První a poslední 02

Část druhá.

Tři zákony robotiky:

1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním, nebo druhým zákonem.

Čtvrtý zákon robotiky:

• Robot se musí snažit poskytnout člověku potěšení, pokud to není v rozporu s prvními třemi zákony.

„Paule?“
„Ano, Vivien.“
„Jak to bylo s Patrickem dál?“
„Však víš, další den jsme spolu měli točit.“
„A s tou tmavovlasou dlouhovlasou dívkou, říkal jsi to…“
„Pravda, říkal jsem to minule. Pořád si nemůžu zvyknout, že si všechno pamatuješ.“
„Omlouvám se.“
„Proč se omlouváš?“
„Připadalo mi, že… že se ti to nelíbí. Že si všechno pamatuju.“
„A co s tím uděláš?“
„No, mohla bych se občas tvářit, že nevím, že jsem zapomněla, přeslechla, nerozuměla…“
„Jenže, jak se rozhodnout, kdy to použít, co zapomenout?“
„Nevím, Paule.“
„Ani já ne. Pojď ke mně. Budu pokračovat, jestli chceš.“
„Hmmm… Takhle?“
„Ideální. Tak poslouchej.“

***

Příští den po památném premiérovém večírku jsme se sešli ve studiu. Kim naplánovala první skutečné natáčení s robotem sedmé generace, tentokrát už naostro a se vším všudy. Byla tu i ona nová dívka, nádherná štíhlounká černovláska, kterou jsem včera obdivoval v bazénu. Jmenovala se Carla.

„Ahoj Carlo, jsem Paul. Budeme spolu dnes točit.“
Málem jsem řekl šukat. Už jsem to dřív párkrát nějaké holce řekl, připadalo mi to kdysi vtipné. Kdysi jsem byl blbec. Jenže stejně to byla pravda, ale proč ji vybalit hned v plné nahotě.
„Už se znáš s Patrickem?“
Dívka pokývla hlavou. „Jenom od vidění, včera u bazénu.“
„Patricku, prosím, pojď k nám. Carlo, tohle je Patrick.“
Android se s úsměvem úslužně mírně uklonil a políbil dívku na tváře. Okouzleně se na něj zadívala. Jako zatím všechny dívky, které s ním přišly do styku. A to k němu ani nemuselo dojít.

„Víš, Patricku, Carla bude dnes točit svou první scénu u nás.“
„Ano, viděl jsem vás v bazénu, slečno. Ale na večírku jste nebyla.“ Dívka smutně přikývla.
„Prosím, říkej mi Carlo.“
„Děkuji, slečno. Je to pro mě čest.“
Bohužel jsme nenatáčeli galantní příběhy z devatenáctého století. Robot by se tam skvěle hodil. Teď navíc pohladil jemně dívku po vlasech. Zatetelila se blahem.
„Udělám vše, abyste si natáčení užila.“
Evidentně nečetl scénář. Když došlo na věc, objevily se totiž problémy. Dalo se to čekat.

Kim nás seznámila krátce s plánem, scéna byla velmi prostá, Měli jsme dívku střídavě šukat a pak jí udělat sendvič. A to byl pro androida kámen úrazu. Patrick prohlásil, že při análu může dojít ke zranění. Navíc jsem si uvědomil další potíž. Dívka se bude nejspíš tvářit, že z ocasu v zadku mírně řečeno nemá radost. Tak se to skoro vždycky točilo. Divák si to žádal.

„Jak mám poznat, kdy to dívku opravdu bolí a kdy to jen hraje?“ otázal se naprosto logicky Patrick. Ani to jinak neuměl.
Bylo to těžké, robot samozřejmě nesmí ublížit člověku ani svou nečinností dovolit, aby mu bylo ublíženo. Tvůrci zákonů evidentně nepočítali s tím, že by mohl být robot pornohercem. A provádět anální penetraci. Bylo jasné, že ani prohození rolí nejspíš nepomůže, tedy mezi mnou a Patrickem, dál jsem rozhodně nemínil zabíhat. Pokud by se Patrick rozhodl, že můj ocas působí dívčinu zadečku újmu, asi by jednal… Vlastně nevím, jak by jednal. Mohlo by to pro něj dopadnou dost špatně.

Dívka se do toho sama vložila, vysvětlovala robotovi, že jí to nevadí. Vypadalo, že ho přesvědčila. Fungovalo to skvěle do momentu, kdy mu řekla, že bude hrát bolest. To byl konec. Patrick z toho byl sám překvapený.
„Tohle prostě nejde, nemůžu, zvláštní. Nedokážu rozlišit, co je hrané a co už ne.“
Pravda, měl s tím potíže už včera. Jakmile měl dojem, že se dívce ubližuje, zakročil. Velmi šetrně, ale velmi rozhodně.
Co teď, přitom robotí pyje byly dokonalé. Dokázaly lubrikovat, navíc pružně měnit velikost. Dívky z nich byly absolutně nadšené. Samozřejmě i zákaznice. O ty šlo především.

***

Později jsme se spojili přímo s doktorkou Collinsovou. Dlouho přemýšlela.
„Robot by musel umět číst myšlenky. Ale to neumíme. Bylo by to ale skvělé. Představte si, kdyby dokázal přesně plnit přání. Snad se nám to jednou podaří.“
„No, ale co teď?“ zeptala se rovněž zcela logicky Kim.
Doktorka klepala prsty o stůl.
„Nemůžeme potlačit základní zákony, to je prostě fundament, základ fungování. Jednou jsem se s robotem dívala na vizi, na nějakou starou detektivku. Hned na začátku samozřejmě někoho zastřelili. Robot naprosto nechápal, proč nic nedělám. Ale mám nápad.“

Připravili pro roboty školící program o lidské sexualitě, filmech a dějinách vůbec. Použili hlavně Shakespeara, co si pamatuju. A spoustu vybraných erotických filmů. Vypadalo to slibně, dokud se jeden robot nezeptal: „Ale při sexu můžu někomu ublížit. Jak to poznám?“
Výsledek byl nakonec jednoduchý. Upozornění bylo hned na první stránce manuálu. „Pokud chcete, aby Váš nový robotický společník ihned přerušil činnost, stačí říct DOST!“
Robotům byl na toto slovo naprogramován mozek. Až do tohoto slova považovali vše za hru. Navíc to bylo ještě propojené se všemožnými senzory, které roboti už beztak měli, jen byly ještě vylepšeny. Pokud by tedy člověk byl opravdu ve stavu, kdyby nemohl mluvit, robot to hned poznal.

Kupodivu to fungovalo. Skoro vždycky. V Pleasure jsme problémy už víceméně neměli, rozhodně menší než se živými herci. Jakýsi maďarský producent ale chtěl s roboty točit tvrdé BDSM s bičováním a podobně. Měl štěstí, že první robotický zákon stále platil, jinak by dopadl špatně.

***

Ale tohle všechno nebylo hned, ani zdaleka. Teď jsme se povalovali na posteli s nahou holkou a Patrickem. Kim seděla v rohu a zdánlivě klidně si cosi přehrávala na displeji.
„Patricku, ale jí to opravdu nebolí, ani se jí nic nestane.“
„To není ani zdaleka jisté, Paule“
„Bude ti vadit, když to teď udělám místo tebe?“
„Pokud se jí opravdu nic nestane, tak ne.“ Takovou odpověď jsem mohl čekat.
„Chceš trochu pomoct?“ zeptala se Kim Carly.
„Ne, v pohodě. Za chviličku můžeme.“
Vzala si gel, promazávala si análek a roztahovala ho dvěma prsty.
„Už jsem OK.“
Kim začala točit. Chvíli jsme s Carlou mazlili, pak si přede mě klekla, významně si strčila do zadečku dva prsty, roztáhla si půlky. Pomalinku jsem do ní vnikal, tohle měli diváci rádi. O Kim jsem se nemusel starat, jen jí nevadit.

Zvolna jsem Carle prošukával prdelku, hlouběji a hlouběji, ale opravdu pomalu, nic tvrdého. Zasykla, nebyl jsem si jistý, jestli to hrála nebo ne. Ale spíš ne. Na rameni jsem ucítil ruku. Sakra.
„Pane, tohle nemůžu dovolit, ubližujete té dívce. Říkal jsem vám to.“
No, co teď. Vytáhl jsem ho z Carly ven, tvářila se ustrašeně.
„Zkazila jsem záběr.“
„To nic, hele, řekni mi, tvrdila jsi, že s análem nemáš žádný problém.“
„No…“
„Tak ven s tím.“
„Tak jo, kdybych to nenapsala, asi bych ten kšeft nedostala. Navíc je to za jiné peníze, to je jasný.“

Bylo to jasné, zvláštní praktiky se prostě cenily víc.
„Řekni na rovinu, bolelo tě to?“
„Jo, v tu jednu chvíli jo, ale jen trochu. Víš, točím to vlastně skoro poprvé. A předtím – no, nikdo se neptal.“
„Aha, hmm, no, mohla jsi to říct.“

Tohle se stávalo běžně, prostě sazby za anál byly lákavě. A za dvojitý anál, a ATM… Všechno mělo svou cenu. Hodně dívek neodolalo. No, a pak při točení asi občas litovaly, ale se mnou a s Kim to dopadlo vždycky dobře. Skoro vždycky. A pak si aspoň mohly znovu promyslet, co chtějí a nechtějí točit. Ale většinou to zkusily znovu, občas jsem jim poskytl, jak to říct, privátní lekci. Většinou o ni požádaly samy, jen někdy jsem se nabídl, nezištně, jak jinak.

Šel jsem se umýt, uvažoval jsem, jestli to dneska zabalíme. Vypadalo to špatně, navíc, co s tím Patrickem. Ale kupodivu seděli všichni tři spokojeně na posteli a uvolněně se bavili. Kim věcně prohlásila: „Dnes žádný anál, ale Carla říkala, že nemá problém s deep throatem, zkusíme to. Carla přikývla, mrknul jsem na Patricka, ale ten nijak neprotestoval.

„Patricku, tohle ti nevadí?“
„Neměli bychom jí při tom ublížit. Nemusí to být příjemné, ale… „
„Ale na to se nevztahují zákony.“
„Vlastně vztahují, čtvrtý.“
„Aha, povídej.“
„Je to dodatek pro nás, společníky, ‚robot se musí snažit poskytnout člověku potěšení, pokud to není v rozporu s prvními třemi zákony‘.“
„Musí se snažit? Jinak je to samé jednoduché musí, nesmí…“
„Máte pravdu Paule, také mi to nebylo jasné. Zeptal jsem se doktorky Collinsové.“
„Když nevíš, tak se zeptej, to je správné.“
„Děkuji, pane. Byl to zajímavý rozhovor, doktorka mi vyprávěla, že tam bylo původně jen ‚musí‘, ale nefungovalo to.“
„Zajímavé, proč?“
„Je těžké někomu působit potěšení, když nevíte, co člověk opravdu chce. Neumíme číst myšlenky. Takže se jen snažím.“
„To jsme na tom stejně, Patricku,“ plácl jsem ho po zádech.
Zvláštně se na mě podíval. „Děkuji, pane. Je to pro mě čest.“
„Nemůžeš mi říkat Paule?“
„Neměl bych.“
Aha, takže jinak. „Dobrá, od teď mi říkej Paule.“
„Je to pro mě čest… Paule.“
„I pro mě, Patricku. A jak je to tedy s tím tvým ocasem v Carlině krku?“
„Pokud se to provede opatrně, nehrozí jí nebezpečí. A Carla mi teď vysvětlila, že jí tato praktika působí opravdové potěšení.“
Mrknul jsem na Carlu, zadržovala smích. Hodná holka. Začínal jsem ji mít docela rád.
„Fakt ti to nevadí? Bude to asi docela tvrdé a nemůžeme často přerušovat záběr.“
Zavrtěla hlavou. „Tohle ani ne, už jsem to dělala párkrát na castingu.“
„A z kundičky do pusy?“
„Hmm, pořád lepší, než do prdelky.“
„OK, tak jdeme na to.“

Domluvili jsme s Kim novu scénu, Carla ožila, sama měla pár výborných nápadů. Patrick nás jen pozoroval, bylo vidět, že tohle sice není jeho parketa, ale že ho to opravdu zajímá.
„Takže to bude taková erotická hra?“
„Jak to myslíš?“
„Znám to z filmů. Je to zajímavé. Líbí se mi to.“
„Překvapuješ mě.“

Oblékli jsme se, hrál jsem šéfa, Carla mou společnici Carlu, nechtěli jsme to komplikovat. Kim ji našla pěkný kompletní kostýmek, se vším všudy, nasadila jí i brýle. Carla se dlouho pozorovala se zalíbením v zrcadle. Patrick hrál našeho důležitého partnera. Nasadili jsme mu pro změnu jakési módní zrcadlovky, vypadalo to skvěle. Šli jsme do vedlejší místnosti, byl tam stůl, pár židlí, to stačilo.

Hráli jsme obchodní jednání, nebyl čas na přípravu, nějak jsem improvizoval, Carla se měla jen dívat do papírů a Patrick po ní pokukovat. Šlo to výborně.
„Nemám si tím problém,“ poznamenal arogantně Patrick, „ale chtěl bych jistý dodatek nad rámec smlouvy. Takový bonus.“
„Povídejte.“
Ukázal na Carlu. „Chtěl bych mít sex tady s vaší pohlednou kolegyní.“
Ach jo. Mít sex, no, budeme ho muset ještě něco naučit.
„Vy mi tu říkáte, že chcete, aby vám moje partnerka podržela?“
Patrick důležitě přikývl.

Carla se tvářila správně šokovaně. Vypadala velmi hezky, „Postav se, Carlo.“
Tvářila se rozpačitě a vystrašeně. Skvělé.
„Dělej!“
Carla se pomalu postavila, přišel jsem k ní.
„Uděláš, co po tobě bude náš partner chtít. Chápeš to.“
Bojácně přikývla. Hrála to opravdu dobře.

Postavil jsem se za ní, pomalu jí rozepnul a svlékl sako. Vzal jsem do dlaně prsa, trošku je zmáčkl.
„Všechno, co bude chtít.“
Patrick se povýšeně usmál.
„Teď půjdeš a vykouříš ho. Vlastně ale vůbec nevím, co bude chtít. Ale prostě to uděláš! Možná bude chtít jen vykouřit, možná tě omrdá, možná ti to udělá do zadku. Cokoliv, co si vymyslí.“
„Ne, to nemůžu!“
Abychom to zase nepřehnali, ale Patrick byl zatím v pohodě. Asi nehrála dost přesvědčivě. Naštěstí.
Začal jsem jí pomalinku rozepínat halenku, naoko se bránila. Nerozepnul jsem ji úplně, jen asi do poloviny.

„Svlékněte si sukni,“ řekl Patrick lhostejně. Zatraceně, zase to jeho vykání. Ale… Vlastně to nevyznělo špatně. Vůbec ne.
Carla zaváhala.
„Slyšela jsi? Sukni!“
Zase jsem jí zmáčkl prsa. Ale dával jsem si pozor.

Pomalu si rozepnula zip na boku a zvolna si stáhla sukni, vrtěla boky. Zůstala v napůl rozepnuté halence, punčochách s podvazky a spodním prádle. Vypadala velmi hezky. Navíc se snažila zahalit rukama.
Vzal jsem Carlu za ruce a stáhl je za záda. Kroutila se. Podíval jsem se na Patricka. Pořád měl na obličeji svůj arogantní výraz.
„Ukažte mi prsa!“
Carla s sebou zacukala, Patrick se dál usmíval. Rozepnul si kalhoty. Carla se na něj zděšeně podívala.
Držel jsem jí jednou rukou ruce a druhou sáhl do rozepnuté halenky. Vjel jsem dlaní do podprsenky, trochu pomnul levé ňadro a pak z něj stáhl košíček. Přehodil jsem si ruce a zopakoval totéž s pravým. Carla teď měla shrnutou podprsenku pod ňadry.
„Svlékněte si halenku, ale sama.“
Pustil jsem jí ruce. Zkoušela se zahalit. Pleskl jsem jí trochu přes zadeček, jindy by to bylo víc, ale nechtěl jsem riskovat.
„Tu halenku.“

Pomalu a vyděšeně se rozepínala, knoflíček po knoflíčku. Konečně si pomalu nechala sklouznout halenku z ramen. Ňadra si zakrývala dlaněmi. Chtěl jsem jí ruce odtáhnout.
„Ne, musí to udělat sama. Nechte ji.“
Carla se dívala na Patricka, stále si zakrývala ňadra. Trochu rychleji dýchala, zajímavé… Rozepnul jsem podprsenku.
Upřeně se dívala na robota. Spustila volně ruce. Bradavky jí trčely, dýchala zase o něco rychleji.
„Drážděte si prsa.“
Začala se dlaněmi hladit, naslinila si prsty a kroužila kolem bradavek.
„Pojďte ke mně.“

Carla pomalu přišla k Patrickovi, stála před ním, pěkná ňadra odhalená. Začal ji sám hladit, trochu zvláštně je ohmatával, bral bradavky mezi prsty. Mrknul jsem nenápadně po Kim. Ale ta byla spokojená, nemuseli jsme přerušovat záběr. Používala tři zdánlivě neviditelné na dálku ovládané kamery. Jejich cena byla nechutná. Po zvláště vydařeném večírku nám ale obchodní zástupce poskytl velkou slevu. Nedivil jsem se, jeho klacek byl v jednu chvíli až po koule zaražený v zadku nádherné Japonky a druhá mu masírovala prostatu. Inu, občas je dobré mít přehled, jaké mají obchodní partneři libůstky.

Patrick ukázal na svoje rozepnuté kalhoty. Carla se opět zatvářila zděšeně.
„Dejte si můj úd do pusy.“ Jo, ten slovník budeme muset vylepšit.
Zavrtěla hlavou. Postavil se, položil dívce ruce na ramena a přinutil ji pokleknout. No, přinutil… Vyndal si z kalhot ocas, kupodivu nebyl tvrdý, ale oni s tím mohli dělat, co bylo potřeba. Tohle bylo teď dobré.

Carla se na mě vyplašeně obrátila, jen jsem pokrčil rameny. Začala ho dlaní trochu hladit, štítivě, s odporem.
„Pokračujte. Do pusy.“

Hladila mu ocas, začal se trochu zvětšovat, přesně, jak Patrick chtěl. Dokázali s ním, co chtěli, měnit tloušťku, délku, tvar. Nikdy by mě nenapadlo, že budu někdy něco závidět robotovi.
„Slyšela jste mě?“
Zoufale se na něj podívala, držela ocas v prstech a s nechutí si špičku zasunula mezi rty.  Patrick ji začal malinko šukat, Carla se tvářila správně zhnuseně. Robotův klacek tvrdl. Patrick byl chytrý, zvolil tvar ‚krátký, ale tlustý‘. Carla měla co dělat, aby jí klacek nenatrhl koutky. Aspoň se tak tedy tvářila.

„Dejte si ho do pusy celý.“
Carla se pomalu snažila ocas polknout. Ve skutečnosti to nebylo tak dramatické, robot ocas zase zkrátil. Tedy možná, určitě by to dokázal. Ale nevypadalo to tak. Carla se držela opěradel židle a zvolna se snažila celý tlustý orgán zastrčit do pusy. Ještě kousek chyběl.
„Dělejte, musíte mi olíznout koule!“
Kde k tomuhle Patrick přišel? Musím se ho pak zeptat.

Carla se snažila. Nadechla se a centimetr po centimetru polykala androidovo péro. Povedlo se jí to, z oči jí vytryskly slzy, z pusy kapaly sliny na šourek. Nějak vystrčila jazyk a olízla ho. Patrick z ní klacek vytáhl, z dívky vystřelil proud slin. Pokud to hrála, tak skvěle. Přesně tohle diváci chtěli vidět.

Android se rozvalil a jen významně ukázal na svoje oslintané koule. Carla mu je začala lízat a čistit.
Přišel jsem k nim, zase jsem dívce držel ruce za zády.
„Postav se a roztáhni nohy!“
Poslušně to udělala.
Začal jsem jí zezadu hladit přes kalhotky. Měla je celé promáčené, podivné, opravdu se jí to všechno až tak líbilo? Teď se kroutila vzrušením, snažila se dát nohy k sobě, ale stlačil jsem ji do předklonu, zase měla v puse Patrickův ocas. Párkrát jsem ji zlehka plesknul, pak jsem dál hladil kundičku, Patrick Carlu šukal do pusy, decentně, ale vypadalo to pěkně.

Mrkl jsem na Patricka a zarazili jsme. Dívka se postavila, nohy poslušně od sebe.
Patrick se na ní významně podíval přes brýle, brnkl jí prstem o kraj kalhotek.
„Víte, co máte dělat?“
Carla přikývla.
„Co máte dělat?“
„Mám si svléknout kalhotky.“
„Tak. A dál?“
„Ukážu vám svou kundičku.“
„A dál?“
„Budu si to sama dělat.“
„A dál?“
„Nevím. Uděláte mi to?“
„Jinými slovy?“
„Omrdáte mě?“
„Tak. Do toho, a nespěchejte. A otočte se, chci to vidět zezadu.“ Prasácký robot. Ale měl vkus, to se musí nechat.

Carla se otočila, vzal jsem jí obličej do dlaní a plivl na ni. Tvářila se ublíženě, ale potřeboval jsem, aby si Kim přemístila kamery a nechtěl jsem přerušovat scénu. Na Kim jsem neviděl, ale Carla pomalu pokorně přikývla. Fakt šikovná holka. Můžeme dál.
Otočil jsem si židli od stolu a posadil se. Carla si pomalinku stahovala kalhotky a ohýbala se. Odkopla je stranou a chtěla se narovnat.
„Zůstaňte ohnutá, a víte, co máte dělat.“
Rozepnul jsem si kalhoty a vytáhl klacek. „Abys sis dala příště pozor.“
Šokovaně se na mě podívala, jen jsem jí ukázal, co se od ní čeká. Chytla se za opěrky mojí židle a poslušně polykala ocas, neuměl jsem s ním žádné triky, musela si to odmakat. Zatahal jsem ji za vlasy.
„Takhle stačí, zbytek si nech pro něj.“
Už mě jen sjížděla, rozkročila se, boky nahoře. Patrick jí hladil zadek.
„Držet se nemusíš, pěkně se mu ukaž.“
Pustila se, ohon stále v puse, roztáhla si dlaněmi půlky. Patrick pochvalně zamručel. Začala se sama hladit, projížděla si dvěma prsty štěrbinku, pomalu do sebe zasunula dva prsty a začala se šukat. Rozpalovalo ji to. Ne, že bych to Carle nepřál, ale nejdřív práce, pak zábava. Přimáčkl jsem si její hlavu zase do klína.

V téhle pozici by dlouho nevydržela, už teď se jí chvěly nohy. Vzal jsem dívku za ramena a díval jsem se jí do tváře. Opravdu byla vzrušená, pořád se projížděla prsty.
„To stačilo,“ ozval se Patrick, „co s vámi bude dál?“
„Teď mě… omrdáte,“ hlesla Carla.
„Tam jsme už byli, chci slyšet víc.“

Carla na mě bezradně pohlédla, chytil jsem ji, otočil a začal jí dlaní dráždit mezi nohama. Kroutila se.
„Nechápeš? Řekneš přesně, co ti udělá.“
Carla pořád vrtěla hlavou.
Vzal jsem ji a položil zády na stůl, šířka byla tak akorát.
Trochu času pro kamery… Klekl jsem si ke Carle, vzal její obličej do dlaní a zaklonil jí hlavu.
„Teď budeš poslouchat, uděláš všechno, co bude náš partner chtít. Otevři pusu.“
Tušila, co ji čeká. Strčil jsem jí pomalu do úst dva prsty, trochu se prohnula v zádech. Patrick přišel k nám, mezitím se svlékl. Ukázal Carle svůj tvrdý úd, vytřeštila oči. Byl teď opravdu nečekaně dlouhý.
„Budu vás mrdat do pusy, jak budu chtít. Nezkoušejte se bránit.
Dívka zavrtěla hlavou.
„Jestli budete hodná, bude vás váš partner šukat. Ale nejdřív to udělám sám. Držte si kolena a nepouštějte.“
„Jestli si pustíš ta kolena, omrdáme tě oba do zadku, možná najednou,“ doplnil jsem pro pořádek.
Zavrtěla vystrašeně hlavou. Asi to ani moc nehrála, přitáhla si nohy k tělu.

Patrick jí prsty roztáhl štěrbinku a prohlížel si ji. Pak o ni několikrát klepl tvrdým ocasem. Malinko Carlu posunul a vnikl do ní. Carla zanaříkala, naštěstí jasně jen hraně. Zase jsem jí držel obličej, dívala se mi vystrašeně do očí. Patrick ji začal zvolna šukat, hladce do dívky zajížděl. Variabilní rozměry, lubrikace. Možná by to teď ani nepotřeboval.
Vytáhl lesklý ocas, stál mu vpravdě bohatýrsky. Prohodili jsme si strany. Zajel jsem Carly a lehce jí projížděl kundičku, spíš jsem sledoval, co se děje na druhé straně. Dívka poslušně zaklonila hlavu, Patrick ji ještě podržel dlaněmi a vsunul do úst ocas. Opravdu nevím, jestli použil ten svůj robotí trik s délkou, podle všeho ale ne. Dívka se prohnula, málem pustila kolena. Začal Carlu pomalu šukat do pusy, velmi opatrně, ale vypadalo to výborně.
Dívce stékal po tváři hustý proud slin. Robot vytáhl ocas, Carla si trochu vydechla, ale jen na chvíli. Zase musela ocas spolknout. Za chvíli jsme se prohodili, byl jsem hodně opatrný, ale tvářil jsem se, že dívku brutálně mrdám do úst. To jsem se naučil, už kdysi dávno. A Kim už dávno věděla, jak to správně natočit.

Nevím, kolikrát jsme se prohodili, Carla pokaždé zakňučela zklamáním, když jeden z nás opustil její roztouženou studánku. Kim na nás mrkla, stačilo.

Stáhl jsem Carlu ze stolu, klekla si, poslušně si držela ruce za zády. Byl jsem první, ostatně Patrick si mohl vše načasovat podle libosti. Dívka schytala mou dávku do úst, něco do obličeje. Poslušně všechno spolykala. Patrick jí ještě chviličku šukal do pusy, ejakuloval Carle mezi rty. Otevřela ještě ústa, aby kamera natočila plnou pusu „spermatu“. Pak vše spolkla, překvapením se jí rozšířily oči. Naštěstí to vypadalo jako šok.

Poslední záběr. Nahý Patrick slavnostně podepsal smlouvu. Stáli jsme vedle něj, Carla s tváří pokrytou slinami a spermatem.

Pak se ale Patrick otočil na Carlu.
„Ještě poslední smluvní bonus. Nerad nechávám práci nedokončenou.“
Carla se na něj nechápavě podívala, což by jen dobře. Patrickovi opět trčel mezi nohama pořádný klacek. Roboti…

Patrick Carlu něžně otočil a opřel o stůl. Pochopila, roztáhla nohy a zavrtěla se. Robot ji začal zezadu šukat. Měnil tempo a úhly. Dívce se začaly chvět nohy, jedním kolenem se opřela o desku. To vypadalo na kameře vždycky dobře.  Ale pak už evidentně na filmování nemyslela. Robot ji pomalu přiváděl do stavu naprosté sexuální agónie. To už se se chvěla úplně celá, nahlas vzlykala nehranou rozkoší. Měl jsem co dělat, abych zůstal sedět na židli a tvářil se absolutně lhostejně, jen jsem si pročítal smlouvu.
Dívka roztáhla ruce a prsty přejížděla po hladké desce. Naštěstí to neskřípalo. Boky se jí roztřásly, sténala, obličej opřený o stůl. Robot se do ní znovu vystříkal. Carla hluboce vydechovala.

Sprchovali jsme se, spíš tedy očišťovali v hygienickém boxu. Patrick byl hotový hned, oblékl si šortky a spokojeně seděl na pohovce. Posadil jsem se k němu a pleskl ho přes nahé rameno.
„Skvělé, vyšlo to výborně, Kim úplně zářila.“
„Děkuji, bylo to zajímavé.“
„Hmm, řekni mi, co ten konec, to nebylo ve scénáři.“
„Ne, Paule. Ale měl jsem dojem, že penetrace do krku nepřinesla Carle žádoucí rozkoš, i když na začátku tvrdila opak. Nechtěl jsem…“
„Ponechat čtvrtý zákon nenaplněný.“
„Výborně řečeno, Paule.“
„Zdálo se, že si to Carla nakonec užila.“
Patrick přikývl. „Carla byla skvělá. Naštěstí mě napadlo použít i feromony a podprahový hlas.“
„Ech… Cože?“
„Jak jsem říkal, roboti společníci se musí snažit poskytnout člověku potěšení.“

Vzal jsem Carlu na večeři. Už zase vypadala k světu. Tohle mě vždycky fascinovalo, tenhle přerod často brutálně ošukané nebo jinak použité pornoherečky pokryté všemožnými sekrety v normální holku nebo ženu. Často se venku ani nelíčily, aby je nepoznávali. Carla ale vypadala i tak velmi hezky.

„Byla jsi výborná, Kim měla radost.“
Carla se pousmála.
„No, po tom začátku…“
„Zatím jsi nehrála v pornu?“
„Jak jsem říkala, dělala jsem jen pár castingů. To bylo dost… Drsné. Ale potřebuju prachy.“
Asi čekala, že se jí zeptám, na co je potřebuje. Ale to jsem nikdy nedělal. Nemohl jsem k partnerkám cítit lítost, pak to v práci nefunguje.
„A předtím?“
„Pár malých seriálů, úplně vedlejší role, sotva minuty. Chtěla jsem být herečka, asi jako všechny tady, ale nevyšlo to. Znáš to, kamarádka kamarádky, zastřelená dívka, pak znásilněná dívka, nahá dívka, dívka ve sprše. Nahá samozřejmě. A… A to bylo všechno.“
„Mrzí mě to, opravdu. Dneska bylo vidět, že umíš hrát.“
„No, jenže já to víceméně ani nehrála. Patrick mě nějak dokázal dostat do nálady, nechápu, dokonce mi ani tak nevadilo, když jsem ho měla v krku. I když to je vždycky hnusný.“
„Je mi to líto, ale co máme dělat. Na klasický sex by se nikdo nedíval. Občas nějaké čistě erotické video natočíme, ale úspěšnost je mizivá.“
„Já vím, s tím jsem počítala. Ale dneska to šlo, byli jste na mě hodní.“
„No, já úplně ne, ale potřeboval jsem získat čas. Promiň.“
„Jak jsi na mě plivnul? No jo, ale došlo mi to. Budu si muset zvyknout.“
„Tohle neříkej, nebo se ve mně probudí cosi dávno ztraceného. Svědomí tomu myslím někdo říká. Hele, řekni mi raději, nechci tedy vyzvídat, ale co ten konec, vypadalo to…“
„No, řeknu ti, za to bych měla platit já studiu. Nikdy jsem nic takového nezažila, fakt ne.“
„A… z čistě profesionálního hlediska… Jak to Patrick dělal?“
„Vůbec nevím, podle mě to bylo nějaké dráždění géčka, k tomu asi vibrace… Hele, jak tady vlastně zůstane dlouho?“
„To je dobrá otázka. Vůbec nevím. Pokud si ho někdo koupí, odejde hned. Tak to chodí.“
„To mě mrzí, byl skvělý. Ty tedy taky.“
„No jo, robot se musí snažit poskytnout člověku potěšení, pokud to není v rozporu s prvními třemi zákony. Což o mě už dávno neplatí. Zvláštní. Evidentně si navíc roboti dokážou dokonale zařídit, aby si partner užíval i méně obvyklé praktiky. Geniální. To taky nedokážu. Jen se snažím, aby to partnerka ve zdraví přežila.“
Carla se usmívala, moc hezky.

„Hele, nechci vyzvídat, fakt ne. Ale když se ti udělal Patrick do pusy, tvářila ses, jak to říct, zvláštně.“
Uchichtla se. „Jasně, musela jsem to už párkrát spolykat. Bez toho to nejde, ale není to pro mě nic moc. Ale tohle… To prostě bylo něco úplně jiného. Blbě se to popisuje, netáhlo se to, nebylo to hnusný, skvěle to chutnalo. Fakt se to nedá popsat, mohla bych ho kouřit pořád.“
Tohle jsem opravdu přesně potřeboval slyšet. Naštěstí se Carla už zase tvářila spíš starostlivě.
„Paule, myslíš, že se na tohle video vůbec někdo podívá?“
„Uvidíme, ale je to slibné.“

Slibné bylo slabé slovo. Asi jako kdybych o Patrickovu nádobíčku poznamenal, že je docela funkční.
Bylo to vůbec první video s robotem sedmé generace, nikdo ještě žádné jiné neviděl.
John využil pár trollů, aby rozpoutali šeptandu:
„Pleasure prý už něco chystají s r-sedmičkami.“
„Mám známého u Pleasure, viděl nějaké nové video s r-sedmičkou, prý je to něco úplně nového. Úplná bomba. Nenech si to ujít.“

Neváhal ani využít služeb jednoho kazatele, který měl kromě patetických a ohnivých projevů i velkou zálibu v prdelkách krásných blonďatých dívek. S tím se kupodivu nechlubil. Teď ohnivě a zapáleně kázal, že se hříšné brány studia Pleasure opět otevírají, aby se pokusily svést nebohé diváky jakousi novou bezbožností dokonce s umělými bytostmi nové generace. Varoval všechny a každého zvlášť, aby o tato videa ani okem nezavadili.
Fungovalo to skvěle. Video chtěl vidět naprosto každý. Carla mi nadšeně vyprávěla, kolik lidí se snaží najít nějaké její další scény. Natočila dříve ale jen dva nebo tři castingy u pokoutních studií. Ta si teď musela trhat vlasy, když si uvědomila, že je před pár dny jistě jen úplně náhodou prodala studiu Pleasure za poměrně velkorysou cenu. Jedni piráti se přesto pokusili jeden casting uveřejnit, ale byl to velmi špatný nápad. John dokázal být kupodivu velmi nepříjemný a vynalézavý. O tom studiu už nikdo neslyšel. Nejspíš ani o těch lidech. Občas je lepší všechno nevědět. Nebo se aspoň tak tvářit.

Patrick u nás bohužel příliš dlouho nepobyl, asi po třech měsících si ho koupila jedna bohatá klientka, viděla ho ve videích. Vyzvedla si ho přímo ve studiu, velmi udržovaná afektovaná panička s umělou tváří podle poslední módy. Dívky ze studia jeho odchod obrečely.  Měl jsem Patricka taky rád, dobře se s ním pracovalo. Představil jsem si, jak panička leží na zádech, má celý robotí ocas v puse a tečou z ní sliny. A ještě si to náramně užívá. To mi aspoň trochu zvedlo náladu.

Carla odešla o pár dnů nebo týdnů později, nevím přesně. Už zvládala všechno, byla skvělá. Ale chtěla víc peněz. O moc víc peněz, než jí John nabídl. Přešla do polostínu k Shadow Zone. Nenechala si to rozmluvit, měl jsem tu holku opravdu rád.

***

Od Johna jsem odešel ke Kim, byla ve svém pokoji, kromě všemožné videotechniky tady byla jen pěkná pohovka. Šéfka měla na sobě župánek, seděla se zkříženýma nohama a ladila cosi na dálkovém ovládání kamer.
„Paule? Je mi to líto.“
„Co ti na to mám říct. Bylo jasné, že tohle jednou skončí. Ale bude se mi stýskat.“
„Nabídl ti John tu další spolupráci?“
Přikývl jsem.
„Jasně, bylo by to zajímavé, ale dám si asi chvilku pauzu, možná začnu dělat něco úplně jiného mimo obor.“
„Hmm, máš už nějaký nápad?“
„Vůbec.“
„Něco bych měla, mám kontakt u Sexual Robots, mohl bys s nimi promluvit, někoho jako tebe shánějí.“
„Někoho jako mě? Zajímavé. Co by to bylo za práci?“
„Nevím, to mi neřekli. Tady máš kontakt. Podala mi malý křišťálový štítek.“
„Joanna Simmsová, technický vývoj robotické inteligence. Vůbec neznám.“
„Já taky ne, ale je to přímo od doktorky Collinsové. Sakra, to jsem neměla říkat. Neprozraď mě.“

„Neboj, moc dík. Jsem zvědavý, mám ty roboty nějak rád. Tedy zdaleka ne tak, jako holky. Ty je přímo milují.“
Kim se usmála.
„Už si představuju, jak jim budeš přednášet o análním sexu možná i s praktickou ukázkou, v sále bude spousta robotů, budou se na tebe vážně dívat a uvažovat, jestli je to opravdu tak prosté, jak jim tvrdíš.“
„Jo, krásná představa. Ale stejně, je legrace, jak je každý jiný.“
„Jak to říkala doktorka? Neurčitost zrání pozitronové matrice, tak nějak.“
„No, asi. Je to zvláštní, s každým se pracuje malinko jinak. Nejraději jsem měl hned toho prvního, Patricka. Pamatuješ na naši první scénu? S Carlou?“

Kim se smutně usmála. Přejela prstem po virtuálním ovládání. Objevil se obraz s charakteristickým logem Shadow Zone.

Carla ležela přivázaná na břiše na jakési koze, jeden tlusťoch v kukle jí bičoval záda. Druhý ji držel za vlasy a močil do úst. Dívka všechno poslušně polykala. Prachy jsou důležité, ale divím se, že na tohle měla žaludek.
„Chudák holka.“
„Promiň, neměla jsem ti to pouštět. Nechala se nejdřív naskenovat pro Kings, pak už neměla jinou šanci. Mám tady dokonce někde, co s jejím skenem natáčeli. Ale to nechtěj vidět.“
„Opravdu nechci, měl jsem Carlu rád, byla to fajn holka, snad tedy ještě je. Taky po Patrickovi se mi kupodivu stýská, i když mě vlastně připravil o práci. Rychle se učil, měl zvláštní smysl pro humor. Točilo se s ním skvěle, navíc člověk nikdy nevěděl, s čím přijde.“

Přemýšlel jsem, raději jsem zavřel oči, abych neviděl, co teď s Carlou na videu dělají. Kim na mě mrkla a vypnula video.
„Nechápu to, byla skoro naše první hvězda, měla dost scén, podle Johna i prvotřídní sledovanost. Nevím, proč odešla. A proč dělá tohle.“
„Spíš dělala, nevím, není to úplně nové video.“
„Divné.“
„Tak, ale asi s tím nic neuděláme. Bohužel dívky přicházejí a odcházejí.“
„Ale ty zůstáváš.“

Kim si svlékla župan a přitulila se ke mně. Mávla prsty a pustila naše první video, které jsme s robotem natočili, to z večírku. Ale plnou nesestříhanou verzi. Nebo spíše velmi speciální režisérský sestřih.

Pak jsme se milovali. Klasická, běžná, dokonce něžná erotická scéna. Nikoho by nezajímala.

***

„Paule?“
„Ano, Vivien.“
„To je zvláštní příběh. Nevěděla jsem, že jsi měl rád Kim. Tedy, že jsi s ní něco měl.“
„Už v tom prvním vyprávění jsem naznačoval.“
„Já vím, myslela jsem, že se ti jen líbila.“
„Jo, to bylo úplně na začátku, tehdy se mi ‚jen‘ líbila. Pak to trochu pokročilo.“
„Divné.“
„Pročpak?“
„Spal jsi s manželkou svého šéfa a svou šéfovou.“
„Ale oni spolu už asi nespali. Nevím určitě. Kim mi to neříkala a John teprve ne. Jen trochu naznačili. O tomhle nikdo moc nemluví.“
„Věděl o tom John?“
„Určitě. Doufám. Vlastně nevím, vždycky jsem myslel, že ví. Tedy na začátku, pak už to bylo tak nějak veřejné.“
Dlouho bylo ticho. Úplně jsem slyšel, jak ve Vivieniny krásně hlavě pracují pozitrony na plný výkon, nebo co tam vlastně měla.

„Vivien? Teď mě napadlo…“
„Asi vím, na co se chceš zeptat.“
„Můžeš mít sex se ženatým mužem, i když víš, že je ženatý a manželka o tom neví?“
„Dokud o tom neví, asi ano. Ale je to těžké.“
„A kdyby o tom věděla a byla by proti?“
„Já…. Vůbec nevím. Prosím, nechci na to myslet.“
Možná hloupá zvědavost. Ale… Byla to součást testu. Nepříjemná součást. Jako když natáčíte anál s dívkou a víte, že to opravdu nemá ráda. Ale musí to natočit. A vy taky.

„Promiň, Vivien.“
„Nemůžu na to myslet, mám dojem, že mi praskne hlava. Opravdu to s Carlou a Patrickem takhle jednoduše skončilo? To je zvláštní, postavy se ve vyprávěních většinou vracejí.“
 „No, nic o nich nevím. Ale chtěl bych, aspoň o Patrickovi. U Carly… Mám strach, co s ní je. Nechci na to myslet.“
„Tohle jsem před chvílí řekla taky.“
„Tak to vidíš. Jenom s tím asi nemám takové problémy, prostě na to zapomenu, nemyslím na to. To asi neumíš.“
„Naopak, to je základ mého fungování. Umět se odblokovat.“
„Řekl bych asi ‚prostě žít dál‘.“
„Jo, to je přesné, i když u mě… Vyprávěj mi, Carlu jsi měl rád, Kim asi víc. Jinak už nikoho?“
„Jsi zvědavá, ale to jsem věděl. Ale… hmm… ještě podle mě vůbec nevíš, jak jsem se dostal k Sexual Robots a k tobě.“
„Nevím, jen něco málo. Co jsi dnes naznačil.“
„A chceš to vědět?“
„Určitě, ale…“
„Hmm……?“
„Ale až příště.“