Mezi pátkem a sobotou

Její kalhotky mě tlačily v kapse saka. Tedy spíš dráždily. Trochu kompulzivně jsem za nima bloudil dlaní do kapsy a hrál si s krajkou. Trofej. Připomínka, že zatímco se proplétáme ulicemi plnými turistů, pokřikujících skupinek a nočních zevlů, její klín zakrývají jen proužkované šaty se sukní po kolena. Navenek civilní a vlastně cudná. Ale v soukromé vrstvě, jenom pro mě, svádivá a trochu nemravná.
V tomhle rozpoložení byla ostatně celý večer. Sama začala s tím, že v takovém horku by nejraději chodila naostro. Ale až moje hecování a loudění ji přimělo si přímo u baru kalhotky stáhnout a dát mi je do ruky. Klišé, ale nešlo odolat. V pološeru, v zákrytu barové stoličky, ale přesto. Provokativní. Vzrušující. Odměna. Příslib.

Krátce na to jsme se od ostatních utrhli. Ne, že by nebyla zábava. Koncert, přátelé, popíjení. Opilí dost, ne moc. Ale společnosti už jsme se nasytili, měli jsme náladu na sebe.
Procházka skrze noční město se zdála jako perfektní způsob, jak večer zakončit. Užít si vzájemnost a přitom nezabít rozjetý večer. Spát jsme nechtěli a vzhledem k tomu, co jsme měli v sobě, ještě pár hodin ani nemohli.

Tak jsme si proráželi cestu tím zahoustlým obsahem ulic na pomezí pátku a soboty, kdy člověk v podstatě míjí jen různě intenzivní projevy několika jednoduchých potřeb. Shodit z ramen stres z všednosti, pozměnit stav vědomí, utužit sociální vazby, seznámit se nebo si rovnou zašukat.

 A tak tu byla pořvávající banda mladíků – evidentně na roadtripu za levným chlastem do střední Evropy, přisátá a do sebe propletená dvojice, ubrečená puberťačka s rozmazanýma očima, plnoštíhlá blondýna si před barem stáhla výstřih a za výskání kamarádek a pokřiku kamarádů odhalila velká prsa, hlasitě se hádající pár – asi na piku – kterému jsme se raději vyhnuli po bezpečném perimetru, dva postarší chlápci v dobrém obleku, kteří si za zadek vedli slečny sotva polovičního věku, městský policajt prudící spícího bezdomovce, dva mladí kluci seděli na lavičce a drželi se za ruce, někdo v kostýmu – asi rozlučka se svobodou, obtloustlý taxikář nabízel mojí S., že ji odveze zadarmo (jasně… kreténe), pár líbající se do poslední chvíle ve dveřích noční tramvaje, dveře se zavřely, kluk koukal za tramvají, o kousek dál někomu upadl lahváč a roztříštil se o chodník.

Proplétali jsme se tím a současně jsme to dotvářeli. Oba veselí a odbrždění. Rozhovor o všem možném nám čím dál častěji zatáčel k sexu.
Už v tu chvíli jsem z nás obou vnímal nutkání zažít zase něco mimo běžný kategorie. Za poslední rok a půl jsme se v tomhle hodně posunuli. Průzkum bojem. Zatím párkrát trojka, tak i tak, nesmělý sex vedle jiného páru.
Zjistili jsme, že hranice asi máme i o dost dál. To ale neznamená, že bychom to tak potřebovali pořád. Většinou nám stačila naše těla, naše postel, naše variace. Ostatně bylo i čím dál těžší protnout se ve stejný náladě a při vhodný příležitosti.
Na podzim dodělala státnice a začala pracovat na plnej úvazek. Času ubývalo, starostí přibývalo. A večery jako tenhle byly čím dál cennější. Takže něco jsme dnes ještě chtěli zažít, ale zatím jsme nevěděli co. Zkoumali jsme, jakým směrem to vnímá ten druhý.

Chtěl jsem jí povytáhnout šaty na zadku. Se smíchem mi utekla pár kroků dopředu. I ze stylu její chůze šla vypozorovat energie a rozpustilost. Miluju ji v téhle náladě. Současně ve mně ale intuitivně spouští žárlivost. Dokáže na sebe strhnout pozornost celého okolí. Štíhlé nohy se se jí svižně míhaly pod sukní, pohazovala hlavou do rytmu hudby, která se nesla ulicí. Černé vlasy vyčesané do nedbalého drdolu. Ohlédla se na mě a usmála.

„Tak mi ho ukaž, jenom na vteřinu!“ poslal jsem jejím směrem neomalenou výzvu.
„Tady na ulici? Ty drzoune! Já myslela, že po tom, co mě požádáš o ruku, už trochu dospěješ.“
„Jsem marnej případ, snoubenko. Tak co?“
„A odměna?“
„Něco vymyslíme.“

Šla dál a pomalu si vzadu vytahovala proužkovanou sukni, až se ve světle lamp objevil její malý, ale krásně kulatý zadek. Opět se ohlédla a loupla po mně svýma velkýma tmavýma očima. Minuli jsme nějaký podnik, zpoza skla ji někdo mohl vidět. Ale viděl? Netuším. Lehce mi zrychlil pulz.

Proti nám se blížila dvojce kluků. Mluvili anglicky. Kousek před nimi nechala sukni zase nenápadně splynout podél stehen. Když je míjela, udělala najednou rychlou piruetu a na kratičký moment nadzvedla sukni vepředu i vzadu. Už byla vlastně za nimi, ale jeden z kluků musel periferně její klín zachytit, protože hned strčil do kamaráda.
„Hey man, look at her!“ zaslechl jsem těsně za sebou, ale to už S. se smíchem běžela a zmizela za rohem.
Pospíšil jsem si za ní.
Ještě jsme zpoza rohu zaslechli veselé pokřikování, ale kluci se za námi nevydali.

„Ty jsi fakt démon,“ pronesl jsem pobaveně.
„To říkáš vždycky, ale skoro úplně pokaždý si s tím začínáš sám,“ odpověděla uštěpačně. „A co moje odměna?“
Zatáhnul jsem ji ke zdi, políbil a rukou zajel do klína. Vlhko na prstech.
„Mám dojem, že už si se docela odměnila sama. Vzrušilo tě to, že jo?“
„Jo, ale to se nepočítá, musíš mi něco dát ty,“ zavzdychala.
Bylo mi jasné, že se probouzí to zvláštní zvíře, které jsme mezi sebou sdíleli. Bývalo tam vždycky, ale dřív zůstávalo jen ve fantaziích.
To se ale změnilo loni v zimě, při té první trojce. Od té doby se zvíře občas sápe reality. Zjistilo, že v sexu se opravdu můžou odehrát různé věci. Že jde jen o příležitost, náladu a otevřenou mysl.

Pod prsty jsem cítil čárku chlupů nad kundou. Obvykle se spíš neholila anebo se naopak čas od času vyholila úplně. Podle nálady, jak říkala.
Před dvěma dny jsme ale leželi nazí v posteli a nějak jsme skončili u jejího návrhu, jestli ji nechci vyholit já. Nějak jinak než obvykle. A kupodivu z toho byl jeden z našich nejintimnějších momentů.
Pracoval jsem na ní pečlivě a opatrně, ona s doširoka roztaženýma nohama a podložená osuškou. Oba jsme z toho byli překvapivě nervózní, přitom jsme už spolu prováděli myriádu divočejších věcí. Tohle byl ale akt soustředěné důvěry a zodpovědnosti.
Vymodeloval jsem jí útlou čáru chlupů vedoucí středem pahorku. S klasickým trojúhelníkem se mi vlastně líbila i víc, ale v téhle kreaci byla taková přitažlivá vulgarita. Přemýšlel jsem, jestli ten šťastlivec za rohem zahlédl i moje dílo nebo jen její bílý zadek.

Blížil se nějaký hlouček a tak jsme se odlepili ode zdi a šli městem dál. Zapálili jsme si a na chvíli dostali sex z hlavy. Mluvili jsme o svatbě, že nechceme žádný idiotský tradice, hry, dvě hodiny focení, tisíc a jeden kýč. Ať je to hlavně veselka, večírek, na který budou všichni vzpomínat.

Odbočili jsme do parku v kopci. Vystoupali jsme po schodech a u lavičky nad nimi jsme míjeli dvojici mužů. Spíš kluků. Byli určitě mladší než já, skoro určitě i o něco mladší než S., odhadem malý kousek přes dvacet. Marně škrtali zapalovačem. Jak jsme je míjeli, všiml si ten, co držel jointa, že kouříme.
„Sorry, neměli byste oheň?“ obrátil se na nás.
„Jo, jasně. Tady,“ řekl jsem automaticky a hrábnul do kapsy.

Zatímco si připaloval, zahlédl jsem, jak si ten druhý prohlížel S. Ne nějak agresivně, spíš jen se zájmem. Oba dva navíc působili spíš jako vysokoškoláci než týpci z gangu.
„Nedáte si?“ nabídl ten první a naznačil pohyb ruky směrem k ní.
„Ne, ale díky,“ odpověděla S. za oba.
„Jasně. Tak díky za oheň!“

Vyrazili jsme pomalu dál.  V parku nebylo tak horko jako v ulicích. Vzduch voněl. Kromě těch dvou nikde nikdo.
Popoběhl jsem dopředu k lavičce, posadil se a odklepl popel. S. zrovna típala svůj nedopalek u koše, pak pomalým krokem došla k lavičce. Klekla si na ni čelem ke mně a obkročmo přes moje stehna. Sebrala mi zbytek cigarety, vyfoukla dým proti žlutému světlu lampy a nedopalek hodila na asfalt. To by bylo erotický i bez vědomí, že pod sukní na sobě nic nemá. Okamžitě se mi nalila krev do penisu.

Políbila mě. A znova. Stáhnul jsem jí hlavu ke straně a líbal na krku, kousal do ucha. Cítil jsem, jak mě jemně hladí prsty na šíji a ve vlasech. Čím dál důrazněji se vrtěla v bocích a třela se mi klínem o kalhoty. Do líbání jsme oba začínali funivě oddechovat.
Přes její rameno jsem viděl ty dva, pokuřující v kuželu světla. Byli jsme celkem daleko od nich, ale rozhodně nadohled.
„Víš, že nás tady uvidí?“ ujistil jsem se.
Ona se rychle ohlédla.
„Jsem hrozná, když mě to vzrušuje?“
„Jsem já hroznej?“ odpověděl jsem otázkou.
„Tak nebudeme přemejšlet a uvidíme, kam až to zajde,“ uzavřela to a přisála se ke mně.

Její šaty měly zapínání na knoflíky vepředu. Pár jsem jich rozepnul a odhalil tak bílou podprsenku z průhledné krajky. Kousl jsem ji přes ní do bradavky a rukou zatím vyhrnul sukni na zadku. Mačkal jsem jí obě půlky.
Střelil jsem pohledem po dvojici. Určitě už nás zaznamenali. Ohlíželi se naším směrem a zdálo se mi, že se nervózně pochechtávají. S. se také ohlédla. Oni se nejdřív odvrátili, ale když pochopili, že pokračujeme, i když vnímáme jejich pohled, už se nepokrytě otočili k nám. I pochechtávání skončilo.

S. se svezla dolů z lavičky, klekla si a začala mi rozepínat kalhoty.
„Nepůsobíme jako dvojice odpudivejch sjetejch zevlů, že ne?“ zeptal jsem se jí.
Někdy je hranice mezi vzrušující představou a uboze nebo zvrhle působící realitou dost tenká. Ona se ohlédla.
„Já mám pocit, že je spíš dost vzrušujeme,“ odpověděla.
Opravdu nevypadali, že by se chystali s odporem odkráčet.

Vyprostila mi péro z kalhot. Olízla ho špičkou jazyka od koulí až po žalud a začala mě pomalu a jemně kouřit. Všiml jsem si, že si jednou rukou drží vyhrnutou sukni a ukazuje tak našim pozorovatelům zadek. Trochu přitvrdila, nechala se chytit za drdol a přirážet na trčící penis. Sliny po něm stékaly až do chlupů. Jsem, upřímně, se svým pérem docela spokojený, není obří, ale určitě spíš větší a sledovat, jak v ní mizí skoro až po kořen, je neodolatelný. Vlastně nevím, jak to dělá, já si to sám moc nedokážu představit.

Pozorovatelé se opatrně přibližovali. Vždycky jen tak dva kroky a na chvíli zase zastavili. Asi, aby nás nevyplašili. Evidentně i tady šlo o vzájemný testování hranic. Za chvíli už ale byli kousek od nás.
„Nevadí?“ zeptal se ten vyšší, který si předtím řekl o oheň. Otázka asi směřovala na mě, ale nedokázal přitom odlepit oči od jejího zadku.
„Ne, pokud vás nějak nepohoršujeme,“ trochu jsem zápasil s hlasem, protože mě S. dál kouřila jakoby nad její hlavou žádný dialog ani neprobíhal.
Až po chvíli ke mně od péra zvedla oči a já jí naznačil, aby se posadila. Pomohl jsem jí na lavičku. Sám jsem si kleknul před ní a vyhrnul sukni až na břicho. Ona mezi tím navázala oční kontakt.

„Ahoj,“ řekla s přesně odměřenou dávkou roztomilosti. „Fakt nevím, jestli jsem teď nervóznější já nebo vy.“
„Ty úplně nervózně nevypadáš,“ odpověděl vyšší z obou pozorovatelů.
Já jí ve stejnou chvíli odtlačil stehna široko od sebe a pohladil kundu. Přes čárku chloupků, klitoris až dovnitř. Nešlo necítit, jak je vzrušená.
„Já ale tohle fakt normálně nedělám. My jsme docela spořádanej pár. Většinou,“ zasmála se, ale plynule přešla do vzdechu a zaklonila hlavu.
Reagovala tak na můj jazyk na klitorisu. Jednou rukou mě chytla za vlasy a přitlačila na mokrou kundu. Tou druhou si zajela pod podprsenku a zmáčkla si prso. Lízal jsem ji pomalu a soustředěně. Natáhl jsem ruce a rozepnul jí ještě dva knoflíky, abych lépe odhalil dekolt. Z podhledu jsem zahlédl, jak si stáhla ke straně jeden košíček podprsenky a ukázala ňadro. Kulaté s tmavou trčící bradavkou, přesně do dlaně.

„Jsem si skoro jistá, že už si dávno nehoníte jen proto, že se stydíte jeden před druhým,“ dokázala dýchavičně navázat na dialog. A teď z ní mluvilo naše zvíře. Oba měli ruce nápadně v kapsách.
„Ok, buď oba nejednou, nebo nic,“ prohlásil po pár vteřinách jeden z nich.
Musel jsem na ni na chvíli přestat dorážet jazykem a zasmát se.
„Jak Harry a Ron, ty vole.“
„Nebo Pipin a Smíšek,“ přidala se ona, necudně rozcapená na lavičce.

Kluci si začali rozepínat pásky a za pár vteřin už oba svírali péra v pěsti. Ten menší přistoupil blíž a pomalu při tom pumpoval předkožkou.
„Můžu se tě dotknout?“
Dotknout. Znělo to překvapivě decentně a něžně vzhledem k situaci. Podívala se na mě a zvedla obočí.
„Může se mě dotknout?“
„Ale s mírou, jo?“ odpověděl jsem.

Během momentu byli oba u lavičky a každý jí tiskl jedno prso přes krajku. V tu chvíli už jsem byl přikleknutý mezi jejíma nohama. Chtěl jsem ji chvíli dráždit žaludem na povrchu, ale přemohlo mě to a rovnou jsem do ní pronikl.
Začátek šukání je vždycky vrcholnej zážitek. Srovnatelnej s jeho závěrem. Jak se kunda jemně svírá, jakoby kladla odpor, ale přitom s každým přírazem přijme další centimetr a každý ten posun je korunovaný jejím vzdechem.
Držel jsem ji za boky a pomalu přirážel. Kluci dál stáli každý z jedné strany, péra v rukou.
S. se horečnatě vysoukala z ramínek šatů a i s podprsenkou je stáhla k pasu, kam už měla ode mě vykasanou sukni. Dřív než se jich zase zmocnili ti dva, přisál jsem se jí postupně na obě prsa.

Najednou jsme víceméně všichni současně zaslechli rychlé kroky. Od schodů, po kterých jsme před tím přišli, se někdo blížil. Naši dva pozorovatelé se zachovali docela galantně a snažili se celou scénu nějak zastínit svými zády. Bylo ale jasné, že je to marná snaha. Nebyli jsme sice přímo pod lampou, ale také ne dost ve stínu.
Kroky se za mými zády na vteřinu zasekly, pak naopak zrychlily. Minul nás starší muž. Mohl to být zmoženější pětačtyřicátník nebo i šedesátník v dobré kondici. Hlava mu několikrát cukla k nám, ale bylo vidět, že nechce zírat přímo. Nechtěl být za čumila.
A nebyl nervózní sám. V takový moment se člověk snaží zavinout do ulity. Ztratit se, což je k smíchu, protože jsme přece dávno hranici skandálnosti překročili. Ale tady šlo o instinkt. S. si mě přitáhla a zabořila mi obličej do ramene, jako by se chtěla schovat.

„Bože, bože,“ šeptala.
Byl to vlastně pěkný moment. S tváří v jejích vlasech jsem v ní totiž celou dobu zůstával nehybně až po kořen a tak jsme do sebe byli dokonale zakuklení. V sobě a kolem sebe. Pán mezi tím došel až do zatáčky a zmizel za keřem.
Podívala se na mě a pak vzhlédla i k pozorovatelům. Cítil jsem i v její kundě, že se trochu uvolnila a tiše zavyla. Napůl zoufale a napůl pobaveně.
„Ach bože!“
„Tak tohle bylo fakt dobrý,“ kluci se zase pochechtávali.
Já ale přes její rameno viděl, že kolemjdoucí z poza keře váhavě vykoukl.

„Tak nakonec máme asi další společnost,“ pošeptal jsem jí do ucha. Ohlédla se.
„Co teď?“
„Kašlem na něj,“ odpověděl jsem a několikrát přirazil. Zkousla si ret a zavřela oči.

Najednou se natáhla a vzala oba pozorovatele do dlaní. Nejdřív je jen tak potěžkala, jemně promnula koule. Pak oba za péro přitáhla blíže a začala je v podhmatu honit. Beze slova. Kluci stáli vedle nás, každý z jedné strany jako čestná stráž. Ten vyšší se po chvíli pokusil přiblížit k jejímu obličeji.
„To ne!“ řekla tiše a trochu ho odstrčila. Pochopil a znova už se o to nepokoušel.

Pán se mezi tím přiblížil a stál tak deset kroků daleko ve stínu. Evidentně si to už taky rukou dělal, i když se snažil být nenápadný. Vypadal solidně, nějaký kožený polobotky, čistá košile. Nakolik byl ještě divák a nakolik už aktér? Honil si a natahoval krk.
Kluci oddechovali, předkožky se jim míhali v její dlani. Já zatínal zuby a přirážel na doraz. Ona kníkavě vzdychala a střídavě se nám třem dívala do očí.

„Chci nahoru,“ řekla najednou roztouženě, „chci se dodělat na tobě.“
Během momentu jsem seděl místo ní na lavičce a trčel mokrým penisem k obloze. Ona si nasedla čelem ke mně. Nasměrovala si péro dovnitř a okamžitě začala šukat. Najednou zase jako kdyby o ostatních nevěděla. Držela se mě, líbala a kousala do rtů. Rychle přirážela a vůbec nereagovala na kluky, kteří jí zezadu vyhrnovali šaty, hladili a mačkali zadek a občas přejeli dlaní i na prsa.

„Sleduj, jak je mokrá!“ syknul ten menší. A měl pravdu. Bylo to i slyšet. Sám jsem cítil její kluzkou vlhkost až dole na koulích. A oni na to celé museli mít krásnej výhled.

Najednou bez varování vypjala, uvnitř sevřela a uniklo jí překvapivě hlasité: „Áách“.
Pak se na mě sesunula a oddechovala, já samozřejmě stále v ní.

Pán už stál sotva pět kroků daleko, trochu víc na světle a bylo vidět, jak si honí péro s masivním žaludem. Na levé ruce se mu lesknul zlatý snubák. Jeho přítomnost dodávala celý situaci na perverznosti. Asi proto, jak stál opodál a beze slova pozoroval, asi kvůli té věkové propasti.
S. se ke mně přitočila a se zvláštní něhou mi pošeptala do ucha: „Já si to moc užila… co bys teď chtěl ty. Po čem toužíš?“
„Upřímně?“
„Upřímně.“
„Chtěl bych tě vidět s těma dvěma šukat,“ řeklo zvíře, řekl jsem já.
„Já se to bála navrhnout, že by to bylo už moc…“
„Ono to asi je moc… ale chceme to oba.“
„Chceme to… spolu.“

Oba kluci nervózně stáli u nás a snažili se zachytit, co přesně si šeptáme.
„Máte kondomy?“ zeptal jsem se jich nahlas. Menší zakroutil hlavou.
„On má přítelkyni. Už dlouho. On nepotřebuje,“ zasmál se vyšší a hledal v peněžence, „já mám… dva – máš štěstí,“ dopověděl jeho směrem.
„Ty vole, když já bych fakt asi neměl.“
„Já tě neprásknu. Jakože to, co si tady zatím dělal, bylo v pohodě, jo?“ hodil po něm jeden z lesklých balíčků. „Pro vás nemám,“ zahlásil směrem k pánovi.
„Mně to vyhovuje takhle,“ promluvil pán poprvé.

Celá ta scéna byla, zpětně viděno, dost bizarní. S. už ze mě mezi tím vstala a tak jsme tam, čtyři muži, stáli, penisy vztyčené, mluvili jsme a mezi námi polonahá S. s šaty srolovanými k bokům.
Vyšší kluk roztrhl obal a rychle natáhl kondom na péro. Ona si klekla na lavičku, chytla se opěradla, a vyhrbila se.
„Chci to takhle,“ oznámila, „ty pojď ke mně,“ naznačila mi, abych se postavil k její hlavě za lavičku.

Kluk neváhal, přistoupil k ní, vytáhl sukni na záda a pohladil jí zadeček.
„Fakt nádhernej,“ pochválil ho, přiložil žalud a pomalu se do mojí S. zasunul. Netrvalo to dlouho a v rovnoměrném tempu přirážel. Držel ji přitom pevně za půlky.
Ona se zapírala rukama za opěradlo, dýchala do rytmu přírazů. Soustředěně se mi při tom dívala do očí. Zvrhle i láskyplně. Nebylo potřeba nic říkat. Vzala mě do pusy, nejdřív zlehka, pak se nechala chytnout za vlasy. Přirážel jsem do ní proti němu.

Trvalo to celé jen chvíli, když do ní zčistajasna prudce vrazil, až se na mě zhoupla.
„Ty vole, jo!“ Pak se povolil, začal prudce oddechovat a vytáhl ho z ní.
„Sorry, to nějak nešlo dýl vydržet,“ zasupěl omluvně. „Máš fakt skvělou holku,“ pokynul mým směrem a stáhl si gumu. Cákanec spermatu dopadl na asfalt.
Za S. přistoupil druhý kluk, nasadil a jedním tahem do ní zajel. Přešel víceméně hned do urputného tempa. Koule mu o ní pleskaly a kalhoty mu spadly až ke kotníkům. Držel ji za boky, až bylo vidět, jak do ní zatíná prsty.
Snažila se mě kouřit, ale v tomhle rytmu to moc nešlo. Mezi tím docela nahlas vzdychala. Shrbil se k ní, aby si opřel čelo o její záda, rukou jí podebral a zmáčkl prso. Postupně zvolňoval. Snažil se stále přirážet tvrdě, ale v jeden moment z ní změklý vyklouzl.

„Promiň, já nějak… se nemůžu najednou soustředit a ten debilní kondom, nejsem na ně zvyklej,“ vydechoval.
Nevím, jestli ho ve skutečnosti spíš nedohnala myšlenka na podváděnou přítelkyni.
„To je v pohodě. Neomlouvej se,“ odpověděla mu S. mírně.
„Já z tebe jsem fakt nadrženej, jenom…“
„Já vím, že jo, bylo to vidět,“ zvedla se z lavičky a usmála se na něj. V tomhle byla vždycky skvělá. Kdykoli jsem měl nějakou chvíli nebo období, kdy to úplně nefungovalo, odhalila svoje citlivé skoro pečující já.
„Chceš se dodělat na mě?… jen ne na obličej,“ navázala s dráždivě věcným tónem. Pak, jako by na něco zapomněla, rychle se otočila ke mně: „Teda, může…můžu?“
„Za mě je to rozhodně rajcovní, a je to tvoje tělo, ty budeš postříkaná,“ snažil jsem se napodobit její věcnost, ale měl jsem hlas trochu přiškrcený vzrušením.

„Tak mi pojď postříkat prsa,“ klekla si na zem před lavičku a vypnula hrudník, „ale fakt jen prsa, přece jenom se vůbec neznáme.“

Už v průběhu rozhovoru odhodil prázdnou gumu na asfalt a začal si povadlé péro honit. Teď k ní přistoupil a postupně zrychloval.
Klečela tam od pasu nahoru nahá, a my ji nějak instinktivně obestoupili. Dokonce pán v polobotkách popošel blíž. Péro mu trčelo z poklopce a on si jen prsty mačkal žalud.
S. vzhlížela z kolen na honícího kluka. Dělala si to rukou pod sukní. Na první pohled v podřízené pozici, ale ve skutečnosti ho dokonale ovládala. Vlastně nás teď měla v hrsti všechny.
On vypadal čím dál napjatější, péro už mu stálo. Několikrát honění zastavil, penis zmáčkl v pěsti a pak zase pokračoval. Bylo vidět, že už je na hraně.
Pak se evidentně rozhodl dát tomu volný průběh, několikrát zapumpoval rychle přes žalud. Zacukal se, vyhrkl neartikulovaný zvuk a vystříkl. Doslova vystříkl. První dávka se o její hrudník rozstříkla do stran, až na chodník. A pak dopadly další tři prudké cákance hodně tekutého spermatu, které jí okamžitě klouzaly z prsou až dolů na břicho a vsakovaly se dole do látky šatů.

„Jo!“ vypustila S. a evidentně se právě prsty taky dodělávala. Když o pár desítek vteřin později povolila vlastní křeč a přišla k sobě, snažila se stékající semeno na břiše zachytit prsty,
„Ty parchante!“ utrousila.
„Ty vole, co to bylo za zásoby? Vždyť s Lucií spíš, ne?“ smál se druhý.
„Pravidelnej pitnej režim,“ poznamenal menší pozorovatel pořád trochu přidušeně a odklepl poslední kapky na zem.

„Můžu taky?“ vmísil se do toho najednou pán v polobotkách. S. se na mě trochu odevzdaně podívala.
„Ty jo, tak ať už to je se vším všudy,“ řekla a natočila se k němu.
Pán na nic nečekal. Vlastně si jen jednou přetáhl předkožku přes žalud a zpátky, naklonil se nad její prsa a pokropil je mnohem konvenčnější dávkou hustého semene. Pak za rychlého oddechování schoval péro zpátky do poklopce, jakoby se najednou styděl.

Pohled na ní byl trýznivě vzrušující. Věděl jsem, že se nechci dodělat vlastní rukou jako oni. Potřeboval jsem být v tom závěru někde o stupínek výš. Byla moje. Přistoupil jsem těsně k ní, položil ruku na její zátylek a nasměroval pusu na péro. Po tom všem mi stačilo jen pár desítek vteřin soustředěného kouření. Hromadilo se to ve mně od začátku večera.
Kvůli tomu jsem všechno tohle dovolil. Když jsem ucítil ten výboj mezi žaludem a spodní páteří, vytáhl jsem ho a s neskutečným uvolněním sledoval jak jí na nos, obě tváře, rty a bradu dopadají hutné bílé čáry. Poslední kapky slízla a spolkla, stejně jako sperma ze rtů.

S. se těžkopádně zvedla a posadila na lavičku. Sperma jí stékalo po těle i po obličeji. Jedna kaňka jí z brady sklouzla dolů, přímo na trčící bradavku, kde pak chvilku zůstala viset.
Parkem se ozval klapot podpatků. Kluci horečnatě natahovali kalhoty. Snažil jsem se utáhnout pásek nebo ho aspoň nějak srovnat. Jí se podařilo natáhnout šaty zpátky na ramena, ale zapnout je nebo dokonce srovnat podprsenku už nestihla.
Pán v polobotkách najednou nasadil svižný krok a v zatáčce minul postarší pár, který o něčem tiše debatoval. Zahlédli jsme už jenom jeho záda. Tentokrát se nám podařilo S. na lavičce docela dobře zakrýt našimi zády. Nevím, jestli jsme byli úplně nenápadní, ale aspoň ne očividní. Pravda je, že na zemi ležely dva kondomy.

***

„Tak někdy třeba na viděnou.“
„Myslím, že ne. Ale byla to jízda, mějte se!“ odpověděla mu. Já jim oběma podal ruku a pak už se vydali do tmavé zatáčky.

Hledala v kabelce svůj zapalovač. Připálil jsem jí. Chvilku jsme šli potichu. Chytila mě za ruku.
„Víš, co?“ vyhrkla najednou.
„Co?“
„Já vím, že se mi to líbilo a vím, že se to líbilo tobě. A vím, že když se nám něco oběma líbí a děláme to spolu, tak by to mělo bejt v pořádku. Tak jsme si to řekli a zatim to tak vždycky bylo. Ale teď nevím, jestli je to v pořádku i když by to mělo bejt v pořádku…“
Je strašně roztomilá, když mluví horečnatě. Zastavil jsem jí a chytl za ramena: „Klid, klid. Je to v pořádku. Jsi moje?“
„Jsem“.
„A já jsem tvůj. Je to v pořádku.“
Zakývala hlavou. Potáhla z cigarety. Pomalu jsme šli dál.
„Já jenom nechci, abychom se proměnili v nějakou vlastní pornokarikaturu. Potřebuju vždycky vědět, že jsem to já. A že jsi to ty.“

Vím, jakou obavu má na mysli. Ale myslím, že to s námi dopadne dobře. Na východě začíná světlat obloha. Její kalhotky mě tlačí v kapse saka.