Za záclonou 03

Diskotéka

Hned další den se Alena zastavila u Ivana znovu. Včerejší zážitek jejich prvního hříchu jí nedával spát. Věděla, že se to líbilo oběma, ale zkrátka se potřebovala ujistit, že se takový nepřijatelný vztah bude dál rozvíjet.

Z domova od mámy si holítko vzít nechtěla, aby se máma nezačala zajímat proč. Když už se chce holit, neudělá to doma, aby se nemusela zaplétat do lží. Navíc se rozhodla trochu popíchnout otce k další aktivitě. I když se mu sice její ulepené dlouhé chloupky náramně líbily, usoudila, že to dole musí úplně pryč a nahoře nad kundičkou nechá jen upravený trojúhelníček. Proužek se jí nelíbil. Byla by s lehkým srdcem dala pryč úplně všechno, ale až takový naschvál tátovi udělat nechtěla.

Včera, než šli spát, si s ní ještě hrál a spolu probírali, jestli si má nechat hladce oholenou jen štěrbinku samotnou nebo to dát pryč všechno šmahem. Přišlo jí příjemně perverzní, že mu ji takhle vystavovala a všelijak na posteli pózovala a on si ji zkoušel střídavě svými prsty a celou dlaní různě zakrývat nebo ji tam šimrat jazykem, trochu tahal za chloupky. Když nakonec zjistil, že už se z toho její lasturka zase začíná lesknout šťávičkami, ještě jednou se mu postavil a byla z toho paráda, přestože před tím zavrhl jakékoliv aktivity tohoto druhu.
Milovali se snad dvacet minut, vychutnávali si to z nejrůznějších stran a tentokrát si ani na chvíli prsty nebo jazykem nepomohl. Jasným důkazem jeho úspěchu byl Alčin vykřičený orgazmus.

Trochu ji zarazila otázka, zda už semeno někdy polykala, protože to před tím nezkusila a ani nevěděla, jestli to chce. Uklidnilo ji, že on se bez toho obejde, ale upozornil ji na to, že někteří muži to i vyžadují, takže by na to měla být připravená, pokud by Ivan mladší do té sorty patřil a ona by ho svedla, o čemž on nepochyboval.
Ujistil ji, že ona by svedla úplně každého, ale varoval ji, ať si kluky pečlivě vybírá a napřed si zjistí, co jsou zač také povahově, protože ona je velice nezávislá a přímá, což se spoustě chlapů nebo kluků nemusí později líbit.

Řešili toho spolu ještě o dost víc, a přitom stačila vnímat, jak jí v lasturce neustále pomalu klouže výstavní tvrdolín. Jednou klasicky zepředu, jindy si ji položil na bok, vrchní nohu jí ohnul až k bradě a zajížděl do ní pěkně shora z boku, pak si ji položil na břicho, nohy jí nechal sevřené, a protože byla mokrá až na zadečku, vklouzl do ní bez potíží i takhle. Zkusili ještě pár dalších pozic, které ho napadly, a teprve po delší době se rozhodl, že pomalu začnou zvyšovat intenzitu, až se nakonec dopracoval k extázi vyvrcholení završené výstřikem slušné dávky spermatu na břicho až k ňadrům. Ležel vedle ní, ukazováčkem jí chvilku kroužil kolem poštěváčku a pak jí tu rosolovitou loužičku rozmazal až na prsa a na prstu jí dal ochutnat, „aby věděla“.
„Tedy, není to nic moc, brrr, ale na zvracení to taky není,“ zasmála se.
Byl by ji tím ukazováčkem dotáhl k dalšímu vrcholu, ale dala mu najevo, že už nechce. Nechali si to na příště.

Teď už se blížila chvíle tátova příchodu domů, venku byla skoro tma. V koupelně našla jeho holení, s potěšení přivítala, že používal plastový tříbřiťák a ne žiletkovou kotvu, a docela velké zrcátko. Sundala si kalhotky a znovu zkoumala, co tedy dá pryč, aby se mu to líbilo. Zatáhla záclony, rozsvítila stojací lampu a se zrcátkem v ruce se usadila do křesla.
Zarachotily klíče v zámku. Zavolala na něho pozdrav. Když nahlédl dovnitř, viděl neuvěřitelný obraz dcery bez kalhotek s nohama co nejdál od sebe na područkách křesla, jak si prohlíží v zrcátku svou zarostlou kundičku.
„Álo, co to tady provádíš?“ udiveně na ni pohlédl.
„Včera jsi zkoumal, jak by to bylo nejhezčí, tak jsem na to všechno připravila. Pak si uděláme večeři,“ zasmála se a provokativně na něho mrkla.

Byl zaskočený, ale naopak ho nepřekvapilo, že okamžitě ucítil narůstající napětí ve svých kalhotách. Alenka vypadala v tričku bez kalhotek a se zrcátkem v ruce neodolatelně.
„To jako, že bys to udělala hned teď?“ udiveně se zeptal.
„Potřebuju od tebe jenom poradit, ale nebudu se zlobit, pokud mi pomůžeš,“ hodila po něm okem.

„Álo! Tobě to včera nestačilo?“
„Bylo to nádherný tati, ale já se ti chci líbit ještě víc. Můžeš mi třeba aspoň podržet to zrcátko? A vezmi mi sem, prosím, teplejší vodu, tahle už je jen vlažná, neodhadla jsem, kdy přijdeš.“
„Smím se alespoň zout a opláchnout si ruce?“

O chvilku později už klečel před Alenou, přidržoval jí zrcátko a napjatě sledoval, jak se systematicky zbavuje chloupků kolem své pootevřené štěrbinky. Seděla na přeložené osušce a občas si zbytek pěny a chloupků setřela.
Ivanovi už dávno péro v kalhotách brnělo vzrušením a touhou. „Počkej, zvedni to kolínko nahoru, tadyhle až skoro u zadečku ještě nějaké chloupky zbyly.“
„Já si tam tolik nevidím a špatně se tam dostanu, zkus mi to tam dodělat,“ podala mu strojek, trochu se zaklonila a kolena si přitáhla blíž k sobě.

Pohled na vyšpulenou kundičku i s druhou dírkou kousíček pod ní ho téměř odrovnal: „Tedy, Alčo, tohle je šílený. To je práce leda tak pro eunuchy,“ zasmál se, současně lehce prsty jedné ruky napjal kůži těsně u spodního okraje pootevřené štěrbinky a šikovně ta místa z obou stran dočistil.
„Naštěstí eunuch nejsi, to jsem si včera ověřila,“ zasmála se a dodala: „Tady nahoře už to zvládnu sama. Udělám to takhle kolem třísel a tady nahoře to trošku zmenším, chtěl jsi to tak nějak?“
„Jo, to bude perfektní,“ souhlasil Ivan. Alena položila nohy na zem a soustředila se na dokončovací práce. Ivan se neudržel a prstem přejel po hladké rýze její svatyně: „Je překrásná, takhle sevřená. Jen tady nahoře vykukuje kousíček a je dokonale jemňoučká. Vetřeme tam ještě krém po holení. Doběhnu pro něj.“

„A potom si ty sundej kalhoty, třeba taky upravíme ten tvůj prales,“ zavolala za ním. Uslyšela tekoucí vodu, a právě když v zrcátku spokojeně prohlédla své dílo, přišel Ivan bez kalhot s trčícím pyjem před sebou a s krémem po holení v ruce. Na nohách se místy leskly špatně utřené kapky vody, jak se narychlo v dolní části osprchoval.
„Ukaž, ať ti to kolem namažu, aby to nesvědilo,“ nanesl na ukazováček velkou kapku krému. Nechala mu dost místa. Na závěr přejel po štěrbince prstem: „Je dokonalá.“

„Tak teď ty. Ať mi neděláš u starší Aleny ostudu. Ten chlupatej pytlík se mi nelíbí a tady to snad trochu zkrátíme nůžkami, ne?“
„Tak jo, uděláš to?“
„Tak nevím, jestli by to nebylo lepší nad vanou, ale tady to bude pohodlnější,“ postrčila ho do křesla, nanesla pěnový gel na kulky a systematicky je začala zbavovat dlouhých chlupů. Pyj se z tohoto úhlu zdál neuvěřitelně dlouhý a tlustý.

„Tedy, tati, neříkej mi, že tohle celé se mi tam včera vešlo,“ trochu užasle ohmatávala jeho nástroj, když ho zbavovala posledních chloupků. Oholila i úd téměř až ke kořeni a nevynechala ani okolí zadní dírky.
„Úplně v pohodě, Alí. Pytlík zůstal venku, neboj! Z téhle strany to zase takový zázrak není,“ zasmál se.
„Je to můj miláček,“ otřela zbytky pěny a vtiskla procítěnou pusu na žalud. „Pojď, tohle zkrátíme nůžkami v koupelně a v tříslech to ještě začistíme. Bude to fešák a ne pralesní netvor,“ zasmála se a zatáhla ho za pyj směrem ke koupelně.

O chvíli později spokojeně konstatovala: „Ták, paráda! Úplně oholenej by byl ošklivej, ale takhle s hladkým pytlíkem a kolíčkem a s těmi kudrnami všude kolem až skoro k pupíku je to fešák.“

Ještě spláchl vše z vany, jenže to už mu Alena vzala sprchu z ruky a provokativně začala pod proudem teplé vody hladit žilnatý válec po celé délce a mnout hladká varlata, takže už se neovládl. Vypnul vodu, sprchu pověsil, vystoupil z vany, uchopil ji za ruce, přitiskl ji ke stěně a oholený kůl zlehka zespodu vnikl do hlubiny kundičky. Byla z celé té hry dokonale připravená a nedočkavě ho do sebe přijala.

„Jsi hrozná provokatérka, Alí,“ sledoval, jak pyj pomalu uvnitř štěrbinky a zase se objevuje zvlhčený šťávičkami.
„Jo je to, báječný, už jsem se toho nemohla dočkat, ale ta zeď hrozně studí do prdelky, pojďme radši vedle,“ tiše šeptala vzrušeným hlasem a upřeně mu hleděla do očí s výrazem jakési nedočkavé podřízenosti, jakoby chtěla říct: „Konečně! Hlavně teď pořádně a dělej si se mnou, co chceš, dneska budu poslouchat.“
„Určitě to bude lepší, navíc tady by tě nejspíš bylo stoupačkami slyšet nejmíň o dvě patra výš a níž, kdybys vyváděla tak, jako chvilkama včera,“ tiše souhlasil.

Vzápětí už se ve vášnivém objetí převraceli v posteli střídavě jeden přes druhého. Využil toho, že si ji překulil na sebe a posunul se pod ni tak, aby jazykem dosáhl na dokořán otevřenou studánku. Ještě přidal prst jedné ruky. Opřela se rukama o stěnu za jeho hlavou a nehnutě držela. Její blížící se vrchol prozrazovaly jen tlumené vzdechy na hranici výkřiků. Jednou rukou jí ještě svíral ňadro a prsty trochu bradavku.
Alčino vyvrcholení prozradil zesílený potůček šťáv. Část mu stékala po krku na polštář. Zhroutila se mu do náručí s tichým šepotem: „Tak tohle jsem netušila. To bylo šílený. Asi jsem se počůrala! To jsem nechtěla, můžeš mi to prominout?“
„Za tohle se neomlouvá, blázínku. Nepočůrala, neboj. Možná, že sis malilinko učůrla, a to vůbec nevadilo, ale jinak to byl dokonalej mokrej orgazmus. Včera jsme se k takovýmu nedopracovali a nemysli si, že to je běžná věc. Ani běžné vyvrcholení se zdaleka tak často nepovede a jsou ženy, které ho ani nezažijí. To asi od kamarádek nebo z internetu víš.
Ale spíš bych si myslel, že je to nešikovností nebo bezohledností jejich partnerů, ale to my nevyřešíme. Nám se to povedlo báječně. Kdyby se ti to s tvým klukem nepovedlo hned, nic neříkej a opatrně mu vysvětli, co ti nejvíc dělá dobře. Určitě je někdy lepší nádherné něžné nebo i vášnivější hraní než brutální pich, abych tak nějak trochu vulgarizoval to, co spousta chlapů mnohdy zkouší, a co zdaleka ne všem ženským vyhovuje. Ale třeba jsi to už s mámou probírala. Ta by ti mohla vykládat! To by ses divila. Od táty asi takové řeči dcery moc nečekají, ale my jsme si to předvedli v praxi, což bylo určitě super. Aspoň pro mne,“ podíval se jí s vážným výrazem do očí.

„Tati! Já vůbec netušila, že se něco takového dá zažít! Mám tě moc ráda a teď si nedovedu představit, že bych nějakého kluka s tebou nepodváděla. Tedy pokud tady budeš občas sám,“ v očích jí zajiskřily plamínky a najednou si všimla, že neuspokojený božský nástroj, kterým ji otec právě uvedl do ráje, pořád ještě docela pěkně trčí.
„Tenhle náš miláček ale asi ještě může?“ šibalsky se na něho usmála. „Třeba by mohl vyzkoušet ještě něco dalšího, co myslíš?“

Zkoušení zabralo další půlhodinu, protože Ivan si dával pozor, aby ani ona, ani on neskončili. Dokonale si oba tu zdánlivě nekonečnou hru vychutnávali. Alena tak objevila několik dalších vzrušujících verzí té úžasné zábavy. Na závěr dokázal Ivan báječnou hru dovést ke společnému vyvrcholení.

Když vedle sebe oba leželi, a ještě zhluboka oddychovali, Ivan ji s tichým smíchem popíchl: „Tak, Alí, pro případné některé tvé budoucí rande s Ivanem mladším už taky budeš mít část zkušeností, které on už nepochybně hromadí delší dobu. Víc toho dneska nestihneme a zítra chceš jet za svou láskou nebo snad zatím jen idolem na hory. Díval jsem se na internet a zajistil jsem nám bydlení ve stejném domě s apartmány, jak jsi včera říkala. Myslím, že bychom naše incestní idoly mohli překvapit v restauraci, nebo v bazénu či wellness. Je toho tam dost. Jestli budeme chtít, tak si je vyčíháme. Bylo by super, kdyby se chovali jako milenci. Třeba by nám to vysvětlili. Pokud jen tak přisedneme a začneme se jich ptát, tak nám ten svůj zvrácený vztah budou zapírat, zapírat a zase jenom zapírat. A další rande nám odmítnou, protože nás označí za úchyly, kteří o nich mají úplně zvrhlé představy. Zvaž tedy, jestli tam chceš jet, protože by se mohlo stát, že ten náš incest by byl úplně zbytečný a naše rande s nimi v budoucnu velice nejistá.“

„Tedy, tati, ty ale umíš zkazit radost. Tak krásný večer to byl a já z toho, cos mi právě řekl, nebudu spát,“ přitulila se k němu a položila mu hlavu na hruď. „Mimochodem, přestaň, prosím, s řečmi o tom, že náš incest byl zbytečný. Pro mne byl úžasný a troufám si tipnout, že ty taky ze mne nejsi zklamaný, ne?“

„To víš, že ne, blázínku, ale my se tam budeme chovat jen jako vzorný usedlý tatík a vzorná dobře vychovaná dceruška. Jasný? Když je ovšem načapáme, že se k sobě mají nějak víc, tak taky můžeme něco naznačit, jenže nikdy ne tolik, co uvidíme u nich.“
„Tati,“ Alena ožila, „ty jsi tak super, já hned propadla panice. Takže jedeme, jo? Budu ta nejposlušnější dceruška, která udělá svému milovanému tatínkovi pomyšlení! Abych pravdu řekla, po včerejšku a teď po tom, co jsem s tebou zažila před chvílí, nechápu, proč se s tebou máma rozešla.“ rozesmála se radostí nad tím dvojsmyslem.

„Radši nech těch narážek a běž nám připravit něco k večeři. Máma k tomu asi měla svoje důvody a já taky. Vždyť už jsme to probírali,“ plácl Alenu po hezky tvarované bílé prdelce a vyhrabal se z postele s povadlým pyjem v ruce.

Do Pece dorazili v pátek po šesté hodině. Alena jim připravila večeři v podobě řízku s chlebem a kyselou okurkou s sebou, aby aspoň trochu ušetřili, když se táta tak pěkně praštil přes kapsu, dali si rychlou sprchu a obezřetně vyrazili na obhlídku. Restaurace byla poloprázdná. Svůj objekt zájmu tam nezahlédli.

„Pojď, mrkneme se tady po okolí. Já tady byl naposled snad coby student. Třeba budou v nějakém baru. Je sice teprve osm pryč, ale uvidíme.“
„Super, ale jdeme si oba pro nějakou bundu a jiné boty,“ přivítala ten nápad Alena.

Vyrazili ven do mrazivé noci. Ušli sotva pár desítek metrů a přitáhla je dost hlasitá hudba. Kousek od jejich hotelu se rozjížděla diskotéka.
„Mrkneme tam dovnitř, tati?“
„Álo, neblázni! To bude jako v tom filmu. Nějaký mladík tě vyzve na taneček a mně řekne, abych se vrátil do hrobu!“
„Neboj, tati, to bude dobrý, a když tam nebudou, tak jdeme dál.“

Ještě chvilku se dohadovali, ale skončilo to přesně tak, jak to skončit muselo. Ivanovi se podařilo obsadit malý stolek u stěny. „Já ani nevím, co se na diskotékách dneska pije. Trapas. Alko nebo nealko? Ale je tady i pár starších ročníků. Za mých studentských let jsme většinou jeli kolu s rumem.“
„Jo to mám ráda. Skočíš nám pro to? Je tu docela pěknej randál, a to vůbec ještě není plno,“ schválila návrh Alena.

Asi po půl hodině se stalo přesně to, co Ivan očekával. Alena přitáhla pozornost několika mládenců a jeden si pro ni došel. Ivan ji poslal na parket a ulevilo se mu, že tam nemusí sám. Připadal by si dost blbě. Parket začínal být dost plný a Ivan se zájmem sledoval dění. Nebyl to druh zábavy, který by ho přitahoval, ale obdivoval energii, která z tančícího davu vyzařovala. Dýdžej ohlásil pro změnu první pomalejší kus večera a vzápětí už u stolku usedla udýchaná Alena. Ještě, než se stačila vzpamatovat, Ivan zbystřil pozornost: „Álo, nedívej se tam, já se radši víc skloním, ale jsou na parketu.“
„Fakt? A co?“
„Plouží se a tisknou k sobě. Už se posunuli támhle,“ naznačil hlavou směr. „Můžeš se opatrně mrknout. Dojdi si pro toho kluka a můžeš je opatrně pozorovat z placu. Já nejdu, ať to nevypadá blbě.“

„Tak jo, ale já toho blba poslala do háje. Byl to fakt vůl.“
„Tak je můžeme opatrně vyhlížet,“ usmál se Ivan, když vtom se objevil jiný mladík a vyzval Alenu na plac.

Ivan doufal, že Ála bude opatrná a že přinese novinky. Po pár minutách dosedla ke stolku: „Tati, oni si opravdu nevšímají ničeho, než sebe, a jak to skončilo, tak jí dal parádní pusu. A pěkně ji k sobě tiskl.“
„Tak co s tím chceš udělat?“
„Počkala bych na další pomalý taneček, aby mě zbytečně neobjevili. Sedí na druhé straně, myslím, že si nás nemůžou všimnout.“
„Tak já skočím pro další drink. Dáš si to samé?“
„Jo, ať to nemíchám, a pak si odskočím.“

Když se vrátil se dvěma sklenicemi, s významným úsměvem překřičel muziku: „Ivan je frajer, chválím ti ho, jedou s mámou ve vodce. Zrovna taky přišel k baru a barmanovi říkal, že si to zopakuje a dostal dvě vodky.“

O dalších pár minut později se z toalet vrátila Alena a podobně hlasitě oznamovala: „Taky ti Alenu chválím! Je to kočka a vůbec nevypadá, že by jí mohlo být čtyřicet. Postavička super a je dokonale nalíčená, hádala bych jí něco málo přes třicet. Nenech si ji utéct! Rozhodně na to rande ve středu musíš jít!“
„Ty si to taky nenech utéct. On vypadá jako sympaťák a Alena bývala super.“
„Tak snad abych si vyhlédla nějakého tanečníka, pro případ, že by ten poslední nepřišel. Určitě ale zůstanu na parketu příští ploužák.“

Ještě chvilku si povídali, než se její poslední taneční partner ohlásil. „Až to bude končit, tak Ivana pozdravím, aby věděli,“ mrkla na tátu a zmizela v poskakujícím davu.
Ivan zamyšleně soustavně usrkával kolu a zanedlouho si skočil k baru pro další. Netrpělivě čekal na konec pomalého kusu. Dočkal se.

„Tati, to byla taková psina! On úplně ztuhl! Tiskl se k ní tak, že snad ani nemohla dýchat a když to končilo, normálně jí dal takovou pusu, že od tebe jsem takovou ještě nedostala. Já toho svého kluka dotlačila až skoro k nim, takže k tomu svým stolku museli projít kolem nás a jakmile toho líbání měli dost, tak jsem si to vychutnala: „Jéje! Čáááu, Ivane! To jsem ráda, že tě vidím! Táta mě sem vzal! Sedíme támhle, zastavte se,“ mávla jsem sem rukou a s tím svým tanečníkem jsem se rychle zdekovala pryč. Možná, že tam ještě oba stojí jak solný sloupy,“
Alena měla radost z toho, jak se jí podařilo jejich idoly překvapit.

„Alí, nejlepší obrana je útok. Jdu bleskově pro dvě vodky a zaběhneme za nimi ke stolku my. Co ty na to?“
„Tak utíkej, honem, ať nevyprchá kouzlo okamžiku,“ smála se Alena a už sledovala, jak se táta protlačil k baru a za chvilku se vynořil se dvěma sklenkami. Kývl na Alenu, ta popadla prázdné sklenice, a vyrazili na druhou stranu sálu.

Ivan zahlédl, jak se vzrušeně matka se synem o něčem tiše dohadují. Byla krátká přestávka, proto s ničím neotálel: „Dobrý večer, Alenko! Tohle je moje malá Ála! Ivan se jí ve škole pochlubil, že na víkend jedete do Pece a ona mě ukecala, ať si sem vyrazíme taky. Neměli jsme v úmyslu vás nahánět, tohle setkání je jen náhoda jako blázen. Já se jen chtěl taky zase jednou podívat tam, kam jsem dřív rád jezdíval. Můžeme na chvilku přisednout? Na seznámení jsem donesl vodky, tady s Ivanem jsme se potkali na baru, tak jsem si všiml, co pijete. Moje Ála nese naše koly s rumem.“
Ivan byl sám překvapený vlastní výřečností, ale cítil, že mu to jde.

Na Aleně byly vidět rozpaky, ale pak na tváři vyloudila úsměv a pokynula: „Jo, jo, posaďte se! Ráda tě vidím, ale netušila jsem, že se tady potkáme.“
„Tak na to setkání,“ Ivan zvedl sklenku a pohlédl na ostatní. Mladý Ivan se rozpačitě přidal a trochu bázlivě pohlédl na spolužačku. Ta na sobě nedala nic znát a radostně se přidala: „Paráda! Na setkání ještě i ve středu! Já s tebou a táta s tvojí mámou. My jsme si o tom totiž s tátou řekli a oba se těšíme,“ oči jí zářily radostí.

Ivanově mámě nezbylo než se přeladit do širokého úsměvu. Koneckonců, pokud Alenka s Ivanem nehodlají rušit středeční rande, tak snad bude vše v pořádku. Zvedla svou vodku se slovy: „Tak na seznámení a na středeční setkání. Já jsem Alena, Ivanova máma,“ upila slušnou dávku ze sklenice, kterou Ivan starší donesl, a obrátila se k Aleně mladší.

„Já jsem Ivan, Alenčin táta,“ usmál se na mladého Ivana. „Vy dva se znáte ze školy a my dva taky, viď Álo?“ obrátil se k Aleně starší.
„Jo, a vy dva máte jména po nás, je to tak?“ usmála se Alena starší na Ivana staršího. Začala se cítit uvolněně. Došlo jí, že Ivanova dcera nebude dělat z toho, co dozajista viděla, žádné problémy. V hlavě se jí ale vynořila otázka, jak je to možné? Co za tím je?

„Táta mi to o vás říkal, viď tati? A vám to při tom tanci spolu moc slušelo,“ pohled, kterým přejela z Ivana na jeho mámu, nemohl být křišťálově čistější a upřímnější.
„Ty jsi tancovala s nějakým svým kamarádem?“ sondoval Ivan.
„Ale, vůbec. Táta na tancování moc není, a to byl jen nějakej kluk támhle z té party, ani nevím, jak se jmenuje. Vy sem jezdíváte často?“
„Jo, vždyť jsem ti ve škole říkal, že určitě aspoň jednou měsíčně, ale jestli tedy to naše rande platí, šlo by přehodit na pátek? Zapomněl jsem, že ve středu máme odpolední až do čtyř.“

„Aha, já mám odpolední v pondělí, úterý a ve čtvrtek, pátek tedy platí?“ svým sametovým hlasem Alena bez komentáře odsouhlasila změnu a pokračovala: „Já v Peci v životě nebyla, my jezdívali s našima většinou do Dolomit, tedy samozřejmě dokud se táta s mámou nerozvedli.“

Ivan se vložil do vodopádu Aleniných slov: „Momentík, co kdybychom se přesunuli do našeho hotelu? Bar je tam taky a tady začal zase ten kravál.“
„No jo, ale ve kterém bydlíte?“ dělala Alča hloupou. Když zjistili, že bydlí ve stejném, Alena probodla Ivana ledovým pohledem: „Tak to je opravdu náhoda!“
„Alenko, co blbneš, hotel jsem našel na Slevomatu a líbil se nám. Fakt je to jen a jen náhoda, nic za tím nehledej.“
Mladší Alena honem dodala: Ale to bydlení je prima a koukala jsem, že wellness je taky docela fajn. Co kdybychom tam zítra po lyžování zašli všichni?“
Alenina ostražitost viditelně opadla.
„Jsem pro hotel,“ přidal se starší Ivan, „ale tohle bychom měli asi dopít, ne?“

Za pár minut už byli na cestě do hotelu. Ivan pozdržel Alenu a nechali jít mladé napřed: „Počkej, nespěchej. Ty se bojíš, že vás moje Ála viděla, jak se s tvým Ivanem líbáte? Neboj. Teď není čas, ale vysvětlím ti to. Máme to s Álou už pár dní podobně jako ty s Ivánkem. Koukáme vám rovnou do oken.“

Viděl, že se naježila a chtěla něco ostrého říct, ale položil jí rychle prst na ústa: „Pssst, teď nic neříkej.“ Přitáhl si ji k sobě a něžně ji políbil. Vnímal, že její napětí pomalu polevuje. Zajímalo by ho, co jí asi šrotuje v hlavě.

Chtěla všechno popřít, ale když ji k sobě přitáhl a začal ji líbat, vybavila se jí ta krátká, ale krásná minulost a začala horečně přemýšlet: „Co o nás může vědět? Ivan je takový blázen! On si nedá říct! Musíme být opatrnější. Ale líbání ještě nic neznamená! Ale co viděl přes okno? Vždyť jsme tak opatrní! A co myslel tím, že to mají s Alenkou stejně jako my? Jestli ví, že my… Tak to mi chtěl říct, že on má poměr se svojí dcerou?! To by bylo šílený! To přeci nemůže být pravda! S vlastní dcerou? To je děs!“

Přerušil jí tok myšlenek: „Pojď, ať je doženeme. Hlavně si s ničím nelam hlavu! Zjistil jsem, že tě mám pořád strašně moc rád. Mám chuť ještě trochu se opít. Pojďme, opijeme mne, moje stará lásko!“ zasmál se, ale pak se opravil: „Žádná stará! Pořád tě mám před očima jako tu okouzlující holku ze střední a teď takhle blond vypadáš snad ještě líp. Těším se na středu, ale teď máme ještě kousek večera, celý zítřek a kousek neděle.“
„Musíš mi vysvětlit, jak jsi myslel to, co jsi před chvílí řekl,“ pohlédla na něho rozpačitě úkosem, ale pro jistotu hned dodala: „Taky si tě pořád vybavuju. Nikdy jsem neměla nikoho radši než tebe. Ivana nepočítám, to je můj syn.“
„Já Alenku taky nepočítám, je to moje dcera. Máme ty svý oba moc rádi a nic jim neodepřeme, viď?“

Pochopila, že on asi o ní a Ivanovi ví a že ho to nepohoršilo. Proto jí asi naznačuje, že mu to nevadí. Úkosem na něho koketně pohlédla a loktem ho lehce šťouchla do boku: „Radši už nic neříkej.“
„Nechám si to na středu nebo na potom,“ zasmál se a přidali do kroku.