Dívka v červeném

Zalepeným okem koukám na mobil. Sakra! Devět pryč. Budík spolehlivě vypnutý ze spánku nacvičeným pohybem. Chaoticky lítám po garsonce, hledám něco na sebe a se včerejším rohlíkem se řítím na zastávku.

Mráz se protivně vkrádá pod bundu a vítr krade poslední zbytky života z prokřehlých prstů.
Přemýšlím, kde jsem asi nechal mikinu. Už tu mrznu snad půlhodinu, ne, teprve dvanáct minut. Zlostně hypnotizuji řidiče, který poklidně svačí v přetopeném autobusu: „Pojeď už. No táák!“
Konečně. Nehrnu se mezi prvními, nesnáším tlačenice. Nějaké místo k sezení stejně vždycky zůstane, to je výhoda první zastávky na trase.
Tlumím jas displeje a nahazuji eFenix.
Vida, tři nové povídky, to bych měl stihnout. Bus projíždí městem a zas někdo mě přetáhne batohem. No jo, už se to tlačí. Otráveně vzhlédnu od displeje a v úrovni očí, asi tak metr ode mně, zahlédnu tmavé silonky. To snad ne! V tomhle mrazu?!

Výstavní stehna schovaná pod tmavě rudou sukní přechází do krásně plného zadečku. Ten končí v krátkém kabátku, který vše schovává, až na hnědé kudrlinky dlouhých vlasů. Sjíždím hladovým pohledem zadeček, který si říká o naplácání, ty nádherné nožky zabalené v silonkách, které bych mohl mazlit hodiny… a ty kozačky! Dáma má styl.

Zastavujeme na další zastávce. Směju se představě, že by se těch pár desítek lidí pokusilo nacpat do našeho busu. Nevzdali to a posunuli „moji“ slečnu k mému sedadlu. Jen trochu zvednout ruku. Neodolám. Musím cítit ty krásně hladké silonky. Jakoby náhodou se jich dotknu hřbetem levé ruky. V kalhotách mám těsno už od povídky, ale teď už mi stojí i chlupy na zádech. Celým tělem mi projíždí elektrizující chlad a skoro nedýchám.
Nic se nestalo, neotočila se.
Pohnu rukou. Zase nic. Třemi prsty pohladím tu lesklou krásu vedle kolena. Žádná reakce.
Že by bylo dovoleno? To přece nesmím!
Pomaličku přikládám celou dlaň na chladivý materiál.
Jedu výš a mám pocit, že snad exploduju. Moje tělo chce rychle dýchat, ale nedopřeji mu to. Cítím tep ve spáncích.
Dodám si odvahy, hladím ta krásná stehna a chci, aby to nikdy neskončilo! Zajíždím pod zadeček, nahmatávám roztomilý faldík, chvilku po něm přejíždím palcem. Zespoda osahávám zadeček, ale nemůžu pokračovat, už takto mi přijde, že jsem pod sukní moc nápadný. Zajíždím rukou mezi horká stehna a dívka se mi lehce rozkročí.
Zatočí se mi hlava. Palec nechávám mezi půlkami a prsty hladím prostor kolem závojíčků. Ze dvou prstů dělám „zajíčka“ a jezdím pomaličku nahoru a dolů. V puse mám vysušeno a celý hořím, ale stejně nejvíc vnímám to sálavé teplo u mé ruky. Stříkám do trenek. Sakra!

Dveře zaskučí a masa lidí začíná šustit a podupávat. Lekám se a sjíždím rukou dolů, právě včas, aby se rudá sukně mohla sunout ven s davem. Poslední stanice. Konečně jsem venku i já, ale dívku v červeném nikde nevidím.

Šouravým krokem mířím k fakultě a nadílka v trenkách protivně studí. Musím co nejdřív zapadnout na záchod.
O dvacet minut později přicházím do poloprázdné auly na závěr první přednášky v tomto semestru. Sedám nenápadně do zadní řady a z ruky nasávám vůni ženství. Nechávám se unášet vzpomínkami, když se mi málem zastaví srdce.
Moje dívka z autobusu!
Přichází za mumlavým přednášejícím: „Předávám slovo mojí praktikantce, která s vámi povede cvičení předmětu v tomto semestru. Děkuji za pozornost.“

0 0 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
dedek.Jeff

Vítáme mezi nám nového autora a přejeme mu mnoho tvůrčích nápadů. Věříme, že tato krátká povídka je pouhý předkrm, a že se brzy dočkáme zajímavého pokračování příběhu vysokoškoláka a praktikantky.

harai

Perfektně napsané.

Reniem

Přesně můj styl,tesim se na další,bravo!!!:-)

Martin

Moc hezké a vzrušující . Doufám , že bude aspoň jedno pokračování . Tento příběh si to určitě zaslouží . Přeji spoustu smyslných nápadů pro nové povídky .

Junior

Zajímavá povídka.
Jen nevím, jestli bych na ten předmět ještě chodil. Asi bych se trochu bál jestli se mi nepomstí později u zápočtu nebo zkoušky.

5
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x