Lomnický štít

Počet zobrazení: 3759

Horolezeckou trasou zvanou Jordánka lezli Igor a Milan na Lomnický štít. Bylo už po sezóně, Vysoké Tatry osiřely, takže si to užívali a těšili se na báječný rozhled a klid. Navíc, jak v Tatranské Lomnici zjistili, lanovka byla z technických důvodů uzavřena a cesta návštěvníků končí na Skalnatém plese.

Pak je však zaskočilo počasí. V horách jako jsou Tatry to je hned. Setmělo se, spustil se hustý liják, vítr a hlavně se začalo blýskat. To bylo velmi nebezpečné.
Zrychlili výstup, chvílemi už mezi mraky viděli budovu na vrcholu, když vtom tmu prozářil oslepující záblesk, doprovázený příšerným rachotem, jako když se celá hora řítí dolů.

Igor, který se v té chvíli držel ocelové skoby, vykřikl, pustil se a zmizel za hranou skály. Měli být sice spolu navázáni lanem, ale Igor se na chvíli odpojil, aby si přehmátl chyt, když se to stalo.
Nyní se zřítil někam dolů a Milan mohl jen doufat, že ne až do doliny. Ruce ho brněly od rány bleskem do skalní stěny, ale nemohl nic dělat, než lézt dál nahoru a zalarmovat pomoc. Nedbaje bouřky, pomocí ocelových chytů a řetězů rychle dosáhl vrcholu a vběhl do budovy kde byla hospoda, stanice lanovky a snad i pomoc.

„Haló, je tu někdo? Pomóóc,“ halekal, až do liduprázdné hospody přivolal obsluhu.
Muž se ženou na něj zírali jak na zjevení, než pochopili, že se něco stalo.

Když jim nesouvisle sdělil, o co jde, žena se vrhla k vysílačce a muž se začal oblékat.
„Počkejte, venku je bouřka, tam nemůžete!“ brzdil ho Milan.
„Ako že nie? Búrka už prechádza a ja som záchranár… to je moja povinnosť,“ řekl muž. „Kde sa to stalo?“
„Myslím, že u Suťového komína,“ zauvažoval Milan.
„Viem kde to je,“ vyběhl muž do nečasu.

Žena se zatím spojila se záchranáři v Lomnici a sdělila jim pozici ztracené osoby.
„Štefan vám ide naproti z vrcholu,“ dodala nakonec.
„Rozumiem, konec,“ zachrastila vysílačka a žena se otočila na Milana.
„Som Marika Lapošová,“ představila se.
Milan se též představil, ale pak žena spráskla ruce.
„Rýchlo do sprchy, lebo nastydnete. Požičam vám nějaké suché šaty a toto dám do sušárni.“

Během lahodné horké sprchy Milan zaznamenal, že venku se opět rozehřměly hromy a blesky křižovaly oblohu. Pak si oblékl suché šaty a protože Štefan byl statný horal, Milan v nich vypadal, no… byly mu velké.

Marika opět seděla u vysílačky a tvářila se starostlivě.
„Máte strach?“
„Áno… o Štefana, ostatných i o vášho priatela.“
„Kolik vás tu ještě je?“ rozhlížel se Milan kolem sebe.
„Nikto. Stanice je dočasně mimo provoz a a všeci sú dole,“ pousmála se Marika. „Len my dvaja. Ako správci a záchranáry takých somárov ako vy. V búrke liezť na štít… čo vas to napadlo?!“

Milan chtěl odpovědět, když vysílačka zahlásila.
„Horolezca jsme našli. Je raněný, ale Štefan mu poskytnul prvú pomoc, tak bude v poriadku. Nyní se všeci vracíme na základnu. Štefan už se dnes nahoru nedostane, ale buď pokojná. Prý ťa bozká… a já tiež, he, he,“ ozval se smích ve sluchátku a spojení skončilo.

Marika si vydechla a přinesla na stůl láhev.
„Pálenica Lomnica,“ řekla, nalila sklenky a svoji obrátila celou do sebe.
Milan ji napodobil a myslel, že vybuchne. Tohle byla velmi ostrá pálenka!
Když po delší době přišel k sobě, dopíjela Marika druhou sklenku.
„Já… eee,“ zasípal a žena se usmála a jakoby celá zkrásněla.

Milan ji odhadoval na třicítku. Byla sice ještě mladá, ale vykazovala už jistou zralost. Byla sportovní postavy a vypadala, že ji život v nepohodě nikterak nevadí.
Ale vadil. Při každém záblesku a rachotu hromu sebou polekaně trhla.
„Bojíte se bouřky?“
„Hej. Ak sú zde búrky časté, nezvykla som si. Štefan sa mi smeje, že sme v bezpečí, ale bojím sa, no a čo? Ale já se tu triasem a vy určito máte hlad?“ probudila se v ní hospodyňka a připravila jídlo.
Pak si povídali o všem možném.

„Stě ženatý?“ zajímalo Mariku.
„Jo. Máme tříletého syna. Manželka neleze, takže jí nevadilo, když jsem si s Igorem vyjeli na týden sem. A vy, jak jste se sem dostala?“
„Som z Trnavy a po škole som nastúpila v hotelu Tatran ve Smokovci. Tam robil i Štefan, vydala som sa, až jsme skončili tu na Lomnickom štítě. Sme tu len na rok. Kolem stále stejný luďia, cez den turisti, horolezci, ktorých musítě zachraňovat… a nestálé počasie. Niekedy ani nevylezem z posteľe.“
„Takže si užíváte… promiňte,“ došlo mu, že řekl nevhodný dvojmysl.
„To je v poho. Áno, zo Štefanom normálně šukáme, ako každý iný. Chcela bysom dieťa, pretože pak dostaneme byt v Lomnici, Ždiaru, prostě v civilizácií. Inak nás ako bezdětných stále presúvajú sem a tam.“

Popíjeli láhev vína, když náhle zhaslo světlo. Dodávka proudu byla přerušena.
„Ajajaj, už je to tu zas. Pri búrke sa to stáva. Ale neviem, ako to spraviť. To umí len Štefan. Hovoril o akémsi generátoru…“ říkala Marika a podařilo se jí došátrat se k zápalkám a svíčce. Měla je vždy připravené u barového pultu.

„To nevadí. Půjdu si lehnout. Ukážete mi kam?“ vstal Milan od stolu.
„Máme tu izbu pre turisty. Cenu ani nechtějte vedieť… no, vy to máte zadarmo,“ a zavedla Milana do pokoje s velkým oknem, manželskou postelí a koupelnou. Co víc si přát? Za oknem se sice ženili čerti, ale sklo byla zcela jistě bytelné. Navíc se dalo zakrýt žaluzií, takže se utlumily i blesky.

„Dobrú noc,“ řekla Marika a Milan osaměl. Hupsnul do pelechu, stočil se do klubíčka a usnul jako mimino.

***

O nějakou dobu poději tiše klaply dveře a objevila se Marika. Celá rozechvělá došla k Milanovi a jemně jím zatřásla.
„Prober sa! Prepáč, ale já se sama bojím v tej búrke, možem spať u ťeba?“
Milan se galantně odsunul na druhé lůžko. Kdo by neposkytl lože hezké ženě v noční košilce, že?
„Ďakujem. Ospravedlňujem sa za svoj strach, ale…“
„Pššš, už o tom nebudeme mluvit, ano? Jsem rád že tu jsi,“ usmál se Milan a Marika též roztála v úsměvu.
„Si hodný… eště niečo… ehm… možeš ma držať za ruku?“

Milan jí sevřel ruku. Bylo to příjemné, leč komplikací byla samovolná erekce.
Není divu – vedle ležící mladá žena, dotek její ruky, která se navíc vůbec nedržela uvolněně, ale její prsty si hrály s jeho… Ocas mu tuhnul víc a víc. Co má dělat? A má něco vůbec dělat? Marika už mu víc nenaznačí, on je chlap… ale chce vůbec něco, nebo se opravdu jen bojí? Úplně ho z toho rozbolela hlava.

Otočil se na bok směrem k ní a druhou rukou ji pohladil po rameni.
„Víš, že se mi líbíš?“ zašeptal.
„Aj ty mne,“ odvětila.
„Můžu tě… pobozkať?“ řekl slovensky.
„Musíš!“ zašeptala a pak už se jejich ústa střetly a jazyky jim vyjely proti sobě.

Po dlouhém vášnivém líbání, kdy se přitom vzájemně svlékli, se mu Marika sklonila ke klínu a vsála tvrdý ocas do úst. Laskala ho jazykem, pohrávala si se žaludem i uzdičkou a pak pevně obemkla rty a začala rytmicky sát.
„Oh… bože… ohhh… seš skvělá,“ drmolil Milan blaženě nad jejím uměním a jen jí rukama hladil vlasy.
Marika rytmicky pohybovala hlavou a při nádechu ho rukou svírala u kořene a pomalými tahy honila.
„Nič nerob,“ nabádala ho ke klidu, když na něj usedla a odsedávala na něm podle svých potřeb.
„Máš… ho… hlboko… vo… mně… oooh,“ sténala, když dosedala až na kořen.
Prsa se jí pohupovala, Milan je mnul, dráždil a drtil v dlaních a Marika, rukama zapřená o jeho ramena, si to užívala.

Když změnili polohu, doširoka roztáhla nohy a Milan do ní hned hladce zajel.
„Áááh… ánoo,“ Marika zasténala a zmítala se pod jeho přírazy.
Milan nadšeně prcal ženu, která mu ho krásně svírala poševními svaly a poddávala se jeho divokým přírazům. Tak to měl rád a Marika mu to plně dopřávala. Sama se zalykala rozkoší a měla už několikátý vrchol.

Milan jí během přírazů pochopitelně rozséval polibky i na prsa, taky na krku a u uší byla Marika citlivá a vzdychala slastí, když ji tam líbal. Vůbec si s ní dělal, co chtěl. Otočil ji na bok, zarazil ho do ní zezadu, pozvedl za stehno a Marika jen zasténala a hlasitě křičela na vlnách vrcholné rozkoše.
„Jsi… ozaj… veľký… nešetri ma… oh… oh.“

Milan ji drtivě mrdal prudkými přírazy, zatínal zuby, ale pak už to z něj nezadržitelně šlo. Výstřik semene jí plnil dělohu a on v ní zůstal zaražený, protože ochabnutí nepřicházelo. To se mu stávalo málokdy, v poslední době už vlastně vůbec. Sex s manželkou byl stereotypní, tudíž nezáživný, zato tohle bylo něco!

Marika byla sice už unavená, ale jeho schopnost pokračovat, ji potěšila.
Klekla si a vyšpulila na něj zadek.
„Chcem takto. Možeš i zadok, ale prosím opatrne.“

Milan si ho nechal pokouřit a pak za ní poklekl a po vniknutí hned začal s rytmickými přírazy.
„Ááhhh… oohh,“ vzdychala Marika rozkoší a vnímala, jak ji pevně drží v pase a ona je mu tak vydána napospas. Ano, nadvládu mužů měla ráda.
Když jí opravdu začal prcat zadek, kňučela víc bolestí než rozkoší. Milan neměl žádného obra, ale prostě její rozkošný pevný zadeček nebyl často používám pro tyto účely a trochu víc to holt bolelo. Sevření střev bylo silné, že se tam Milan dlouho nezdržel a znovu j ptáka zarazil do pičky a jel jak namydlenej blesk.
„Ach… ach… oooáááh,“ Marika se sama nabodávala na přirážející ocas a dosáhla orgasmu ve chvíli, kdy se do ní Milan vyprazdňoval.

Tomu už ocas povadl k nepotřebě, padli vedle sebe, přikryli se dekou a bez řečí ihned usnuli.
Venku už dávno bouře přešla a nastala krásná jasná noc.

***

První se probudil Milan. Chvíli si rovnal myšlenky a pak pohlédl na spící Mariku. Odkryl z ní přikrývku a zálibně si prohlížel její tělo a porovnával ho s manželkou. Pak toho zanechal, neboť došel k nepříjemným skutečnostem a tohle byl jen úlet, nic víc.

Odešel na záchod a když se vrátil, Marika se probouzela.
„Dobré ráno,“ sedl si a pohladil ji po hlavě.
„Dobré. Páčilo sa ti to večer?“ špitla a trochu zrudla.
„Moc. Chtěl bych ještě,“ přiznal Milan vzrůstající touhu.

Marika mlčela, ale nechala se líbat a posléze i v klíně vylízat. Byla vyholená a Milan tak slízal každou kapku uvolněných šťáv a následný pronik ocasu byl opět hladký až po kořen.
S Marikou nastala změna. Změnila se v nadrženou divoženku.
„Šukaj ma… tvrdo… ako si to želáš… som tvoja kurva… vystriekaj ma… poriadne… hlboko… chcem to cítiť,“ vyrážela, pánví se vzpínala proti němu a nohama ho objala kolem pasu.
„Anooo… už som… úplne hotová,“ táhle zaječela v orgasmu a až když ji Milan poslušně vystříkal, pustila ho ze svého sevření.
„A teraz idem prichystať raňajky,“ vyskočila z postele a vyběhla z pokoje.

Milan udiveně sledoval její proměnu zase v hospodyňku, dal si sprchu a šel do restaurace. Tam ho čekal kouřící hrnek kafe a obložená bageta se salámem a zeleninou.
„Nechcem, aby sis myslel, že som nejaká kurva, ktorá dá každému na stretnutie. Toto bola nevera, ale dúfam, že to oba prejďeme ako dospelí ludia,“ řekla Marika rozpačitě.
„Ano, jsem stejného názoru,“ souhlasil Milan. „Stalo se to, ale jinak se nestalo nic. Zůstane to jen mezi námi.“
„Ďakujem,“ odměnila ho Marika pusou na tvář a tím mezi nimi intimnosti definitivně skončily.

***

Odpoledne se rozjela lanovka, která nahoru přivezla Štefana a Milana dostala dolů.

Na krásné zážitky se Slovenkou Marikou mu zůstaly jen příjemné vzpomínky, protože když se o několik let později s rodinou dostal na Lomnický štít, manžele Lapošovi už tam nepotkal.

Počet zobrazení: 3759

Autor

4.6 68 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
15 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
dedek.Jeff

Je neuvěřitelné, kam až ve svých příbězích dokáže Shock zabrousit. Od středověkých rytířů až po Lomnický štít. Věřím tomu, že kdyby dostal zadání „ponorka“, dokázal by na toto téma napsat poutavý příběh, plný sexu.
Za povídku Lomnický štít, máš u mě 5 hvězdiček.

dedek.Jeff

Z pozice korektora se musím přiznat, že nedokážu posoudit, jak dalece jsi se se slovenštinou popral. Tak silný na slovenštinu nejsem. Domnívám se, že pokud se najde odborník na tento jazyk, a ty tam budeš mít chybu, určitě se ozve.
Já osobně si myslím, že je to více o příběhu, než o správnosti jazyka.

dedek.Jeff

A už se našel někdo, kdo srazil hodnocení. Byl bych rád, kdyby ten, kdo dává nízký počet hvězdiček, napsal v komentáři proč. Autor by byl určitě zvědavý a příště by se chyb vyvaroval. Nebo to dělá někdo úmyslně, aby zkazil autrovi radost z dobře odvedené práce?

Pallas Athena

Tohle je těžké. Ono i bez komentáře je při trochu větším počtu hodnocení vidět, nakolik se povídka trefuje do většinového vkusu. Komentář je ale samozřejmě lepší, jenže to už pak zase čtenář musí aspoň trochu vystoupit z anonymity, vymyslet nějaký text, aby tam nebylo jen něco ve smyslu „tohle mi prostě nesedlo“ nebo „tato povídka se mi líbila trochu méně než minulá, které jsem nasypal plný počet.“

Gourmet

Z vlastní zkušenosti při hodnocení:
4 nebo 5 * je jen o momentální náladě nebo uměleckém dojmu
3 znamená nic moc, nezaujal nebo něco vadilo
1 nebo 2 je, že se to nelíbí, a to hodně.
Ale už se mi stalo, že jsem se uklepl a ze zamýšlené 5 byla 1. Pak je třeba to vysvětlit v komentáři, pokud si ovšem toho všimněte.

Junior

Ty jedinci co dávají málo hvězdiček nikdy nenapíší proč, je přece jednodušší dát anonymně hvězdičku než napsat co se mu na povídce nelíbí natož aby si sami zkusili takovou povídku napsat.
Harai z toho je vždycky na prášky protože tito jedinci se nacpou na jeho povídku jako první a dají mu jednu hvězdu ať je povídka dobrá nebo špatné.
Jinak povídka je opravdu vynikající. Co ještě Shock nedělal bz mne opravdu zajímalo. Rozsah jeho témat je opravdu široký a musím jen smeknout.

Last edited 22 dní před by Junior
Gerbera

Já jsem spoko, 🙂

Xcech

Dal jsem povidce 4 hvezdy, dal bych 5 za zajimave tema, ale ta slovenstina Shockova ……. Radeji to melo zustat vse v cestine.

Laděk

Netáraj, keď to napíšeš lepšie, môžeš to skúsiť – a ak nie, tak radšej drž zobák a šúchaj nohami …

Xcech

Slusneho chovani ti panbuh nedaroval! Nikoho jsem neurazil, vyslovil jsem svuj nazor a slusne. A potom se divite ze nikdo nechce o povidkach diskutovat! Na co tam mate korektora kdyz pusti povidku s chybama a diskutujici nechate urazet nebo nadavat?

Pallas Athena

Jeff se ale ihned omlouval, že bohužel sám slovenštinu zrevidovat nedokáže, píše to i v jiných podobných případech, jsou tu ostatně i ryze slovenské povídky.
Co se týče cenzury názorů, mohu jen vyjádřit svůj názor. Nevím co je horší, jestli mazat příspěvky nebo je nechat, aby na ně ostatní mohli reagovat. To je těžká volba a mez se nesnadno určuje.

Last edited 21 dní před by Pallas Athena
Pallas Athena

Příště to určitě raději Shock napíše morseovkou 😉

15
0
Would love your thoughts, please comment.x