Chata 11

Veronika po ránu zavolala Arturovi: „Hele, ozvali se mi z práce kvůli té mé dlouhodobé brigádě. Musím si dát do pořádku nějaké papíry a můžu nastoupit až od prvního. Mají tam nějaký bordel a hrozně moc se mi omlouvali. Jsou to debilové, ale my s mámou peníze potřebujeme. Zítra a o víkendu a ještě i v pondělí a asi v úterý mám tedy úplně volno. Musím si to po obědě vyřídit. Můžeme se sejít teď dopoledne nebo něco máš?“

Dohodli se, že zajede k němu, aspoň pozná, kde a jak bydlí a příště zase zajde on k ní.
„Akorát, že jsem mámě říkal, že se asi někdy po obědě zastavíš a bylo jasné, že by tady hrozně ráda byla. Jestli mi rozumíš.“
„To víš, že jo, Arťo, vždyť jsme si o tom včera popovídali. Mrzí mě to, doopravdy i kvůli tobě a mojí mámě, ale tohle musím zařídit. Nic nám neuteče, neboj. Tak za hoďku u tebe!“ zavěsila.

Udělali si báječně pestré dopoledne, příjemně znaveni si společně připravili oběd a potom Veronika zmizela.
Artur se rozvalil v křesle a zkoušel si vybavit, co všechno s Verčou před obědem zkusili. Byla prostě boží. Přišla s tím, že je třeba, aby jí postupně ukázal, co všechno si v minulosti vyzkoušel s tou jeho předchozí Danou, protože si nepřála, aby na ni nějak nostalgicky vzpomínal. Skoro nic takového před tím nedělala a náramně ji to bavilo.
Oba se těšili, až to spolu proberou a prubnou, ale upozornil ji, že budou muset společně zajít do nějakého sex shopu opatřit si pár hraček. S těmi to Danu bavilo a Veronika se jen rozpačitě usmívala, když jí to popisoval. Dostala za úkol zeptat se, zda něco nemá doma její máti, když je také tak hravá a on zase prozkoumá domácí hřiště. Nakonec se domluvili na programu až do začátku školy příští týden. Arturovi začínal tenis a brzy i hokej a Veronika se potřebovala sejít i s nějakými kamarádkami.

Krátce před třetí zaslechl klíč v zámku a ve dveřích se objevila jeho máti. Okamžitě si všimnul zklamaného výrazu v její tváři, když ho viděla samotného s knihou v ruce a Veronika nikde.
„Mami, Verča si dneska musí zařídit něco v práci, ale zítra jede s mámou na chatu a bude tam celý víkend. Já tam dorazím v sobotu po obědě. Musím zítra a v sobotu dopoledne na tenis. Spokojíš se dneska jen s mojí přítomností?“ vyzývavě se na ni usmál.
Viděl, že se její nálada o poznání zlepšila.

„Jsem úplně splavená, v první řadě si dám sprchu,“ odložila tašku a kabelku.
„Můžu zatím připravit kávičku a nějaký džus?“
„To by bylo super! Hned přijdu,“ její úsměv už zase byl tak zářivý, jako den před tím.

Ve sprše se jí vše rozleželo v hlavě. Vlastně je to úplně to nejlepší, co se mohlo stát, protože si moc nedovedla představit, jak by to vlastně s Veronikou probíhalo. O víkendu se uvidí co a jak a možná, že by mohl být báječný.
„Uvidíme, co Veronika, ale Dana to s ní určitě nějak zařídí,“ pomyslela si a začala spřádat plány, jak využít čas do příchodu Jiřího.
Byl mimo Prahu, ale řekla mu, že Artur má odpoledne rande s Veronikou a že se nejspíš zastaví u nich. Ten její nezbeda jí dal za úkol, aby se s Veronikou co nejvíc sblížila, a to mu neřekla nic o Arturovi. Zjistila, že je vlastně náramně zvědavá, jak by si Jirka s Veronikou poradil a jestli by vůbec do něčeho takového šla.
„Já jsem asi úplně pitomá, takhle se nechat od Dany zblbnout a myslet na takové věci,“ honily se jí hlavou výčitky, ale nakonec sama sebe překvapila zjištěním, že jí ten nesmysl vážně přitahuje.
Nakonec se s Jirkou domluvili, že na víkend zajedou na chatu, protože Dana tam určitě bude také, a ještě má být krásně.
„No nic, Verča není, ale třeba by šlo s Arťou nějak pokračovat, když to včera bylo tak nádherný,“ zasnila se a na okamžik namířila proud sprchy na svou štěrbinku.

Vybavil se jí včerejšek a okamžitě se dostavilo vzrušení. Znovu si uvědomila, jak jí ta zvrácenost přitahuje a že téměř nedokáže myslet na nic jiného než na nějaké další pokračování té šílené hry. Přitom věděla, že sex jednou týdně jí přeci docela stačí, ale ta situace ji prostě dostala. Nemohla se dočkat pokračování.
Vypnula vodu a když se utírala osuškou, pohlédla na sebe do zrcadla, zakroutila hlavou a vyčítavě sama k sobě v duchu promluvila: „Holka, ty jsi fakt děsná! Normální šílená perverzní zvrhlice, která teď snad bude přemýšlet jen o tom, jak si zašukat se svým synem? No, doufám, že tě to přejde nebo že to aspoň nebude moc často. Včera to ale bylo něco neuvěřitelného, viď? Podprdu si neber, snad si nevymýšlel, když včera tvrdil, že se mu ty tvoje prsa líbí a třeba ho překvapí, když si nevezmeš ani kalhotky. Jenže on asi celé dopoledne oblažoval Veroniku, třeba nebude mít už na nic chuť,“ zaváhala, ale pak si vzpomněla: „Počkej, vždyť říkal, že se budu muset spokojit jen s ním. Je to miláček. Tihle mladí kluci asi můžou několikrát za den.
Ta domácí sukýnka se zipem, co se otevírá vepředu zdola nahoru, jak mě tenkrát do ní ukecal Jirka, a to volnější tenké tričko, co jsem si pořídila před prázdninami, to by mohlo fungovat. Ještě trochu vyfoukat vlasy, neměla jsem si je tolik zmáčet, a je to.“
O chvilku později odložila fén, zabalila se do osušky a vyrazila z koupelny k šatníku.

Artur mezi tím v klidu připravil Nespresso a džus, pustil Marka Knopflera, protože věděl, že toho má máma ráda a není to rušivá muzika. Jen co se posadil do křesla, zahlédl mámu, jak zabalená do osušky zamířila k šatníku. O malinko později vstoupila se zářivým úsměvem do pokoje. Vypadala báječně. Arturovi bylo jasné, že to moc dobře ví.
Chvilku si povídali o práci, o tom, jaký měl den, o dalším programu na příští dny. Nakonec to Artur nevydržel.
„Teda mami, ty vypadáš perfektně, líp než většina mých spolužaček. Náramně ti to sluší. Já mám asi úchylku na starší ročníky. Ten včerejšek mi vůbec nešel z hlavy. Víš, že jsem si ho vybavil, když jsem byl dneska dopoledne s Verčou? Samozřejmě, že jí jsem to říct nemohl, ale představoval jsem si, že tam jsi s námi. A co je nejhorší, když jsem se s ní miloval, tak jsem si vybavil tebe. Děs, viď? Taky sis na ten včerejšek dneska vzpomněla?“
„Jdi ty, lichotníku, to víš, že jsem si na včerejšek vzpomněla. To přeci nešlo nevzpomenout. Bylo to nádherný. Arťo, ale ty bys nás fakt chtěl obě a myslíš, že jí by to nevadilo? Jenže uvědom si, že já už jsem moc stará a nejspíš tě přitahovalo jen to, že jsme dělali něco zakázaného. To už bychom neměli opakovat.“

„Víš, že přesně to o tom stáří říkala i Dana? Takový nesmysl,“ zasmál se. „Co když bych přijel na chatu a přidal se k vám a k Daně?“ s lišáckým úsměvem na ni pohlédl. Věděl, že je jim oběma jasné, že jsou to jen řeči, které stejně povedou nakonec k pokračování včerejška.“
Ještě dodal: „Od Verči mám vyřídit omluvu, ale prý nám nic neuteče.“
„Přidat se k nám na chatě? To už vůbec! Jdi ty, co by tomu řekla tvoje Veronika? Ty jsi takový brepta,“ usmála se na něho vyčítavě, ale tak, aby mu bylo jasné, že to zase až tak vážně nemyslí. Věřila, že Dana to s Veronikou nějak zařídí a že Artur se přidá a pomůže jí, pokud by to bylo třeba. Navíc jestli Artur právě nelhal, tak je Veronika asi už dost nalomená.
„Hmm, tak když ne na chatě s nimi, tak třeba zase někdy sami doma? To bychom mohli i teď, ne? Sami. Zatím bez Veroniky. Abys věděla, tak jí jsem o včerejšku něco málo řekl, ale slíbila, že Daně ani muk. To nechám na tobě, jestli jí to řekneš. Byla z toho úplně paf a páčila ze mě, jaký to bylo a co jsme všechno dělali.“

„Tys jí to všechno řekl?“ trochu se vyděsila.
„Kdybys viděla, jak ji to vzrušilo. Strašně moc by si byla přála u toho být a vidět nás. Neboj, ona je evidentně stejně šílená, jako my. Koukej, co se mnou udělaly jen tyhle řeči,“ pohledem sklouzl na své sportovní trenýrky, kde se začala rýsovat jeho pěkně velká klobása.
„Tedy vy dva jste se asi hledali, až jste se našli. A koukej toho svého zkrotit.“
Artur si nemohl nevšimnout, že ta jeho zmínka o Veronice mámu vzrušila.
„Neříkej, že tě ta představa taky nepřitahuje. Zdá se mi, že je to vidět na tvém tričku,“ zasmál se.

Pohlédla dolů. Z Arturových slov jí pulzovalo v podbřišku, což samozřejmě věděla jen ona, ale mírně zvětšené bradavky pod tou tenkou látkou skrýt nešlo.
„Myslíš tohle? Ty jsi takový provokatér, Arťo,“ rozpačitě ze sebe vypravila s pohledem sklopeným k malým hrbolkům na svém tričku.

„Včera byly tak nádherné! Ukážeš mi zase ty svoje třešinky? Prosím! Je super, že nemáš podprsenku,“ na nic nečekal, popošel k ní a než stihla nějak zareagovat, sklonil se, jednu z nich uchopil přes tričko do rtů a rukou jemně přejel po jejím druhém ňadru, které pod volným tričkem nebylo příliš patrné. Znovu ho udivilo, jak je báječně široké a vlastně tím i pevné.

Pohladila ho po vlasech a jen aby prodloužila tu hru, zeptala se: „Opravdu je chceš vidět? Ty jsi takovej můj nenasyta. Co kdyby přišel táta? Nikdy nevíš, kdy může dorazit. Jede z Brna. On přeci neví, co jsme tady včera spolu provedli.“
„Tys mu fakt nic neřekla?“ pustil její ňadro a sklouzl vedle ní na pohovku.
„Myslíš, že bych měla? Co když na chatě nebude žádné pokračování? To by pak možná bylo lepší, kdyby to nevěděl, i když on je taky takový zvrhlík, že by mu to asi nevadilo.“
„Ale kdybychom byli na chatě jen my tři a Dana, tak by mu to přeci nevadilo?“
„Že bychom se jako my dva spolu milovali? Nebo jen ty a Dana?“
„On by si přece taky užíval s Danou, ne? Takže by nemohl říct nic. Aby to nebylo takový blbý, stejně bych to asi napřed zkusil s Danou, jestli by nebyla proti. Myslím, že určitě ne, co ty myslíš, šlo by to tak?“ rozvíjel téma Artur.

„Arťo, ty jsi fakt blázen! Radši to nebudeme rozebírat. Nebo snad chceš naplánovat nějaký scénář? Nikdy předem nevíš, jak se věci stanou. Já si radši z těch řečí jdu dát malý koňáček,“ zvedla se a namířila své kroky k barové skříňce.
„Tak mi taky jeden nalej, jestli můžu poprosit,“ Artur popošel za ní.

Podala mu sklenku, podívala se mu do očí, ťuknuli si. Rozhodla se, že Artura překvapí.
„Abys věděl, ještě když Dana nebyla rozvedená, tak jsme s ní takové scénáře připravovaly, abychom ty naše chlapy nějak překvapily. Děsně nás to bavilo. Koukám, že ty jsi fakt dost velký blázen, takže ti to můžu takhle naplno říct. Ale stejně často se věci prostě nějak staly a nikdo nic neplánoval.
Prostě jsme si celá ta léta všichni báječně rozuměli a nikdy jsme do té naší party nikoho jiného nepřibrali. Nikdy nikdo těm druhým v ničem nebránil. Takže třeba když jsem já nebo Dana nemohly, tak jsme nechaly ty ostatní, ať se baví, když chtějí. Nebo když byl některý z našich kluků někde na cestách, tak nám jen popřál hezkou zábavu. Takový bezva kamarádství tak často nenajdeš,“ s úplně vážným pohledem vyprávěla Jiřina. „No, a kdyby ses nezapletl společně s Danou a Veronikou, tak bych ti tohle nikdy nemohla říct.“
Po krátké odmlce tiše dodala: „A taky by mne nikdy ani ve snu nenapadlo provést to, co jsem ti předevčírem a včera dovolila.“

„Já taky netušil, že to bude něco tak úžasného. To je teda paráda, jak jste to měli! Byli jste asi fakt výjimka. Třeba se bude historie opakovat, akorát se ve hře objeví dvě nové postavy. Já bych si to přál. Víš co? Stejně si myslím, že Dana už má nějak promyšlené, jak mě a Veroniku do té vaší party vzít, když už je tedy pan Svoboda pryč. Chtěla bys?“
„A Veronika by chtěla?“ živě zareagovala Jiřina.
„To nevím, ale chtěla by to zkusit s tebou a s Danou, to mi řekla, protože vás dvě spolu jednou viděla a taky ví, že jste se občas sešly jen vy dvě. Asi u nich. Přiznala se mi, že si netroufnula říct jedné holce od nich ze školy, co se jí taky líbila. Prostě se to tak sešlo, že vy tři jste všechny na kluky i na holky.“

Jiřině se ve tváři zablesklo zděšení.
„Neboj, byla by se přidala, ale netroufnula si, protože byste to nedovolily. Ale můžete to teď využít, až s Danou budete ten scénář vymýšlet. Pojď dopijeme koňáček a už se nemůžu dočkat, až mi ukážeš ty svoje úžasný prsíčka.“
„Ty chceš, abychom zase spolu zlobili? Mám ti je fakt ukázat?“ ujišťovala se Jiřina řečnickou otázkou teď už s uvolněným úsměvem.
„To dneska musíš, mami,“ s prosebným úsměvem na ni pohlédl.

Obrátili kalíšky do sebe a Artur si Jiřinu přitáhl k sobě, aby ji mohl políbit. Nechala se, ale hlavou jí blesklo, že je šílenost, takhle se líbat se svým synem.
Jednou rukou jí objal a druhou něžně hladil její ňadro. Cítila, dole tlak jeho kopí, které se vmžiku napřímilo. Přejela po něm rukou. Jasně vnímala, jak s ním Artur nádherně pulzuje, aby ji povzbudil. Na oplátku ho několikrát stiskla. Aniž ji přestal líbat, sjel rukou dolů k zipu a pomalu jej táhl nahoru. Nevydržela to a zajela rukou do jeho trenýrek. Chtěla cítit hebkost a horkost jeho údu ve své dlani.

Dotáhl zip vysoko a nechal ruku vklouznout do rozevřené sukně.
„Bože, ty jsi bez kalhotek? To je nádhera!“ vydechl, když ve své dlani ucítil její kadeře, pokrývající vystouplý Venušin pahorek. Zlehka zajel svým ukazováčkem po té hladké rýze dál. Tam už žádné chloupky necítil. Jen nádhernou hebkost a pod bříškem svého prstu tu vzrušující rýhu.
Nemohla se dočkat, až jeho prst vklouzne do žlábečku její kundičky. Pomalu projížděla nahoru a dolů jeho kopí. Pohlédla mu do očí, jako kdyby ho chtěla vyzvat, aby si pospíšil. Nespěchal. Vnímala, jak se jeho ukazováček vrátil nahoru a zatlačil na okraj štěrbinky. Dech se jí zastavil a pohyb její ruky stejně tak. Dívali se sobě do očí a vychutnávali si vzrušení z toho, jak se jeho ukazováček pomalinku tlačil do její kundičky, přejel poštěváček a sunul se dál, až k zadečku. Teď už trochu hlouběji.
Jen pevně svírala jeho kůl a cítila, jak se chvěje. Měla dost času uvědomit si, že její syn jí během tří dnů už potřetí takhle nádherně dráždí svým prstem. Vůbec nebyly nutné nějaké rychlé pohyby, kmitání. Nic.

„Víš, že už jsi hezky mokrá?“ věděl, že je to zbytečná otázka. „Strašně moc už konečně chci vidět ty tvý nádherný prsíčka, jak zase ty špuntíky nádherně trčí nahoru. Prosím,“ zašeptal a o krok ustoupil.
Usmála se na něho a opatrně si přetáhla tričko přes hlavu. Měla radost z toho, jak tiše obdivuje její doširoka rozlitá ňadra s hroty mířícími šikmo vzhůru.
„Jsou nádherný jako mírně zvlněná krajina. Jsou mnohem hezčí než všelijaký prsa, co se vyklání do stran a všechny ty velký, co pak začnou viset. Tyhle nikdy. Uvidíš. Nebudou potřebovat nějakou plastiku ani za sto let. Žádné zvedání sebevědomí. A ta rozepínací sukně je parádní, protože takhle jsou malinko vidět ty chloupečky. Je to šíleně sexy. Jsi prostě nádherná.“
„Ty jsi takovej lichotník, počkej, taky ti sundám to tričko,“ šup a leželo na křesle.
Jiřina si před Artura klekla a opatrně mu přes trčící kůl přetáhla trenýrky.
Sukně se jí rozevřela, takže jeho vzrušení podpořil pohled na horní okraj jejího trojúhelníčku chloupků. Stejně tak působil pohled na její nevysoká, báječně doširoka rozlitá ňadra, kde její vzrušení prozrazovaly anténky bradavek.
Vystoupil z trenýrek. Pohlédla na jeho vysportovanou postavu s úžasným majákem jeho pyje, podebrala opatrně jeho pytlík, druhou rukou ohnula tu nádheru tak, aby si ji mohla užít svými ústy i jazykem. Rozehrála celou škálu svého umění. Odměnou jí bylo jeho tiché nadšené úpění. Na jazyku ucítila chuť mírně slané první kapičky.

„Je to úžasný, ale taky si chci s tebou trochu pohrát, počkej chvilku,“ pomohl jí vstát, rozepnul knoflík její sukně a nechal ji spadnout na zem. Hladově si její nahotu prohlížel.
Uvědomila si, že jí dělá dobře, že si ji takhle prohlíží. Její syn! Zase jí z toho pocitu viny zamrazilo, ale bylo to tak nějak příjemné mrazení.
„Určitě se mu líbím,“ pomyslela si trochu marnivě a trochu spokojeně. Zdvihla ruce a složila si je na okamžik na zátylku. Nepatrně se zaklonila a zpevnila postavu, aby nechala vyniknout Venušin pahorek s rýhou své kundičky, která začínala pod chloupky a mizela o pěkný kousek dál mezi jejími stehny. Jiřímu se tohle vždycky líbilo. Z Arturova výrazu bylo zřejmé, že je tím pohledem úplně ohromený.    Ještě okamžik sledovala, jak si jí hladově prohlíží, ale pak scénu ukončila.

„Pojď, jdeme dneska ke mně,“ popadla ho za báječně tvrdý pyj a zatáhla směrem k ložnici. Klekla si na širokou postel, chtěla popolézt dál, ale Artur jí to nedovolil. Uchopil ji za boky, poklekl za ní a jazykem projel celou její štěrbinku, částečně lemovanou chloupky, až k zadnímu věnečku. Zkusil jazyk zatlačit do kundičky, aby ochutnal její šťávičky a pak zamířil do zadečku. Vyšpulila ho proti němu.
„Líbí se ti to? Jsi nádherně vlhká,“ tiše se otázal.
„A tobě tohle nevadí?“ stejně tiše odpověděla, když cítila jeho jazyk, jak dráždí její zadeček.
„Mně s tebou nevadí nic a chtěl bych úplně všechno, co jsi kdy, s kým zkusila,“ znovu jí jazykem dráždil tam, kde před tím přestal a přidal hru prstů, které hladce vklouzly do její štěrbinky. Přidával jeden po druhém.
„Tobě se do ní krásně vešly čtyři,“ obdivoval ji. Cítila, že jeho jazyk se natlačil překvapivě hluboko do druhé dírky, ale odpověděla s rozpustilým smíchem: „Ráda zkouším, kolik se jich vejde.“

„Počkej, zkusím to chvilku takhle,“ přitáhl si ji na kraj postele a jeho kopí do ní hladce úplně celé vklouzlo.
„Tohle dlouho nemůžu, protože brzy stříkám, ale je to nádhera. To abys pro příště věděla,“ chvilku si oba užívali dlouhé pomalé, ale v závěru prudké přírazy.
„Takhle už dost,“ ukončila to Jiřina. Posunula se na posteli o kus dál, překulila se na záda a rozkošnicky, vyzývavě roztáhla nohy: „Takhle se ti taky líbím?“

Chvilku ji se zalíbením pozoroval. Zaujalo ho, že chloupky jí končí těsně nad poštěváčkem a dál z obou stran je úplně hladká. Hrášek již začal malinko vystupovat z rýhy, která se zase po předchozím hraní začínala svírat a rukou si protahoval své péro.
„Těším se na špuntíky a na to, jak do ní vklouznu. Takhle se mi můžeš ukazovat každý den, abys věděla,“ spokojeně se na ni usmál. „Přiznám se, že když Veronika odešla, strašně moc jsem se těšil, až přijdeš. Je to s tebou něco úplně jiného. Jasně, že Verču mám moc rád, miluju ji, ale tohle je taková zvláštní nádhera, viš? Úplně ďábelsky vzrušující asi pro tu nepatřičnost, ale právě proto je to tak neuvěřitelně in. Nevím, jak to říct. Prostě je to něco, co právě pro tu zakázanost člověk strašně moc chce. Rozumíš mi?“
Prosebně se na podíval a dodal: „Moc bych si přál, kdybys to taky tak měla a kdyby nám tohle vydrželo,“ pohlédl na ni v tom okamžiku úplně vážně.
Vztáhla k němu ruce.
„Myslím, že ti rozumím úplně přesně, ale teď už pojď, a hezky pomalu a něžňoučce, včera to bylo čtyřikrát, dneska se chci jen mazlit a cítit tě v sobě. A abys věděl, mám to taky tak nějak podobně. Když to nebudeme přehánět, tak nám to určitě vydrží krásné hodně dlouho. Jenom se na sebe musíme oba těšit,“ držela jeho hlavu a dívala se mu do očí. Viděla v nich radost z jejích slov.

Vychutnávala si, jak se pomalu se vklínil mezi nohy. Doširoka je roztáhla a navedla ho rukou přesně tam, kam bylo třeba. Rozvážně vklouzl do její hlubiny a jen se pomalu kolébali. Chvilku se jemně dotýkali vzájemně svými rty.
Sledovala, jak se sehnul tak, aby si jeho rty mohly užívat jejích antének a druhou rukou pomalu jemně objížděl ňadro po celé jeho šíři a prsty nechával přejíždět přes její třešinku. S blaženým úsměvem ho vískala ve vlasech a ve stejném rytmu pomalu pohybovala svou pánví.
„Tohle bych vydržel nekonečně dlouho. Je to taková nádhera. Ale počkej, zkusím je vysát. Víš, že Daně se z nich dají dostat kapičky.“
„Já vím, je to hrozně vzrušující, ale nejde to úplně pokaždé. Nevím proč. Zkus to a uvidíš, jestli se něco povede vysát,“ pobídla ho a se zalíbením sledovala, jak se soustředil na jednu bradavku. Rukou jí ňadro jakoby ždímal. Trochu to bolelo, ale nedala na sobě nic znát. Odměnou jí bylo jeho nadšení: „Taky tam je kapička,“ vydechl a prudčeji přirazil.
„Líbí se ti to? Vždyť víš, že jsem se tě kojila skoro dva roky. Asi to bude z toho. Dana Veroniku taky. Třeba to nějak souvisí.“

„Jo, nádhera! Ale ještě musím pořádně ochutnat tu tvojí nádhernou kundičku,“ přesunul se níž, jazykem zakroužil kolem pupíčku a vzal do rtů její teď již náramně zvětšený poštěváček.
„Je teď krásně velikej! Strašně moc se mi takhle líbí, protože aspoň vím, že se to všechno líbí i tobě,“ usmál se na ní a rozkmital jazyk kolem.

Začala hlasitě vzdychat a jeho hlavu si přitáhla blíž. Silně ho tlačila jednou rukou k sobě a prsty druhé mu naznačovala, kde je to nejlepší místečko.
„Jo, tady, tady to je úžasný! Ještě chvilku, prosím!“
Tón jejích vzdechů prozrazoval nedočkavost. Věděla, že jí jako obvykle chybí k orgasmu krůček, ale stále ne a ne přijít.
Teprve po několika minutách najednou ucítila, že to přichází. Začala se proti němu vzpínat, aby pochopil, že má přidat, protože už to bude. Odvrátila hlavu a začala si hryzat malíkovou stranu své dlaně. Po chvíli si ho druhou rukou vášnivě tlačila ke své roztoužené kundičce. Vzepjala se do vysokého mostu, který si podepřela volnou rukou.
Měl svá ústa zabořena do té široce otevřené, šťavnaté nádhery a snažil se celou tu záplavu šťáviček vysát. Vnímal její výkřiky. Zmocnila se ho naprostá euforie. Pomalu ji položil nazpět na lůžko posunul se nad ní a nechal svůj pevný klacek vklouznout do té největší hlubiny. Cítila, jak začal zprudka krouživě přirážet. Otevřela oči a upřela svůj pohled do těch jeho. Hladově se do sebe vpíjeli.

„Tohle už dlouho nevydržím, mami,“ šeptal.
„To nemusíš, jenom pojď taky. Je to nádhera. Teď už jen chci, aby ses do mně vystříkal. Neboj! Pojď!“ přizpůsobila se jeho rytmu a začala stejně divokým tempem přirážet proti.

Netrvalo to dlouho a ucítila, jak jeho úsilí ochablo a on se pomalu sesunul do jejího náručí. Po chvilce prudkého oddechování se překulil na záda a zůstali ležet mlčky vedle sebe.
„Pojď, radši to všechno zlikvidujeme a já si na sebe vezmu něco jiného. Táta může za chvíli dorazit. On sice má hlavu plnou toho, jak to na chatě provést třeba i bez Veroniky, protože se mu líbilo dívat se na nás s Daniným manželem, ale jak sám říkává, co oči nevidí, to srdce nebolí.“

Za pár minut už nebylo po vášnivém milování ani stopy, skleničky zmizely, Jiřina na sobě měla běžný domácí úbor a Artur byl zalezlý ve svém pokoji u počítače. Ještě k němu na okamžik zašla, pootočila si jeho obličej k sobě a zašeptala: „Bylo to tak nádherný, Arťo, moc ti děkuju.“
Chtěla ho políbit, ale povšimnula si, že má prostředek horního rtu pěkně červený.
„Jejda, trošku jsme to přehnali, vypadá to jako cucflek, ale není, jen máš tu pusu tadyhle otlačenou. Táta si toho snad nevšimne a kdyby něco, tak nevíš, z čeho to máš nebo třeba že ses někde praštil a kdyby měl řeči, tak to sveď na chudinku Verču. Zatím o nás nemusí vědět. Mrkni do zrcadla, zkusím to nějak zakrýt.“
V koupelně se tomu otlačenému rtu smáli jako dva puberťáci.

Jiří dorazil asi za půl hodiny a večer proběhl v normálních kolejích.

Později se Jiřina ke svému manželovi v posteli přitulila se slovy: „Mám pro tebe překvapení.“
Odložil knihu a ožil: „Povídej, nejsi náhodou v jináči?“ zasmál se a pátravě na ni pohlédl
„Blázníš, ale Veronika tady byla s Arturem dopoledne a prý se omlouvala, že nemohla odpoledne, ale že nám prý nic neuteče. Arťa totiž říkal, že by jí vůbec nevadilo, kdybych se k nim připojila, aby se Dana kvůli tomu incestu s Veronikou necítila blbě sama.“
„Takže Artur by nic nenamítal, jo? On by tě fakt ojel? A ty bys s ním fakt klidně šukala?“ zeptal se natvrdo, nadzdvihl se na bok a s nadšeným zájmem pohlédl na svou ženu.
„Tobě by to ale ani trošku nevadilo?“ opáčila.
„Mně vůbec! Měla jsi to říct u večeře a mohli jste to rovnou zkusit.“
„Ale no tak! Počkej, nebuď hnusnej. To totiž není všechno! Veronika prý zítra jede na chalupu s Danou a Artur tam přijede po sobotním tenisu. Myslím, že o nic nepřijdeš!“
„Nekecej! To jako myslíš, že mladý se přidají?“

„Hmmm, chytrej Jiříček,“ s rozzářeným úsměvem ho vesele políbila.
„Podívej, jak se mi postavil jen z té představy!“

Plácla ho přes vzedmuté krátké kalhoty od pyžama.
„Šetři síly na zítřek a na sobotu, protože nejmíň my dvě s Danou se už nemůžeme dočkat a Veronika u toho bude minimálně, když tam bude v sobotu Arťa. To pak možná půjde všechno. Ona je prý stejný blázen, jako my a Dana a ta se mně ptala, jestli Artur bude, protože víš co…“
„Tak Dana si na mladýho brousí zuby a Veronice to nevadí, jo? Skoro bych dal na zítřek trénink, co ty na to?“ Jiří se začal sunout na druhou polovinu postele.

„Lásko, nech si dneska zajít chuť, zítra máš celý večer, v sobotu celý den a v neděli skoro taky. Jsem moc zvědavá, jak to dáš. Uvidíme, co všechno bude, ale myslím, že úplně všechno. A teď už spi,“ zlehka ho se slibným úsměvem políbila a prsty přejela po jeho rtech.