Když rozvod, tak rozvod 02 🇨🇿

Pro další vývoj děje nahlédněme do života Arnošta, žijícího po rozluce na chalupě.

Arnoštovo intermezzo

Dívčí ruka svírala tvrdé péro a honila ho stále rychlejším tempem.
„Dělám to dobře?“ špitl hlásek.
„Ohh… moc dobře, Janičko… ohhh… už brzo budu…“ drmolil Arnošt v předtuše výstřiku.
Náhle zachrastil klíč v zámku dveří a do dvojice jako když střelí.
Dívka zmizela ve svém pokoji a Arnošt na záchodě, kde se musel dohonit, jak už to měl na krajíčku a s úlevou vystříkal semeno do mísy.

Do bytu vplula Lucie, elegantní čtyřicítka, matka Jany a Arnoštova partnerka. Seznámili se v obchodě, Arnošt tu cosi kupoval, ona jako prodavačka mu poradila, slovo dalo slovo, přišla první schůzka, druhá, třetí, sex na hotelu… a nyní Arnošt střídavě bydlel na chalupě a u Lucie. S Janou si porozuměli celkem hned. Sám měl dceru a věděl, jak na holky v tomto věku působit a přistupovat.

Lucie byla rozvedená už řadu let a dávala mu v posteli zabrat, jak se asi snažila nahradit ztracená léta bez sexu. Lucie, mladší než Ivana, měla i hezčí tělo, vnady, kundu… prostě jiná ženská a to na Arnošta fungovalo jako nabíječka a jeho erekce byla silná a výdrž dostačující k jejímu uspokojení. Že ovšem o něj projeví sexuální zájem i osmnáctka Jana, nečekal nikdo.

Ta, vybuzena téměř každodenním poslechem jejich milování i přes dvoje zavřené dveře, zvolila přímou cestu, žádné kličkování a normálně se Arnoštovi nabídla. Jako panna neměla žádné sváděcí zkušenosti a naivita, s jakou to provedla, však nečekaně zabrala. Na zkušeného chlapa, který by mohl být jejím prvním a zároveň učitelem sexu, to zafungovalo.

První schůzky probíhaly takřka ve vší počestnosti s pomalými, nesmělými dotyky, pozvolna přecházející ke hlazení, líbání a svlékání. Její kozičky byly sice menší, ale krásně pevné a rád se s nimi mazlil, líbal je a jazykem laskal dvorce a bradavky. Ona zase jemu se učila třít a honit ocas až ke slastnému uspokojení.
Dělali to i dnes, dokud je nevyrušila matka.

***

„Tak ta tvoje proti Slávce nasadila novýho právníka,“ začala Lucie u večeře.
Slávka byla advokátka a její kamarádka a zastupovala Arnošta u rozvodu. Měla sice ctít právní mlčenlivost, ale Lucie z ní stejně všechno dostala.
„Koho?“ zajímalo Arnošta, jen aby řeč nestála. Jinak ho to nezajímalo vůbec.
„Nějakýho Sokola,“odvětila Lucie a vidící úlek v jeho tváři, rychle dodala. „Ne tamtoho Sokola, proboha! To je jen shoda jmen. Ale jinak je to taky eso. Měl by sis s ní promluvit, aby tě neobrala nakonec o všechno. Sama Slávka říkala, že táhneš za kratší provaz.“

Arnoštovi to bylo tak trochu jedno. Měl plnou hlavu Jany a cítil, že ztrácí pevnou půdu pod nohama. Zašli už příliš daleko. Jana se tvářila, že je v pohodě, ovšem o samotě ležela v posteli a třela si kundičku každý den několikrát. Vzrušovalo ji i honění Arnoštova péra a co teprve, až ho pustí do sebe. Děsilo ji to a těšila se na to zároveň.

***

„Co je s tebou?“ ptala se Lucie rozmrzele Arnošta, když se do ní vysemenil a odpadl. Celý sex se tvářil jakoby bez zájmu, vše konal mechanicky a Lucii logicky neuspokojil.
„Promiň. Myslím na…“ začal Arnošt ztěžka
„Na rozvod?“
„No, to taky, ale přišel k nám do práce nový kolega. Mám ho na starost. Je to lempl už od pohledu, jenže jeho tatík je zvíře na ministerstvu a má dlouhý prsty a mohli bychom si to odskákat všichni. Sejme vedoucího, ten sejme našeho šéfa a ten sejme nás. Jsem tam už dost dlouho na to, že začínat jinde bych nechtěl.“

Lucie s účastí přikyvovala, rukou se přitom sama uspokojovala, zasouvala si prsty do pochvy, třela si poštěváka, ale nakonec to vzdala, dali si pusu na dobrou noc a usnuli.
Dnes to prostě nemělo šťávu a patřičný náboj. Že ten pravý důvod Arnoštovy blamáže leží vedle v dětském pokoji by Lucii nenapadlo ani ve snu.

***

Den D nastal pro Janu a Arnošta v den inventury v obchodě, kdy Lucie měla domů přijít až pozdě večer. A ten čas oni potřebovali, alespoň Jana určitě.
Svlékání, omaky a líbání již měli za sebou a Arnošt se jí hned hlavou uvelebil v klíně, aby jí vylízal panenský klín. Jana jen vzdychala slastí a cítila, jak se celá uvolňuje a otevírá.
Arnošt ho měl už jako kámen, když k ní přiklekl, přitáhl si ji za stehna, pod zadkem měla rozprostřený ručník, roztáhl jí nohy a přiložil ocas k její ochmýřené lastuře. Takto měl na očích pronik ocasu mezi rozevírající se pysky.

„Aaach… pomalu,“ špitala Jana, ale statečně držela, i když Arnošt pocítil v cestě zábranu. Nebylo cesty zpět. Povysunul ocas zpátky a hned prudce přirazil.
„Aááách… aúúúú,“ vykřikla Jana bolestí a ocas se zabořil hluboko do vagíny.
Arnošt ustal v pohybu, aby si na něj zvykla a až pak zvolna rozjel přírazy, ale nijak to neprodlužoval. Sevření panenské pochvy bylo silné a jakmile to na něj šlo, vyjel z ní ven a douspokojil se rukou. Ocas, stehna a klín byl zbarveny panenskou krví. No, nebyl to pěkný pohled. Stejně jako pohled na ve dveřích stojící zkamenělou Lucii!

***

Jejich vztah tak okamžitě skončil, ač Jana dělala, co mohla a brala vinu a svedení Arnošta na sebe. S Lucií nic nepohnulo. Brala to oprávněně jako zradu a navíc s její dcerou, což už bylo zcela za hranou, aby mu dokázala odpustit. Jana s Arnoštem se již také neviděla, protože Lucie jí dala podmínku. Buď on a odchod z domu a nebo ona, ale žádný kontakt.
Arnošt na chalupě osaměl, ovšem vinit za zkažený vztah mohl jen sebe. Měl ustát ataky mladé holky. Starý je na to dost.

***

O otcově pádu na tvrdou zem věděla jen Jitka. Ivana a Radim byli zaujati sami sebou a vlekoucí se bitva právníků jim vyhovovala. Nemuseli nic řešit, jen si užívat sami sebe.

Do toho samozřejmě zapadala Alice, která též měla své tělesné potřeby i plány společného trávení volného času, ale Radim to zatím stíhal.
Jednou se vraceli z kina, když před domem je zaujala svítící okna.
„Máma ještě nespí,“ podivil se Radim a jelikož před domem stálo cizí auto, pochopil, že je nich nějaká návštěva. Oba byli natěšení si zašukat a už v kině se osahávali a dráždili. Co teď?
Zahradní domek, napadlo Radima a táhl Alici na zahradu. Chatka sloužila spíš jako skladiště, ale byl zde starý gauč, stolek, židle. V dětství si zde s Jitkou hrávali.

Alice nastrojená v bílé minisukni a růžovém tričku se ošívala nad prachem a všeobecnou neútulností, ale nakonec tála v pevném objetí při vášnivém líbání.
Radim jí vyhrnul sukni a protože zmáčené kalhotky si sundala už v kině, stačilo jen pozvednout ji za stehno a napruženého čuráka jí tam vrazit vestoje.
„Ahhh… jo… super,“ vzdychla Alice slastně a užívala si kopulující přírazy.
I Radim si to užíval. Alici hravě udržel i když si ji pozvedl za druhé stehno a doslova napíchl na ptáka, který v ní byl tak zaražený opravdu hluboko. Rytmické hopsání skončilo výkropem kundy a ač se Alice neudělala, byla i tak spokojená. Nabídku o přenocování odmítla a šla domů. Samozřejmě s Radimovým galantním doprovodem.

***

Když se Radim vrátil zpět, v domě se stále svítilo i to auto tam stálo. Rozhodl se vypátrat, kdo u nich vlastně je, ale tajně a vzal to zadním vchodem přes kuchyň.
Když opatrně nakoukl do obýváku, ztuhl.
Na koberci klečela od pasu dolů nahá matka a zezadu ji mocnými šťouchy pigloval otec! A oba si to velmi užívali. Matka vzdychala, tak jak to Radim znal, prožívanou slastí a rozkoší a otec jí zezadu přes triko mnul kozy a vrážel do ní ptáka prudkými přírazy.
„Už budu,“ funěl a matka zasténala. „Ne… ještě chviličku… vydrž… Bože… ještě… ohh… ohhh… už… úúúúž… áááááááh,“ udělala se a otec přirazil a strnul, jak jí plnil dělohu semenem.

Ještě chvíli se vydýchávali, než matka vstala a šla se napít a Radim měl co dělat, aby zmizel a proklouzl do svého pokoje, překvapen a naštván současně. Co tu fotr, kurva, dělá? A jak to, že šuká mámu?

***

O pár hodin předtím se u nich doma objevil Arnošt.
Tvářil se smutně a i když ho Ivana zprvu chtěla vyhodit, nakonec ho pozvala dál.
„Posral jsem to,“ řekl odevzdaně. „Místo abych se pokusil náš vztah restartovat, hledal jsem útěchu jinde.“
„Slyšela jsem,“ ušklíbla se Ivana. „Tohle jsi mi přišel říct?“
„Ne.. vlastně ano… totiž… omluvit se… a dohodnout se o všem jako lidi. Lidi co spolu mají dvě děti,“ soukal Arnošt ze sebe.
„Podívej se. Kdybys přišel před pár měsíci, vyslechla bych tě. Teď se ti posral novej vztah, přijdeš se dohodnout. Na čem a o čem, prosím tě?“
„O majetku a tak…“
„O majetku a tak,“ opakovala Ivana sarkasticky. „Ten dopis jsem vyhodila, i tu tvou právničku, co mi přišla komisním tónem vyhrožovat co můžu a nemůžu a na co mám a nemám nárok. Najala jsem si právníka. Drahýho, ale schopnýho a ten s ní zatočí.“
„Chrápeš s ním, co?“ změnil Arnošt tón řeči.

Ivana ztuhla a rysy jí ztvrdly. „Jo. Roztáhla jsem nohy hned v kanclu. Pak jsem si to rozdala s koncipientem a se stážistou. Seš nechutný prase! Vypadni a už se tu neukazuj!“
„Promiň, ale to ty na mě stále útočíš. Já chci jen chalupu a prodat tenhle barák. Mám na něj nárok, stejně jako ty. Auto ti nechám,“ změnil Arnošt tón zase do laskava.
„Nechci prachy a začínat znova. Tenhle barák jsme si vysnili a postavili. Když rozvod, tak rozvod, ale z domu se nehnu, to si pamatuj,“ trvala Ivana na svém.
„Dobře,“ kapituloval Arnošt. „Nechci se hádat. Vlastně mám zájem na pohodovém večeru. Můžem si povídat a zavzpomínat jako… partneři… i když už bývalí?“
„Proč ne? Bav svou ženu… brzy už bývalou,“ zasmála se Ivana a což asi ani jeden nečekal, si začali vyprávět, dobře se bavit a smát.

V průběhu toho vypili dvě láhve vína, krev se jim rozproudila a ještě něco, co je kdysi spolu spojovalo. Vzájemná přitažlivost a touha. Prostě po sobě zatoužili.
Arnošt po ní vyjel a třebaže Ivaně zablikal v hlavě mozek, že to je špatně, podlehla mu a nakonec se spolu pomilovali přímo na koberci v obýváku.

***

Jednorázové sexuální vzplanutí však neznamenalo vůbec nic. Arnošt dál trval na svém a právníci obou stran bojovali za své klienty jako lvi. Ivanu to urazilo a odteď už nechtěla Arnošta ani vidět. Její chmury chtěla, aby rozptýlil Radim, jenže ten trucoval, uražen matčinou „nevěrou.“ Jen tak si s otcem zašuká, pak ho zase nechce ani vidět. Tyhle veletoče ženského myšlení nedokázal pochopit. Ovšem kdo vlastně to umí?

***

Se svými strastmi se svěřil Jitce, jenže to si dal. Aniž by zmínil matku a sebe, Jitka si dala dvě a dvě dohromady a vzklíčilo v ní strašlivé podezření, že… hrůza jen pomyslet!
Neměla důkazy, ale hlodalo to v ní a čekala na příležitost. Že se v noci v domě nic neděje v době její přítomnosti chápala, a tak když oslavovali Radimův svátek, večer odešla spát domů, ale o nějakou dobu později se zase vrátila a potichu vstoupila do domu.

Už z předsíně slyšela vzdechy a jakmile nakoukla dál, měla vše jak na podnose. Radim seděl na pohovce, matka klečela na zemi a kouřila mu ptáka.
„Gulp… gulp… nejchutnější věc… co může mít žena v puse… mlask,“ konstatovala přerývaně během kuřby a Radim jen s přivřenýma očima spokojeně funěl.
Tak je to tedy, konstatovala Jitka spokojeně, že tušení ji nezklamalo. Vlastně ani nebyla pobouřena. Ne, že by incest byl normální, ale ona také šukala s tátou, proč ne Radim s mámou? Když tím nikomu neškodí… Od Alice věděla, že s Radimem sice spí, ale na trvalejší chození a vztah to nevypadá, takže v tomto směru měl svědomí čisté a máma určitě je patřičně nadržená od doby, co táta odešel.

„Tak jak to chceš?“ ozvalo se z obýváku. Máma mu dokouřila péro a svlékala se donaha.
„ Pojď zezadu,“ řekl Radim a zaklekl za matku. Prsty jí prohrábl kundu, jestli je dost vlhká a pak jí ho tam vrazil tvrdě a nekompromisně.
„Ou… trochu ohledu… ty divochu,“ hekla matka, ale tvářila se spokojeně.

Radim začal soustředěně a strojově přirážet, rukama jí prohmatal visící kozy , popleskal půlky a pak ji chytil za boky a rozjel prudké přírazy s co největší dorazem na konci.
„Ahh… ty zvíře… už… budu… Bože… to se… nedá… vydržet,“ začala matka sténat slastí.
„Stejně seš děvka,“ počastoval ji Radim a ona k Jitčině údivu neprotestovala.
„Ano… jsem tvoje děvka… udělej mi to jako děvce… chci to… vykrop mě… Bože… jseeem,“ táhle zaječela a vyvrcholila a Radim se do ní vzápětí vyprazdňoval.

Víc už Jitka nepotřebovala vidět a tiše se vytratila. Tohle z hlavy jen tak lehce nedostane. A co s tím bude dělat? Nic.

***

Advokátka Slávka Večeřová kapitulovala a rozvodovou bitvu vyhrál Emil Sokol, právnické eso. Zajistil Ivaně bydlení ve vile a vybojoval další drobnosti související s dělením majetku. Arnošt byl jak spráskaný pes. Kdyby nebyl tak tvrdohlavý, mohl mít víc, ale nedal si říct. Proč mu tak šlo o ten dům? Respektive o jeho prodej… to věděl jen on.

Jistým bonusem mu bylo sblížení se s advokátkou. Ta pro samou práci nestihla se vdát, ani mít děti a v nastupujícím stáří snášela samotu čím dál tíživěji. S klienty si zásadně nezačínala, ale nikdy neříkej nikdy. Věkem Arnošt nebyl k zahození a jako chudák taky neskončil. A to ještě nikdo netušil o odkloněných penězích, jež po léta odkládal stranou z platových odměn. Zkrátka, nějak se jí ho zželelo a poskytla mu zázemí i lože. Tedy nejdříve lože a pak až to druhé. To zase těžce nesla Lucie, jakmile se to dozvěděla, ale co mohla dělat? Maximálně se s kamarádkou rozejít.

***

Po rozvodu styk s otcem prováděla jen Jitka. Ten už vůči ní žádné sexuální ataky neměl. Slávka mu dávala zabrat víc než dost. Podebatovali, co je u koho nového a šli zase svou cestou.

Radim šukal matku souběžně s Alicí a stalo se, že u mladší souložnice nějak nezafungovala antikoncepce a byla v tom! Nezbylo, než se zachovat jako odpovědný chlap a požádat ji o ruku. Alici zase nezbylo, než ji přijmout. Už kvůli tlaku okolí a nenarozenému dítěti.

***

Na svatbu byl pozván i otec Arnošt, který dorazil i s partnerkou, což Ivanu zaskočilo, neboť advokátku Slávku pochopitelně znala. Ač starší žena, dala si na sobě záležet a měla šmrnc i sexappeal a Ivana si připadala poněkud osamocená. Ještě, že garde jí dělal Ota, přítel Jitky.

Možná až moc. K večeru, když už byli všichni v náladě, se na parketě ploužili dvojice než v tanečním objetí, tak spíše v milostné předehře. V koutě sálu se někteří odvážlivci i líbali a dalo se čekat, že pár přítomných mladých krasavic této noci přijde o věnec, pověst a nebo si odnesou (ne)příjemnou památku na svatební den.

I na Ivanu, zralou ženu a matku své přítelkyně, to Ota zkoušel. Při tanci ji držel níže, než bylo společensky přijatelné, tiskl ji k sobě, že by zrnko písku nepropadlo a ševelil ji do ucha slova, které ženy tak rády poslouchají. I alkoholem uvolněná Ivana by mu možní podlehla, leč byla tu ostražitá Jitka a ta si svého přítele ohlídala.

„Prosím tě, mami, chováš se jak puberťačka,“ vyjela na matku v ústraní. „To nevidíš, že Ota je opilej a ty se k němu tiskneš a hihňáš se… Úplně je mi jasný, co ti šeptal do ucha. Chápu Radima, že…“ lekla se, že řekla příliš. Ivana to naštěstí nepostřehla. Před chvílí byla vzrušená a rozjásaná, teď na ni padl splín.
„Promiň Jituško, můžeme už jet domů,“ řekla tiše.
„Jo… už taky končíme,“ souhlasila Jitka a šla se za celou rodinu rozloučit s novomanžely.

***

Jak Alice kynula a chystala se na přerod v matku, propadal Radim pocitu, že na roli otci není ani v nejmenším připraven. Přesto jím bude. Smutku a žalu se zbavoval u matky. Ivana mu potřebný azyl i potěšení samozřejmě poskytla ráda, ale takhle to nemohlo fungovat věčně.
Proto sama učinila nečekanou nabídku.
„Přála bych si, kdyby jste se sem přestěhovali. K čemu je mi samotné velká vila. Stačí mi jeden pokoj. Pravda, v padesáti jsem babičkovskou roli nečekala, ale stalo se. Aspoň to tu zase ožije.“
„Ale co mi dva?“ otázal se Radim, zaskočený matčinou velkorysostí. Strpí tu dětský křik, věčný nepořádek a soužití se snachou, kterou dle vlastních slov moc nemusela?
„Budu ráda, když si občas ke mně zajdeš zaskotačit. Myslím, že čas vždycky najdeme. Pomalu stárnu, přestanu tě bavit, ty taky nemládneš, Alice bude chtít další dítě… všechno to skončí, chlapče.“

„A co Jitka?“ napadl Radima podíl sestry na domě.
„Obávám se, že Jitka o nás dvou ví, nebo alespoň tuší. Na svatbě cosi naznačila, ale nemyslím si, že by zde toužila bydlet. S Otou se rozcházejí a zase udobřují… Kdoví, kdy a kde se ta holka nakonec usadí. Promluvím s ní, jak žena s ženou… a teď už nemarněme čas,“ vyhrnula si Ivana tričko a odhalila mu své nahé visící melouny. Ještě byly v celkem pevném postoji, ale bude to jen horší a horší, hořce si uvědomovala. Břicho, zadek, stehna, problémové partie o sobě dávaly vědět stále více a na nějaká cvičení byla Ivana příliš pohodlná a líná. Zatím ale ještě byla pro syna přitažlivá.

Jeho ocas to dával najevo svým pevným postojem a okamžitě zmizel v zajetí jejích vlhkých úst a slastném sání. To oba zbožňovali. A po pokouření zmizel v hlubině její nadržené svatyně v některé z milostných poloh. Třeba na koníčka.
Sama si tak řídila rychlost a hloubku proniku a Radim měl na práci „jen“ laskání prsou. Jejich mnutí, mačkání a hlazení. Ivana se většinou poprvé odbavila a Radim si pak odpočinul při lízání kundy a dráždění poštěváka jazykem. Teprve pak ji znovu nabodl na ocas a sám se přivedl k výstřiku.
Druhé číslo bylo někdy tvrdou, někdy jemnou a pomalou souloží, podle nálady, zakončenou vkleče zezadu, nebo drsnou mrdačkou s nohama zvednutýma a zapřenýma o jeho ramena a takto mrdána s hlubokým pronikem s dorazem na dno pochvy. To Ivana ječela, jako by ji braly na nože a Radim slastně funěl nad její poddaností a častoval ji hrubými výrazy. Ivana byla na výrazy typu „děvka, coura,“ či nedejbože „kurva“ citlivá a při běžném styku je nepoužívali a nechávali si je na podobné příležitosti.

***

Chceme-li skončit optimisticky, napíšeme, že mladá rodina společně s babičkou žili ve vile šťastně a spokojeně, ale…

Alici časem začala být řada věcí podezřelá. Zejména vztah Radima a matky nebyl takový, jaký znala z domova. Aby syn laškovně popleskával matku po zadních partiích, něco důvěrného si s ní špital do ouška, přece nebylo úplně běžné a normální. Začalo ji to zajímat víc a víc… a je jen na čtenářích, zajímá-li je to taky.

Abych to zjednodušil:
* Jednalo by se o povídku typu „šuká celá rodina (matka, snacha, bratr a sestra),“ to zaprvé. * Požaduji minimálně šest komentářů s požadavkem na pokračování. To abych rozhýbal čtenářskou obec a nešlo jen o těch pár stálých komentujících, to zadruhé.
* Nic dalšího mě nenapadá, ale mohli by přispět čtenáři svými nápady – ovšem neslibuji, že to do povídky zakomponuji (dějovou osu už mám v hlavě). To za třetí.