ?? Vždyť to nám nemůže stále stát.“
Petr se upřimně rozsemál.
„No, já jsem za pevnou a stálou erekci. I když… ale jako přípitek se to hodí, nebo ne ?“ nedal se.
„ Ale jóoo.“
Debata nevázla. Petr si čím dál, tím víc rozhlížel po baru, ve kterém snad byly jenom tři ženské a ty nestály za moc.
Zato chlapů tam bylo požehnaně a někteří docela pohlední. Petr se taky na některých díval se zájmem.

Doba plynula, povídání bylo fajn. Jak jsem zjistil, tak je o tři roky starší a moc praxe v téhle branži nemá. Navzdory tomu ho to zajímá a chtěl v oboru pracovat.
Tu se odmlčel a pohlédl na mne : „Tak snad, doba pokročila, co říkáš, kdybychom něco zkoukli v televizi a pak šli spát ?“
„Mně se ještě spát nechce, ale tak můžeme to tady zabalit a jít třeba ke mně na pokoj.“
„Jo, souhlas.“
Útratu napsali na můj pokoj.

„Tak jo, co si pustíme?“ zeptal jsem se po příchodu.
„Já nevím, projdi kanály, snad tam něco bude. Odskočím si u tebe.“
Vzal jsem ovladač a stiskl zelené tlačítko.
Po několika přepnutích a zjištění, že zde je jenom jeden sportovní kanál na kterém se zrovna jedou dostihy a pak několik pornokanálů, kde běžely šukačky na mnoho způsobů, jsem to chtěl vypnout, ale Petr mně zastavil.
„Nech to na tom pornu. Snad se na to bude dát dívat…“ odmlčel se a podíval se na mne.
„Asi to nevíš, ale před čase jsem zjistil, že se mi líbí chlapi. Vím, není to asi pro tebe, ale musím ti říct, že se mi líbíš taky,“ pokračoval. „Zřejmě, ale nebudeš mé pocity sdílet ani oplácet.“
Koukal jsem jak kuře z peří.
„No, možná tě to překvapí, ale já jsem taky tak trochu bisexuální. Začalo to, když jsem se kdysi na střední líbal s klukem a líbilo se mi to. Pak jsme si vzájemně honili ptáky, ale nic víc. Samozřejmě, nejsi k zahození.“

Chvíle ticha a Petr pronesl : „Járo, podíváme se na to porno. Případně se koukni, zda tam není něco ostřejšího, nebo něco, kde jsou kluci a uvidíme. Necháme se unášet a pak se uvidí, jak to skončí.“
Zíral jsem nad tou rozvahou, ale lákalo mě to.
Konečně jsem z šesti kanálů narazil na jeden, kde se začínalo něco dít. Nové video.
Chlap přijel na nádraží a seděl na lavičce. Chvíli na to na druhé straně byl druhý, který se na něho díval a mnul si ptáka přes kraťasy. Pak si pokynuli a šli společně do odstaveného vagonu, kde pak děj gradoval a za krátkou chvíli byla z toho šukačka.
Petr se na mne podíval.
„Zkusíme ? Celkem mne to navnadilo.“
Otálel jsem.
„No, hm, ty by si jako… chtěl zasunout ? Já to ještě s nikým nedělal.“
„Já už jo, ale taky to nedělám pravidelně. Dej mi chvíli, jdu se umýt,“ rozhodl i za mne.

Přemýšlel jsem, co dál. Petr v tom měl rozhodně jasno. Nechtěl jsem být za sraba a taky mne to lákalo.
Rychle jsem shodil ze sebe oblečení, zůstal jednom v slipech a navlékl jsem si župan.
Uběhlo snad deset minut a Petr se zjevil v županu taky.
„Tak, já jsem připravenej,“ odhalil župan a ven vykoukl hrubý žilnatý pták.
„Fú, tohle chceš do mne nasoukat?“ neskrýval jsem překvapení.
„Zatím ne, neboj se. A když, tak nejsem hovado, půjdu na to opatrně.“
Ulevilo se mi, ale přesto jsem nechápal, co zamýšlí.
Popošel ke mně a sundal pásek županu. Jedním pohybem si stáhl slipy a hodil je stranou.
„Tak ukaž, podíváme se, jak na tom seš.“
„Jáááá ? Bídně proti tobě.“
„Ale, nekoukej na stav před ztopořením, koukej na to, co je z toho pak.“

Chopil rukou ptáka a zlehka projížděl uzdičku a pomalými tahy ho přiváděl do polotuhého stavu.
Ač jsem nebyl o tom stoprocentně přesvědčen, tak bylo ve vzduchu cítit něco zvláštního, co vhánělo krev do mého pomalu ale jistě tvrdnoucího kopí.
„No vidíš, není to špatný. Jseš na tom podobně jako já. Jenom já ho mám větší i před ztopořením, ale pak už mi moc nevyroste. Je to to, co jsem říkal.“
Klekl si a vzal ho do pusy.
Ani ve snu se mi nezdálo, že tohle někdy zažiju. Petr zkušeně kouřil mého ptáka a občas i ho nechal zajíždět hlouběji, než je normální.
Byla to slast do nebe volající. Druhou rukou mnul koule a někdy prsten jakoby mimochodem pohladil můj zadní otvůrek. Bylo to silně vzrušující.

Petr náhle přestal. Všiml jsem si, že jeho buchar už byl taky ve tvrdém stavu a jeho erekce byla daleko pevnější než moje. Zřejmě to bylo u mne taky stresem, který ale pomalu opadával.
„Járo, co by jsi řekl na to, kdybych chtěl, abys mne ošukal?“ pronesl Petr.
Sáhl do kapsy a vyndal gel.
Nanesl ho na prst a strčil do svého zadku. Ještě jednou a přidal o prst navíc. Dva prsty mu zmizely v dírce.
„Tak jak? Souhlas?“ zeptal se znovu.
Kývl jsem na souhlas.
Otočil se a přehnul přes pohovku.
Přiblížil jsem se k jeho zadní dírce, přiložil nedočkavého utahováka a pomalu ho vsouval dovnitř.
Petr náhle přirazil a nabodl se až po koule.
„Aááách. To je ono. Pojď na to, mrdej pořádně. A nešetři mne.“

Rozjížděl jsem ony známe kopulační pohyby, a jak to dořekl, rovnou jsem přidal. Bušil jsem do něho vší silou a Petr ještě přirážel.
Měl jsem obavu o své koule, aby při té síle střetu nebyly pak modré. Ale Petr se rozkročil, čímž dal prostor koulím k volnému houpání a chlazení.
Cítil jsem se zvláštně. Šukal jsem někoho, kto má taky pindíka, jak já, ale nebyl to zase tak nepříjemný pocit.
Petr si mnul ptáka, ale k vyvrcholení zatím u něho nedocházelo.
Zato u mne se blížilo. Bylo to způsobeno taky tím, že Petr tak přirážel a stahoval svaly. Jeho otvůrek byl moc těsný a mně to dělalo moc dobře.
V koulích mi cukalo, což ylo znamením, že semeno je na cestě.
„Já už co nevidět budu.“
„To je dobře, tak mi hezky naplň tu moji prdel. Neboj, já jsem si před tím udělal klystýr.“
Jak to dořekl, tak zvýšil tempo přirážení a to už bylo na mne moc.
Mocně jsem se vzepřel a dvěma tahy jsem mu vykropil análek.

Téměř jsem upadl od vyčerpání. Jak jsem vypadl z Petrova zadku, tak jsem se s úžasem díval, jak se dírka pomalu uzavírá a tenkých proužcích proudí ven mé sémě.
„Hezky jsi to dal. Díky moc. A co by si řekl, kdybych teď já tebe trochu ošukal ? Slibuju, že budu opatrný. Byl jsi dneska na velké ? Nebo jsi měl klystýr ?“
„Tak jo, no… zkusíme. Klystýr já si nedělám. Ale když řekneš jak, tak radši bych to udělal,“ odpověděl jsem mu.
„Odšroubuješ si hlavici ze sprchy, pustíš vodu, nastavíš si teplotu tak akorát a přitlačíš si hadici ke vchodu do zadku. Jestli budeš cítit tlak uvnitř, tak přestaneš. Zkus to chvíli udržet uvnitř a pak to jednoduše vypustíš do záchodu,“ vychrlil ze sebe návod.
„Jo tak mi dej chvilku. J to zkusím.“
Odebral jsem se do koupelny, Petr si sedl před televizi a díval se na porno.

Dle návodu Petra jsem to celkem dal, vypadalo to, že jsem čistej.
Chvilku na to jsem už byl zpátky v pokoji.
„Tak jak ? Bylo to hodně nepříjemný ? Nebo si to dal?“ zeptal se.
„Ale jo, dalo se to. Myslím, že jsem čistej.“
„Tak pojď sem a lehni si na břicho. A uvolni se, určitě budu opatrnej, nemáš se čeho bát,“ ujistil mne.

Ulehl jsem na břicho. Petr vzal gel a rozetřel ho mezi půlky. Prsty pomalu gelem masíroval mé půlky a občas zajel mezi ně. Bylo to velice příjemné.
Rozevřel je a prstem přejížděl zvrchu ke spodu a znovu zpět. Otvůrek se pod návalem slasti uvolňoval a Petr tak  mírně nanášel gel ke vchodu.
Byla to rozkoš, příjímat takové hlazení, Hlavně, když mi to před tím nikdo nedělal.
Petr pomalu prstem prozkoumával vchod do mého zadku a krouživým pohybem ho přinutil se otevřít, aniž by to bolelo. Ani jsem si nevšiml a byl vevnitř jedním celým prstem.
Pták mu už zase stál, protože příjemné dráždění prstem ho nenechávalo chladným.
Petr stále s prstem v mém zadku mi pokynul, abych se nadzvedl. Vložil pode mne dva polštáře otevřel si tak mezírku mezi půlkami.
Pomalu přidával prst z druhé ruky a zase za krouživého pohybu vnikal do mého zadku.
Cítil jsem mírný tlak, ale Petr to dělal tak zkušeně, že dírka se po chvilce uvolnila a přijala i druhý prst.
„Tak vidíš, jak to jde. Bolelo něco?“
„Neee, bylo to skvělý a příjemný. Jenom prosím s pyjem opatrně, bušit můžeš, až když budu připravenej. Jooo?“
Petr souhlasně přikývl. Nainstruoval mne do polohy, kde byl před chvílí on.
Nasadil rudou jahodu na můj slizký otvůrek a pomalu se prodíral dovnitř.

Cítil jsem tlak, ale zároveň silné vzrušení. Sevření náhle povolilo a on zajel prudce až po koule do zadní branky.
Mírně jsem sebou trhnul, co byl aj pro něj znamení, že má počkat. Chvíli se nehýbal a pak pomalu, decentně začal svůj píst tlačit a vysouvat.
Rozjel parádní šukačku a kdybych si to nezkusil, tak nevěřím, že může být i tenhle druh sexu tak dráždivý.
Můj pyj stál a rukou jsem ho mnul v naději, že se znovu udělám.
Petr když to viděl, zrychlil a zintenzivnil bušení. Málem ze mě vybouchal duši.
Prdel pleskala o jeho boky a koule lítaly v geometrické ležaté osmičce.

Neměl jsem šanci se udělat. Neudržel jsem pyj, jak do mě bušil.
Tvrdou kládou narážel na vnitřek a plenil moji panenskou dírku.
Jeho vzdechy ukazovaly na příchod ejakulace. Zrychlil bušení ještě víc a náhle jsem ucítil prudké stahy a výstřiky.

Petr se posadil a zrovna tak se díval na moji prdel, co tam nadělal a že se zavíra podobně jak ta jeho. Já jsem mnul své péro a snažil se dojít k výstřiku.
„Ukaž, já ti s tím pomůžu,“ sklonil se a vzal jej do úst.
Můj pták, který před chvílí byl v jeho prdeli, teď zakusil jeho vlastní pusu. Petr z toho nic nedělal a kouřil s vervou.
Pomalu jsem cítil šimrání v slabinách a tušil jsem, že to přichází znovu.
Podíval jsem se Petrovi do očí a hned mu to bylo jasné. Sevřel pusu a pomalými dlouhými tahy mě přivedl do touženého výstřiku.

Se semenem v puse se zeptal : „Chceš taky???“
Nechápal jsem, ale brzy jsem pochopil, jelikož jsem nereagoval včas. Přistoupil ke mně a dal mi francouzáka. Mimo jiné taky sémě smíchané se slinami.
Koukal jsem vyjeveně. Musel jsem
Prvně jsem ochutnal svou vlastní mrdku.

Petr byl s výsledkem spokojen. Seděl a utíral si pyj. Jemně třel žilnatého ptáka a hladil si koule.
„Ještě bych si dal. Tys byl dvakrát a já jenom jednou.“
„Nenecháme to na jindy? Jsem utahanej. Nemám takovou výdrž jak ty.“
„No, jak myslíš.“
„Bylo to fajn, nikdy jsem to nezkusil. Ale ty šukáš skvěle,“ řekl jsem Petrovi.
„Kdykoliv si to můžeme zvopáknout. Teda, jestli budeš chtít a něco málo možná přidáme.“

V následujících dnech se nic neudálo, protože školení končilo a my s Petrem jsme se posléze viděli jenom pracovně. Příležitost, která by stála za to, se nepřišla.