Bratři 03 – Bratři 🇨🇿

Čas se zrychlil, a zatímco si znovu povídali o novinkách, o rozvodu, o jeho plánech, obsah láhve se se pomalu tenčil, až vyschla docela. Většinu opět vypil Jakub.
„Klidně bych vypil ještě další láhev, nemáš někde ještě nějakou?“ viděla na něm, že už má docela upito.
„Kubo, z tebe se snad stal alkoholik! Abys neskončil jako tvůj táta. Radši tu láhev odnes a sklenky dej do dřezu. Půjdu si pomalu dát tu sprchu.“
„Škoda, ale tak krásně se mi s tebou povídalo a ty šaty ti sluší! Tolik bych si přál, aby se zažehla ta jiskřička, mami,“ povzdechl si, když odnášel prázdnou láhev a dvě sklenky.

Opřela se o opěradlo, povytáhla si šaty až do poloviny stehen, složila ruce v týlu, takže se jí šaty napjaly a směrem ke kuchyni za Jakubem prohodila: „Ty jsi takovej blázen, Kubo, ty si nedáš s tou jiskřičkou pokoj, viď?“ věděla, že takhle pod těmi šaty budou slabě vidět obrysy jejích, když ne ňader, tak aspoň bradavek. Nevěděla přesně proč, ale byla skoro přesvědčená, že se jich Jakub pokusí dotknout.

Vrátil se z kuchyně a zůstal stát za ní. Něžně ji uchopil za lokty a vtiskl jí polibek do vlasů: „Tobě to takhle tak sluší!“ nemohla vidět, že jeho pohled připoutaly dva hroty jejích ňader slabě vystupující pod jemnou látkou šatů. Vtiskl jí do vlasů ještě jeden polibek a ukazováčkem se přitom opatrně zkusil dotknout jednoho z hrotů. Chvilinku tak oba zůstali bez hnutí.
Její očekávání se splnilo. Věděla, že se jí bradavka zvětší a že on si toho docela jistě všimne.
„Ta se tak krásně zvětšila, je to tak krásný, že doma chodíš bez podprsenky. Vždycky jsi chodila a vždycky mne to vzrušovalo,“ užasle vydechl.

Přesunul se na pohovku vedle ní: „Kdybych se tě byl tenkrát zkusil dotknout takhle jemně, třeba by to bylo všechno jinak?“
„Kdo ví. Ale asi ne, protože tenkrát tady byl i tvůj táta,“ složila ruce do klína, šaty se uvolnily, ale přesto teď zůstaly malé hrbolky jejích ňader trochu patrné. Pohlédla mu do očí. Koutky jejích úst se malinko zdvihnuly do jemného úsměvu.
„Třeba ten dotek byla ta jiskřička?“ zkusil ji rukou obejmout kolem ramen.
„Jak bys chtěl poznat, jestli byla nebo ne?“ zasmála se a opatrně se o něho opřela dlaní, jakoby ve snaze ho od sebe odtlačit.
„Myslím, že když mě teď neodeženeš, tak by se jiskřička zažehnout mohla,“ opatrně přejel po její šatech od boku až k ňadru a palec zastavil o znatelný obrys její bradavky.

„Ty to budeš zkoušet pořád? Tolik to chceš? Tolik tě to vzrušuje?“ její pohled sklouzl z jeho očí na jeho kalhoty. Měla dojem, že se na nich zřetelně přímo před jejím očima zvětšuje boule.
„Ale tobě se ta tvoje třešinka pod mým palcem zvětšila hodně. Že by ta jiskřička?“
Nechtěla dát nějak víc najevo, že je vzrušená snad ještě víc než on. V podbřišku jí probíhaly vlny, které naštěstí Jakub nemohl vidět, ale líbilo se jí, jak ji dobývá.
„Hmm, nevím, možná. Zkus to tedy ještě tady a pak si půjdu dát tu sprchu a půjdu spát. Jsem po tom týdnu nějaká unavená,“ posunula jeho ruku ke druhému ňadru. Cítila, jak jí po bradavce opatrně přejíždí palcem a vnímala, jak se zvětšuje a docela jistě musela ztvrdnout.
„Tedy, to je neuvěřitelný, jak se zvětšila! Ty jsi tak báječná! Znamená to, že už se ne mne nezlobíš?“ ujišťoval se.
„Teď už ne, ale tady to by nešlo,“ ťukla mu prstem na vyboulený poklopec.
„Tak aspoň pusu na usmířenou, tu ti smím dát?“

Nic neřekla, jen mu pohlédla do očí. Čekala, jakou pusu se odváží jí dát. Opatrně přiblížil své rty k jejím. Zkusil se jich lehce dotknout. Cítil, že jsou sametově měkké. Nepatrně se rozevřely. Přitáhl si ji k sobě o kousek blíž, malinké ňadro lehce stiskl a ruku nechal sklouznout na její stehno a lehounce je sevřel. Cítil, že se trochu napjala. Trochu se odtáhl: 
„Nevadilo to moc?“
„Bylo to hezký,“ pohladila ho po tváři. „Třeba by ta tvoje jiskra někdy mohla přeskočit,“ usmála se na něho a dodala: „Teď mne ale pusť do té koupelny.“

Udělal jí místo a pomohl jí zvednout se. Když procházela dveřmi do předsíně, přetáhla si přes hlavu šaty. Na chvilku zahlédl její malinký zadeček v krajkových kalhotkách. Fascinovaně za ní hleděl. Takhle ji neznal.

Věděla, že Jakub z toho musí být úplně hotový a čekala, zda si troufne podniknout něco dalšího. Doufala, že ano, protože příští den očekávala začátek menstruace a dalo jí spoustu práce ovládnout se, aby neprozradila své vzrušení. Věděla, že je to tou její bláznivou snahou tak nějak Jakubovi srovnat dluh, který vůči němu cítila kvůli Toníkovi. Byl to nesmysl, ale prostě to tak cítila a bavilo ji, jak jí ta hra vzrušovala. Toužebně chtěla cítit Jakubův pyj v sobě, také protože to tak s Toníkem naplánovali. Vymáčkla si trochu zubní pasty na kartáček, a zatímco se pozorovala při čištění zubů v zrcadle, prozkoumala své kalhotky, zda se menstruace náhodou z toho vzrušení nedostavila dřív. Spokojeně konstatovala, že je sice úplně mokrá, ale čistě jen z Jakubova dobývání.

„Já si odskočím a pak si ještě taky vyčistím zuby,“ ozval se z předsíně Jakub.

Napadla ji další bláznivina. S pusou plnou pěny a se zubním kartáčkem v ústech vyšla před koupelnu se slovy: „Hlavně nepočůrej celý záchod! Jestli je tak tuhej, že ti dělal bouli na džínách, tak nepůjde ani ohnout.“
Zastavil se ve dveřích a chvilku na ni zíral. Takhle ji nikdy neviděl. Její malá ňadra s trčícími anténkami ho vzrušovala už v obýváku, ale tmavý trojúhelníček jejích chloupků prosvítající pod krajkovými kalhotkami ho téměř omráčil. Trvalo mu pár vteřin, než se vzpamatoval: „Neboj, já si radši sednu a ohnu ho. On je z tebe úplně jako šutr, abys věděla. Je to jako dřív,“ rozpačitě si rozepnul pásek a spustil kalhoty ke kolenům. Byl nervózní, že se na něj dívá.

„Radši na tebe dohlídnu,“ zasmála se s ústy plnými pěny. „Já vás znám. Vždycky jsem to nakonec musela po vás uklízet já,“ byla zvědavá, na to, co se ukrývá v jeho boxerkách. Konečně se dostal k tomu, aby si je pomalu před ní sundal. Pohled na docela silný kolík trčící šikmo vzhůru ji ještě víc vzrušil. Sledovala, jak se posadil a rozpačitě snažil nacpat tu báječnou věc v předklonu pod prkýnko.
„Aby sis ho nezlomil! To máš z toho, jak se mě pořád pokoušíš přesvědčit na zakázaný věci,“ ještě jednou se zasmála a zmizela zpátky v koupelně, odkud zakrátko uslyšel šum sprchy. Byla na všechno připravená a noční košilku měla v koupelně. Ještě se odlíčila. Byla zvědavá, jestli si Jakub troufne vlézt tam za ní. Byla ráda, že ji nechal v klidu.

Vyšla ven v krátké saténové košilce. Jakub trpělivě seděl v křesle, na sobě měl jen ty boxerky. Rukou si svíral bouli, kterou mu na nich vytlačoval jeho klacek. Když ji zaslechl přicházet, dal ruku rychle pryč. Popošla až k němu a zezadu pohladila jeho ramena: „Máš tam volno, Kubo.“
„Nic jsem nepočůral, mami, ale tobě to v těch krajkách tak slušelo, že ten tvůj příkaz skoro nešel splnit,“ rozesmál se, podržel její ruce na svých ramenou a dodal: „Jestli na tebe ještě nepřeskočila žádná jiskra, tak na mne jedna obrovská. A jen z těch tvých rukou už se zase pěkně rozhořívá, vidíš?“
„Tedy, Kubo, ty jsi fakt blázen! Ty si nedáš pokoj? Ty budeš pořád zkoušet porušit všechna tabu?“ věděla že nic neriskuje, když naznačí odmítnutí. Jakub by byl udělal cokoliv, jen aby se s ní hned teď mohl milovat. Koneckonců, ona si nic jiného také nepřála.

Mimoděk zadržela dech, když jí jednu ruku pustil, nepatrně posunul rozparek boxerek a z jejich otvoru vykmitl ven jeho parádní na kost ztvrdlý ohon. S nablýskanou velikou nafialovělou hlavičkou „Vidíš, to je jiskra, kterou jsi ve mně zapálila ty,“ opatrně si ji přitáhl za ruku, kterou nepustil, kolem křesla k sobě blíž, takže si musela sednout bokem k němu na područku. Objal ji kolem pasu: „Nechci tě obtěžovat, mami, ale znovu ti musím říct, že jsi nádherná, že tě miluju a že bych tě moc chtěl, ale jen kdyby se nějaká ta jiskřička objevila i v tobě. Já jen chci, abys věděla, co cítím, jak na mne působíš a přežiju, když mi řekneš, že jsem blázen a že to prostě nejde. Kdybys jen věděla, jak se mi líbily a jak mě vzrušily ty tvý malý prsíčka s nádhernýma třešinkama! Slyšel jsem tě kdysi dávno, jak jsi tátovi říkávala, že máš malý prsa a že by sis je měla nechat zvětšit, abys vypadala jako ženská. To byl ještě aspoň trochu normální. Chci abys věděla, že to by byla blbost. Mně se líbíš přesně taková, jaká jsi. Na velkých by tolik nevynikly tyhle nádherný ozdobičky,“ opět se prstem dotknul místa, kde se pod noční košilkou slabě rýsovaly její bradavky.

Poposedla si na područce křesla a pootočila se tak, aby k němu byla více čelem. Pohladila ho po tváři a se slovy: „Ty jsi fakt takovej blázen! Radši už nic neříkej,“ přitiskla své rty k těm jeho. Tentokrát to byl polibek plný vášně. Jejich jazyky se dotýkaly a jeho prsty opatrně tančily po jejích nádherně zvětšených bradavkách. Po chvilce se zvedla posadila se na něho obkročmo a namířila si jeho oštěp do své roztoužené doširoka roztažené kundičky, schované pod košilkou. Byl nádherně žhavý a když se jí jen dotknul, sykla neskrývaným vzrušením. Hlava se jí téměř zatočila z toho, když ucítila, že ta nablýskaná hlavička úplně lehce pronikla dovnitř. Dál to nešlo, protože jí překážely područky křesla.

„Počkej, pojď, půjdeme ke mně tady je málo místa!“

Místo odpovědi ji popadl jako pírko, odnesl do ložnice a položil na její postel. Zbavil se svých boxerek a hladově si ji prohlížel. Měla noční košilku vyhrnutou až k útlému pasu.
„Bože, ty jsi tak nádherná!“ šeptal, zatímco jeho oči ji hltaly úplně celou. Znovu ji políbil a začal polibky zasypávat celé její tělo a štíhlé nohy. Když se dostal až nahoru ke stehnům, posunula jednu nohu kousíček stranou. Chloupky už měla upravené do hezkého trojúhelníku a pod nimi nechala štěrbinku úplně hladkou. Jakub to okomentoval: „Mami, ta tvoje čárečka, je tak krásná, takhle zavřená, ale tadyhle na krajíčku se úplně leskne. Smím?“ pohlédl na ni tázavě pohladil ta místa ukazováčkem a pokusil se nepatrným tlakem odsunout její nožky víc od sebe.

„Líbí se ti?“ usmála se na něho a jednu nohu posunula stranou, jak nejvíc to šlo a prohnula se v bocích trochu provokativně vzhůru směrem k němu. Vzápětí už jen vnímala, jak její kundičku zasypává žhavými polibky, prsty ji něžně, jakoby nevěřícně objíždí a jazykem se snaží ochutnat co nejvíce šťáviček. Věděla, že zase jednou teče jako studánka. Trochu se na posteli posunula, oběma rukama si ji ještě trochu víc poroztáhla a ukazováčkem si pohrála s poštěváčkem: „Jsi báječnej, ale teď to nejvíc zkus tady,“ nechtěla riskovat, že by se tak báječná hra měla obejít bez orgasmu.

„Ještě prstík dovnitř,“ slyšel, jak hlasitě dýchá a sám byl z toho, co prožíval a o čem snil řadu let, skoro hotový. Šokovala ho svou vstřícností tak, že se v jednom okamžiku málem neudržel. Musel na okamžik přestat, aby výstřik zadržel. Všimla si toho, trpělivě počkala a pak ho o to vášnivěji požádala: „Tak a teď ještě jeden prstík a hlouběji! Až kam to půjde, prosím!“ Dáša se začínala blížit k orgasmu. Její stony a vzlyky nabývaly na intenzitě, až se konečně vesmír kolem ní propadl někam do neznáma a ona se vzepjala s hlasitým výkřikem v dokonalé euforii. Jakub na ni zůstal udiveně hledět. Neměl ani tušení, že když orgasmus pomalu dozníval, honily se jí hlavou protichůdné myšlenky. Jedna vyčítavá, co to proboha oběma svým synům dovolila, ale druhá ji naopak naplňovala uvolněním, že nemusí mít vůči ani jednom z nich žádné výčitky. S oběma zažila nádherné souznění, a to v tom okamžiku navodilo pocit dokonalého štěstí. Celý ostatní svět byl naprosto nepodstatný.

Péro ho brnělo nekonečným vzrušením z toho, co ho máti právě nechala provést. Opatrně ji objal a zašeptal jí u ucha: „To bylo něco tak krásnýho! Moc ti děkuju.“
„Ještě taky musíš ty, Kubíčku, chci tě v sobě ucítit, jak jen to nejvíc půjde! Ale pomalu,“ přitáhla si ho k sobě blíž.
S radostí jí vyhověl a nechal svůj trčící kůl pomalu, s citem, ale dokonale hladce zmizet v její pohostinné, žhavé kundičce. S napětím sledoval výraz její tváře. Měl dojem, že z ní vyzařovalo nejen vzrušení, ale také čirá radost.

„Jo, to je krasný! Takhle to miluju! Nespěcháme,“ pomalu se proti němu pohupovala v bocích, jednou rukou ho objímala a druhou hladila jeho tvář. Zůstal vzepřený na loktech a šťastně se jí díval do očí. Pochopil, že když ji bude poslouchat, bude z toho i on mít ještě větší potěšení.
Jenže i přes pomalé tempo se nakonec i u něho začal dostavovat orgasmus: „Mami, je to něco tak krásnýho, chtěl bych, aby to nikdy nekončilo, ale asi už to dlouho nevydržím,“ vydechl.
„To nevadí, zkus tedy zrychlit naplno a přidat, co to půjde a ničeho se neboj.  Uvidíš, jak dlouho to vydržíš i potom, až to všechno dáš do mne!“

Uchopila ho z pevný zadek a rukama si ho prudce vrážela do sebe. S každým takovým přírazem ze sebe vydala hluboký vzdech. Trochu se přitom jeho přitahování jakoby předklonila a tvář se jí zkřivila tím divokým úsilím. Bylo jí jasné, že to bude jen krátká epizoda, ale byla šťastná, že výčitky svědomí byly pryč. Zůstali ležet v objetí, a ještě chvilku oba hlasitě dýchali.

„Pojď jdeme se té tvé nadílky zbavit, ať tady nemám nepořádek,“ po chvilce zavelela.
Když se před ním bez kousku studu zbavovala jeho smetánky, zjistila, že začíná být docela pěkně růžová: „Kubíčku, podívej, měla jsem to dostat někdy zítra, ale trošku jsme to spolu urychlili. Dneska už nebude nic a dalších pár dnů také. Ale co, aspoň si vyřídíš pár věcí a potkáš se s kamarády. Třeba to spolu ještě aspoň jednou ještě stihneme, než se vrátí Toník,“ oplachovala si pod proudem teplé vody ruku od růžového spermatu a usmála se přitom na něho tak mile, že zůstal stát téměř jako opařený. Nevěřil vlastním uším. Počkal, až se utře, pak ji vzal do náručí a s údivem šeptal: „Ty jsi tak úžasná! Budu čekat, jak dlouho bude třeba. Jak bych tohle přál zažít bráškovi! To je šílený, že mu to nesmíme říct, mami. Nevím, jak to vydržím.“
„Nějak budeme muset, Kubíčku,“ nechtěla mu prozradit, že to spíš on by měl být vděčný Tondovi. Zůstal tu noc spát u ní. Ještě si chvíli povídali, než usnul s rukou přes ní.

Než ráno připravila snídani, poslala Tondovi zprávu: „Kuba byl báječný, tak jak jsi říkal, že bude. Teď musí být pár dnů pauza, vždyť víš. Přijeď v pátek nebo v sobotu. Líbám tě a nemůžu se tě dočkat.“
Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat: „Miluju tě a zkusím dorazit v pátek. Je to tady krásný. Taky tě líbám a taky se nemůžu dočkat.“

„Mami, zítra si zajedu do Brna vyřídit nějaké věci se školou, dorazím asi někdy k večeru nebo večer,“ oznámil v úterý u večeře Jakub.
„Fajn, zkus nepřijet moc pozdě, zítra už to určitě půjde,“ významně se na něho usmála.
„Už se nemůžu dočkat,“ nadšeně odpověděl.
„Já taky,“ koketně se na něho usmála. „Připravím nějakou pěknou večeři.“

Středeční večer a část noci strávili v posteli nádherným milováním. Jakub zjistil, že se musí ještě mnoho učit, ale Dáša se ukázala být jako skvělá a trpělivá učitelka. Když před půlnocí usínali, tiše mu šeptala: „Kubíčku, byl to tak báječný večer, ale zítra nebude nic. Nesmíme to přehánět. Taky počítej s tím, že Toník se vrátí buď v pátek nebo v sobotu. Ty chceš odjet v neděli na tu brigádu, tak zkus vymyslet, jak bychom si ještě spolu udělali hezkou chvilku. Kdyby tvůj bráška dorazil až v sobotu, tak bychom pro sebe měli ještě pátek,“ dobře ale tušila, že se Tonda objeví co nejdřív. Proto chtěla mít ve čtvrtek klid.
„Mami, pořád to říkám. Ty jsi tak strašně hodná. Kdyby dorazil už v pátek, tak to nějak zkusím vymyslet, aby nám pro sebe v sobotu zbyla aspoň hodinka.“
„Jsi moje zlatíčko, ale teď už bych radši spala.“

Hned ráno poslala mladšímu synovi další zprávu: „Už je to dobrý, Jakub byl báječný, bylo to, skoro tak, jak jsme si to spolu představovali. Jste oba moje zlatíčka. Kdyby to šlo, přijeď radši v pátek. Budu se na tebe moc těšit. Už se nemůžu dočkat. Nesmíš to pokazit! Posílám pusu!“ doplnila to o smajlík a srdíčko.
Když to odeslala, cítila, jak se jí v podbřišku vše sevřelo představou toho, co si všechno domlouvali s Toníkem, když řešili problém s Jakubem.

Udělala si snídani, Jakub ještě spal. U kávy na chvilku zavřela oči a zkusila si představit sebe s těmi svými dvěma báječnými nenasyty. Opět ji dole zabrnělo. Před pár týdny si něco takového ani v nejdivočejším snu nedokázala představit a teď se najednou na takovou šílenost těšila. Ujistila se, že její štěrbinka úplně mokvá nedočkavostí na to, že se s ní pozdraví oba dva milované kolíčky. Pro jistotu si došla pro slim vložku.

Tonda dočetl zprávu ještě, než se s kamarády vyhrabali ze spacáků. Takovou ranní erekci už dlouho neměl. Před očima si zkusil přehrát obrázky toho, co se včera asi doma odehrávalo a pak připojil divoké představy pátečního nebo sobotního večera. Nemohl se erekce hodnou chvíli zbavit.

Domů Tonda dorazil v pátek. Cestou poslal Dáše zprávu, že přijede asi v šest, takže Jakub po jejím příchodu z práce, kdy mu tu novinu hned oznámila, nijak nezakrýval své zklamání. Dáša se k němu přivinula: „Nemá cenu teď něco uspěchávat, Toník může každou chvíli dorazit, ale slibuju, že si zítra všechno vynahradíme. Neboj se,“ její úsměv byl natolik okouzlující, že se mu nálada okamžitě zlepšila.
Opatrně ji políbil, pohladil její malinké ňadro schované v tenké podprsence, bez níž do práce nechodila, a rozzářeně zašeptal: „Bože, ty jsi tak úžasná, mami, nemůžu se zítřka dočkat. Nějak to s Toníkem určitě zaonačíme.“
„Určitě něco vymyslíme,“ potvrdila jeho slova a jen o pár minut později už Tonda dorazil.

Večer proběhl v báječné atmosféře, Tonda byl upřímně rád, že se po dlouhé době s bratrem vidí a Jakub nakonec také. Dáša si je oba předcházela a občas každému věnovala ten nejroztomilejší úsměv tak, aby tušili, že je čeká něco pěkného. Tonda ovšem věděl mnohem víc a v duchu svou máti obdivoval, jak brilantně tu hru hraje. Dáša se nakonec omluvila s tím, že je po celém týdnu utahaná a odešla spát. Bratři zalezli do svého pokoje, pustili si potichu muziku a Jakub ještě otevřel láhev fernetu, o němž věděl, že Toník jej také rád.

„Tedy bráško, já zírám jako blázen! Vždyť máma tě málem vyhnala z domu a teď je najednou jako vyměněná. Co se tenkrát vlastně mezi vámi stalo? Vy jste se nějak udobřili? Ale pěkně na rovinu. Ona je od té doby, co táta konečně vypadnul, úplně jiná. Prostě je neuvěřitelná.“
Jakubovi se příliš nechtělo něco vykládat, ale nakonec Tondovi aspoň v náznacích nastínil, co před rokem provedl.

„No tos to tenkrát pěkně posral! Vždyť přeci víš, že by se pro nás rozdala a udělala by snad cokoliv. Kdybys byl trošku šikovnější, jemnější, tak by ti to třeba neodmítla,“ vyčetl mu Tonda loňské faux pas.
„To víš, že to dneska už taky vím, brácho. Byl jsem fakt pako, ale už je to dobrý,“ neubránil se spokojenému úsměvu, čehož si Tonda všimnul, protože jejich dialog pečlivě režíroval a k tomu částečnému přiznání si Jakuba pomalu navedl. Mohl zahrát roli překvapeného: „Nekecej! To jako že ti nejen odpustila, ale že…“
„Ne, neblázni, to bych si nikdy nedovolil,“ bránil se Jakub Tondovu náznaku vědom si toho, že mámě slíbil mlčenlivost.
„Brácho, já tě znám, lhaní ti nikdy moc nešlo. To jako fakt ty a máma jste jako to..? No ty vole! Jaký to bylo? Povídej! Přeháněj!“ sehrál dokonalé překvapení.

„Ne, Tondo, to by přeci nešlo! Incest, vole! Ty jsi debil,“ bránil se Jakub, ale nalil ještě oběma malého panáčka fernetu.
„Hele, nekecej, před rokem jsi ji pomalu chtěl znásilnit a teď se najednou děláš, jako že by ti ta zakázaná věc vadila, jo? Seno nežeru, tak ze mne nedělej vola,“ zasmál se Tonda. „Popravdě, mně se ona taky líbí. Postavu má jako malá holka a k tomu krásnej obličejík, jako panenka. Čtyřicet a skoro žádný vrásky.  Sice nemá žádný kozy, ale doma chodí bez podprsenky a ty její bradavky jsou občas pod tričkem parádně vidět. Víš, že než táta odcházel, tak na ní křičel, že nechápe, co na ní mohl vidět, když nemá žádný kozy a postavu spíš jako kluk? Byl to debil. A ona mu na to řekla, že se mu celý ty léta líbilo z těch jejích malých koziček vysávat kapičky, tak ať nekecá. Fakt se jí z těch jejích nulek dají nějaký vysát?“
„Brácho, ty jsi fakt debil.“
„Ne, fakt, to ty seš úplně jasnej. Zkusil jsi něco takovýho? A jak se ti vlastně povedlo ji přesvědčit? Povídej! A ještě jednoho frťana na to,“ Tonda do sebe obrátil svůj kalíšek a nastavil jej pro další dávku.

Jakub udělal to samé, oběma znovu nalil a rezignoval: „No tak jo, brácho. Máš pravdu, ale ne abys jí někdy řekl, že jsem ti to vykecal. Víš, jak by si připadala?“
„Jasně, spolehni se! Ale teď pěkně vyklop, jak to probíhalo. Mně se z toho staví péro, vole. Fakt jsi jí z nich něco vysál a píchal jsi s ní?“ Tonda ztlumil hlas a Jakub mu potichu stručně naznačil, jak vše probíhalo. „No a k tomu vysávání, když tě to tak zajímá, tak ona mi sama ty svý špuntíky tak nějak strčila před nos, že miluje, když se s nima dlouho mazlí a vysává, a taky že jo. Někomu by to mohlo připadat divný, ale mně to tak neskutečně rajcovalo, že jsem z toho byl úplně hotovej. To bys musel vidět. To se objeví taková malá kapička, trošku bílá, ale ne úplně a když se mačká, tak se pomaličku zvětšuje. Akorát, že to hned další den dostala a podruhý to bylo až ve středu, to právě bylo s těma jejíma kozičkama. Včera nic a dneska jsi to překazil svým příjezdem.“
„Teda, ty jsi borec, Kubo! A ona je neskutečná, viď?“
„To tedy jo, ve středu to bylo neuvěřitelný. Já jedu v neděli na brigádu do Rakouska, ale vyřídil jsem si přestup na elektro tady v Praze. Z Brna mě vojáci pustí a všechno včetně peněz jsem vyřešil. Máma to neví, ale tím pádem to bude trošku problém, protože jsem jí slíbil, že to před tebou utajíme. Po té brigádě bych tady v půlce srpna zase byl asi týden a pak jedu s kámošema z Brna na dva týdny k moři. Budeš mi muset v tomhle pomoct, leda bys ji taky nějak přesvědčil, protože ona má teď hrozný výčitky svědomí. Myslím, že by to šlo. Co kdybychom ji zkusili zítra nějak ukecat,“ Jakub vyčkávavě hleděl na Tondu.

„To víš, že by to bylo super, ale víš, jak by se cítila, kdybys třeba zítra řekl „hele mami, pojď, když už spolu pícháme my dva, tak si to zkus taky tady s Tondou“? To prostě takhle nejde.“
„No, to je fakt, to by bylo hodně blbý a nejspíš bych byl tam, kde před rokem a tu školu v Brně bych zase musel nějak obnovit, i když tedy nevím, jak.“
„Víš co, tenhle zbytek kopneme do sebe a nalej nám ještě. Možná, že mám řešení,“ Tonda pomalu směroval hru k rozuzlení.

Jakub oběma dolil a nedůvěřivě se zeptal: „To by mně zajímalo, co s tím chceš dělat.“
„Něco ti tedy taky povím,“ Tonda do sebe obrátil malý kalíšek a nastavil ho Jakubovi k dolití se slovy: „Nebudeme s tím dělat vůbec nic brácho, jenom to budeme muset správně navléct.“
Jakub v údivu otevřel ústa, chvíli přemýšlel a pak překvapeně pohlédl na bratra: „Počkej, to jako že ty a máma? Vy spolu taky?“ i on do sebe obrátil kalíšek a bleskově si dolil nový.

Tonda kývl hlavou na souhlas: „Pak ti povím jak, ale máma řešila se mnou přesně to, co s tebou a nesmím ti říct, že já a ona taky. Já se s ní o tom bavil několikrát. Ona tě má děsně moc ráda a šíleně ji mrzelo, jak jste se rozhádali a taky mi řekla proč. Nakonec jsem jí snad vysvětlil, že jediný řešení je, abyste se udobřili, jenže ono to s ní bylo neuvěřitelně krásný, což jsi sám poznal, protože ona nás oba miluje víc, než je zdrávo a my zase ji, to je mi teď už jasný a ani ona ani já jsme si nedovedli představit, že by to najednou skončilo a že tebe by chvilku nechala a pak by to taky utnula. Vždyť víš, že pár let nikoho neměla, protože táta byl ob den v hospodě u karet a ona s ním pak nemluvila. Nakonec jí nebylo ani trochu proti mysli, aby tě malinko potrápila, jako že ty bys o nás dvou nic nepoznal, ale aby to mezi tebou a jí bylo stejný, jako to s ní mám já. Mám pocit, že se na to skoro začala těšit, protože to, co jsem s ní zažíval, to byl sen a snažil jsem, ať si zkusí představit místo mne tebe. Napřed mi vynadala, že jsem úchyl a debil k tomu, ale pak si to pomalu představit docela dokázala. Chápeš, jakou máme doma úžasnou mámu a nádhernou ženskou k tomu?“

Jakub do sebe obrátil kalíšek a Tonda ho následoval. Vzápětí byly oba znovu plné.
„Já se z vás poseru. Tak ty jsi to věděl a tady jsi ze mě nechal dělat úchyla. Měl bych tě zabít,“ Jakub do sebe obrátil další kalíšek, zamračeně na bratra pohlédl a dodal: „Ještě, že jsou tyhle pohárečky tak malý. V tý půllitrovce ještě půlka zbývá. Myslím, že jí dneska vyžahneme.“
„Jo, tak s tím souhlasím, ale k věci. To bys napřed musel zabít ji, a to by byla škoda, ne? Měl bys být rád, že to je tak, jak to je. Kdybys náhodou přišel na to, jak by to šlo udělat jinak, tak mi řekni jak. S mámou jsme na nic jiného nepřišli,“ obrátil do sebe svůj kalíšek se slovy: „Ale radši nic nevymejšlej, myslím, že jsme to s ní vymysleli dobře a ty si nemáš na co stěžovat. Radši mi taky dolej. Ráno nemusíme vstávat, tak se trochu ožereme.“

S dalšími kalíšky pak nepřišli na nic jiného, než že během nadcházející soboty to budou muset s mámou nějak vyřešit.
„Hele máma nás zná jako svý boty. Vsaď se, že šla dneska spát dřív, ne protože by byla kdo ví jak utahaná, ale proto, aby nám nechala čas trochu si pokecat. Je jí stopro jasný, že my si všechno řekneme. Ono to nějak bude. Já bych to nelámal přes koleno,“ zakončil debatu u posledního kalíšku Tonda.
„Hmmm, asi máš recht. Mně se z toho teď fakt normálně postavil.“
„No, to mi povídej. Mně stojí už pěknou dobu. Chápeš, jaký jsme úchylové a vlastně ona taky? Ale jsem happy, že ona taky. Už aby bylo zítra. Radši už zhasni.“