Naše mámy nymfomanky 01

Toto je 1 díl z 1 v seriálu Naše mámy nymfomanky

Seriál Naše mámy nyfomanky byl v podstatě napsán na objednávku. Bylo to v době, kdy na erotických webech kraloval svými povídkami Stařec.
Inspirován jeho stylem jsem napsal podobný seriál, v němž dominoval incest matka – syn a později se k němu přidal i sex s dalšími příslušníky rodiny. Na své si přišla babička i děda.
Nebudu ale prozrazovat děj dopředu. Naši dlouholetí čtenáři si ho určitě pamatují ještě ze starého eFenixu. Udělal jsem v něm jen několik kosmetických úprav a po letech Vám ho znovu předkládám.

„Co to čteš?“
Seděl jsem u počítače, zabrán do mailového textu a četl si povídku svého kamaráda, když jsem na zádech ucítil ženská prsa.
Ohlédl jsem se.
Za mnou stála matka a přes rameno se dívala na obrazovku monitoru.
„Co tady děláš?“ zeptala se a nevěříně koukala na text.
Nestačil jsem přepnout monitor na nějaký nezávadný web.
„Ale koukám tady na povídku svého kamaráda. Chtěl, abych mu jí ohodnotil, než ji pošle na povídkový web eFenix.“
„Můžu si to taky přečíst?“ zeptala se.
Podle tvrdnoucích bradavek, jejichž hroty se mi opíraly o záda, bylo jasné, že matka se mnou čte již delší dobu.
„To, co tam píše, je pravda?“ zeptala se opět.
„Nejspíš ano,“ odvětil jsem. „Alespoň mi psal, že tomu tak je a určitě by mi nelhal jen tak.“ dodal jsem.
„Myslela jsem, že takoví náruživci jsme jenom my dva, a teď vidím, že v tom nejsme sami.“

Kamarád ve své povídce barvitě popisoval soulož s vlastní matkou, což tu mou začalo silně vzrušovat. A když popisoval grupáč s matčinými rodiči, byla již matka viditelně rozpálená. Ještě chvíli, a bylo mi jasné, jak to skončí.
Nejen text povídky, ale i přítomnost mé matky, stále stojící za mnou, hnala do mého údu krev a ten ve chvíli napínal látku trenýrek.
Sáhl jsem za sebe a nahmatal matčino stehno. To už se má ruka sunula výše a vyhrnovala volné tričko, ve kterém matka většinu dne, když byla doma, chodila.

Jako obvykle neměla kalhotky, takže jsem se po chvíli dotkl mezery mezi jejími stehny a nahmatal stále hladovou štěrbinu.
„Nech toho,“ plácla mne po ruce.
Nemyslela to samozřejmě vážně, neboť se jí podlamovaly nohy. Začala je rozevírat, což bylo pro mne znamení, že je opět připravena.
„To ti to nestačilo včera v noci?“ poznamenala na oko.
„Ani si nepamatuji, že něco bylo,“ vstal jsem od počítače a už jsem jí táhl na válendu do ložnice.

Padla do peřin, s vysoko vyhrnutým trikem a roztaženýma nohama, očekávajíc mé přilehnutí. Neměl jsem ani myšlenky na nějakou předehru. Několikrát jsem si protáhl na kost tvrdý klacek a přiložil jí ho mezi horké pysky. Ještě jsem několikrát žaludem přejel po poštěváčku, čímž jsem ji rozdráždil tak, že si ji prsty rozevřela ještě více.
„Tak mi ho tam konečně vraž,“ vyzvala mne.

Vychutnával jsem si to, jak mi pero mizí v jejím těle. I když jsem tento pocit blaha zažíval často, vždy to bylo s matkou krásné a neopakovatelné.
Objala mne oběma rukama a přitiskla se ke mně, co nejvíce mohla a začala se rytmicky pohybovat na mém pístu.
„Mrdej, krásně mne mrdej, omrdej svoji maminku. Víš, jak to mám ráda,“ vykřikovala při každém přírazu.
„Kde v sobě bereš pořád tolik semene?“ zeptala se, když cítila, jak ji plním.

„Něco mne napadlo,“ řekla, když se po chvíli vydýchala ze svého vzrušení. „Ty se s ním dobře znáš? Myslím toho kamaráda z internetu?“obrátila se ke mně.
„Proč? Znám.“
„Tak mne napadlo, že bychom ho i s jeho mámou pozvali k nám na chatu.“
„Zkusit to můžu,“ zauvažoval jsem.
„Po tom, co jsem si přečetla, myslím, že bychom si mohli spolu rozumět,“ rozvíjela dále matka nápad.
„Myslím, že určitě a všichni. Je to můj spolužák, a jeho mámu určitě budeš taky znát. Na rodičovských schůzkách jste vždy spolu seděly v jedné lavici, a jak si sama říkala, velice dobře jste si popovídaly.“
„Pořád nevím, o koho se jedná,“ pátrala matka v paměti.
„Byl už taky u nás. No přece Karel,“ usnadnil jsem matce přemýšlení.

V očích se jí zajiskřilo. Určitě by tuhle návštěvu u nás viděla nejraději hned tento víkend.
„Jo, už si vzpomínám, pěkný hoch a pořád po mně koulel očima! Myslím, že bych si s ním ráda pohrála! Snad se nebude bát!“ olízla si smyslně rty máti.
„Neboj, zavolám mu a všechno domluvím,“ ujišťoval jsem mámu. „Určitě přijde rád, pořád mi říkal, jak se mu líbíš a přivede i svojí mámu, ta se zase líbí mně. A vždycky jsme si vyprávěli, jak s Vámi krásně souložíme. Hlavně, aby bylo hezké počasí,“ představoval jsem si orgie u napuštěného bazénu.

Týden utekl jako voda. Seděl jsem s mámou na terase naší chaty, sluníčko se odráželo ve vodě bazénu, zkrátka krásná letní idylka, když u plotu na příjezdové cestě zastavilo auto.
Kamarád Karel elegantně oběhl limuzinu a na druhé straně galantně otevřel dveře. Z nich, v širokém letním klobouku a lehoučkých letních šatech, vystoupila jeho matka.
Hezky, se sluníčkem v zádech, snad záměrně, snad i tím, že v tuto hodinu svítilo od lesa, jako rentgenem ozářené, pod šaty se jí rýsovalo krásné tělo. Mezera mezi stehny povzbuzovala ty nejerotičtější představy. Až se mi gestem dvěma prsty u úst chtělo zhodnotit: „Karle, máš opravdu pěknou mámu.“

Přivítání bylo milé a bezprostřední, jako bychom se všichni už léta znali.
Karel se hnal k mé mámě, aby jí galantně políbil ruku, zatímco já, jeho matku objal a přitiskl se k ní tak, abych okamžitě mohl zhodnotit její vnady v co nejužším kontaktu.
Cítil jsem, jak se mi přivinula spodkem svého těla k rozkroku, jako by chtěla naznačit, že nebudu dlouho čekat. Jazýčkem, kterým zarejdila v mých ústech, to jen potvrdila.

Moje matka už seděla v plastovém křesílku a živě konverzovala s Karlem tak přirozeně, až jsem pojal podezření, že ti dva se nevidí poprvé.
„Kájo, miláčku,“ povolila Karlova matka své sevření. „Dojdi do auta po koš.“
Za chvíli se Karel vracel s košem, z něhož vyčnívaly láhve vína a cosi, zabalené v papíru.
„Dovolili jsme si něco přinést,“ skromně konstatovala jeho matka, a ukazovala mu, kam to má položit.
„Neměli jste si dělat škodu,“ kontrovala moje matka. „Nasucho tu určitě nebudeme. A budeme si tykat, ne? Já jsem Magda a tohle je můj Patrik.“
„A já jsem Marta a syn Karel, ale toho už jsi určitě viděla. Chodil k Vám na návštěvu a po každé mi pak vykládal, jakou má kámoš hezkou mámu, až jsem žárlila!“ přestavila se kamarádova matka. „Máte to tu moc hezké,“ dodala.

„Je fajn, že tu zvenku není vidět na bazén. Určitě proto, že se tu koupete nazí.“ rozhlížela se Marta po okolí.
„Proč?“
„Protože jsem si zapomněla vzít plavky,“ culila se.
„Buď klidná,“ ujistil jsem ji. “Ty tady nemá nikdo.“

Seděli jsme pohodlně v křeslech a tlachali o všem možném, když náhle Karlova matka vstala s tvrzením, že se musí protáhnout z dlouhého sezení.
Chvíli stála u okraje bazénu, pak, jakoby nesměle namočila palec nohy do vody.
„Je příjemně teplá,“ oznámila s následovným dotazem. „Můžu?“
„Jasně,“ dal jsem příkaz ke striptýzu.
Obrácena zády k nám, začala si rozepínat šaty a nechala je padnout do trávníku.
„Hm,“ zabručel jsem uznale, ale to již následovala další fáze.

Uchopila gumičku kalhotek, a pomalu přes boky je začala stahovat a ukazovala svůj dokonalý zadeček. Stále je držela, když byly úplně na zemi. Ohnula se tak, že v plné kráse ukázala i svůj poklad mezi stehny a chvíli tak zůstala, snad proto, abych si ta místa mohl pořádně prohlédnout. Musel jsem uznat, že opravdu ví, jak svou postavu prodat.
Nakonec se k nám otočila.
„Tak, pojďte taky, ať v tom nejsem sama.“

Pohled z této strany stál opravdu za to. Odezva na mém údu byla okamžitá. Ještě jsem rychle skoukl velikost boule na kalhotách a s vědomím toho, že se nemám za co stydět, jsem je rychle stáhl. S trčícím klackem jsem se rozeběhl k bazénu.
Otočil jsem se ke Karlovi, abych ho taky donutil k následování, ale to už jsem viděl jeho ruku pod sukní mé matky. Bylo mi jasné, že ani on nezahálí.
„Karel mi nelhal,“ hlásila mi Marta, jeho matka, „ když mi říkal, jak máš velké pero. Víš, já jsem taky četla tvé povídky a tak toho víme na sebe navzájem více, než si myslíš.“
„Nemusím ti dlouze vysvětlovat, že se mi líbíš, a že bych ti ho tam už nejradši vrazil.“
„Nemůžu se dočkat od chvíle, kdy jsme přijeli,“ vyšvihla se na okraj bazénu a roztáhla nohy.

Stoupl jsem si mezi ně a patřičně si vychutnávajíc, jsem ho začal zasouvat do nastavené jeskyňky.
Podíval jsem se směrem ke Karlovi, abych se ujistil, že ani on nezahálí. Vztyčeným palcem mi dával najevo, že je vše jak má být.
„Že jsem tě nepoznal dřív,“ zalitoval jsem nahlas, když jsem jí ho zasouval již po několikáté až na dno.
Měla jí pěkně hlubokou a krásně těsnou. Tak akorát pro mého nájezdníka.
„To je ono,“ hekala při každém zásunu.
Přiložila si ruku na ústa, aby tlumila milostné výkřiky.
„Jen křič,“ povzbuzoval jsem ji. „Tady tě uslyší jen srnky v lese.“

Z trávníku za námi se ozývaly rovněž hlasité steny, z čehož vyplývalo, že ani Karel s mou matkou nezahálí.
Těsná kundička a rajcovní požitek soulože s vysněnou ženou, dělal své.
„Já už to nevydržím…“ doslova jsem zaskučel.
„Ne do bazénu, do mě, do mě to stříkej,“ přitiskla se Marta k mému klacku co nejvíce.
Naposled jsem prudce přirazil, a pak už jen vychutnával uvolňující výstřiky.
Marta si poposedla, a nechala vytékající semeno vsakovat do zeleně trávníku.

Vylezl jsem z bazénu a rozhlížel se, jak se činí Karel.
Ve stínu mezi tůjemi lítal jeho nahý zadek mezi roztaženými stehny mé matky.
„Už jsem,“ oznamoval jeho výkřik blížící se konec bouřlivé soulože s Magdou.

Ležel jsem na zádech a s přivřenými víčky vymýšlel, jak zase Martu dostat pod sebe, jak vyzkoušet všechny možné způsoby mrdačky s touto přitažlivou ženou. Že to mělo rychlou odezvu, toho si všimla i sama Marta.
„Bože, tobě už zase stojí,“ konstatovala, když zjistila, že můj úd zase svou tvrdostí připomíná telegrafní sloup.
„Co dělají ti dva?“ nadzvedla se, aby se podívala.
Byla to pouze záminka. Klečíc, se jen trochu posunula a přehodila přeze mne nohu, tak že svou rozevřenou štěrbinu měla těsně nad žaludem mého ptáka. Jemně ho uchopila, navedla ho k správnému otvoru a začala na mne nasedat se slovy: „Umrdám tě k smrti.“
Dosedala a nepřestala dirigovat.
„Pořádně mi ho tam nasuň! Pořádně až na dno,“ škemrala. „Šílím z toho, jak ho máš velkého,“ nadskakovala nade mnou.

Letmým pohledem jsem se ujistil, že ani druhá dvojice nezahálí.
Matka klečela na čtyřech a nastrkovala Karlovi svůj svůdný zadek.
Když Karel zjistil, že se na ně díváme, okamžitě hlásil: „To jsem ani netušil, že to má tvoje máma ráda do zadku, ale moje taky. Určitě to zkus,“ radil.
Po chvíli jsme oba plnili své matky vřelým semenem. Jeden do konečníku, druhý do vagíny.
Přestože Marta většinu spermatu vstřebala, část ho po mém údu stékala.

Nakonec jsme všichni čtyři spočinuli vedle sebe, naskládáni na trávníku a oddechovali. Zároveň jsme s Karlem spřádali plány, jak budeme řádit dál, když se od branky ozvalo volání: „Nazdar rodinko, doufám, že nerušíme.“
Před vrátky stál náš děda. Za ním přicházela babička, stále ještě docela atraktivní dáma.
„Stavili jsme se u vás doma, ale když jsme vás nezastihli, napadlo nás, že budete na chatě,“ hlásila.

Marta instinktivně přitiskla jednu ruku na klín, druhou si zakryla prsa.
„Před ním se nemusíš stydět. To je můj táta. Jen to zákon dovolil, už mi ho tam vrazil, prý, aby ho někdo nepředběhl,“ vysvětlovala moje matka.
Děda si obě ženy prohlédl, významně uchopil bouli v kalhotách a pohoupal v dlani.
„Tak tady se mi bude určitě líbit,“ prohlásil.

Author

Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Shock

Tušíš, že si na tuto povídku pamatuji….. moc mi nesedí (neseděla) k tvému stylu, Je na mě moc hrrr a už to jede, ženský tečou, semeno stříká a do toho babička s dědou. Ale co, hlavně že se šuká….třeba někdo zaplesá 🙂
Vzhledem k totálnímu úmrtí většiny autorů máš můj obdiv, že tu každý den vydáš novou povídku.

Anton

Jaký to rozdíl proti třeba nedávno vzkříšené „Bílé rose v trávě.“ To nevypadá na stejného autora, ale na druhou stranu to dokazuje Tvou kvalitu napsat cokoliv jakkoliv. Tohle je víc než povídka z eFenixu mokrý sen nadrženého puberťáka. Jako bych se ocitl na jiných erotických stránkách, kde se vyskytují povídky typu „matka a syn spolu souloží a čtenář netuší proč,“ a pak skuteční teenageři u počítačů (vlastně dnes spíš u mobilů) myslí na to, že i jejich živá máma má na ně teď hned chuť.

Kamil Fosil

Kdyby mne někdo vyzval, abych se pokusil uhádnout, kdo je autorem této povídky, tak bych neuspěl.
Je to něco naprosto jiného, než co jsem zatím od dědka Jeffe četl.
Děj má spád, příběh je čtivý, v podstatě není co vytknout, ale přece jenom, Jeffovy lidské, uvěřitelné příběhy jsou mi bližší.

4
0
Would love your thoughts, please comment.x

Protected by Security by CleanTalk