Dáša ráno vstala dost pozdě. Bylo dobře půl deváté a o víkendech se touhle dobou v poslední době už Tonda vracíval z Billy pár kroků od nich s čerstvým pečivem. Někdy sladkým, někdy s bagetkou či dalamánkem a kouskem šunky, sýra nebo nějakého dobrého salámu. Nahlédla do „pánského“ pokoje. Oba kluci spali, na stole prázdná láhev od fernetu, dva kalíšky a pěkně vydýchaný vzduch.
Došla si vyčistit zuby, navlékla na sebe župan a tentokrát rozrazila dveře od pokoje obou kluků s velkým kraválem: „Tak vstávat, pánové! Máte tady smrad jak v opičárně a koukám, že jste večer ještě vytáhli celou flašku fernetu! Tondo, kde je snídaně? Bude devět a koukám, že jsi zapomněl na svoje víkendové úkoly!“
Tonda hbitě vystřelil z postele, jedním skokem byl v koupelně, vzápětí už slyšela sprchu. Jakub byl docela mátožný. Posadila se k němu, prohrábla mu vlasy a s úsměvem se otázala: „Koukám, že jsi to asi nějak přepísknul. Co jste v noci s Kubou řešili, povídej!“
Zkusil nějakou výmluvu a pak se dychtivě zeptal: „Stihneme něco, než se Tonda vrátí?“
„Tak takhle to nefunguje, Kubo. Nechtěj mne naštvat. Radši vylez a dej si sprchu“.
„Mami, croissanty, koblížky, nějaké koláčky nebo něco naslano?“ zeptal se na odchodu Tonda.
„Dneska naslano, Kuba většinou na sladké moc nebyl, viď, Kubo?“
„Jo, to bude lepší,“ ozval se Jakub z koupelny.
Dáša se převlékla do domácích letních šatů a vzala si pod ně stejné kalhotky, v nichž se předvedla Jakubovi, podprsenku nepotřebovala. Připravila vše na kávu, prostřela a odeslala zprávu sestře: „Jestli tedy můžeš, přijeď někdy po dvanácté na oběd.“ Doprovodila zprávu smajlíkem.
Za okamžik pípl mobil: „Jo, kluci odjeli na nějaký turnaj a jsem na víkend sama. Tak jestli to myslíš vášně, tak tam budu v půl jedný.“
„To bude překvapení. Šíleně se těším.“
„To já se trochu bojím.“
„Neboj, oni jsou úplně jasní. Ale nezapomeň za půl hodiny zavolat!“
V kuchyni se rozvoněla čerstvě namletá káva a Dáša si rychle promítla v hlavě, co se jí přihodilo někdy před měsícem se sestrou. Jako obvykle si zavolaly a domluvily se na schůzce v jejich oblíbené kavárničce u metra. Alice byla posmutnělá, jenže asi po hodině jejich debaty nad kávou a sklenkou bílého vína se Dáše podařilo vytáhnout z ní příčinu.
„Holka, já mám asi prostě pech. Když už se zdálo být všechno super a Žaneta studuje v Budějcích, tak přišel ten malér s Petrem. Vždyť mu ještě nebylo ani padesát a rakovina prostaty. Přeci víš, že koncem zimy šel na operaci, pak ozařování, ale od té doby je to se sexem na houby. Prostě mu pořádně nestojí. On z toho je úplně rozloženej, já se ho tuhle snažila nějak uklidnit, jenže to zaslechl náš mladej. Bude mu o prázdninách osmnáct, sice už chodil asi se dvěma nebo třema holkama, takže možná, že panic už není, nechlubil se, ale představ si, že najednou z obýváku zavolal: „Hele, mami, tak než se to spraví, tak já to klidně za tátu vezmu, vždyť ty bys přeci pořád ještě stála za hřích každýmu rozumnýmu mužskýmu,“ a řehtal se tomu jako debil.
Petr mu sice vynadal, ale pak mi potichu řekl: „Alí, možná, že by to bylo lepší, než kdyby sis začala s nějakým cizím chlápkem. Je mi jasný, že vy ženský to potřebujete stejně jako my chlapi. Koneckonců, takhle by se to za nevěru nedalo počítat, kdyby to zůstalo jen v rodině,“ a taky se zašklebil jako debil. Vynadala jsem mu a zeptala se ho, jestli ví, co je to incest a jen nad tím mávnul rukou. Oni jsou oba úplně praštěný. Kdyby Péťa nebyl tak fajn, tak bych si myslela, že to má v tý hlavě úplně vypatlaný. Copak je něco takovýho vůbec možný? Víš, co by tomu řekli lidi?“
Vzpomněla si, jak se toho tenkrát chytila, protože měla kvůli Tondovi výčitky svědomí a tady se možná naskytla příležitost přemluvit sestru, aby s ní sdílela podobnou situaci a nebyla v takovém průšvihu sama. Zkusila ji popíchnout: „Alíku, třeba má Petr nakonec pravdu. Kdo by o tom měl vědět? Mně to klidně říct můžeš a mimochodem, z Robíka bude pořádnej kus mužskýho. Vlastně už je. Měla bys to aspoň na čas vyřešený.“
Alice jí napřed vynadala: „Dášo, ty jsi fakt blbá! To přece nemůžeš myslet vážně! Já vím, že je to pěknej kluk, ale je to můj kluk. To bych nedala, to přeci nejde. To jako myslíš, že před Petrem a s Robíkem? Ty jsi fakt úplnej cvok.“
Daly si panáka rumu a ještě jednoho na Dášu, pak ještě chvilku Alici valila klíny do hlavy, protože měla pocit, že v Alici ta myšlenka zřejmě dost hlodá, a tak se rozhodla pro šok: „Vidím na tobě úplně jasně, že ty nějakýho chlapa chceš, jen nevíš, jak na to, abys přitom neublížila Petrovi a ty kecy tvých kluků ti nejdou z hlavy, viď? Já se takhle trápím už pár let, jenže já se mohla rozvést. Robík bude plnoletej teď během prázdnin. Ten měsíc nebo kolik klidně počkej a zatím bys to mohla zkusit třeba s mým Toníkem? Myslím, že ten by neváhal ani minutu a nikomu by to neřekl. Jsi pořád ještě krásná ženská, a navíc máš i pěkný prsa. Já nemám žádný a stejně to bylo tomu mýmu jedno.“
Alice na ní vytřeštila oči, jako že se zbláznila, a chtěla uraženě odejít, jenže Dáše bylo naprosto jasné, že jí zamotala hlavu úplně dokonale, proto ji podržela za ruku a zašeptala: „Sedni si, holka, musíme to probrat. Povím ti, co se mi stalo vloni s Jakubem.“
Sestru okamžitě přemohla zvědavost, nevěřícně na ni bez dechu zůstala zírat, protože Dáša jí v kostce převyprávěla svůj příběh s Jakubovým rok starým útokem, kvůli kterému studuje v Brně a který ovšem silně přibarvila.
Daly hlavy dohromady, objednaly si ještě třetí rum, a nakonec se rozešly s tím, že je to sice blázinec, ale že si to musí obě nechat projít hlavou. Alice svého Robíka a Dáša udobření s Jakubem.
Pak se potkaly ještě dvakrát, protože Alice se toho nápadu chytila, jen nevěděla, jak do toho kousnout. Dáša na tom setkání připustila, že kdyby to Alice doma nějak překousla, tak ona by asi dokázala narovnat své vztahy s Kubou a něco by mu možná i dovolila. Když jí teď v pondělí na setkání, které Dáša urgentně svolala, vylíčila, jakým způsobem se s Jakubem udobřili, ale že to tím pádem bude muset asi nějak vyřešit i s Tondou, protože ti dva si to určitě řeknou a ona by měla vůči němu černé svědomí, Alice byla její. Sama jí radila: „Holka, jestli to udobření bylo s Jakubem tak krásný, tak budeš asi fakt muset to samý dovolit i Tondovi.“
Obě se nakonec shodly, že Dáša oba své nadržence sama nezvládne. Nakonec jí ani nedalo moc práce dohodnout se, že pokud se něco nestane nebo pokud si to některá z nich nerozmyslí, tak Alici v sobotu pozve, ale tak, aby oba mládenci neměli o ničem ani tušení a aby vše vypadalo jako souhra náhod.
„Já to dostala, takže doma nic nebude nejmíň do středy, Tonda se vrátí v pátek a Kuba v neděli ráno odjíždí asi na šest týdnů na brigádu někam do Rakouska. Sobota je tedy pro Jakuba poslední možnost. Akorát, že buď bych musela Tondu poslat někam pryč, což by asi dost dobře nešlo, nebo to zkusit s oběma. Holka, oni jsou tak mladí a Jakub byl k neutahání, takže si ani nedovedu představit, jak by to v sobotu probíhalo s oběma. Kdybys tedy byla sama, a ti tví dva odjeli na ten turnaj, tak mi prostě musíš přijít pomoct. Když už tam budeš, tak tě budou chtít sami zapojit, protože Jakub to Tondovi určitě vykecá a ten mu bude závidět. Když jim jako naznačím drahoty, že před tebou je to divný, tak tě ještě budou sami přemlouvat. Uvidíš. Přines flašku něčeho dobrýho, a ono to půjde všechno samo. Trošku kluky namažeme a když je necháš nenápadně nakouknout do dekoltu, tak uvidíš, co to s nimi udělá. Já jim nemám co v dekoltu nabídnout. Pak se můžeme trošku upejpat nebo je nějak poškádlit a uvidíš.“
Dopadlo to tak, že Alice sice nervózně, ale zřetelně natěšeně slíbila asistenci. Dohodly si předběžně strategii, a nakonec ji Alice překvapila prohlášením, že když to dopadne tak, jak Dáša slibuje, nechá se doma od Petra jakoby přesvědčit, a na Robíkovy osmnáctiny to tedy zkusí i tam u nich. Obě to začaly brát jako takové lehce zvrácené dobrodružství. Dáša situaci ještě umně přibarvila nějakými představami, a nakonec začala Alice sama ty představy rozvíjet. Dáše bylo jasné, že pokud se nestane něco mimořádného, její vlastní sestra se také stane náruživou konzumentkou incestu.
„Uvidíš, že to bude dobrý. S Jakubem to bylo napřed takový trochu zvláštní, ale pak neskutečný, a hlavně si ho můžu báječně naučit, aby dělal věci, jak se mi líbí. S Robíkem to můžeš mít taky tak. Já si teď v noci představuju, jak Kubu nechám, aby mi pomalu roztáhnul nohy, udělal mi to napřed jazykem a pak tím svým nádobíčkem,“ spiklenecky na sestru mrkla a dodala: „Mně úplně brní tam dole, jen když na to pomyslím.“
„Dášo, ale já z těch našich představ snad teču,“ tiše se smála Alice.
„Tečeš z představy o Kubovi nebo o Robíkovi,“ zasmála se Dáša, když se rozcházely.
„Vždyť to říkám,“ zaškaredila se na ni Alice, ale musela dát Dáše za pravdu. Obě ty představy ji vzrušovaly podobně. Půlroční sexuální půst byl hrozný. Pro ni, která sex tak vášnivě milovala!
O pár minut později všichni tři nenuceně konverzovali u snídaně, jenže Dáša potřebovala, aby si všechno pěkně vyjasnili. Bylo jí jasné, že si v noci všechno navzájem řekli:
„Kubo, prosím tě, to v tom Brně tolik pijete? Vždyť jsme měli večer víno, pak jste s Tondou vypili flašku fernetu, a ty ještě půl další. To je přeci šílený! Co tě to napadlo?“
Jakub chvíli váhal, nevěděl, kam s očima, ale pak se přiznal: „Mami, já vím, že jsme si slíbili, že o tom, co se stalo, nikomu neřekneme. Jenže Tonda to poznal a pak z něj vylezlo, že tě vlastně přemluvil možná tak trošku on, aby ses se mnou udobřila, a ještě ke všemu tak hezky.“
Tonda mu skočil do řeči: „No, a tak jsme tu flašku prostě ztrestali, protože jsme se shodli, že jsi to nejúžasnější, co nás zatím v životě potkalo.“
Jakub doplnil: „Já ti ještě neřekl, že když jsme se minulý pátek tak nádherně udobřili, tak jsem ve středu v Brně tu školu ukončil a přecházím na elektro tady na technice. No, a tak jsem si představoval, jak by to asi mezi námi fungovalo, kdybychom tady zůstali všichni tři a jestli by to bylo pořád tak krásný jako ve středu.“
Dáša na něho zůstala chvilku překvapeně zírat, ale pak se rychle vzpamatovala, popošla k němu a vmáčkla se mu na klín: „Kubo, co je to za otázku? Vždyť víš, že vás mám oba moc ráda a teď už navíc víš, jak moc,“ vrhla na něho koketní úsměv. „Kam by ses chtěl stěhovat, prosím tě!“ pohladila ho po tváři, opatrně políbila na rty, zvedla se a přešla na druhou stranu stolu k Tondovi. Posadila se na klín i jemu: „Kuba nám dvěma přeci vadit nebude, ne? No a my jemu taky ne. Mám vás oba moc ráda a jste moji kluci. Teď už se vším všudy a nemusíme si na nic hrát,“ a opatrně ho políbila stejně jako před okamžikem Jakuba.
„Kuba mi rozhodně vadit nebude, mami!“ tentokrát opatrně políbil na ústa on ji a dodal: „Mohli bychom si všichni společně udělat hezkej den a pak i večer, když Kuba zítra ráno odjíždí. Nebo vás tady můžu nechat, když brácha bude tak dlouho pryč.“
„Uděláme si oběd a pak vmyslíme, co s celým tím dnem provedeme. Platí?“
Posunula se zpátky na své místo, ukousla si bagetu se šunkou a s plnými ústy se usmála na oba dva: „Jste oba moji miláčkové a dnešek si hezky užijeme.“
Chtěla ještě něco dodat, ale z kuchyně se ozval její telefon. Rychle pro něj doběhla a vzápětí už oba synové slyšeli: „Jé, ahoj, Alí! Oni tě kluci zase nechali samotnou?“
Bylo delší chvíli ticho a pak Dáša pokračovala: „No, tak když jsou oba kluci pryč, tak to víš, že jo! To je tedy ale fakt malér s tím Péťou. Chudáček! No a ty taky. To se přeci nedá vydržet!“
Přišla se sluchátkem na uchu ke stolu, chvilku s procítěným výrazem poslouchala a pak odpověděla: „To ne, to ani náhodou. Víš, já tady mám oba kluky, tak přijď na oběd ty k nám. Nebudu nic vymýšlet, udělám řízky, nový brambory a pokecáme. Oni tě taky moc rádi uvidí. Kuba byl skoro celý rok pryč. Nebo můžeme skočit tady kousek od nás na zahrádku. Tak v půl jedný,“ ještě si vyměnily pár frází, ujistily se, že je vše v nejlepším pořádku. Dáša se přitom náramně bavila při pohledu na tváře svých nezvedených synů, jejichž výraz se pomalu měnil z čiré radosti na smutek a zklamání.
„Tak a máme po krásném dnu,“ vyčítavě na ni pohlédl Jakub.
„Tedy, mami, jak dlouho se tady teta Alice hodlá zdržet?“ přidal se Tonda.
Dáša na ně soucitně pohlédla: „Chudáčci, moji! Vy jste se ale vybarvili! Vy jste si doopravdy mysleli, že bychom si užívali nějaké zakázané radovánky třeba odteď až do noci? Doufám, že něco takového jste si o mně nemysleli. Já nejsem žádná nymfomanka, která potřebuje sex dvanáct hodin denně. Hezká chvilka neznamená celý den a noc.“
„Ne, to ne, mami,“ honem se omlouval Jakub, „ale víš, že jsem se na dnešek těšil a tys to říkala taky, takže jsem doufal, že by to nějak šlo udělat.“
„Taky jsem se těšil, ale taky jsem přeci říkal, že bych vás tady nechal samotný, když jede Kuba pryč,“ přidal se Tonda. „Takovej blázen zase nejsem, to se neboj.“
Dáša nasadila vlídnější výraz a zahrála hru, že dostala nápad: „Moment! Ale třeba nemusí být všechno tak špatně. Něco vám povím, ale je to jen mezi námi a teta Alice nesmí nic tušit. Slíbíte mi to?“
Když se trochu pobavila tím, jak přitáhla jejich pozornost, vysvětlila jim situaci, v níž se Alice ocitla včetně pošetilého chování jejího syna Roberta, a dokonce i toho, že Petr by snad ani nebyl proti, protože by aspoň ta „nevěra“ zůstala doma. „Teta je teď na vážkách, jestli si to nezařídit tak, jako to máme my, Kubo. Ale pozor, já s ní mluvila v pondělí. Teta o všem neví, protože jsem jí přiznala jen báječný „udobření“ s Jakubem s tím, že to je průšvih a že zřejmě asi budu muset něco dovolit i tobě Toníku. Ona měla obavy z toho, že by něco takového provedla s jejím Robertem, ale já jsem lamentovala, že když jsem něco dovolila Kubovi, tak se to provalí a asi budu muset pak něco dovolit i tobě, Toníku, a že to sama nezvládnu. Nakonec ji docela nadchla myšlenka, že když už jsem tedy já ta špatná hříšnice, tak by mi možná třeba pomohla, aspoň by si zkusila, jaký to je a pak by třeba „dala“ i toho Robíka a strejda Petr bude v klidu. Tak se neprokecněte. Myslím, že by nemělo být nijak složité začlenit ji do našeho bláznivého odpoledne,“ nehodlala mládencům na rovinu vyklopit všechno, ale byla spokojená s tím, že lákavou udičku se jí podařilo nahodit. Přesně, jak čekala, oba se toho nadšeně chytli a začali plánovat.
„Zkrátka, já jí tlačila do toho, ať to doma zkusí třeba na Robertovy narozeniny, což bude asi za měsíc. Ona je úplně nalomená, ale zase tlačila na mne, že když jsem tak chytrá, tak ať si to napřed zkusím já třeba s Tondou, že když by viděla, že jsem schopná něco tak hroznýho kvůli ní provést, tak by mne prý rozhodně nenechala ve štychu. Je to moje sestra, takže to jí docela věřím.“
„No, mami, já se z tebe zblázním. Ty jsi taková intrikánka! Chudák teta!“ litoval Alici Tonda.
„Co blbneš, máma má pravdu. Když to zvládneme dobře zorganizovat, tak nám bude ještě vděčná. Není to žádnej chudák, a navíc je to kus pěkný ženský. Jestli už od zimy nikoho neměla, tak ještě bude sama chtít do našeho klubu vstoupit, ale máma to bude muset nějak zaonačit, třeba jako že se nechá přesvědčit od tebe, brácha a já zase zkusím přesvědčit tetu.“
„Mami, myslíš, že by tohle nějak prošlo?“ strachoval se Tonda.
„Uvidíme. Říkala, že už půl roku si moc radosti neužila. Tak se do toho zkuste zapojit a litovat jí a mne třeba taky. Když to uděláte hezky, tak mne třeba nalomíte a pak se možná nechá nalomit teta no, a co bude dál, bude jen na vás. Když nás tak poslouchám, tak je to děs, jací jsme intrikánští zvrhlíci. Fuj hanba,“ zasmála se Dáša a oba synci se přidali, protože sobotní odpoledne nebo i večer zase začali vidět v růžovějších odstínech a navíc zpestřené zajímavým dobrodružstvím.
„Kubo, měl bys skočit koupit asi nějaký aperitiv, třeba portské a nějaké víno nebo cokoli letního. Alice se vínu nebrání a myslím, že když bude trochu nálada, tak vás něco napadne a třeba se to bude líbit i mně?“ koketně se na ně usmála.
„Takže, když se bude nápad líbit tobě, tak se teta přidá?“
„Myslím, že určitě, ale nesmí tam být nějaké násilné přemlouvání. To platí hlavně na tebe, Kubo,“ krotila je Dáša.
Jakub popadl tašku a vyrazil na nákup. Tonda Dášu objal se slovy: „To jsem fakt zvědavý, jestli tetu Alici přesvědčíme. Necháme ji tedy Jakubovi?“
„Ono se to uvidí, ale teta má pěkný prsa, třeba by se líbily tobě? Učí tělocvik a zeměpis, a ještě vede mimo školu nějaká cvičení, postavičku má jako mladá holka,“ poškádlila ho.
„Mně se líbí ty tvý nádherný špuntíky. Smím?“ Tonda přejel opatrně svými prsty po jejích neznatelných ňadrech. Radostně kvitoval, že se bradavky zvětšily. Oči jí pobaveně zářily.
„Tedy Toníku, měl by sis to šetřit na odpoledne. Podívej, co se ti to tady udělalo,“ se smíchem ho ťukla přes kraťasy. Cítila se nevýslovně šťastná a uvolněná. Začala se těšit na odpoledne a uvědomila si, že snad ani ne tolik kvůli sexu s Toníkem nebo s Kubou, ale kvůli tomu, že byla zvědavá, jak to dopadne s její sestrou. Uvědomila si, že to všechno nejspíš tak nějak dost mimoděk organizuje kvůli svému svědomí. Téměř nepochybovala, že Alice se k nim přidá a tím pádem už nebude ona sama ta jediná hříšnice. Ta představa jí dělala dobře a Alice jí nebylo ani trochu líto. Naopak, ujišťovala se, že jí vlastně pomáhá z takřka zoufalé situace. Koketně pohlédla na Tondu.
„Neboj, s tebou se mi to udělá vždycky. A co tobě tady? Smím taky?“ opatrně jí zajel po stehně pod docela krátké šaty. Nechala ho pohladit přes kalhotky svou kundičku.
„Tak a to stačilo. Nechci, aby Kuba viděl, že ti takhle trčí. Myslel by si, že jsme tady něco prováděli. Na to bude dneska dost času i večer, kdyby ten náš plán s tetou Alicí nevyšel. Jsi můj miláček, ale teď už toho nech.“
„Tak jen na špičku jazyka ochutnat, prosím,“ udělal na ni psí oči.
Pobaveně se zasmála, povyhrnula si šaty a průhledné kalhotky si stáhla kousek pod svou buchtičku a svůdně mu ji nabídla k políbení.
„Já si ho snad půjdu vyždímnout do koupelny,“ huhlal Tonda, když se jazykem snažil probojovat do vláčně vlhké štěrbinky. Bylo mu jasné, že je taky docela vzrušená.
„Tak a stačilo,“ Dáša ukončila krátkou předehru před odpolední zábavou. Tonda se ještě rychle postavil a rychle ji políbil tak, aby na jazyku ucítila chuť svých vlastních šťáviček.
„Jestli na jazyku ještě něco zbylo, tak to je přesně ta chuť, kterou miluju nejvíc ze všeho na světě,“ zasmál se.
„Tak to nikomu neříkej a běž už,“ usmála se na něho, vytáhla si kalhotky a upravila šaty.
