Zakázaná láska 02

V prázdninovém období a době vyvrcholení léta a dovolených, dochází k určitému útlumu aktivity autorů. Dopřejme jim trochu odpočinku. Proto častěji saháme k povídkám z archivu, které v tomto čase zveřejňujeme. Našim skalním čtenářům se může zdát, že seriál Zakázaná láska byl na skle nedávno. Přesto věřím, že se tento hezký příběh přečtou rádi znovu. A těm, kteří nalezli tyto stránky poprvé, přeji hezké počtení.
(Poznámka editora)

Když jsem se druhý den probudila, první co jsem spatřila, byl můj syn Adam, spokojeně spící vedle mne. Při pohledu na jeho nahé tělo se mi hned vybavily vzpomínky na včerejší milování i na to, co tomu předcházelo. Byla to noc, plná vášně a touhy. Ale čím víc jsem na to myslela, tím naléhavěji se ve mně objevoval pocit toho, že jsme včera provedli něco zakázaného, co by se již nemělo nikdy opakovat.
Pomalu jsem tedy vstala z postele, oblékla se a zamířila do kuchyně udělat snídani.

Když bylo vše hotové, uslyšela jsem, jak se otvírají dveře do kuchyně a dovnitř vstoupil Adam.
„Ahoj, mami!“ zvolal a přišel ke mně, aby mě políbil.
Včas jsem ho zarazila a jen mu oznámila, ať si sedne, že snídaně je už hotová. Syn se tedy usadil ke stolu a já přinesla snídani.
„Děje se něco, mami?“ zeptal se ještě, než začal jíst, „vypadáš zaraženě.“

Podívala jsem se na něho a pocit, že se děje něco špatného, se opět dostavil.
„Ale nic,“ odpověděla jsem a dala se do jídla.
„Mami, znám tě už dlouho,“ nenechal se odbýt. „vždy, když se tak tváříš, se něco děje. Tak co to je?“
Chvíli jsem přemýšlela, co mu mám říct a pak jsem odpověděla: „Jak mě vlastně vnímáš po té včerejší události?“
„Myslíš po tom, co jsme zjistili, že k sobě vzájemně patříme jak se pak milovali?“
„Ano, přesně o tom mluvím,“ řekla jsem a všimla si, že reaguji poněkud podrážděně.
„Miluju tě,“ vypravil ze sebe Adam poněkud vyveden z míry tónem mého hlasu.
„Já vím, že mě miluješ, ale jde mi o to, jak mě teď vlastně bereš? Vnímáš mě ještě jako svoji matku, anebo jsem pro tebe už jen milenka?“
„Já… no… jsi moje máma.“
Vykoktal to ze sebe a bylo zřejmé, že vůbec nechápe, o co jde.
„A proč se ke mně teda tak nechováš, když říkáš, že jsem tvoje máma? Proč říkáš, že mě miluješ a chceš se mnou spát?!“ vykřikla jsem a do očí mi vhrkly slzy.
„Protože to tak je a sama jsi říkala, že ke mně cítíš totéž, co já k tobě.“
Odpověděl nejistě a bylo vidět, že je zmatený.
„Promiň, že jsem na tebe tak vyjela,“ řekla jsem konejšivě.
Pak jsem pomalu vstala od stolu, přišla k němu a přivinula ho k sobě.
„Je to tím, že přesně nevím, co mám dělat, anebo jak se mám zachovat. Mám tě strašně ráda, ale nevím, jestli tě můžu milovat tak, jak by sis přál. Potřebovala bych si to probrat sama se sebou. Dopřej mi nějaký čas, abych si mohla vše rozmyslet, prosím,“ řekla jsem a začala hladit Adama po vlasech.
„A co si chceš rozmyslet, mami?“ zeptal se bojácně.
Zhluboka jsem se nadechla a pak vydechla, abych si promyslela svoji odpověď.
„Víš, chtěla bych vědět, jestli jsem v tvých očích ještě tvoje matka, anebo milenka. Vím, řekl jsi, že jsem tvoje máma, protože jsi měl strach říct něco jiného. Ale já chci, abys mi to řekl podle toho, co si myslíš.“
Pustila jsem synovu hlavu a zase si šla sednout ke stolu.
„Sama víš, jak to myslím,“ řekl pomalu.
Povzdechla jsem si a dala si hlavu do dlaní. Pak se opět narovnala a podívala se na něho.
„Vím, ale takhle to dál nejde. Nemůžu předstírat, že jsem tvoje partnerka, když jsem tvoje matka. A vím, že nemůžeš popřít, že jsi můj syn. Teď se ti to zdá být velmi snadné, protože jsi do mě zamilovaný, ale věř mi. Dřív, nebo později bychom oba toho předstírání a hry na vztah měli tak akorát. Vedlo by to jen k tomu, že by nám to ublížilo a už by to pak nebylo mezi námi takové, jako to bylo do včerejška.
Jak to vidím já, máme jen dvě možnosti.
Buď v našem vztahu pokračovat a najít nějaké řešení, které by vyhovovalo nám oběma, anebo to ukončit, dokud to ještě jde a na tu včerejší šílenost zapomenout. Jinou alternativu bohužel nevidím.“
Domluvila jsem a prohrábla si své husté hnědé vlasy.

„Kolik času na rozmyšlenou tedy potřebuješ?“ zeptal se Adam.
„Nejraději bych byla, kdybys mi dal celý den. Tohle rozhodování opravdu není jednoduché a tuším, že mi pět minut stačit nebude.“
Pomalu jsem začala sklízet ze stolu.
„Dobrá, obvolám pár kamarádů a půjdeme na koupaliště, když je venku tak hezky. Mohl bych se vrátit v sedm, nebo chceš, abych přišel dřív?“
„Ten čas mi vyhovuje a slibuji ti, že když přijdeš, odpověď už budu znát.“
Chlapec přikývl a podíval se mi hluboce do očí.
„Budu rád, ale chci ti říct, že ať bude tvé rozhodnutí jakékoliv, budu ho respektovat.“
„Děkuji ti, moc si toho cením,“ zašeptala jsem.

Syn pak odešel z kuchyně, obvolat nějaké kamarády. Mezitím, co volal, jsem mu nachystala svačinu a na stůl položila nějaké peníze, které si vzal a odešel.
Věděla jsem, že se nastalou situaci pokouší brát statečně a s nadhledem, ale bylo na něm vidět, že se trápí tím, co bude dál.
Jakmile jsem osaměla, uvařila jsem si kávu a pak zamířila do obýváku. Chtěla jsem v klidu popřemýšlet, jak vyřešit tuhle prekérní situaci, ale nedařilo se. Nakonec jsem to tedy vzdala s tím, že pokud nějaké řešení existuje, objeví se samo.
Uvelebila jsem se tedy v pohovce, napila se lahodné kávy a začala vzpomínat na spoustu krásných chvil, které jsme spolu prožili.
Vzpomínala jsem na naše výlety, na dovolené, nebo jen na to, jak jsme spolu seděli doma a celé hodiny si vyprávěli o našich přáních, anebo jen tak klábosili o životě.

Vzpomínky se pomalu přenesly ke včerejšímu večeru, kdy jsme oba pochopili, že k sobě cítíme mnohem víc, než bychom měli a na neuvěřitelně vášnivé milování, jež následovalo potom. A najednou mi všechno došlo. Bylo to tak jednoduché, že jsem se až divila, proč jsem na to nepřišla dřív.
Pochopila jsem totiž, že pokud chci se synem i nadále žít jako jeho milenka, musím tuto úlohu sama v sobě nejdřív akceptovat a také se s ní i sžít, jinak by pokračování našeho vztahu nemělo smysl.
Hned mě taky napadlo, jak by se to mohlo uskutečnit. Teď, když jsem si to v hlavě srovnala, stačilo už jen počkat, až se syn vrátí z koupaliště.

Do Adamova návratu byla ještě spousta času, a tak jsem vyrazila do nedalekého supermarketu, nakoupit pár drobností a hlavně několik krabiček prezervativů, o nichž jsem si už byla jistá, že se dnes budou určitě hodit.
Když jsem se vrátila z nákupu, udělala si lehký oběd, trochu poklidila, osprchovala a pak už celá nedočkavá čekala na chlapcův návrat.

Protože zbývaly ještě dlouhé dvě hodiny, rozhodla jsem se začíst se do nějaké pěkné knihy. Po chvíli jsem si ale uvědomila, že místo, abych se soustředila na čtení, myslím jen na následující chvíle se svým milým.
Knihu jsem tedy odložila a zkusila pustit televizi. Hned ji zase vypnula, protože jediné, na co jsem mohla myslet, byl opět můj syn. Chodila jsem tedy nervózně po bytě a každou chvíli buď hypnotizovala hodiny, anebo dveře od bytu.

Ale naštěstí jsem nemusela čekat dlouho, protože asi v šest hodin se ozval zvuk otevírajících se dveří, oznamující synův návrat.
„Ahoj,“ přivítala jsem ho. „Myslela jsem, že ještě budeš chvíli na koupališti. Jaké to bylo?“
„Ale jo, dobrý,“ odpověděl zachmuřeně syn. „a už jsi se rozhodla, jak to mezi námi bude dál?“
Bylo vidět, že byl celý nedočkavý.
„Pojď se mnou do obýváku, musíme si spolu promluvit.“

Zamířila jsem do obýváku a jak šel za mnou, tvářil se, jako by měl jít na popravu.
Usadili jsme se na pohovku, kde jsem chytila syna za ruku a povzbudivě se na něj usmála, aby se tak nebál. Ovšem na něj to vůbec nezabíralo.
„Tak jak jsi se rozhodla, mami?“ zeptal se mě zkroušeně.
„Víš, když jsi odešel za kamarády, začala jsem přemýšlet, ale vůbec na nic jsem nemohla přijít. Vzpomínala jsem na to hezké, co jsme spolu od tátovy smrti zažili,“ stiskla jsem Adamovu ruku o něco pevněji a pokračovala.
„Vzpomínala jsem tak dlouho, až jsem došla k tomu, co se stalo včera večer. Znovu si v hlavě přehrála tvé vyznání lásky, pak naše líbání a nakonec milování. A tehdy mi to všechno došlo.“
„A co ti došlo, mami?“
„Došlo mi, že jsem udělala velkou chybu.“
Adam sklonil hlavu a jen zamumlal, že rozumí.
„Ničeho se neboj,“ snažila jsem se ho uchlácholit. „Ta chyba nebyla v tom, co se mezi námi stalo, ale v tom, jak jsem to všechno vnímala.“

Vysvětlila jsem mu celý svůj problém, jenž Adam velmi rychle pochopil a ubezpečil mě, že i kdybychom spolu žili podle jeho tehdejších představ, na jeho vztahu vůči mně, jako matce, by se nic nezměnilo.
S ulehčením jsem ho tedy k sobě přivinula a potom mu řekla, jak to mezi námi bude ode dneška fungovat.
„První pravidlo je, že když budeme spolu na veřejnosti, anebo i o samotě a nebudeme se k sobě chovat, jako milenci, budeme matka a syn jako dřív, rozumíš?“
„Ano, rozumím,“ řekl a trpělivě čekal, s čím přijdu dál.
„Ale když se k sobě jako milenci chovat budeme, tak bude nejlepší, když mě nebudeš říkat „mami“, ale tak, jak bys říkal své milé ano?“

Na chlapcově tváři se objevil zářivý úsměv, který ale vzápětí nahradila nejistota.
„Takže tím chceš říct, že když se k tobě budu chovat, jako k ženě, tak ti můžu říkat třeba i Silvie?“ zeptal se opatrně.
„Ano, třeba i Silvie,“ přisvědčila jsem a obdařila ho vše říkajícím úsměvem. „Ale jen, když se k sobě budeme chovat, jako muž k ženě, jinak ne. Pamatuj si to!“ dodala jsem důrazně.
„Však samozřejmě. Víš, abych se přiznal, tak jsem si ještě před tím, než jsem ti včera řekl, že tě miluju, představoval, jaké by to bylo, říkat ti už jenom Silvie a ne mami. Ale teď vím, že by tě to mrzelo a zbytečně bych se trápil tím, že jsi smutná a můžu za to já. Omlouvám se,“ řekl Adam a objal mě.
„Ne, neomlouvej se. Když sníme, tak se nám všechno v našich představách zdá reálné a velmi jednoduché. A právě tohle je na snění to nejhezčí. Ale realita je trochu jiná. Když něco chceme, tak samotné přání nestačí. Někdy, třeba jako v našem případě, musí být určitá pravidla, aby všechno bylo takové, jaké jsme si vysnili. Ale jsou i přání, jež se později ukážou, jako nesplnitelná. Ale tohle naštěstí není náš případ, i když jsem si ráno myslela, že ano.“

Adam zvedl hlavu a podíval se na mě tím svým neodolatelným pohledem.
„Jsem rád, že mám takovou skvělou mámu, jako jsi ty. Jsi hodná, milá a umíš vše dobře vysvětlit a já jsem opravdu hrdý na to, že jsem tvůj syn.“
„A já jsem hrdá na to, že jsem tvoje matka.“

Byl to zkrátka můj chlapeček, hodný, upřímný, inteligentní a ještě k tomu krásný. Právě jeho vlastnosti byly důvodem, proč jsem se do něj zamilovala.
„A jaká jsem, jako tvoje láska, Adame?“ zašeptala jsem něžně.
„Jsi ta nejkrásnější, nejúžasnější a nejmilejší žena na světě. Vím jistě, že bys byla ideální partnerka pro spoustu mužů.
Proto jsem rád, že ses zamilovala právě do mě, miláčku. Slibuji ti, že tě nikdy nezklamu, a že vždy budeš má jediná. Miluju tě a chci s tebou žít do konce života, lásko.“
„To bylo po dlouhé době to nejkrásnější vyznání lásky, jaké jsem kdy slyšela a moc ti za něj děkuji.“ Byla jsem dojatá a z očí se mi koulely slzy. „I já chci s tebou strávit zbytek svého života, protože teď vím, že opravdu mohu milovat jen tebe, drahý.“
„Ach Silvinko,“ zašeptal syn a prudce mne objal.
„Adame…“ odpověděla jsem a následoval polibek, při kterém se mi zatočila hlava a mé srdce začalo zpívat.

Zdálo se mi, že naše polibky byly intenzivnější a víc procítěné, než ty včerejší. Jazyky v našich ústech spolu sváděly milostný souboj a já najednou cítila takový zvláštní, těžko popsatelný pocit a nevěděla jsem, kam jej zařadit.
Ale v tuto chvíli mě zajímalo něco úplně jiného. Pomalu jsem zbavila svého miláčka trička a začala posévat jeho tělo něžnými polibky.
Adam se celý chvěl a neustále mě hladil po vlasech.
Jakmile jsem se dostala k podbřišku, bez otálení jsem mu sundala kraťasy i s boxerkami.
Znovu jsem spatřila ten nádherný penis, připomínající nedočkavého vojáka, jenž čeká na rozkaz k útoku na chtivou kundičku.

Velmi pomalu, skoro až s nábožnou úctou, jsem se sklonila k milencovu údu, stáhla předkožku a vsála žalud do úst. Hned nato jsem začala jazykem kmitat po uzdičce a rytmicky pohybovat hlavou tak, aby se mi vešel celý do pusy. Po chvíli jsem se rozhodla změnit způsob dráždění a vysvobodila jeho ocas ze sevření.
Nadechla jsem se a začala ho pro změnu olizovat po celé délce hezky od špičky až ke kořeni a neopomněla ani varlata, která jsem olizovala stejně pečlivě, jako celý penis.
Při této proceduře se chlapec celý chvěl a potichu sténal.
Jakmile jsem jej vzala opět do pusy, tak jeho steny výrazně zesílily a já poznala, že na něj jde první orgasmus tohoto večera. Zrychlila jsem tedy pohyby hlavy, ústy ještě pevněji obemkla mladické kopí a šla si tvrdě za svoji odměnou v podobě hustého a chutného semene.

A skutečně to netrvalo dlouho. Adam se najednou vzepjal, v jeho údu to zacukalo a přímo do krku vystříkla první dávka mé odměny.
Hlasitě vzdychal a já, jako smyslů zbavená, usilovně polykala jeho mízu a dávala pozor, aby ani kapka nepřišla nazmar.
Přes všechno mé snažení, mi trocha semene vytekla na bradu a z ní do výstřihu šatů.

Když bylo po všem a jeho ochablý ptáček opustil má ústa, zvedla jsem hlavu k svému mladičkému milenci a začala jej líbat.
Z toho, že byla mám pusu potřísněnou jeho semenem, si Adam nic nedělal a vše pečlivě slízal.
Při tom nezahálel a jeho všetečné ruce mne zbavovaly šatů.
Za chvíli jsem už mohla ucítit první doteky na mém, téměř odhaleném těle. Syn mě přestal líbat a pozornost zaměřil na ňadra, která začal hladit.
Hnětl mi je, tiskl k sobě, mačkal mé ztvrdlé třešničky a posléze je velmi něžně sál a lehce kousal. Byl to pocit k zešílení, ale protože náš večer teprve začínal, byla jsem zvědavá, čím mě Adam ještě překvapí.

Když se chlapec nabažil hry s mými kozami, přesunul se k touhou hořícímu klínu. Společnými silami jsme sundali zmáčené kalhotky a jemu se opět naskytl pohled na údolíčko, z něhož kdysi přišel na svět.
Syn pomalu přiblížil obličej k oltáři lásky, líbal a hladil mé chloupky.
Potom vzal do úst poštěváček a jemně jej skousl.
Tiše jsem zasténala na důkaz toho, jak mi jeho počínání dělá dobře a on se již přesunoval o něco níž, k mým pyskům. Roztáhl je od sebe, čímž se jeho zraku odhalil pohled do mé jeskyňky, kam vzápětí zasunul svůj jazyk.

Čekala jsem, že mi bude čičinku lízat stejně, jako včera, ale spletla jsem se. Na rozdíl od včerejšího rychlého a jednotvárného lízání, teď moje láska začala s dlouhými tahy jazykem, které byly střídány velmi rychlým kmitáním do stran.
Když pak promnul poštěváček, za hlasitých zvukových projevů jsem vychrlila potoky šťávy, kterou Adam nemohl spolykat, ani kdyby chtěl. Jakmile můj orgasmus trochu odezněl, rychle se zvedl a začali jsme se opět líbat. Sladkokyselá chuť mé šťávy, již jsem při tom neustále cítila, mě znovu rozpálila doběla.
„To bylo úžasné, lásko, řekla jsem Adamovi mezi polibky. „Kde jsi se to všechno naučil?“
„To víš, Silvinko,“ odpověděl, „když máš za partnera tak skvělého člověka, jako jsi ty, tak jde učení samo. A nepůjdeme do ložnice? Myslím, že v posteli by to bylo mnohem pohodlnější, než tady na pohovce.“

Souhlasila jsem a zamířila se svým nadrženým samečkem do ložnice. Po cestě jsem ještě sebrala z poličky na skříni krabičku prezervativů.
V ložnici jsem se posadila na postel a navlékla mu kondom na opět stojícího nedočkavce.
Pak jsem se zvrátila na záda a čekala, co se mnou můj nadrženeček provede tentokrát.
Ten se přemístil na okraj postele, šikovně se vsunul mezi má doširoka rozevřená stehna a připravoval svého oře k zásunu do nedočkavky.
„Jen pojď k Silvince do domečku, neboj se. Jen pojď,“ povzbuzovala jsem ho, abych jej ještě víc rozdráždila.
„Neboj, už se dočkáš, drahá,“ odpověděl můj andílek a už si razil cestu mou studánkou.
Jakmile byl dost hluboko, lehl si na mě a začal velmi pomalu přirážet. Spokojeně jsem vnímala, že dnešní milování se s tím včerejším nedalo vůbec srovnat.

Divokost a nekontrolovatelnou vášeň vystřídala něha.
Leželi jsme na sobě, líbali se a naše ruce zkoumaly tělo toho druhého. Při tom se znovu objevil ten pocit, který jsem cítila na začátku naší milostné konfrontace. Teď už jsem si byla jistá tím, co znamená.
Bylo to souznění nejen našich těl, ale i našich duší. Byl to pocit, který jsem včera ještě neměla, a byl tak intenzivní, že mě celou ovládl. Dívala jsem se jako u vytržení do synových nádherných očí a propadala se někam do říše nevědomí.
Bylo to, jako by najednou přestal existovat čas i prostor a místo nich tu byla jen postel a my dva.
Neovladatelně jsem vycházela vstříc synovu kopí a křičela: „Řekni mé jméno, řekni mé jméno!“
„Silvie!“ odpověděl Adam.
„Ano, to je ono. A co ještě jsem?!“
„Jsi moje holčička, moje nejdražší, má láska!“
Zaťala jsem nehty do synových zad a škrábala ho.

Adama mé počínání řádně vybudilo. Zrychlil svoje přírazy a při tom neartikulovaně chrčel, jako postřelené zvíře.
„Ach Silvinko… já už to dlouho nevydržím… už budu!“ křičel mi do ucha.
„Ještě chvilku vydrž!“ odpovídala jsem mu stejně hlasitě. „Uděláme se společně, jen ještě chvilku vydrž, prosím!“
„Silvo!“ zařval, vzepjal se a vrazil svůj cukající penis až na dno mé jeskyňky. Překřížila jsem nohy kolem jeho beder a v orgastických stazích poševních svalů z něj vydojila poslední kapky.
Adam na mě udýchaně padl a chvilku trvalo, než zase nabral dech.
„Ach lásko, to bylo neskutečné,“ řekl, jakmile se trochu vzpamatoval. „Včera jsme se spolu také milovali, ale s dneškem se to nedá vůbec srovnat. Bylo to takové zvláštní, tak intenzivní a krásné. Připadá mi, jako kdybychom spolu začali žít teprve dnes a to včera se vůbec nestalo!“
Syn byl jako u vytržení.
„Ano i mě to připadalo úplně jiné, drahoušku,“ odpověděla jsem dojatě. „A mnohem víc jsem si uvědomila, že jen tebe můžu opravdu milovat a být s tebou šťastná. Patříme k sobě a tak to bude až do konce života. Zjistila jsem to včera, ale dnes se mi to potvrdilo. Miluju tě, lásko a nikdy nepřestanu!“ řekla jsem a vroucně ho políbila.
„Ani já tě nikdy nepřestanu milovat, beruško moje. To ti slibuju,“ odpověděl Adam a polibek mi oplatil.

Potom si můj nejdražší položil hlavu na mé hebké polštářky prsů a chvíli jsme odpočívali. Krásně vysílená jsem málem usínala, když jsem zaregistrovala synovu všetečnou ruku, jak zvědavě zkoumá moji mušličku. Ta, pod jeho doteky samozřejmě začala opět vlhnout.
„Copak, copak, neříkej, že bys chtěl ještě?“ usmála jsem se na mladého nezbedu.
„A proč ne, miláčku?“ odpověděl Adam, s rukou neustále rejdící v mém klíně. „Jsi nádherná a přitažlivá. Musel bych být impotent, nebo gay, abych dokázal odolat tomu, co se mi tady nabízí. A jak určitě víš, tak nejsem ani jedno.“
„Tak se tedy podíváme, jak to tedy s tou tvou chutí je?“
Sáhla jsem mu mezi nohy a zjistila, že nepřehání.
Rapír mu zase stál v plné pohotovosti a čekal jen na další pozvání do mé jeskyňky.
Natáhla jsem tedy ruku na noční stolek a vzala z krabičky další kondom.

Jakmile bylo vše připraveno na novou akci, přesunula jsem se nad svého mladého milence, rozkročila se a začala stále neuspokojenou chtivenkou pomalu dosedat na jeho krasavce. Při tom jsem si pomáhala smyslnými vlnivými pohyby boků.
Když byl synův válečník zase ve mně, pomalu jsem na něj lehla a velmi zvolna jej milovala. Ale to moc dlouho nevydrželo. Stačilo totiž, aby se moje prsy párkrát otřely o jeho hruď a dostala jsem se zase do varu.

Zvedla jsem se tedy do polohy na koníčka a začala na Adamovi rajtovat jak na divokém hřebci.
Ten zareagoval tím, že podebral před ním se houpající kozy do dlaní a to byl konec.
Rozjela jsem doslova zběsilou jízdu, při níž milencův čurák občas vyklouzl ze zajetí kundičky. Po každé, když se to stalo, jsem jej rychle navedla zpátky.
„Jo… jo… to je jízda!“ řvala jsem jak nepříčetná. „Už budu… už budu!“
Sotva jsem to dořekla, zasáhla mě vlna obrovského orgasmu.
Prohnula jsem se jako luk, vydala ještě jeden táhlý výkřik, za který by se nemusel stydět i Tarzan a z mé zmučené broskvičky se vyvalil další gejzír šťáv.

Pak jsem se zhroutila na syna jako pytel brambor a ani si neuvědomovala, že on ještě vrcholu nedosáhl.
Ale můj milý si uměl poradit. Když viděl, že jsem ve stavu blízkém bezvědomí, přetočil mě vedle sebe, klekl si k mému levému boku, strhl z ocasu kondom, kamsi jej odhodil a začal zuřivě masturbovat.

Naštěstí to netrvalo dlouho a můj kaneček se taky dočkal úlevy. Uslyšela jsem zasténání a vzápětí ucítila jeho horké mladické sperma, dopadající na má prsa a bříško.
Po vyčerpání posledních zásob se i on zhroutil vedle mne a chvilku trvalo, než se vzpamatoval.

Po chvíli vydýchání a odpočinku jsme byli schopni vstát. Zvedli jsme se z postele a na velmi vratkých nohou zamířili do sprchy. Ta nás sice trochu osvěžila, ale o dalším pokračování našich orgií už nemohla být řeč.

Lehli jsme si tedy do postele, chvíli jen tak relaxovali a radovali se z přítomnosti toho druhého..
„Adame spíš?“ zeptala jsem se po chvíli mlčení.
„Ještě ne, mami.“
„To je dobře,“ řekla jsem a otočila se k němu. „Chtěla bych ti totiž poděkovat za to, co jsi pro mě dnes udělal. Byla jsem v ráji a to díky tobě.“
Usmála jsem se a políbila chlapce na čelo.
„Byli jsme tam spolu,“ odpověděl Adam. „a slibuju, že tě tam zase vezmu kdykoliv budeš chtít, mami.“

Přitulil se ke mně a oba jsme se odebrali do říše snů.