Lady XXL 01 🇨🇿

Tak je to přesně čtrnáct dní, co se moje milovaná sestřička vdala. Jenže od té doby po ní nebylo ani vidu ani slechu. Vůbec o sobě nedávala vědět a telefonní operátor tvrdošíjně opakoval, že volaný účastník není dostupný.

Majka, jak se moje sestra jmenuje, je o rok mladší a už od malička jsme si byli velice blízcí. Jako snad všechny děti jsme si hráli na doktora a nevinně se seznamovali s intimitou svých těl. Později jsme si navzájem sdělovali důležité informace, že vrány a čápi jsou hovadina a děti dělá úplně jiný pták. Postupně jsme sbírali střípky vědomostí od těch starších, až jsme se sami dostali do věku, kdy mi sestra jako prvnímu sdělila, že se stala ženou, a já ji jako první ukázal, že jsem se stal mužem.
Pochopitelně, že se sexem se jako první seznámila Majka. Holky to v tomhle prostě vždycky mají snazší. O klukovi, který ji připravil o panenství prohlásila, že to byl barbarský primitiv a že se sexem už nechce nic mít. Samozřejmě ji tento úmysl dlouho nevydržel. Po čtyřech či pěti známostech mi v důvěrné chvilce sdělila, že jestli to má být vždycky jen ve stylu šup tam, šup ven, že se dá raději na jeptišku. Poradil jsem jí, ať si najde někoho staršího, ale zkušeného, že by tomu pak mohla přijít na chuť.
Poslechla mne.

Chvíli trvalo, než narazila na muže, který ji uchvátil výrokem „Umět se milovat je umění“ a dalo jí dost práce ho přesvědčit, aby jí to umožnil poznat. Nastala pak doba, kdy mě, alespoň slovy, sama seznamovala s tím, co se naučila. Určitě by v tom pokračovala i dál, kdyby si po čase nenašla mužského, za kterého se nakonec před dvěma týdny provdala. Od té doby jako by nebyla.

Zrovna jsem na gauči po příchodu z práce aktualizoval svůj mozek, když mobil bez varování začal vyřvávat melodii Jožina z bažin, že mě málem trefil šlak. Ségra!
Popadl jsem telefon a hned spustil.
„No, to je dost, že ses ozvala,“ peskoval jsem ji.
„Otíku! Když vono to vážně dřív nešlo,“ kajícně se omlouvala a i skrze ten telefon jsem v duchu viděl její pitoreskně zkormoucený obličej.
„Eště řekni, že na tebe skočil hned po tý svatební veselici a slez z tebe teprve před patnácti minutama?“
„Před dvaceti,“ upřesnila můj odhad. „A neležel na mně pořád, chvílema sem byla nahoře i já a občas sme si museli odskočit a taky se najíst.“
„No, eště že tak,“ zabručel jsem smířlivě a s dychtivostí očekával, co mi řekne dál.
„Hele, bráško, já vím, že se na novinky třepeš jak sulc. Co kdybysme si dali scuka U červenýho hroznu? Zamluv tam vhodný místo, já se zatím vysprším a za hoďku sem tam. Co ty na to?“

Tomu se samozřejmě nedalo odolat. Majitelem zmíněné vinárničky byl starý kamarád, který pro nás dva udělal první poslední. Možná z toho důvodu, že kdysi za mou sestrou brousil a dodnes na ni nemohl zapomenout. Díky tomu jsem za třičtvrtě hodiny už seděl v odděleném boxíku (měl takové tři) se slušným přehledem o okolí, avšak dostatečně od tohoto prostředí izolovaný, aby nikdo nemohl naslouchat důvěrným hovorům.
Objednal jsem si bublinkovou vodu. Očima jsem neužitečně těkal po několik málo hostech, aniž bych vnímal kdo je kdo a co zrovna mají před sebou na stole. Netrpělivě jsem pokukoval po dveřích, kdy se v nich posléze sestra ukáže. Objevila se snad na vteřinu přesně hodinu poté, co prohlásila, že se sejdeme. Když si ke mně přisedla, zůstal jsem na ni nevěřícně civět.

„Probůh Majko!“ vyjekl jsem zděšeně. „Co se ti stalo? Seš bílá jak stěna a chodíš jak starej koňák?“
„Co by se mě stalo? Zkus si mít dva tejdny imrvére roztažený stehna a uvidime, jak budeš chodit.“
Zasmála se a kývla na číšníka.
„No jo, asi stejně,“ uznal jsem chápavě, „zvlášť, kdybych měl mezi nima zasunutý pořádný poleno jako ty.“
„To zas nepřeháněj,“ ohradila se, „Tonda není žádnej pornoherec a má ho úplně normálního, asi jako ty.“
„Tak tos mě uklidnila. Ale pověz mi, co ste ty dva tejdny pořád ďáli. Neříkej, že ste furt jen šukali, to by přece ani nebylo možný.“
„To sem si taky myslela, ale vono to možný je a sem z toho docela vyděšená i když mě Tonda nakonec řek, jak to všechno je.“
„A jak to teda je?“ zeptal jsem se dychtivě.
„Asi bude nejlepší začít vod začátku,“ povzdychla si.
Mezitím číšník donesl dvě dvojky červeného a Majka se pustila do vyprávění.

„Celá ta svatební trachtace byla fajn a moc jsme si ji užívali. Byli jsme ale taky pořádně nadržený a já furt přemejšlela, jak se nenápadně ztratit do zamluvenýho pokoje v hotelu aspoň na krátkou rychlovku. Tonda byl proti a přesvědčoval mě, že musíme vydržet do konce.
Když konečně nastala půlnoc a všichni se rozešli, zamířila jsem celá nedočkavá do objednaný cimry. Jenže Tonda měl jinou představu. Lapnul mě za ruku, zavolal taxíka a místo na pokoj v hotelu sme jeli domů.
Docela staromódně mě přenesl přes práh až do ložnice a po drtivým objetí prohlásil, že se de vosprchovat. Já šla po něm, a když jsem se vrátila, stál u postele nahej s tak napruženým pérem, že mu až drnčelo. Na nic nečekal, povalil mě na postel a řek:
„Bude to rychlý, ale pak ti to vynahradím.“
„Ani sem nestačila zaprotestovat a už mě hobloval jak truhlář fošnu.“
„Von je takovej sobec?“ nemohl jsem se nezeptat.
„Taky mě to prolítlo hlavou, jenže se ukázalo, že nemoh jinak.“
„Jak to?“
„Protože když se uďál a že to bylo fakt fofrem, pokračoval dál, jen trochu ubral tempo. Vůbec mu nezměk. Měl ho tvrdýho jako snad eště nikdy.“
Pokyvovala zasněně hlavou, jako kdyby to v duchu znovu prožívala.

„Je to vůbec možný?“ podivil jsem se a snažil se potlačit vzrušení.
„Kdybych to nezažila, tak bych taky pochybovala, i když sem už vo tom cosi četla, že to možný je,“ přitakala mi.
„Tak to je teda borec,“ uznale jsem kývnul hlavou.
„To není všechno,“ nadechla se a pokračovala. „Protahoval mě tak fantastickým způsobem, že jsem se za chviličku udělala i já. Myslela sem si, že si dá pauzu, ale von nepřestával, dokud nevystřík podruhý. K mýmu úžasu neskončil, ale vyzval mě, ať du nahoru, protože ho má furt tvrdýho a musí se toho využít. Tak sem naskočila na koně a jela. Když se vyšplejchnul potřetí, shodil mě dolů a napích se zezadu. Drbal mě s takovou vervou, až sem měla strach, že mě uletěj kozy. Trvalo dost dlouho, než mě vykropil počtvrtý, ale ani pak nepřestal…“
„Ty mě taháš na nudli,“ ozval jsem se rozhořčeně, „tohle přece není možný!“
„Netahám! Fakt ne!“ bránila se Majka. „Tonda dovopravdy pokračoval dál, jakoby se nechumelilo. Vytáhnul ho, až když si potřeboval vodskočit. Honem sem se utíkala vosprchovat a proudem vody si promasírovat všechny bolavý místa. Ani sem to nestačila, protože se po vodlehčení hrnul ke mně. Radši sem mu udělala místo a řekla mu, že na něj počkám v posteli. Možná i proto, že mi z jeho pořád tvrdýho péra naskakovala husí kůže.

„Když se přihrnul ze sprchy a s trčícím kolíkem zamířil ke mně, v první chvíli sem si pomyslela, že mu ucuknu, až ho do mě bude chtít zasunout. Jenže na mě vylez na všechny čtyři a dlouze mě políbil. Pak se otočil do šedesát devítky a začal mě vylizovat pekáček. Bože, to byla slast. Honem sem mu chňapla geroje a začala mu ho kouřit, abych i jemu udělala dobře. Vzal to s povděkem a znásobil svý úsilí, takže sem se po pár minutách roztřásla v extázi. Páni, to byla síla! Eště se mnou lomcovalo vyvrcholení, když sem slyšela sebe samu křičet, ať mi ho tam vrazí. Neváhal ani vteřinu. Nebudu ti vykládat co všecko bylo dál, protože jsem ztratila přehled. Nevím, kolikrát se uďál von, ani kolikrát já. Vím jen, že tak kolem osmý ráno mu konečně vochabnul a vytáh ho ven. Svalil se vedle mě a řek, že už nemůže. Snad jen vteřinu před tím, než sem to řekla já.“

Upila zteplalého vína a povzdechla si.
„To je asi tak všecko. Dál už to bylo tak nějak normální. Třikrát, pětkrát denně až do dnešního rána, kdy zas nasadil ten vražednej útok, stejně jako na začátku.“
Dopil jsem víno a udiveně se zeptal: „To jako, že zas…?“
„Jo, zas,“ povzdechla si ztrápeně a pokračovala.
„Víš, von má všude možně strašnou spoustu známejch, taky jednoho sexuologa, a ten mu dal dva povzbuzováky, aby mu dlouho vydržel stát. No, a ráno si vzal ten druhej. Vzbudil mě kvůli tomu už v šest hodin a všechno se vopakovalo jako tu první noc. Skončili sme vodpoledne, bolí mě celej člověk, a jak si viděl, sotva chodím. Přesto přese všecko se mě to docela líbilo, ale stejně mně musel slíbit, že už to nikdy nepoužije. Chci z toho mít radost a ne se nechat vodrovnat.“
Chopila se sklenice a jako já ji dopila do dna.

„Nedovedu si představit, že bych si něco takovýho vzal já. Nejsem si jistej, že by mě bavilo šukat několik hodin v kuse, mě by to určitě vodrovnalo,“ prohlásil jsem v zamyšlení nad takovouto možností.
„Však von toho má taky plný brejle, nemysli si. Chodí jak podělanej,“ konstatovala Majka se zadostiučiněním, že v tom není sama.
„No, skutečnost je taková, že bych teď z tvýho povídání šukal jak zjednanej. Stojí mně jak Stalinův pomník na Letný a já nevím, kam ho jít zlikvidovat,“ řekl jsem posmutněle a začal se rozhlížet po kavárně.
Byla to úplně podvědomá reakce najít si cíl svých choutek, přestože jsem, také podvědomě, věděl, že k žádné přítomné ženě nezamířím s otázkou, zda-li by si nechtěla hrknout. Asi budu muset jít domů a …Najednou moji pozornost upoutala osaměle sedící dívka.

„Hele, co je to za holku?“ drncnul jsem do sestry.
„Která?“
„Ta baculka co sedí sama, je docela hezká, ne? Znáš ji?“
„Ani moc ne,“ zavrtěla Majka hlavou.
Ne?!?“ nechtělo se mi věřit. „Ty, která víš o kdekom kdeco!?
„No, něco sem zaslechla,“ řekla váhavě.
„A co?“
„Přistěhovala se snad vodněkud z ciziny, ale vodkud, nevím. Loni jí prej umřeli rodiče při nějakým neštěstí, takže je sama. Prej nikde nedělá, ale nezdá se, že by si tím nějak lámala hlavu. Asi hodně zdědila.“
„To vypadá zajímavě,“ podotkl jsem, „kdoví, jestli by si dala říct.“
„Pochybuju. Vypadá nepřístupně a řekla bych, že i tak nějak zapškle,“ zhodnotila Majka můj názor.
„Hm, asi máš pravdu,“ řekl jsem a zaměřil svou pozornost zpátky k sestře.

Objednali jsme si další dvoudecku a tlachali o všem možném, ale stejně to bylo hlavně o sexu. O tom, že si spolu „na doktora“ asi už nezahrajem, a tak dále a tak podobně.
Po více jak hodině jsme se nakonec zvedli k odchodu. Ve dveřích jsem se ale ještě jednou otočil. Baculka pořád seděla na tom samém místě a tvářila se netečně a nepřístupně, jako když jsem ji zahlédl poprvé. Mihlo se mi myslí, jestli při sexu vypadá stejně, jako teď.
Zavřel jsem za sebou dveře a vyšel ven, abych sestru doprovodil domů, za manželem.