Městečko s tajemstvím 05

Selfie mělo na oba mé syny přesně takový účinek, jaký jsem očekávala. Fotka viditelně zneužité a uspokojené matky, která má ještě v koutku úst semeno, je zaskočila – vzhledem k tomu, že byli celý den spolu, bylo jasné, že jsem tu někoho měla. Začali mě bombardovat smskami. Co to znamená? Co se stalo? Kdo to byl? S kým jsem byla? Je tam ještě?
Libovala jsem si v jejich zoufalství a poslala jim ještě detail svojí načervenalé rozmrdané kundičky a emodži posílající polibek. A víc už nic. 

Dorazili za půl hodiny. Tašky odhodili v chodbě a už od dveří na mě volali, kde jsem.
Seděla jsem stále nahá v obýváku na gauči a dopíjela víno, které jsem si otevřela s Betty. 
„Cos tu dělala? Kdo tu byl?“ vyštěkl na mě Michal, ten žárlivější a panovačnější.
„Měla jsem tady na návštěvě Betty,“ řekla jsem s úsměvem a usrkla víno. Byla jsem už v náladě a líbilo se mi pomyšlení, jak je provokuju.
„Cože? Tys to dělala s Betty?“ vyhrkl nechápavě Petr.
„Ne, s Betty jsem to nedělala. Ale ona to dělala s Jonášem,“ řekla jsem a v očích se mi zajiskřilo.

Oba chlapci se na sebe podívali a zasmáli se. „Tak Jonáš už je taky v klubu,“ řekl Michal, ale pak zvážněl. „Ale když ne s Betty, tak s kým tedy?“
Kousla jsem se do rtu a zamrkala na něj: „Řekněme, že Jonáš se během krátké doby postaral hned o dvě maminky.“
Michal zrudl a přišel ke mně: „Ty seš taková děvka!“
Odložila jsem skleničku, postavila se a dala mu facku jen to plesklo. Překvapeně na mě zíral, stejně jako Petr. 
„Už nikdy své matce neříkej, že je děvka, pokud jí u toho nebudeš šukat, rozuměls?“ řekla jsem natolik autoritativně, jak jsem mohla.

Podívali se na sebe a do ticha místnosti se ozval cvakavý zvuk dvou zipů.

*

Odvedli si mě do ložnice a zavřeli za sebou. Viděla jsem, že Michal vytáhl mobil.
„K čemu to máš?“ zeptala jsem se ho.
„Líbily se nám to fotky, cos nám posílala. Říkali jsme si, že bychom jich chtěli mít víc,“ odpověděl, zatímco Petr přistoupil blíž a shodil mě na postel.

Michal vyfotil několik snímků své odhalené matky rozvalené na posteli. Pak se ke mně přidal Petr, klekl mi k hlavě a nabídl mi svůj tvrdý čurák. Otočila jsem hlavu, otevřela ústa a vzala si ho do pusy, zatímco Michal cvakal další pornografické fotky do rodinného alba.
Kluci mě ten večer hodlali pořádně oprcat a celé to si zdokumentovat. Představa, že někde bude existovat video a fotky nás tří, mě pořádně vzrušila. Kouřila jsem Petrovi a Michal se přiblížil a vyfotil mi kundu, jak se rosí a otevírá, když jsem roztáhla nohy.
„Tady, podrž,“ řekl bratrovi a podal mu foťák.
Pak mi chytil nohy, přiložil péro k mým otevřeným pyskům a hladce vklouzl asi centimetr dovnitř. Zvedla jsem boky, cítila, jak mě Michal nabodává, a chtěla jsem, aby si mě vzal celou a hned. Někde v našem vztahu se dynamika rodiny převrátila. Teď jsem byla objektem touhy svých synů, podřízená jejich chlípnosti. Já to s nimi začala, ale teď přebírali otěže a prosazovali svou sexuální nadvládu nade mnou. Už jsem nebyla jen matka, co s nimi spí – oni teď byli synové, kteří šukají mě.

Michal do mě pomalu přirážel, plnil mě centimetr po centimetru, a já jsem se topila v těch nádherných pocitech. Pohybovala jsem se s jeho rytmem, nechala ho, ať se mnou manipuluje, jak chce. Zjišťovala jsem, že mě strašně vzrušuje, když přebírá kontrolu – že je stále zkušenější milenec…
Petr se odtáhl od mé hlavy a fotil, jak ležím na zádech, nohy roztažené do V a Michal mě intenzivně šuká.
„Podívejte se sem oba,“ řekl. Michal zvedl hlavu, já se podívala bokem – a cvak, obličeje přímo do objektivu.

„Dneska tě pořádně vymrdáme, mami! Ošukáme ti kundu, pusu i zadek! Co na to říkáš?“ ptal se Petr a zase mi cpal péro do pusy.
Začala jsem si uvědomovat, že jsem nad svými syny úplně ztratila kontrolu. Petr byl vždycky ten uctivější, tišší. Když teď mluvil takhle, věděla jsem, že mě chtějí proměnit z matky a milenky v něco mnohem temnějšího – v incestní děvku.

Michal mě na posteli ojížděl, co mu síly stačily, a že jich měl. Zvedl mi nohy vysoko a roztáhl je. Pak do mě přirazil tvrdě a rychle – následovalo asi tucet zuřivých přírazů. Sténala jsem a lapala po dechu.
„Kurva!“ vykřikla jsem, když jsem vyplivla Petrův klacek z pusy a pokoušela se nadechnout.
„Líbí se ti to, mami?“ zeptal se Petr a nacpal mi ho zpátky do úst, abych už nemohla mluvit.
„Líbí se jí to! Ještě jednou. Vyfotím jí obličej, až ji budeš tvrdě prcat… Mami, podívej se sem, jak tě Michal šuká jako nadrženou děvku.“
Poslechla jsem. Podívala jsem se přímo do objektivu, zatímco Michal znovu rozjel tu drsnou, tvrdou jízdu. Dívala jsem se do objektivu, zatímco mě můj vlastní syn mrdal.

Pak se zvedl a řekl mi, ať si kleknu na všechny čtyři.
Poslechla jsem ho, klekla si na kolena a ruce. Michal mě chytil za boky a natočil mě tak, abych se dívala do velkého zrcadla u postele.
„Tady – můžeš se dívat, jak tě šukáme.“
Podívala jsem se na svůj odraz – Michal byl za mnou, hleděli jsme si navzájem do očí, nabodl mě zezadu a začal mě šukat. Definitivně jsem si uvědomovala, že jsem jejich kurva. Zotročují mě, svou vlastní matku, jako incestní děvku! 

Ale zatímco se můj mozek snažil to pochopit, tělo reagovalo úplně jinak – užívalo si to. Kunda mi pulzovala rozkoší z Michalova ohonu, který mě tak krásně vyplňoval. Začala jsem se s ním pohybovat do rytmu. Vždycky jsem milovala sex, ale teď jsem zjistila, že jsem nejlepší, když kluci mají kontrolu – ne já. S nimi jsem submisivní děvka, ne dominantní ženská jako s mým mužem nebo s Jonášem…

„Teď já, uhni,“ přikázal čím dál smělejší Petr. Michal ho ze mě vytáhl a ustoupil, aby si s mou kundičkou mohl užít i jeho mladší bratříček. 
„Jasně, hned teď,“ odpověděl James, vytáhl ho ze mě a ustoupil, aby si Tommy mohl přijít na řadu a ošukat mě. Opět jsem to čekala zezadu, Petr mě však plácl přes půlky a přikázal, abych si lehla na záda. 
Oči mi zajiskřily a usmála jsem se na něj. Neměla bych mít oblíbenějšího syna, ale Petra jsem měla při šukání přece jenom raději – jeho technika byla přesně to pravé ořechové.

Nalehl na mě a vyhekla jsem, když mi jeho tvrdý čurák vklouzl do kundy. Užívala jsem si to neskutečně. Petr byl skvělý milenec, přesně věděl, jak mě udělat sexy a výjimečnou.
Michal dál natáčel. Doufal, že bratr přivede mámu k orgasmu, aby měl ty nejlepší záběry mého obličeje v extázi. Petr začal měnit rytmus – kroužil boky, vrtěl se ve mně. Okamžitě to zabralo. Zasténala jsem, uvědomila si, že mě dovede k vrcholu. Prohnula jsem záda, nechala mu volnost a brzy to přišlo…
„Bože!! Nepřestávej!“ zakřičela jsem.
Samozřejmě že nepřestal, ještě víc zvýšil tempo a bušil do mě. Popadla jsem i Michala za ohon, přitáhla si jej k sobě a začala mu ho kouřit. Pokojem se neslo pleskání zpocených těl, mlaskavé zvuky kouření a chrčení a sténání mých kluků. 

A najednou to utichlo. Prohnula jsem se v zádech, prsty na nohou se mi stočily, tělo se mi třáslo. Dosáhla jsem extáze. Skoro stejně současně jako Petr a Michal. Zatímco jeden mi stříkal horké mlíčí do kundy, druhý se mi udělal do krku. I já jsem nadělala nepořádek a Petrův rozkrok byl celý mokrý od mé šťávy.
„Jo, mami, všechno to spolykej a usměj se do kamery,“ funěl Michal spokojeně.
Splnila jsem jeho příkaz a ještě si z kundy nabírala vytékající Petrovo semeno, abych taky ochutnala…

Pár minut po orgasmu jsem ležela vyčerpaná na posteli, oba synové se ke mně přitulili a tiskli svá nahá těla k mému. Všichni tři jsme odpočívali, něžně se objímali a oni mě hladili.

*

O Betty s Jonášem jsem dalších pár dní neslyšela. Na moje zprávy neodpovídala, ani kluci se s Jonášem neviděli.
Teprve v sobotu mi pípla zpráva od Betty: „Přijď zítra na ranní mši!“
Odpověděla jsem, že mě kostely příliš neberou. 
„Měla by ses vyzpovídat. Já to chci rozhodně udělat. Nemůžu s tím hříchem žít,“ odpověděla.
Nechtěla jsem příliš riskovat, že Betty začne o našem klubu komukoliv vykládat, a tak jsem se rozhodla, že do toho kostela půjdu.

*

Vzduch v našem dumbořickém kostele byl těžký od kadidla a starého dřeva, slunce prosvítalo skrz barevné vitráže a házelo duhové skvrny na kamennou podlahu. Kostel byl skoro prázdný – jen pár starých bab vpředu, které odříkávaly zdrávas. Starý kněz Kalivoda s jeho chraplavým hlasem, právě začínal kázat o hříchu a pokušení.

„…ďábel nikdy nespí, bratři a sestry! Pokouší naše tělo, naše nečisté myšlenky…“

Betty s Jonášem seděli vzadu v poslední lavici. Přisedla jsem si k nim a pokynula jim. Jonáš byl viditelně nervózní – nejen z kostela, kde evidentně nebyl úplně rád, ale ještě více z faktu, že právě seděl mezi dvěma vnadnými ženami, s nimiž měl sex. A jedna z nich byla shodou okolností jeho matka.

Betty se otřásla, když kněz pokračoval: „Musíme odolávat pokušení těla! Ďábel chce naše využít našich slabostí!“
Naklonila jsem se k ní a šeptla: „Betty, tohle je hloupost, pojď ven a promluvíme si.“
„S tebou se nemám o čem bavit. To tys mě nakazila těmi zvrácenými myšlenkami,“ odeskla, aniž by se na mě podívala.
„Nebuď pokrytec, Bettyno, děláš, jako by se vám to nelíbilo. Podívej se na Jonáše, stojí mu, jen se o tom znovu bavíme.“

Betty sklouzla pohledem na Jonášovu viditelnou bouli v rozkroku. „Jonáši! Přestaň!“ špitla šokovaně.
„Mami, to nejde, promiň!“
Nemeškala jsem a moje ruka mu sklouzla do klína. Rozepnula jsem zip na kalhotách a hbitě mu vylovila tvrdý vztyčený ohon, na němž pulzovaly snad všechny žíly a špička se mu leskla kapkou touhy. Jonáš se červenal až za ušima, ale nebránil se.

Betty šokovaně hleděla na synův úd a na mou ruku, která jej pomalu ale jistě zpracovávala.
„Přestaňte, okamžitě toho nechte,“ cedila vztekle mezi zuby, ale nemohla se přestat fascinovaně koukat, jak ho honím přímo v chrámu páně.
„Podívej se na něj, Betty. Podívej, jak je tvrdý kvůli tobě. Kvůli své vlastní mámě. Honím mu ho já, ale myslí na tebe. Chce tebe a ty chceš jeho,“ šeptala jsem. 

Kněz právě kázal: „Tělo Kristovo nás zachrání!“ 
Betty polkla: „Já to nedokážu… to nejde… to je příliš.“
„Dokážeš, dokázala jsi to jednou, dokážeš to znovu. A pak znovu. Víš, že to chceš. I on to chce, viď?“
Jonáš zuřivě přikyvoval a snažil se hlavně se neudělat.
„Podívej se na něj. Má svoje potřeby, svoje očekávání. Chceš mu to splnit ty… nebo se toho mám ujmout já?“

Pokud jsem o Betty něco věděla, tak to, že byla žárlivá a majetnická. A pokud taková byla vůči svému muži, těžko by to bylo s vlastním synem jinak.
Nespouštěla jsem z ní oči a pomalu se skláněla k Jonášově údu. Bojovala sama se sebou, se svou vírou, se svými touhami. Hříšnými, zakázanými, odpornými touhami.
„Mami…“ zašeptal Jonáš tak tiše, že to slyšela jen ona. Kousal se do rtů, aby nesténal. Tohle rozhodlo.

Odstrčila mi hlavu a sama tu svou sklonila. Rozhlédla jsem se okolo. Nikdo si nás nevšímal a všichni před námi poslouchali farářovo ironicky příhodné vyprávění o Sodomě a Gomoře.
Betty rozevřela rty a vzala Jonáše dovnitř – nejdřív jen špičku, pak víc, až ucítila, jak se jí žalud opírá o patro. Slyšela jsem to tiché čvachtání, když začala sát.
„Mami… prosím…“ zasténal Jonáš tak tiše, že to znělo jako modlitba.
Přidržela jsem ji za vlasy – pevně. „Hlouběji, Betty. Vem ho celého. A modli se přitom. Otče náš…“

Betty poslechla. Její krk se napnul, když ho vzala až k kořeni. Jonáš se opřel o lavici před sebou, prsty zarýval do dřeva tak silně, že to zaskřípalo. Jedna stará paní se ohlédla – naštěstí jen krátce.
„…jenž jsi na nebesích,“ pokračovala jsem šeptem a vzala Jonáše za ruku a navedla si jej pod sukni. Kalhotky jsem měla úplně prosáklé. Instinktivně vrazil dva prsty dovnitř – až jsem si musela zacpat pusu.
„Posvěť se jméno tvé…,“ zašeptala jsem.
Betty zrychlila. Její jazyk klouzal po synově klacku, rty se stahovaly kolem špičky, pak dolů, pak nahoru. Tomáš funěl jako zvíře v pasti.
„Mami… já… už…“ zašeptal.
„Ne,“ sykla jsem. „Ještě ne. Betty, zpomal. Dopřej mu ta muka, jaká prožíváš i ty.“
Poslechla – zpomalila na mučivé tempo, jen jazykem líně zpracovávala žalud.

Lavice před námi zavrzaly jak babky vstaly ke zpěvu.
„Teď, dodělej ho,“ řekla jsem.
Betty sála Jonáše jak posedlá. Vytáhla jsem mu prsty ze své kundy a začala mu je olizovat. Jonáš se napnul jako luk.
„Mami… ano… prosím…“ vydechl.
A pak to přišlo – horké, husté proudy mrdky přímo do jejího krku. Betty polykala, ale nestačila to vše pobrat – bílá stružka synova semene jí stékala po bradě a kanula na posvátnou kamennou dlažbu podlahu kostela.

Když se narovnala, oči se jí leskly od slz. Jonáš jej rychle schoval do kalhot a zhluboka oddechoval.
„Skončím v pekle,“ zašeptala a dívala se na mě.
„Ale teď jste v ráji,“ usmála jsem se a prstem jí setřela Jonášovu nadílku.