Náhradní rodina 04 🇨🇿

Ačkoli byla ráda, že mohla matku vidět, návštěva ve věznici zanechala v Tereze stísněný dojem. Strohá návštěvní místnost, pohublá matka, strážní, to všechno způsobilo, že byla ráda, když se vrátila ke strýci, který na ni čekal v autě.

„Všechno v pořádku?“ zeptal se jí s účastí, když uviděl její vyděšený výraz.
Mlčky přikývla. 

Celou cestu sledovala beze slova ubíhající krajinu, před očima se jí míhaly vzpomínky na pobledlou matku ve vězeňské uniformě. Po návratu domů si zalezla do pokoje, kde strávila zbytek dne. Ve své kůži nebyla ani příští den a k náladě jí nepřidaly ani spolužačky, které ironicky komentovaly její nevyholené podpaží.

„Martino, já bych něco potřebovala,“ přitočila se odpoledne k nevlastní tetě.
„Chceš do ložnice?“ usmála se Martina s pochopením.
„To ne,“ zavrtěla Tereza hlavou. „Teď ne,“ upřesnila vzápětí. „Jde o něco jiného.“
„Tak povídej.“

Tereza se zhluboka nadechla. „Holky ve škole mají blbý kecy, že nejsem vyholená. Jenomže já to nikdy nedělala, nevím jak na to,“ řekla jedním dechem.
„To vyřešíme, neboj. Chceš s tím pomoct?“
„Asi jo,“ pokrčila bezradně rameny. 
Martina si všimla její nejistoty a pohladila ji po tváři. „Skoč se osprchovat,“ usmála se. 

Po rychlé sprše Tereza vyklouzla z koupelny zahalená jen v osušce. „Máš štěstí, že je Mirek na tréninku,“ prohodila Martina. „Tohle by asi nerozdýchal.“ 
Tereza se nejistě posadila na postel. „Neboj, nic to není,“ uklidňovala ji Martina. „Začneme podpažím.“ Nadzvedla Tereze ruku a přejela prsty ochlupení. Pokračovala po nahé kůži k okraji ňader schovaných pod osuškou. „Musím ji sundat,“ omlouvala se.
Tereza si uvědomovala naběhlé bradavky, které prokazovaly její vzrušení. Martina nanesla pěnu do podpaží. „Musíš po směru růstu chloupků,“ vysvětlovala při holení. Občas se předloktím dotkla malých ňader, každý takový dotek byl pro Terezu utrpením. 

„Teď druhou,“ zavelela po chvíli Martina. Tereza spojila ruce za hlavou, pomalu se přestávala stydět a vychutnávala si pozornost, které se jí dostávalo. 
„Vypadá to už líp,“ usoudila Martina, když ručníkem otřela zbytky pěny. Zkusmo přejela hladkou kůži. „Příště si to vyzkoušíš sama,“ prozkoumávala bříšky prstů podpaží. „Teď už nám zbývá jenom to nejdůležitější,“ zasmála se nervózně. Tereza si všimla jejího zrychleného dechu a pochopila, že je stejně vzrušená, jako ona.
„Lehni si,“ pohladila ji Martina něžně po vlasech. 

Tereza ji poslechla a se zatajeným dechem čekala, co bude následovat. „Chceš vyholit úplně, nebo tam něco necháme?“ otočila se k ní Martina. 
„Asi úplně,“ zlomil se Tereze napětím hlas. „Nebo ne?“
„Musíš se rozhodnout sama. Já jsem vyholená úplně, Karel to tak má rád.“
Při zmínce o strýci se Tereza zachvěla. „Tak úplně,“ špitla zrudlá rozpaky.

Když jí Martina roztírala mezi chloupky pěnu, ucítila v podbřišku slastné brnění. Naposledy se rozloučila pohledem s trojúhelníkem pubického ochlupení a zavřela pevně oči. Při prvním doteku žiletky zatajila dech. „Příště to bude snazší,“ uklidňovala ji Martina. „Teď jsi úplně zarostlá, potom už to budeš jenom upravovat.“ Musela žiletku často proplachovat, postupně se však blížila k jejímu přirození. „Tady musíš být opatrná,“ upozornila ji Martina. „Pořádně roztáhni nohy.“

„Teď uvidí všechno. Musí poznat, jak jsem vzrušená,“ došlo Tereze vzápětí. Neodbytné vlhko mezi nohama ji usvědčovalo ze vzrušení. Přesto poslušně roztáhla stehna. Martina prsty napínala kůži, když se letmo dotkla vystouplých závojíčků, uniklo Tereze z úst tiché zasténání. „Musím si dát záležet,“ omlouvala se Martina, ačkoli se Tereze zdálo, že víc než holení věnuje pozornost jejímu přirození. 

„Hotovo,“ vzpřímila se Martina. „Můžeš se podívat.“ 
Tereza zvedla zvědavě hlavu. „Vypadám jako malá holka,“ přejela prsty hladké přirození. 
„Pořád si myslím, že právě proto se to chlapům tak líbí, ačkoli to nikdy nepřiznají,“ ušklíbla se Martina.

Tereza si neuměla poradit se svým vzrušením. Vrhla krátký pohled na zásuvku, v které se ukrývalo dildo a stiskla nerozhodně rty. Martině její vzrušení neuniklo. „Jestli chceš, dáme si malou přestávku,“ mrkla na ni spiklenecky. 
„Já myslela, že už je to všechno,“ zděsila se Tereza.
„Zbývají ještě třísla a zadeček,“ 
„Aha,“ hlesla Tereza. 
„Mám tě tady nechat samotnou?“
„Radši budeme pokračovat,“ rozhodla se Tereza.

Nechala Martinu, aby nanesla pěnu na třísla. S prsty zaťatými do prostěradla odolávala nutkání pohrát si se zmučenou kundičkou. Martina nepospíchala, pečlivě žiletkou odstraňovala chloupky, chvílemi se vracela do těsné blízkosti ohanbí, kde se jí stále něco nezdálo. Když roztáhla prsty závojíčky, uniklo Tereze z úst tiché zasténání. Martina opatrně, jako by náhodou, vklouzla prstem mezi stydké pysky. „Promiň, to jsem nechtěla,“ omlouvala se.
„To nevadí,“ vydechla Tereza.

Martina to pochopila jako souhlas a pronikla do ní znovu, tentokrát hlouběji. Nyní už se nesnažila předstírat, že se jedná o náhodu. Bříškem prstu obkroužila naběhlý klitoris. Tereza sebou škubla, tělem jí projel slastný výboj stoupajícího vzrušení. „To je… to je… hezký,“ vydechla roztouženě. Martina ji zkušeně přiváděla k vyvrcholení. Mnula zduřelý poštěváček, který žadonil po jejích dotecích, brnkala o něj, chvílemi šukala kundičku dvěma spojenými prsty. To způsobilo nečekaný tlak v podbřišku, který vyvolával pocit na močení. Tereza znejistěla, nejraději by vše ukončila, bylo však už pozdě. Tělem jí projel silný výboj a z přirození vytryskl čúrek průzračné tekutiny, která se vsakovala do prostěradla. Škubala sebou v orgastické křeči, propnutá v bocích vycházela vstříc prstům, které stále pracovaly na jejím vyvrcholení.

„Tohle se mi ještě nikdy nestalo, promiň,“ zadívala se zahanbeně na tmavou skvrnu na prostěradle. 
„To přece vůbec nevadí, aspoň vím, že se ti to líbilo,“ pohladila ji Martina po stehně.“
Tereza se v náhlých rozpacích natáhla pro kalhotky. Najednou nevěděla, jak se má zachovat. Věděla, že by jí to měla oplatit, zároveň se toho však bála.
„Zlobíš se?“ zeptala se jí Martina.
„Ne… to ne… jenom se asi budu chvíli stydět…“ přiznala Tereza. 
„Nechceš ještě chvilku zůstat?“ pohladila se Martina významně v rozkroku.
„Teď ne,“ vyhrkla Tereza, „možná jindy,“ dodala v reakci na její zklamaný výraz.

Utekla do svého pokoje, kde s uchem přitisknutým ke zdi poslouchala hlasité sténání, které nedávalo pochybnosti o tom, co se v ložnici odehrává. Na malý okamžik zalitovala svého útěku. „Kdo ví, jak by to skončilo,“ mihla se jí hlavou představa dvou nahých, propletených těl, kterou vzápětí raději zahnala pryč. 

Během odpoledne se všechno vrátilo do starých kolejí, jako by se nic nestalo. Mirek si přesto všiml určitého napětí, které mezi nimi panovalo. „Vy jste se pohádaly?“ zjišťoval.
„Proč?“ zvedla k němu Tereza hlavu s předstíranou lhostejností.
„Nevím, přijde mi to tak.“
„Radši si ukliď ten bordel,“ kývla Tereza k propocenému oblečení pohozenému na zemi. „Minule to tady smrdělo dva dny.“
„Musím říct Martině, aby to vyprala. V pondělí odjíždím na soustředění,“ probral se z letargie Mirek.Tereza si s husí kůží uvědomila, že zůstane doma sama s Martinou a strýcem, který se měl vrátit z natáčení. „Měla bych se uklidnit, jenom si něco namlouvám,“ plísnila se v duchu. „Martina je možná na holky, ale strejdu nezajímám.“ Potom si však vzpomněla na jejich pravidelná noční představení a zachvěla se. „Co když v tom budou pokračovat?“