Košile

Erika seděla v kuchyni na židli a utápěla se ve vzpomínkách. Stále ještě se nevzpamatovala z posledního rozchodu. Dnes už se alespoň přiměla vylézt z postele a vysprchovat se. Nějak v ní uzrálo rozhodnutí, že je na čase konečně něco dělat a chtěla začít alespoň malou změnou. V poslední době se nějak zanedbávala, ne, že by chodila snad nemytá, ale ostatní údržba nějak pokulhávala, zejména co se týkalo chloupků. Když nebylo, pro koho se upravovat, tak proč si s tím lámat hlavu. Po třičtvrtě hodině vyšla z koupelny a připadala si jako nová žena. Zabalená jen v županu s ručníkem omotaným kolem svých tmavě hnědých vlasů. V kuchyni si postavila vodu na kávu a šla se převléknout. Bezmyšlenkovitě sáhla do skříně a vyndala první kalhotky, které jí přišly pod ruku, a natáhla si je. Z hromádky s domácím oblečením stejným způsobem sebrala první věc, co byla nahoře. Černočervená kostkovaná flanelová košile, památka na jednoho z jejích ex. Hodila ji na sebe, zapnula pár knoflíčků a vrátila se do kuchyně, aby si připravila něco málo k snídani.

Teď tu seděla na židli, z hrnku s kávou se pomalu přestávalo kouřit a müsli v misce s jogurtem dávno ztratilo svou křupavost. Přitáhla si koleno pod bradu a chodidlo opřela o hranu sedátka. Nebylo to moc slušná pozice k sezení a do společnosti se vůbec nehodila, ale Erika byla sama a bylo jí to jedno. Možná spíš naopak, vynořila se vzpomínka, jak její bývalý tajně nakukoval, jestli má kalhotky. On si myslel, že ona o tom nevím, protože tenkrát byl zabraná do nějakého časopisu. Nenápadně roztáhla o kousek nožky a on se tenkrát málem zadusil rohlíkem, ještě teď jí ta vzpomínka vyloudila úsměv na tváři. I tehdy se tomu musela smát, jen do chvíle, kdy se na ni obořil a obvinil ji, že je to její vina, že se nemá tak předvádět. Ten incident jí otevřel oči a Erika si uvědomila, jaký je to hulvát a hrubián a vykopla ho dřív, než stihl sáhnout k násilí.

Dnes to nehrozilo. Pootočila se na židli a prohlížela si svůj odraz ve skleněných dvířkách skříňky. Snažila se dívat na sebe cizíma očima, zjistit o sobě něco jen z pouhého pohledu. Kdo je vlastně ta žena, co tam sedí na židli?

Zkoumala se a prohlížela, pátrala po sebemenších detailech a nedokonalostech. Třicet nebyl žádný věk, vlastně byla v tom nejlepším věku, už věděla, co chce a co má ráda. Bez závazků, i když netušila, jestli je to zrovna v tomhle věku nějaké plus, chlapi si musí myslet, že je chce kvůli dítěti, rychle se nechat zbouchnout a vdát se. Přitom o děti vůbec nestála, stačila jí ta nevychovaná drobotina kolem. Jo, takhle si to třeba na jedno odpoledne půjčit, ale pak to zase rychle vrátit rodičům.

Další pohled, sama musela bohužel uznat, že tělo už nemá jako osmnáctka, tenkrát byla ještě štíhlá, jen zadek a prsa. Zadek z pobíhání v práci byl pořád k světu, prsa, pro jistotu si po nich dlaněmi přejela, sice ztratila část ze své mladické pevnosti, ale stále ještě vzdorovala gravitaci. Ostatně její plné dvojky, jež se momentálně skrývaly pod košilí, jí chválil každý. Málokterý chlap odolal, když si na sebe vzala upnuté triko, nebo šaty s výstřihem. Schválně si rozepla pár knoflíčků, aby se dostaly na světlo boží. Sama jen těžko odolávala, ani k tomu neměla důvod. Vzala je do svých dlaní a několikrát promnula, až se bradavky vztyčily. Stiskla je mezi prsty a tiše zasténala. Cítila, jak vlhne. Žena v odrazu roztáhla nohy a nabídla jí výhled na právě upravenou mezinožku. Instinktivně sjela rukou do klína. Vlhnoucí škeblička přivítala ten dotek. Hladká pokožka se zastřiženým trojúhelníčkem chloupků.

Zachvěla se, když se prsty dotkly nechráněné kůže, když se propletly chloupky a konečně projely mezi plátky. Ty se v očekávání rozestoupily a z úkrytu vykoukl klitoris. Na chvíli se na něj zahleděla a zamyslela se na nad tím, jak mu jiné holky říkaly – knoflíček, puntík, hrášek… Ten její velikostí vypadal spíš jako fazole nebo oříšek. Občas se od chlapů dočkala roztodivných reakcí, většinou hodně překvapených, někdy i téměř zhnusených. Erika by ho však nikdy nevyměnila, i kdyby mohla, byl tak citlivý a přinášel tolik rozkoše… Občas i v nevhodných chvílích. Jednou se jí v práci pěkně zařízly kalhotky a při každém kroku se o něj otíraly. A zrovna ve chvíli, kdy si nemohla nikam odskočit. Ujít pár metrů a pro něco se sehnout pro ni tenkrát bylo zaručenou cestou k orgasmu. Vzpomínala, jak se tenkrát musela každou chvíli něčeho přidržovat, jak rudla v obličeji a přemáhala sténání, prsty jako by u toho teď žily vlastním životem, aniž si uvědomila, začala při vzpomínkách pomalu masturbovat. Seděla na židli a roztahovala nohy, prsty jeden po druhém zkoumaly tajemný otvůrek, jako by se nemohly rozhodnout, který z nich je k tomu nejlepší.

Erika se rozhlédla po kuchyni a oči jí spočinuly na lince, kde ležela okurka. Ani nevěděla, proč ji ráno vyndala z lednice. Rychle se po ní natáhla. Prsty se kolem ní obtočily a zhodnotily tvar. Než se stihla zamyslet nad tím, co se chystá udělat, už se jí salátovka drala mezi lapličky. Pomalu se nořila do jejího těla. Žádný chlap nebyl takový, tlustá a dlouhá okurka vyplňovala nenasytku do posledního milimetru. Erika ji do sebe vrážela, jako by ji šukal chlap. Představila si urostlého, lehce chlupatého, s širokými rameny a kládou mezi nohama, jak si ji bez milosti bere, mrdá ji. Vyšukává její díru. Otevřela oči a zadívala se na svůj odraz. Ruka s okurkou se divoce pohybovala, až to hlasitě mlaskalo. Nohy se jí třásly, a i zbytek těla napjatě očekával příchod vyvrcholení. Obličej celý rudý, zbrocený potem, bradavky tvrdé naběhlé.

Hekala a křičela. Táhlé „áááhhhh“ a hlasité „už buduuuu…“ rezonovalo místností.

Pohlédla sama sobě do očí a v ten moment to přišlo. Celé tělo se roztřáslo, každá buňka křičela rozkoší…

Co se stalo si Erika uvědomila ve chvíli, kdy málem spadla ze židle. Spustila nohy na zem a rukou se chytila hrany stolu. Dýchání se pomalu vracelo k normálu. Polovina okurky se válela na podlaze, druhá polovina čouhala z její pičky. Vůbec netušila, že se jí zlomila. Přidřepla si na zem, aby ji mohla ze sebe lépe dostat. Jak byla celá rozdrážděná, prožila u toho další vyvrcholení, tentokrát o něco menší. Konečně se postavila, rukama se opřela o stůl a zadívala se na oslintanou okurku. Pak zvedla pohled. Kývla na svůj obraz a došla k rozhodnutí. Chce to pořádného chlapa.

„A ta košile poletí,“ prohlásila nahlas, jakmile si uvědomila, že to, co se dnes přihodilo, nebylo poprvé. Vždycky, když si jí vzala na sebe, ji zaplavil příval vzpomínek, který končil divokou masturbací. Jak si tak matně vzpomínala, minule si musela jít koupit nový ovladač na televizi… a předtím to skončilo velkým větráním, to si vzala lahvičku nějakého parfému a ta se při velkém finále rozbila na zemi.
Ale se zeleninou to dnes bylo poprvé… a rozhodně ne naposledy, pomyslela si Erika při pohledu na lesknoucí se okurku.