Filip a Lucka 01

Lucka vešla do mého pokoje s lehkým úsměvem na tváři, který mě zahřál u srdce. V ruce nesla igelitku s něčím, co vypadalo jako lahve na večer, ale já se nedokázal soustředit na nic jiného než na ni samotnou. Vlasy měla rozpuštěné a volně jí splývaly po ramenou jako hedvábný vodopád. Byly to její dlouhé hnědé prameny, co mě tenkrát upoutaly jako první. Byly čisté a lesklé, sahaly jí až do půlky zad. Záviděl jsem jim jejich svobodu – jak jí mohly neustále hladit pokožku a přivádět mě tím k šílenství.

Dnes si vzala přiléhavé bílé tričko, které se rýsovalo kolem jejích drobných ramen a zvýrazňovalo její subtilní postavu. Pod tričkem se jí zřetelně rýsovaly obrysy jejích prsou. Byly to plná cečka, která na její útlé postavě vypadala až nepatřičně a dnes jí sedělo tričko jako ulité. Jako by její křivky přímo křičely o pozornost.

V pase přepásané džínové šortky těsně přiléhaly k jejím bokům a končily vysoko nad koleny, takže odhalovaly její dlouhé, až téměř nepřirozeně štíhlé nohy. Když se ke mně otočila, nemohl jsem si pomoct, ale musel jsem obdivovat, jak její malý zadeček – který připomínal dva malé bochníky chleba – krásně vyplňoval látku, aniž by ztrácel svou nevinnou dívčí tvarovanost. Kdykoliv jsem na něj položil dlaň, zakryl jsem ho skoro celý, což mě teď přivádělo k jemnému úsměvu. Vybavil jsem si ty chvíle, kdy jsem si přál, abych se jí mohl takhle dotýkat napořád.
Brýle s jemnými obroučkami seděly na jejím malém nose a podtrhovaly nevinný pohled jejích očí. Při každém pohledu skrz ně mi připadala, jako by byla čistá a průzračná, jako by se z nich dalo vyčíst úplně všechno, co kdy prožila. Ale pravdou bylo, že mi z její minulosti stále chybělo několik důležitých střípků.

Když mě viděla, jak si ji prohlížím, zlehka se začervenala. Drobným pohybem si uhladila tričko, jako by si uvědomovala, že mi před očima odhaluje víc, než chtěla. Nebo než jsem měl právo vědět.
„Jsem ráda, že jsem tady,“ pronesla tiše, ale přitom sebejistě, zatímco se na mě usmívala. Její hlas proťal ticho místnosti a já věděl, že tato chvíle nebude jako ty ostatní.
Sedla si na kraj postele, její štíhlé nohy se mírně dotkly podlahy a prsty na nohou se jemně zavlnily, když si sundala sandálky. Vidět ji takhle, jak se pohodlně usazuje v mém pokoji, mi přinášelo jakousi klidnou radost.
Když se usadila, vršek šortek se jí nepatrně shrnul a já jsem si všiml pruhu hladké kůže, který se mi nikdy neomrzelo pozorovat. Byla prostě nádherná – drobná, přitom neuvěřitelně přitažlivá.

Přistihl jsem se, že jen sedím a tiše ji obdivuju. Byla to však i připomínka, jak dlouhá cesta vedla k tomu, že sedí tady, u mě. Vzpomněl jsem si na ten první moment, kdy jsem ji uviděl na Lukášově večírku, jak se smála jeho vtipům. Tehdy jsem stál stranou a přemýšlel, jestli bych měl šanci.
A teď byla tady. Moje.

Ale nebylo tomu tak vždycky. Věděl jsem, že ji s Lukášem spojovalo něco víc. A dnes vypadala, že je připravená o tom mluvit.
„Víš, Filipe,“ začala pomalu, a její hlas se mírně zachvěl, „chtěla jsem si s tebou o něčem promluvit. O něčem, co se stalo dřív, než jsme spolu začali chodit. Asi to tušíš.“

Zatajil jsem dech a přikývl, i když jsem se trochu třásl nervozitou. Hleděl jsem na ni a cítil, jak se mé představy a spekulace začínají zhmotňovat do skutečnosti. Ta realita se teď tvářila jemným, nevinným pohledem, skrytým za skly jejích brýlí.
„Jo, tuším,“ odpověděl jsem tiše a mírně přikývl. „Ale chci slyšet tvoji verzi.“

„Víš… v době, kdy už jsme se vídali,“ začala a zhluboka se nadechla, jako by se chystala ponořit do hluboké vody, „a já věděla, že ke mně něco cítíš… jsem spala s Lukášem.“

Její slova se rozléhala místností, jako by to bylo ozvěnou v prázdné hale. Nejdřív jsem měl pocit, že jsem je možná špatně slyšel, nebo že jim nerozumím. Celý svět kolem mě se na okamžik zastavil. Pak ale vše dopadlo s nečekanou tvrdostí – jako kámen hozený do klidné hladiny rybníka, jehož kruhy se začaly šířit a ničit hladkou povrchovou iluzi klidu.
Viděl jsem, jak její tvář zalil ruměnec. Oči, které se mi předtím dívaly přímo do duše, teď uhýbaly kamsi stranou. Její prsty stále svíraly pramínek vlasů a teď ho začaly nervózně obmotávat kolem prstu. Vypadala křehce, jako kdyby každou chvíli mohla prasknout. A možná jsem se tak cítil i já.

„Takže…“ zašeptal jsem, protože jsem se nemohl přinutit mluvit hlasitěji. „Vědělas, že pro tebe něco znamenám… ale přesto…“
Hlava se mi motala a hrudník se mi svíral, jako by mě obtočila neviditelná ruka a odmítala mě pustit. Bylo to poprvé, co jsem ji slyšel otevřeně mluvit o něčem takovém. O něčem, co bolelo víc, než jsem si myslel. Přikývl jsem, jako bych potřeboval sám sobě potvrdit, že to, co slyším, je skutečné.

Lucka mlčela. Dívala se na mě, ale její oči byly skryté za brýlemi, a já si najednou připadal, jako bych se díval na někoho cizího. Ten pohled, který jsem ještě před chvílí tak miloval, teď odrážel vzpomínky, na které jsem neměl právo.

„Filípku, já…“ začala a já pocítil jemné šimrání po zádech při zvuku toho zdrobnělého oslovení. Jakoby se tím snažila vše zjemnit a zmírnit, jako by tím chtěla mé city obtočit kolem prstu stejně, jako si právě teď hrála s tím pramenem vlasů.
„Bylo to zmatené období. Tebe jsem znala a vím, že jsi ke mně měl blízko. A já… jsem si tím nebyla jistá. Chtěla jsem si ujasnit, co vlastně chci, a Lukáš tu pro mě byl…“
„Myslíš… ‚byl pro tebe‘?“ zopakoval jsem po ní a v mém hlase se objevil stín něčeho neznámého. Hořkost? Žárlivost? Možná obojí. „Byl tu pro tebe jako přítel, nebo jako někdo, s kým sis chtěla ujasnit svoje pocity tím, že jsi s ním spala?“

Slova zněla tvrději, než jsem zamýšlel. Ale ona přikývla, zcela upřímně a bez zaváhání. To přikývnutí mě bodlo jako nůž. Najednou se mi její vzhled zdál příliš krásný a příliš vzdálený. Bílé tričko, pod kterým se rýsovaly její prsa, džínové šortky, co obepínaly její malý zadek – všechno to, co teď bylo jen moje, se mi náhle zdálo patřit někomu jinému. Minulosti, kterou jsem nezvládal.

„Jo,“ zašeptala a hlas se jí zlomil. „Vím, že to zní strašně. Ale já se tehdy nedokázala rozhodnout. Cítila jsem, že ty ke mně něco cítíš, ale já jsem to… potřebovala si uvědomit. Lukáš byl… byl jednoduchý. Znáš ho. Nevyvíjel na mě tlak, nemusela jsem nic vysvětlovat… a pak, po té noci… všechno to vyplulo na povrch.“

Ten obraz se mi vtiskl do hlavy. Lucka a Lukáš. Ona, jak ho nechává, aby se k ní přitiskl, jak se mu otvírá, jak mu dovoluje prozkoumat každičký kousek její křehké, hladce oholené pokožky.
Zavřel jsem oči a snažil se tu představu zahnat. Její vůně, kterou jsem teď cítil, byla stejná vůně, kterou cítil tehdy i on. Tenkrát, když…

Přerušila mé myšlenky.
„Filípku, tohle se stalo dřív, než jsem si uvědomila, že tě taky chci. Že patřím k tobě. Jenomže jsem se tím potřebovala… já nevím… vyrovnat?“ řekla bezmocně. „Já… já vím, že to nezní dobře. Ale prostě to tak bylo.“
Díval jsem se na ni a nevěděl, co říct. Jak se dá odpovědět na něco, co tak moc bolí, ale zároveň má v sobě kus pravdy?
„Víš… mohlo by ti pomoct, kdybych ti popsala, jak to tehdy bylo,“ navrhla najednou. Její hlas byl tichý, ale její pohled získal nový nádech. Jako by se odhodlala, že dnes už nechce nic zamlčovat. Nebo jako by věřila, že mi tohle přiznání nějak pomůže… Ale pomůže co? Pochopit ji? Přijmout to? Zůstat s ní?

Srdce mi bilo jako splašené. Chtěl jsem říct ne. Chtěl jsem to všechno zastavit dřív, než mi popíše něco, co už nepůjde vzít zpět. Ale na druhou stranu… Možná jsem to skutečně potřeboval slyšet, abych to nějak zvládl. Nebo se alespoň o to pokusil.
„Jak… jak to tehdy bylo?“ zopakoval jsem po ní chraplavě.
Moje tělo mě zrazovalo. Seděl jsem na kraji postele a všechny moje svaly byly napjaté, jako bych se připravoval na ránu. Lucka se ke mně mírně nahnula, takže se její drobný zadeček nadzvedl a bříško se nepatrně zpevnilo, což ještě více zdůraznilo její křehkost a ženské tvary.

„Filípku, vím, že to není jednoduché poslouchat,“ začala pomalu a její ruce, které před chvílí ještě nervózně svíraly lem trička, se teď položily do klína. „Ale chci, abys věděl, že tě nechci nijak ranit. Jen cítím, že… když ti to řeknu, možná… možná to pro nás oba bude lepší.“
V jejím hlase zněla jemná prosba, aby ji neodsuzoval, aby ji pochopil. Ale copak se to dá?

„Jednou to jsem byla u Lukáše doma,“ začala, „a bavili jsme se o všem možném. Měla jsem na sobě tehdy svoje oblíbené tmavě modré džíny, co mi vždycky dobře sedly na boky, a takový ten bílý top s úzkými ramínky. Nosila jsem ho, protože jsem věděla, že v něm vyniknou moje prsa, a taky se mi líbil ten pohled, který mi Lukáš vždycky věnoval, když jsem v něm byla.“
Cítil jsem, jak mi točí žaludek, ale ona pokračovala: „Lukáš tehdy zmínil, že hrál někde svlékací prší. A já, naprosto bez váhání, jsem řekla, že bych si to chtěla zkusit.“

„Když jsme začali hrát tu hru,“ začala tiše, „cítila jsem, jak ve mně roste vzrušení. Měla jsem na sobě svůj oblíbený bílý top a džíny, ve kterých jsem se vždycky cítila dobře. Jenže když si Lukáš sundal tričko a ukázal ty svoje svaly… nevím, prostě to ve mně spustilo něco, co jsem dlouho neprožila. Byla jsem nervózní, ale zároveň vzrušená, jakoby moje tělo začalo jednat samo.“

Když mi to líčila, viděl jsem, jak se její tvář mění. Bylo zřejmé, že si ten večer dobře pamatuje, každou část toho svádění.
„Když jsem prohrála a musela jsem si sundat top, cítila jsem, jak se mu pohled zalepil na mojí podprsence. Byla černá, krajková, a věděla jsem, jak se mu líbí. Najednou jsem měla v sobě zvláštní směs pocitů. Chtěla jsem, aby mě viděl, chtěla jsem jeho pozornost. Ale taky jsem cítila, že tím překračuju nějakou hranici. Cítila jsem napětí, jakoby to bylo něco zakázaného, ale to mě vlastně ještě víc vzrušilo.
Když Lukáš prohrál znovu a musel sundat kalhoty, na chvíli zaváhal. Myslím, že chtěl přestat, ale já jsem už nemohla zpátky. Vzrušení ve mně bublalo a všechno ve mně chtělo pokračovat dál. Když jsem se k němu zvedla a sundala si podprsenku, cítila jsem, jak se mi rozbušilo srdce. Klekla jsem si před něj a začala ho líbat. Přišlo mi to úplně přirozené, jakoby to byla ta správná věc.“

„Když jsem klečela před Lukášem,“ začala pomalu, „cítila jsem něco zvláštního. Byla jsem nervózní, to určitě, ale zároveň jsem měla pocit, že mám všechno pod kontrolou. Moje ruce se třásly, když jsem mu začala stahovat trenky, ale jakmile jsem ho vzala do úst, bylo to jiné. Najednou jsem cítila, jak ovládám situaci. Každý jeho povzdech, každé napnutí svalů mi dávalo signál, že dělám všechno správně.“
Zastavila se, přemýšlela o dalších slovech.
„Bylo to zvláštní, protože na jednu stranu jsem měla kontrolu – držela jsem ho pevně v rukou, doslova. Ale uvnitř mě se probudil ten pocit, jakoby všechno, co jsem dělala, bylo kvůli tomu, abych mu dala potěšení. Měla jsem pocit, že to je moje zodpovědnost, že se musím postarat o to, aby se cítil dobře.“

Přišla ta těžší část, a ona to věděla.
„Pak ale nastal ten moment, kdy mi Lukáš položil ruku na zátylek. Nečekala jsem to. Najednou jsem cítila, jak mi jeho prsty přitiskly hlavu blíž k němu, a v tu chvíli jsem ztratila kontrolu. Přitahoval mě blíž a začal přirážet do mých úst. Bylo to intenzivní, každé jeho pohybnutí mi připadalo silnější. Zmocnil se mě, a já už nemohla rozhodovat, jak rychle nebo pomalu to půjde.“
Její oči se lehce leskly.
„Cítila jsem se… rozpolcená. Na jednu stranu jsem chtěla být v té pozici, chtěla jsem mu dát všechno, co chtěl. Ale zároveň jsem měla pocit, že už nad tím nemám kontrolu, že je to on, kdo mě teď řídí. V jednu chvíli jsem se skoro udusila, když přirazil až příliš hluboko, ale místo strachu mě to… vzrušilo. Byla jsem vydaná napospas, úplně odevzdaná, a to mě děsilo i vzrušovalo zároveň.“

Nadechla se a pokračovala.
„Když se blížil ke konci, cítila jsem, jak jeho pohyby zrychlují. Měla jsem v ústech jeho chuť, jeho vůni, a najednou se mi tělo začalo napínat. Když mi vyvrcholil do úst, na zlomek vteřiny jsem zaváhala. Neměla jsem s tím moc zkušeností, a najednou jsem nevěděla, co dělat. Ale pak jsem se rozhodla to přijmout. Polykala jsem jeho sperma, a i když to nebylo příjemné, něco uvnitř mě mě přimělo to dokončit. Bylo to zvláštní – jako kdybych tím uzavřela celý ten akt. Jako kdyby to bylo to, co mělo přijít, a já jsem udělala všechno pro to, aby se cítil dokonale.“
Její hlas byl teď tichý, skoro šeptala.
„Byla jsem vyčerpaná, zadýchaná, ale uvnitř mě bylo prázdno. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem se mu úplně poddala. Fyzicky i emocionálně.“

Lucka se zhluboka nadechla, když začala vzpomínat na ty chvíle.
„Bylo to hned po tom, co jsem ho uspokojila orálně. Byli jsme oba zadýchaní, ale vzrušení v nás stále bublalo. Když mě začal líbat, bylo to jiné než kdy dřív. Jeho ruce byly horké a těžké, cítila jsem, jak mi přejíždí po těle, jako by věděl, kam sáhnout. Když se dostal k mým prsům, můj dech se zrychlil. Zbožňoval moje prsa a já milovala, když si s nimi hrál. Dráždil mi bradavky prsty a pak ústy, a moje tělo na to reagovalo okamžitě.“
Její hlas byl tichý, jak se ponořila do vzpomínek.
„Už jenom to, jak se dotýkal mých bradavek, mě dostávalo na hranici. Vzrušení se hromadilo tak rychle, že jsem se dvakrát udělala ještě dřív, než vůbec došlo na sex. Moje tělo se chvělo, třásly se mi nohy, a bylo to tak intenzivní, že jsem skoro ani nevnímala, co se děje kolem. Cítila jsem, jak mnou projíždí vlny rozkoše, jedna za druhou, a v tu chvíli jsem věděla, že to chci ještě víc.“

„Když jsem se na něj nasedla,“ pokračovala, „měla jsem pocit, jako by celý svět přestal existovat. Všechno kolem nás se rozplynulo, a byla jsem jen já a on. Když jsem ucítila, jak do mě pronikl, bylo to skoro jako úleva. Čekala jsem na ten okamžik celou dobu, moje tělo toužilo po tom pocitu, a když byl konečně ve mně, naplnil mě úplně. Bylo to intenzivní – jeho penis byl tvrdý, horký a cítila jsem každý jeho pohyb.“
Zastavila se a olízla si rty, jak si vzpomněla na každý detail.
„V kovbojce jsem měla kontrolu. Milovala jsem být nahoře, protože jsem si mohla určovat tempo, a taky jsem mohla cítit jeho tělo pod sebou, jak se hýbalo podle mých pohybů. Každý můj pohyb dolů a nahoru mi přinášel další vlny rozkoše. Ale postupně to vzrušení začalo narůstat natolik, že jsem toužila po něčem víc, po něčem divočejším. Moje tělo chtělo víc, ne jenom jemné pohyby.“

„V jednu chvíli,“ řekla s nádechem vzrušení v hlase, „mě moje vlastní vzrušení úplně ovládlo. Cítila jsem, jak mi srdce buší a dech se zrychluje. Už jsem nechtěla, aby to bylo jemné. Toužila jsem po tom, aby mě plácal po zadku, štípal mě a kousal do bradavek. Chtěla jsem, aby mi dal pocítit svou sílu, aby mi ukázal, že nad tím už nemám kontrolu. To mě neskutečně vzrušovalo. Když mě začal plácat po zadku, moje tělo na to reagovalo okamžitě. Každý úder, každý štípanec mě posílal blíž a blíž k orgasmu.“

Její oči se zaleskly, jak se ponořila do dalších vzpomínek.
„Bylo to skoro jako droga – chtěla jsem víc, chtěla jsem cítit tu bolest, protože to vzrušení, které mi to přinášelo, bylo tak intenzivní. Když mě kousl do bradavek, moje tělo explodovalo v dalším orgasmu. Bylo to tak silné, že jsem skoro ztratila vědomí. Moje tělo se chvělo, a já jsem cítila, že chci ještě víc.“
„Pak mě přetočil,“ pokračovala, její hlas se ztišil, „a já se ocitla na všech čtyřech. Když jsem před ním klečela a on mě chytil za boky, cítila jsem, jak se celé moje tělo napíná. Bylo to úplně jiné než předtím. Byl to divočejší, drsnější sex. V tu chvíli to nebylo o něžnosti, ale o čisté vášni a dominanci. Cítila jsem, jak mě bere zezadu, a každý jeho příraz byl tvrdý, skoro brutální, ale moje tělo na to reagovalo ještě větším vzrušením.
Bylo to, jako kdyby se moje mysl a tělo oddělily. Moje mysl byla někde v mlze, ale moje tělo na to odpovídalo, chtělo víc a víc. Každý tvrdý příraz, každý jeho dotek mě dostával blíž k dalšímu orgasmu. Cítila jsem, jak mě drží za boky pevně, jako kdybych mu patřila, a to mě vzrušovalo ještě víc. Když jsem před ním klečela, cítila jsem se úplně odevzdaná, ale zároveň jsem to chtěla – chtěla jsem být v jeho moci, chtěla jsem, aby mě ovládal. A když jsem se znovu udělala, bylo to jako exploze. Cítila jsem, jak mi celé tělo hoří, jak se třese a ztrácím kontrolu nad vším.“

Lucka si po dlouhé souloži připadala úplně vyčerpaná, ale zároveň byla stále plná vzrušení, které v ní zůstávalo po každém orgazmu. Její tělo bylo horké, pokryté potem, a v hlavě jí zněla ozvěna předchozího milování. Když se Lukáš posadil na postel a podíval se na ni s tím známým výrazem v očích, věděla, co přijde dál. S lehce chvějícími nohami se před něj znovu poklekla, její mysl se soustředila jen na jedinou věc – na to, jak ho znovu uspokojit.
Když před ním klečela a začala ho znovu orálně uspokojovat, Lukáš ji začal tiše povzbuzovat: „Jo, to je ono, přesně takhle… jsi tak dobrá.“
Jeho hlas měl hluboký, téměř mazlivý tón, který ji uklidňoval a zároveň nabízel pocit, že dělá všechno správně. Těšilo ji, že ji chválí, a jeho slova jí dodávala odvahu pokračovat, jít dál, překračovat vlastní hranice.

Přes únavu cítila uvnitř sebe stále ten hlad, to nekonečné toužení. Když vzala jeho penis do rukou a přejela po něm jazykem, cítila, jak její vzrušení znovu nabírá na síle. V tu chvíli už šlo jen o její touhu být pro něj dokonalá. Každý pohyb jejích úst a jazyka byl řízen potřebou dát mu potěšení a přitom si uvědomovala, jak ji sama ta kontrola nad jeho vzrušením vzrušuje.
Postupně, jak se blížil ke svému vyvrcholení, jeho tón se změnil. Jeho dech se zrychlil a s ním i jeho slova: „Líbí se ti to, že? Líbí se ti být moje děvka?“ Byla to otázka, ale on už znal odpověď. V tu chvíli ho poslechla na každé slovo, protože ta slova rezonovala s jejími vlastními pocity. Už nebyla jen milenkou, byla jeho hračkou, a to ji vzrušovalo.

Když ji chytil za zátylek a začal přirážet do jejích úst, jeho slova se stala ostřejšími a surovějšími: „Tak to je ono, holčičko… Vím, že to chceš. Jsi jen moje malá poslušná děvka, že?“
Ta surovost v jeho hlase ji nejdřív zaskočila, ale pak cítila, jak ji to paradoxně vzrušuje ještě víc. Každé slovo ji táhlo hlouběji do toho roleplaye, do hry, kde byla jeho podřízená, a ona se tomu zcela oddávala.
Když pak ucítila, že je blízko vrcholu, odtáhl se mírně a přinutil ji se mu podívat do očí: „Teď tě pocákám, jako si zasloužíš. Chceš to? Chceš být celá od semene?“
Ta slova byla jako šíp přímo do jejího vzrušení. Přikývla, oči plné odevzdanosti, a vzrušeně zašeptala: „Ano, chci… chci, abys mě pocákal.“

Když semeno konečně začalo dopadat na její obličej, v jeho hlase se znovu objevila ta směs pochvaly a ponižování: „Podívej se na sebe… Tak nádherně špinavá, tak přesně, jak jsem tě chtěl. Jsi moje děvka, Lucko. Miluju, jak to přijímáš.“
Každé jeho slovo jí v ten okamžik rezonovalo v hlavě, každá nadávka jí přinášela další vlny vzrušení. Bylo to, jako by v sobě našla něco hluboko skrytého, co nikdy předtím nepoznala.
A když slyšela ta poslední slova: „Pocákám tě jako tu nejhorší děvku, protože to jsi,“ její tělo na to odpovědělo naprostým odevzdáním. Zatímco jí jeho semeno pokrývalo obličej, vzrušení vyvrcholilo natolik, že její orgasmus byl jako ohromná vlna, která ji zaplavila. Když vyvrcholila, cítila ten pocit naprosté kontroly, kterou měl nad ní.
Když Lukáš začal mezi proudy semene šeptat pochvaly a nadávky – „Jsi tak dobrá,“ „Jsi moje děvka“ – její tělo reagovalo jako na povel. Bylo to, jako kdyby její mozek už ani neovládal, co se děje, jen následoval příkazy.
V tom okamžiku, kdy ji pokrýval svým semenem a mluvil k ní tím surovým, ale přitom uspokojeným tónem, její vzrušení dosáhlo vrcholu. A to jí přivedlo k orgasmu – ne z doteku, ale z těch slov, z té situace, z toho, jak hluboko byla vtažena do té role.

Její tělo se znovu začalo chvět, vzrušení explodovalo a projelo jí jako blesk. Vyvrcholila, zatím co jí po tváři stékalo semeno a Lukáš jí dál mluvil do ucha. Její vzrušení bylo v tu chvíli naprosto podřízené jemu, a ona to milovala. Byla jeho, v tu chvíli úplně. Jakmile dosáhla svého vrcholu, zůstala klečet, zadýchaná, se semenem po celém obličeji, s pocitem naprostého uspokojení a vyčerpání. Ale uvnitř, hluboko uvnitř, byla nadšená z toho, že se nechala unést touhle intenzivní a ponižující rolí, která jí paradoxně přinesla ten největší pocit svobody.

Když mi Lucka začala popisovat, jak se to všechno seběhlo s Lukášem, nejdřív jsem cítil jen čirou žárlivost. Věděl jsem, že jsem do ní byl už tehdy zamilovaný, ale v její hlavě byl Lukáš někým, kdo ji přitahoval víc. Každé její slovo, každý detail, jak ho sváděla, jak si s ním hrála, mi připadaly jako rány do hrudi. Ta scéna, jak klečela před Lukášem, ovládla ho, pak ztratila kontrolu, když ji chytil za zátylek a začal přirážet… Připadal jsem si slabý, méněcenný. Místo abych byl tím, po kom toužila, byla tu tahle její vzpomínka, kde se odevzdávala někomu jinému. Místo mě.

Zatímco mluvila, zcela ponořená do svého vyprávění, cítil jsem, jak ve mně roste nejen smutek, ale i něco temnějšího. Nějaké podivné vzrušení, které jsem nechtěl připustit. Moje tělo mě zradilo – zatímco popisovala, jak jí Lukáš nadával a pocákal jí obličej, pocítil jsem, jak mi tvrdne penis. Byl jsem z toho vyděšený. Jak jsem mohl být vzrušený něčím takovým? Něčím, co by mě mělo jen ranit a ponižovat? Ale nemohl jsem si pomoct.
Styděl jsem se za to. Neměl jsem reagovat tímhle způsobem, a přesto jsem cítil, jak mi krev pulzuje do slabin a tělo se napíná pod náporem toho zvláštního vzrušení. Snažil jsem se to ignorovat, snažil jsem se ovládnout. Ale Lucka si toho samozřejmě všimla.
Zvedla obočí a usmála se.
„Tebe to vzrušilo, že?“ řekla tiše, její hlas byl plný pobavení a lehkého škádlení. Cítil jsem, jak se mi obličej zalil horkem. Stud zaplavil celé mé tělo.
„To není… já…“ snažil jsem se něco říct, omluvit se, vymluvit se, ale věděl jsem, že to nemá smysl. Pravda byla zřejmá. Cítil jsem se pokořený, zahanbený tím, že mě vzrušuje něco tak… podivného. Jak jsem mohl být takhle narušený?

„To je v pořádku,“ usmála se Lucka a přistoupila ke mně blíž. Její oči se v ten okamžik změnily. Už to nebylo jen pobavení, vypadala, jako by mě pochopila. „Možná bych mohla být teď děvkou pro tebe,“ zašeptala a její rty se přiblížily k mým.
Byl jsem v šoku. Zíral jsem na ni, jakoby mi právě nabídla něco neuvěřitelného. Nemohl jsem uvěřit tomu, co slyším. Jak mohla být tak klidná? Jak mohla být tak… otevřená? Jakoby to, co mi teď řekla, bylo naprosto přirozené. Moje srdce bušilo a hlava mi byla v mlze. Vzrušení a zmatek se mísily v neuvěřitelném chaosu pocitů.

Když mě začala líbat, byl jsem stále paralyzován úžasem. Její rty byly měkké, plné a její polibky byly horké, stejně jako její dech. Cítil jsem, jak se mé tělo okamžitě poddalo tomu doteku, jak mi všechny myšlenky na žárlivost a smutek ustoupily někam do pozadí. Najednou tu byla jen ona, jen její nabídka, kterou jsem nemohl odmítnout.
V tu chvíli jsem pochopil, že i když její minulost s Lukášem byla hořká pilulka k polknutí, mohla mi dát něco jiného. Něco, co jsem nečekal, ale co jsem si možná potají přál.

Lucka si sedla na můj klín a začala se svým rozkrokem třít o můj tvrdý penis. Svět kolem mě se na okamžik zastavil. Cítil jsem její teplo i přes oblečení a vnímání se zúžilo jen na ten okamžik. Bylo to jako exploze vjemů, směs žárlivosti, vzrušení a adrenalinu. Nedokázal jsem si představit, že něco tak jednoduchého může být tak intenzivní. Každý její pohyb, každé přitisknutí mělo svou vlastní vlnu vzrušení. V hlavě se mi mísily myšlenky, že by to takhle nemělo být, ale zároveň jsem to nechtěl zastavit.

Lucka mě nepřestávala líbat a každým polibkem mě táhla hlouběji do té bouře pocitů. Když mi přetáhla přes hlavu tričko, cítil jsem, jak mě její dotek elektrizuje. A pak, když si sundala tričko i ona a podprsenka zmizela, najednou jsem měl před sebou její dokonalá prsa. Byly to snad ty nejkrásnější, jaké jsem kdy viděl – plná, pevná, s těmi nádhernými růžovými bradavkami, které mě naprosto uchvátily. Cítil jsem, jak se mi dech zadrhnul v hrdle. Tohle jsem nečekal. Ta čistá krása a blízkost byla omračující.
Přitiskla svou hlavu k mé hrudi, její dech byl těžký, a šeptala mi, ať si s nimi hraju. Můj žaludek se sevřel vzrušením a nervozitou. Ruce jsem měl najednou těžké a nejisté, ale jakmile jsem se jí dotkl, všechna ta nejistota zmizela. Její prsa byla měkká, ale pevná, a když jsem přejel palcem přes její bradavku, zasténala a lehce se proti mně zachvěla. Bylo to skoro jako ovládat tajný spínač – každý dotek, každé polaskání jí přinášelo potěšení, a to mě povzbuzovalo, abych pokračoval.

Lucka se při tom dál třela rozkrokem o můj penis, a já jsem cítil její vlhkost přes kalhoty. Její tělo se tisklo k mému a já vnímal každé její jemné pohyby, jak se její boky pohybovaly v rytmu našeho dechu. Bylo to hypnotizující – sledovat, jak se Lucka zcela ponořila do vlastního potěšení, jak se její tělo stávalo čím dál citlivějším.
A pak to přišlo – ucítil jsem, jak se napjala, její sténání se prohloubilo a její tělo se zachvělo. Vyvrcholila. A nejen jednou. Cítil jsem, jak se to opakovalo znovu a znovu, a při každém jejím orgasmu jsem měl pocit, že se celý svět hroutí jen do toho okamžiku.

Byl jsem uchvácen. Vidět ji takhle – divokou, svobodnou, zcela pohrouženou do své rozkoše – mě naplňovalo neuvěřitelným pocitem síly a spojení. Každý její pohyb, každý vzdech mě vzrušoval do nepředstavitelné míry.
Když se Lucka zachvěla ve třetím orgasmu, cítil jsem, jak se její tělo znovu napjalo a stáhlo kolem mého klína. Každý její chvějivý vzdech mi projel celým tělem jako elektrický výboj. Byl to neuvěřitelný pocit, vidět ji v takovém stavu – naprosto oddanou vlastnímu potěšení, ale zároveň mě úplně ovládající. A pak se to stalo – otevřela oči a hluboce se mi zadívala do očí. V tom pohledu bylo něco neuvěřitelně intenzivního, něco, co mi vzalo dech. Bylo to jako by mezi námi byla jakási nevyřčená dohoda, něco hlubšího, co jsem nedokázal plně pochopit, ale v ten okamžik to bylo všudypřítomné.
„Je čas ti to oplatit,“ zašeptala, její hlas byl měkký, ale plný jakéhosi podmanivého slibu. „Teď se stanu tvou děvkou.“
Ta slova mnou otřásla. Byla to směs šoku a neuvěřitelného vzrušení. Najednou jsem ztratil všechny myšlenky, všechny zábrany a zůstal jsem jen naprosto pohlcen přítomným okamžikem.
Jakmile sklouzla z mého klína a poklekla k mým nohám, srdce mi začalo bít ještě rychleji. Vidět Lucku, jak klečí přede mnou, připravená mi dát všechno, bylo naprosto omračující. Cítil jsem se jako v transu.

Rozepnula mi kalhoty a já cítil, jak se mi dech zadrhnul v hrdle. Napětí bylo skoro nesnesitelné. Když mi stahovala kalhoty ke kotníkům, vnímal jsem každý její pohyb jako by byl zpomalený. Každý její dotek mě pálil. Když vzala můj naprosto tvrdý penis do ruky, ten kontakt byl tak jemný, ale zároveň intenzivní. Jemně ho mnula a já se topil v jejím pohledu. Ten její zvídavý, lehce provokativní výraz, který na její nevinné tváři působil skoro nepatřičně, mě naprosto fascinoval. Bylo to, jako by kombinovala dvě neslučitelné části sebe – nevinnost a smyslnost – a já byl svědkem toho, jak se obě mísí v jedno.
Jak se přibližovala svými ústy k mému penisu, vzrušení ve mně narůstalo do bodu, kdy jsem měl pocit, že exploduju. Když ho jemně políbila, ztratil jsem dech. Její rty byly měkké a horké, a když začala olizovat můj penis od kořene až ke špičce, cítil jsem, jak mi celé tělo pulzuje vzrušením. A pak ho vzala do úst. Bylo to nepopsatelné. Teplo jejích úst, vlhkost jejích rtů, všechno bylo dokonalé. Ale to, co mě zcela pohltilo, byl její pohled. Nepřerušila oční kontakt ani na vteřinu. Dívala se mi přímo do očí, a čím hlouběji si ho brala, tím víc jsem měl pocit, že mě pohlcuje nejen fyzicky, ale i mentálně.

Byl jsem naprosto pod jejím vlivem. Ten moment, kdy si ho brala hlouběji a hlouběji do úst, byl jako nekonečný okamžik extáze. Vidět její tvář, cítit její dech, vnímat její jazyk a rty kolem mě, to všechno mě naprosto zničilo. Ten pocit, že mi patří, že mě teď ovládá, byl neuvěřitelně silný, a já byl na pokraji naprostého zhroucení pod tím přívalem slasti.
Když jsem si všiml, že Lucka druhou rukou sklouzla pod lem svých kalhot a začala se jemně dotýkat sama sebe, jako by to byl její skrytý rituál, všechno mi najednou došlo. To, co chtěla. Nejen to fyzické, ale i něco víc, hlubšího. Řekla, že se stane mojí děvkou, a najednou jsem pochopil, co tím myslela. Chtěla, abych přitvrdil. Abych ji ovládal. Cítil jsem, jak se ve mně mísí vzrušení, zvědavost a touha naplnit tu její fantazii. Adrenalin mi začal stoupat v krvi a já cítil, že musím převzít kontrolu.

Srdce mi bušilo, když jsem spojil ruce za jejím zátylkem. Bylo to tak odhodlané gesto, jakoby mi instinkt velel, že to je to, co chce. Cítil jsem její jemné vlasy mezi prsty a jakmile jsem začal tlačit její hlavu hlouběji na svůj penis, moje vzrušení dosáhlo nových výšin. Bylo to, jako bychom oba najednou ztratili veškeré zábrany. Ten pocit moci a kontroly, jak jsem ji pomalu nutil brát si mě hlouběji, byl opojný. Ale co mě zasáhlo nejvíc, byla ta touha v jejích očích. Jakmile jsem se jí dotkl, cítil jsem, jak její vlastní chtíč roste. Byla naprosto oddaná tomu momentu.

A pak jsem si vzpomněl na to, co mi vyprávěla o Lukášovi. Jak jí stimulovalo, když ji zasypával urážkami a sprostými řečmi. Uvnitř mě se něco zlomilo – najednou jsem věděl, že to musím udělat taky. Cítil jsem se nejistě, ale ta myšlenka mě přesto vzrušovala.
Zvedl jsem hlas, a aniž bych přemýšlel, ze mě vyklouzlo: „Jsi tak šikovná kurvička, viď?“
Tohle bylo nové. Slyšet vlastní hlas tak drsný a surový mě překvapilo, ale zároveň rozžhavilo.

V ten moment, kdy jsem jí řekl, ať pěkně drží, jsem si nechtěně představil, jak takto klečela před Lukášem. Ten obraz mi nešel z hlavy – Lucka na kolenou před ním, jak se na něj dívá s tím stejným zvídavým a podmanivým pohledem. Jak ji on stejným způsobem ovládal, jak mu ona s oddaností bere jeho penis hluboko do úst, podobně jako teď dělala mně.
Ta představa mě zasáhla v hloubi duše, směs žárlivosti a fascinace mě spalovala zevnitř. Cítil jsem ostrou bolest u srdce, ale zároveň to mé vzrušení ještě víc rozdmýchalo. Bylo to tak absurdní – zároveň mě ta scéna ničila a přiváděla k šílenství, ale přitom mě ta představa neuvěřitelně vzrušovala.

Když jsem se vrátil zpátky do přítomnosti a znovu pohlédl na Lucku, viděl jsem, jak její oči zablýskly, když jsem ji začal urážet. Vidět v nich narůstající chtíč, jak se jí to líbí, jak mě chce a jak se mi odevzdává, mě pohlcovalo. Ta směs žárlivosti, kontroly a surového vzrušení mě táhla hlouběji do toho všeho.
Když jsem jí řekl, ať pěkně drží, viděl jsem, jak její oči zablýskly. V tu chvíli jsem si uvědomil, že to na ni působí – a nejen to, že to chce. Její chtíč narůstal přímo před mýma očima, bylo to vidět na každém pohybu jejího těla, jak se třásla a zároveň se do toho ponořovala ještě hlouběji. Vidět ten pohled, tu syrovou touhu v jejích očích, jak se mi naprosto poddává, bylo nepopsatelné. Byla to směs úžasu, vzrušení a jakési nové síly, kterou jsem nikdy předtím necítil. Ta její naprostá odevzdanost a moje rostoucí dominance vytvářely explozi emocí, která mě pohlcovala.

Když jsem začal surově přirážet do jejích úst, bylo to, jako bych ztrácel kontrolu nad vlastními emocemi. Každý pohyb, každý náraz byl vedený čirým vzrušením a primitivní touhou. Cítil jsem, jak její ústa obklopují téměř celý můj penis, ten horký, vlhký tlak, který mě obklopoval. Každý centimetr mě zanechával v jakémsi stavu opojení. Bylo to syrové, instinktivní, téměř animální. S každým dalším přiražením jsem cítil, jak se propadám hlouběji do té divoké, nezkrotné touhy po ovládnutí.
A když jsem na ni mezi přirážením sykl „Jsi tak hodná malá kurvička, viď? Hezky drž…“ slyšel jsem svůj hlas, jak zní drsně a temně, něco mezi povzbuzením a příkazem.
A právě v ten moment jsem se podíval do jejích očí. Už v nich nebyla jen touha. Byla tam úplná odevzdanost. Viděl jsem, že už to není hra, nebyl to flirt. Byla tam pro mě, naprosto, tělesně i duševně. Ten pohled mě zasáhl – naprostá kapitulace, jak se mi poddávala, a já jsem si v ten moment uvědomil, že mám absolutní kontrolu. Že jí to dává uspokojení, že to je to, co potřebuje.

Ten kontrast mezi tím, jak surově jsem do ní přirážel, a tím, jak jemná byla její ústa, jak mě svými rty pevně objímala, mě doháněl k šílenství. Každý její pohyb, každý závan horkého dechu, jak se mě snažila pojmout co nejhlouběji, mě ještě víc vzrušoval. Bylo to něco intenzivního – směs moci, vzrušení a absolutní kontroly nad tím, co se právě děje. A přesto, jak jsem ji viděl, že se mi odevzdává, cítil jsem neuvěřitelnou hrdost a zároveň nepatrný záchvěv něhy.

Když jsem cítil, že se blíží vyvrcholení, celým mým tělem projelo napětí, takové, které přichází těsně před explozí. Chtěl jsem tu chvíli ještě natáhnout, udržet ten pocit kontroly a dominance o něco déle.
Vytáhl jsem penis z jejích úst a podíval se na Lucku, která na mě oddaně vzhlížela. Její oči zářily kombinací touhy a naprosté oddanosti. Cítil jsem, jak mi srdce buší, když jsem syčel: „Teď si tě označkuju, ty moje malá kurvičko… ale musíš o to prosit.“
Bylo to jako by mi v hrudi explodovalo vzrušení. Ta slova zněla tak cizí, ale zároveň neskutečně přirozeně.
Celý můj pohled se zaostřil na Lucku, jak klečí přede mnou. Její oči byly široce otevřené, upřeně na mě hleděly zespodu, jako by mě doslova pohlcovaly. Její tvář vypadala tak nevinně, a přitom v těch očích byla čirá žádostivost. Všiml jsem si, jak její rty, stále vlhké od toho, jak mě před chvílí měla v ústech, jemně pulzují v očekávání. Její tvář byla jemně zarudlá od vzrušení a po stranách krku se třepotaly drobné kapičky potu, jak těžce dýchala.

Když prosila, aby se z ní stala moje „malá kurva“ a abych ji označkoval, cítil jsem, jak se mi krev žene do spánků, jak mě to strhává do víru touhy. Její slova se zarývala hluboko do mého mozku, mísila se s tím, co jsem cítil uvnitř. V tu chvíli nebylo nic jiného, jen já a ona, naprosté splynutí dominance a odevzdanosti. Její tvář čekala a já cítil, jak mi tělem projíždí proudy horka.

Koukala na mě tím svým hlubokým pohledem, z kterého byla cítit úplná podřízenost. „Prosím, označkuj si mě… jako svou malou kurvu. Postříkej mi ten můj obličejíček… Prosím tě, udělej ze mě svůj kapesník na semeno…“
Její hlas byl jemný, skoro šepot, ale ta slova ve mně probudila něco divokého. Celá ta scéna mě strhla do víru emocí – vzrušení, moci, adrenalinu a naprosté dominance. Jak se na mě dívala tím odevzdaným pohledem, prosící, s ústy pootevřenými v očekávání, cítil jsem, že už to nemůžu dál držet.

Jakmile jsem stříkl, vše bylo jako v němém filmu. První pramínek semene dopadl na její lícní kost, následoval další, který jí zlehka zasáhl čelo a stekl dolů přes obočí. Každá kapka semene se roztékala po jejím obličeji, na slunci se leskla jako drobné, třpytivé potůčky. Její pokožka byla vlhká, semeno se pomalu mísilo s jejími slzami vzrušení a vytvářelo lesklé cestičky, které jí klouzaly po tváři až k bradě.
Při každém nárazu jsem jí říkal: „Jsi hodná kurvička,“ a viděl, jak se její oči lesknou ještě víc. Z každé mé věty, z každého slova v ní rostl nový příval touhy.
Jak jí to stékalo přes rty, její dech se zrychloval a její tělo se začalo napínat. Pak, když jsem viděl, jak se jí celé tělo chvěje a její oči se zavírají v orgasmu, bylo to, jako by mě všechno pohltilo. Vidět její naprosto odevzdanou tvář pokrytou mým semenem, jak prožívá vlastní vrchol, bylo neuvěřitelně silné. Každý pohyb jejího těla, každé zachvění, které jsem cítil pod jejíma rukama, mi říkalo, že jsem ji zcela ovládl, a ten pohled, jak je pokryta mým semenem, mi připadal neuvěřitelně uspokojující a vzrušující.

Když jsem se podíval dolů na Lucku, spatřil jsem ji, jak klečí před mnou, pokrytou mým semenem a jejími vlastními slinami. Bylo to, jako by celý svět kolem nás ztichl. Její obličej byl celý lesklý, pramínky semene se mísily s jejími slzami vzrušení a leskly se na jejích tvářích a rtech. Její dech byl nepravidelný, jak se snažila rozdýchat právě prožitý orgasmus, a na chvíli jsme tam jen byli, oba ponořeni do toho intenzivního okamžiku. Cítil jsem, jak mi srdce buší v hrudi, jak se celá ta situace propisuje hluboko do mého vědomí. Směs triumfu, dominance a téměř šokující vzrušení mě stále naplňovaly. Bylo to surové, intenzivní, a já si uvědomoval, že to, co jsem právě prožil, mě ovládá na mnoha úrovních.

Pak se Lucka na mě podívala a její oči, teď klidnější, byly plné vděku. Lehce se usmála, ten úsměv byl jemný, skoro něžný, což v té chvíli působilo jako kontrast k tomu, co jsme právě prožili.
„Děkuji, pane,“ zašeptala tiše.
Její hlas byl měkký, sotva slyšitelný, ale naplněný upřímností. „Tohle jsem potřebovala,“ dodala s takovou upřímností, že jsem na chvíli ztratil dech. Vidět ji v téhle poloze, jak je naprosto odevzdaná a zároveň vděčná, mi přineslo pocit moci, ale také něčeho mnohem hlubšího – spojení, které jsem nečekal.

A pak, když se mě zeptala: „Mohli bychom se teď mazlit?“ – cítil jsem, jak se ve mně všechno změnilo.
Ten přechod od surové dominance k něze byl nečekaný, ale nesmírně silný. Cítil jsem jakousi jemnost, potřebu ji ochránit a být pro ni tady v tom tichém momentu po všem, co se stalo. Ta otázka mě přenesla do jiného prostoru – z drsné vášně k něčemu něžnému a intimnímu. Najednou jsem si uvědomil, že po tom všem, co jsme si vzájemně dali, jsem si přál jediné – přitisknout ji k sobě a cítit její tělo vedle svého v něžném objetí.

Když jsme spolu leželi, těsně přitisknutí k sobě, vnímali jsme každý náš nádech a výdech. Moje ruka jemně přejížděla po jejích zádech a Lucka se ke mně tiskla ještě blíž. Cítil jsem její hebkou kůži, jak se pod mými doteky zachvívala, a slyšel jsem její tichý dech, který se pomalu uklidňoval. Její hlava spočívala na mé hrudi a prsty jsme si jemně hráli, jako by nás každý pohyb a dotek přibližoval ještě víc. Ten dlouhý rozhovor, který jsme vedli o všem možném, o našich pocitech, o všem, co jsme si právě prožili, nás oba naplnil zvláštním klidem.

Bylo to nádherné. V těch chvílích nebylo třeba žádných slov, jen pocit blízkosti, který propojoval naše těla i duše. A pak, když jsem si myslel, že bychom v tom objetí mohli zůstat věčně, Lucka se náhle lehce pohnula. Zvedla hlavu a její oči se střetly s mými, plné lásky, ale i trošku smutku. Jemně se usmála, políbila mě na rty a pak tiše zašeptala: „Musím už domů.“
Ta slova mě zasáhla nečekaně tvrdě. Na okamžik jsem nechtěl, aby to skončilo, chtěl jsem ji u sebe držet déle, užívat si její přítomnosti. Ale věděl jsem, že tohle muselo přijít. Přikývl jsem a políbil ji zpátky, cítíc, jak se mé prsty ještě na poslední chvíli pevněji sevřely kolem jejího těla.

Lucka se pomalu zvedla, oblékla se, a když byla připravená k odchodu, otočila se ke mně s tím svým typickým hravým úsměvem. „Zítra se uvidíme, ano?“ řekla sladce. V jejích očích bylo něco, co mi říkalo, že zítřek bude stejně intenzivní jako dnešek, možná dokonce víc.
Usmál jsem se a přikývl. „Těším se.“