Nebezpečný obchod 01

Toto je 1 díl z 2 v seriálu Nebezpečný obchod

NEBEZPEČNÝ OBCHOD 01

I.  ČÁST – ÚNOS

Všechno se odehrálo ve mžiku. Přibrzdění dodávky u chodníku, Ellen a Clare byly vtaženy dovnitř a vůz se prudce rozjel. Muži uvnitř ženám přelepili ústa, nohy a ruce páskou.
„Buďte v klidu,“ pohrozil jim blonďák pistolí a tím to bylo odbyto. Ellen tak mohla přemýšlet, proč se s dcerou staly obětí přepadení.

***

Ellen, Bobby a Clare Jacksonovi byli klasickou americkou rodinou střední třídy. Bydleli v domku na předměstí Philadelphie a nežili si nijak zle. Ellen nemusela chodit do práce, protože Bobby rodinu uživil. Jeho byznys sice nebyl zrovna v mezích zákona, ale o tom Ellen nic nevěděla, ani muž se jí s ničím nesvěřoval. Vydělal tolik, aby měli vše, co potřebovali a dcera mohla studovat.

Poslední dobou Bobby udělal obchod snů, jak aspoň doma tvrdil, a na konto přišlo několik zajímavých sumiček.
O co jde se jí opět nesvěřil, jen přinesl domů pár automatických pušek a nutil ženy, aby se s nimi naučily zacházet. Vzal je na usedlost jisté Dory, která na svém pozemku měla střelnici vybavenou všemi druhy palných zbraní a chyběl tu už snad jen tank.

Dora je přivítala v uniformě amerického námořního pěšáka a byla to její asi jediná garderoba, neboť vojácký projev a drsnost nikdy neodložila. Prostě tak žila.
Přes svou nemluvnost je naučila zacházet se vším, k čemu se mohli běžně dostat. Rozhodně proto nestříleli z rotačního kulometu, ale pistole i automatické pušky se všichni naučili obstojně ovládat.

Protože Dora byla hezká, zprvu ji Ellen podezřívala, že s Bobbym něco má, ale nakonec pochopila, že ji zajímají jenom zbraně, na čemž si vlastně založila i svoji živnost.

***

„Hrozí nám něco?“ zajímalo Ellen, když Bobby složil doma nákup zbraní. „Jedeš v něčem, co bych měla vědět?“
„Klid, lásko,“ odvětil Bobby. „To je jen preventivní opatření. Sousedy vykradli, Petersonovy vykradli. Nebudu čekat, až vykradou nás. Zloděj vleze sem a ustřelím mu koule, anebo hlavu…“

S tím se musela Ellen spokojit do chvíle, kdy ji tajemní muži unesli společně se šestnáctiletou dcerou Clare.

***

Muži je vyklopili u velké vily, skoro zámečku, na neznámém místě. Zavřeli je do cely ve sklepení, kde byly železné postele, stůl, dvě židle a za plentou chemický záchod. Dost bezútěšné místo.
Spojení se světem zajišťoval onen blonďák, který však byl němý ke všem otázkám, které měly.
„Vše se dozvíte,“ bylo jeho univerzální odpovědí.

***

Druhého dne je navštívila žena ve středním věku. Velice hezká a hovořící cizím jazykem. Oděná byla v koženém kostýmu s minisukní a vysokých botách až ke kolenům na vysokém podpatku. Černé vlasy měla stažené do drdolu. Svou atraktivitu zdůraznila lehkým líčením. Byla to vskutku krásná žena.
Blonďák její řeči rozuměl a stejně tak i odpovídal.
„Kdo jste?“ oslovila ženu Ellen.
Ta jen pohlédla na blonďáka, který řekl: „Neoslovujte paní Yasminu. Nebude s vámi hovořit. Pouze zastupuje vašeho budoucího majitele.“
„Cooo?“ protáhly ženy nevěřícně.

To už tajemná žena zabodla zrak na Clare.
„Cestima schole? Nimak trak!“ řekla přísně blonďákovi.
Ten cosi zabručel jakoby na omluvu, žena znovu věnovala pohled Ellen a něco mu polohlasně říkala.
Pak se otočila a vyplula ven.
Dveře zabouchly a ženy nemohly strávit tu šílenou zprávu, že se staly majetkem kohosi neznámého.

Když jim muž večer přinesl jídlo, Ellen pohrozila hladovkou, dokud se nedozví, proč tu jsou.
„Zařídím to,“ kývl blonďák a odešel.
Ženy jedly, když se dveře otevřely a dovnitř vešel starší muž v obleku a s ním dva muži v černém, asi jeho tělesní strážci.
„Vážené dámy Jacksonovi,“ začal muž, „půjdu přímo k věci. Váš muž Bobby se obchodně spojil s ruskou mafií a to na mém výsostném území. Bez optání pochopitelně. Tím velmi narušil mé zájmy. V rámci normalizace vztahů jste tu vy, jakožto jistý prezent panu Michailu Muzikyčenkovi, který se tak opět z mého zájmového území stáhne a obchody s Bobbym Jacksonem ukončí. Rozumíme si?“
„Nerozumíme!“ vyštěkla Ellen. „My přece nemáme s obchody mého muže nic společného!“
„Nemáte, ale jste jeho rodina. Pan Muzikyčenko požaduje přiměřenou náhradu a tou jste vy. Je to tak dohodnuto. Slečna Yasmina vás uznala jako schopné práce v jeho podnicích na Středním východě. Pravda, neplnoletost vaší dcery je jistou překážkou, ale dva roky uplynou rychle, než bude zařazena kam patří… Mějte ještě strpení, než bude zajištěna vaše přeprava. To je vše. Další dotazy směřujte na Emilia,“ muž vstal a v doprovodu svých goril odešel.

„Tak spokojeny?“ ušklíbl se blonďatý Emilio a opustil celu.

***

Další den ženy zasypaly Emilia lavinou dotazů. Ten už byl hovornější, ale stejně odpovídal jen na co chtěl.

Po obědě zaskočil Ellen svým dotazem. Sedl si vedle ní na postel a upřeně se na ni zahleděl.
„Jste krásná. Můžu vám sáhnout na prsa?“
„Co prosím?!“
„Můžu vám sáhnout na prsa?“ opakoval podivnou otázku.
„Vy se musíte ptát? Jste přece únosce!“
„Jenže já se, sakra, ptám!“
„Ne!“ odvětila Ellen a Emilio vstal, posbíral nádobí a odešel.

Stejnou otázku opakoval večer a druhého dne zas.

„Co to znamená, mami? To s tebou hraje nějakou hru nebo co?“ dumala Clare a byla ráda, že si nevybral ji. Ale uznávala, že sama by mu neměla moc co nabídnout. Jí zatím příroda příliš nenadělila. Pokud vůbec kdy nadělí.
„Já… mu to… dovolím,“ ozvala se Ellen.
„Co? Seš blbá?“
„Takhle se mnou nemluv! Nevím, co tím sleduje, ale klidně mu dovolím, ať si sáhne! Třeba z toho pro nás vyplyne něco dobrýho. Co já vím?“

***

A tak, když se Emilio ozval s obligátní otázkou, Ellen řekla ano.
„Jenže… musí u toho být má dcera?“ dodala.
„To… ne. Pojď vedle,“ popadl Clare za ruku.
„Mamíí!“ zapištěla Clare zoufale. „Já chci zůstat tady… aú… kam mě táhneš!“

Emilio se vrátil hned.
„Je vedle v místnosti. Nic se jí nestane. Je to prázdnej kumbál,“ řekl a usedl na postel.
„Dnes nemám podprsenku,“ zašeptala Ellen. „Abych vás… teda… jako… uspokojila… když tolik naléháte.“
„Máš krásný prsa… celá jsi krásná,“ šeptal Emilio, ruka se mu zvedla a pomalu stiskla jedno ňadro a pak přešla na druhé.
Promnul je a cítil, jak jsou plné, pevné… a pak jí pomalu začal rozepínat košili.
Ellen ho nechala a sama cítila nepochopitelné narůstající vzrušení.
Když jí košile sklouzla z ramen a Emilio měl její vnady hezky na očích, sklonil se k nim a jazykem polaskal tuhnoucí bradavky. Ellen tiše vzdechla. Jak si hrál s jejími prsy, dělalo jí to dobře a sama mu začala vyhrnovat triko, které si posléze sám přetáhl přes hlavu. Začali se líbat, pozvolna ulehli na postel, zbavili se zbylých svršků a když pocítila jeho vniknutí, hlasitě vzdechla.

Byla vlhká, takže pronik ocasu nebyl nijak bolestivý a krásně jí vyplnil pochvu. Ellen už roky nezažila jiný styk než s vlastním mužem a tohle bylo něco jiného, vzrušujícího, byť za poněkud bizarních okolností. Její únosce ji tu mrdá a ona se pod ním vzpíná slastí a užívá si jeho pohyby v sobě. Ocas v ní strojově jezdil jak píst a krásné tření v ní aktivovalo zasuté vzrušení z jiného ocasu a hlubokého proniku s dorazy na dně pochvy. Bylo to neuvěřitelně slastné a Ellen hlasitě sténala a dávala průchod své vášni směřující nezadržitelně k vrcholu.
„Ahh… ještě… už… budu… ještě… chvilkuuuu… joooo,“ pochva se stahovala kolem pronikajícího ocasu a v orgasmických stazích vnímala příliv teplého semene do svého lůna. Ellen se proti otěhotnění chránila tělískem, takže si vše užívala jak se patří s naprostým uvolněním hormonů štěstí.

Zalitá rozkoší zpočátku nevnímala jeho laskající ruku na prsou, ale jak ji pak vzal za ruku a položil ji na měkký ocas, pochopila, že bude ještě pokračování. Nebránila se mu.
Zavřela oči a sténala slastí pod kmitajícím jazykem v klíně. Emilio se vyznal a jeho dráždění bylo omamující. Laskání klitorisu ji přivedlo skoro k dalšímu orgasmu a šťávy z ní tekly jak horská bystřina. Při přesunu laskání na prsa, na ni Emilio nalehl a hladce do ní vnikl, až po kořen.
„Oáááh,“ hekla Ellen šťastně a užívala si jeho počínající přírazy.
Emilio se vzepřel na pažích a bral si ji tentokrát drsněji a tvrdě do ní bušil ptákem, jak se sám nemohl jejího těla nabažit. Ellen ve svých osmatřiceti letech byla žena krev a mlíko, kdy svaly nahrazovaly tuk, takže nebylo divu, že na se zájmem pohlédlo nejedno mužské oko. A on ji měl blahem sténající pod sebou v posteli.

„Pojď zezadu!“ vyjel z ní ven a Ellen se mu ochotně nastavila zadkem.
Mlask! zajel do ní ocas v celé své délce.
„Poma… luuu… ty… zvíře… e… e… eehhh… božeee,“ sténala Ellen a jeho dorazy cítila až někde v žaludku.
Bylo to bolestné a slastné zároveň.
Emilio ji mlčky drsně projížděl, držel si ji v pase a narážel na tvrdý klacek až po kořen.
„Chceš protáhnout prdel, he, he?“ zachechtal se posupně.
„Proboha, ne!!“ zděsila se Ellen, ale Emilio nenaléhal.
Stejně už to na něj šlo, a tak jí vykropil kundu a slastně se odvalil stranou.

„Seš dobrá. Už si dlouho neprcala, co?“
„Můžeš dojít pro Clare?“ otázala se Ellen znaveně.
„No jo,“ Emilio se oblékl a vyšel na chodbu.

Když se vrátil, ve dveřích dostal strašnou ránu do hlavy a skácel se k zemi jak podťatý strom.
„Mami?“ koukala Clare vyděšeně na Ellen se židlí v ruce.
„Rychle, má někde pistoli?“ vyhrkla a Clare ho rychle prohlídla.
„Jo, v saku,“ oddechla si, když Clare v ruce třímala matně černý Ruger.

Ženy na nic nečekaly a vrhly se do chodby směrem, kde tušily východ. Clare zkušeně zkontrolovala zásobník a zbraň připravila ke střelbě.
Vyběhly po schodišti a narazily na muže v černém.
„Prásk!“ na bílé košili se mu objevila krvavá skvrna. Složil se k zemi a Ellen ho obrala o pěkný Glock.

Výstřel vyvolal zájem ostatních mužů a nastala slušná přestřelka. Tělesní strážci zatím mezi sebou vyvedli svého šéfa, zatímco ostatní se snažili ženy zneškodnit. Už dva mezitím padli. Nečekali, že ženy umějí tak dobře střílet.
„Ať Yasmina informuje Muzikyčenka, že zboží by dorazilo poškozené… najdeme mu jiné. Kdybyste aspoň dostali živou tu malou, tu starou zabijte,“ řekl šéf, když nasedl do vozu a auto vyrazilo prudce pryč.

Po dalším padlém muži to ostatní vzdali a sami se zdekovali. Kvůli dvěma šíleným ženským se nenechají zastřelit. Clare a Ellen osaměly se dvěma mrtvými a jedním umírajícím mužem.
„Kdo, kurva, jste?“ otázala se Ellen chroptící postavy.
„Pan Muttiano je náš šéf… a vy kurvy… chmm… gfmmm… chrrr,“ muž začala kašlat krev.
Víc z něj nedostaly. Bylo nutno se někde ukrýt.

„Ty svině!“ vynořil se náhle zpoza rohu Emilio se zkrvavělou hlavou a sápal se po Clare.
„Prásk!“ třeskla rána a Clare zírala na matku, jak ho s jistotou odpráskla ranou přímo do čela.

***

II. ČÁST – BOBBYHO BOJ

Bobby Jackson měl své informace a když mu zmizela žena s dcerou, pochopil, k čemu asi došlo.
„Ten hajzl Muttiano je rychlejší, než jsem čekal,“ dumal, jak z té šlamastyky ven.
Pak se dozvěděl, že Rusové si dárečky převezmou přes jakousi Yasminu, která se nachází na jachtě Golden Sun v přístavu Meaware. Domyslel si, jak se věci mají a to nemohl připustit.
Zavolal Doře a slíbil ji speciální akcičku, něco extra pro námořního pěšáka.
„Nečekala sem, že někdy budeš potřebovat i jinou pomoc, než jen naučit střílet. Jdu do toho. Už jsem dlouho nikoho neoddělala, chacháá. Zadarmo to ale nebude. Budeš pak mít prácičku pro svůj vrták, tak s tím počítej,“ zněla její odpověď a o několik hodin k němu dorazila vyzbrojena jak Arnold Schwarzenegger v Komandu.

„Ty chceš vzít tu jachtu útokem?“ divil se Bobby.
„Tak hele, zelenáči, všechno jsem promyslela. Někde si zařídíme základnu s veškerou výzbrojí. Prubnem tu jachtu a kdyby něco kikslo, pošlem ji ke dnu. Tvý holky tam nebudou, naloděj je určitě až před vyplutím. Ale ta Yasmina bude určitě vědět, kde sou teď… zatím berem jen lehký zbraně.“

***

S nastalou nocí se dva stíny dostaly k boku kotvící jachty. Byla bezměsíční noc, ale Dora měla brýle na noční vidění, takže dva strážní na palubě padli, aniž kde zahlédli nějaký pohyb. Výstřely pochopitelně vyšly přes tlumič.
„Na palubě už nikdo není. Beru si kapitánskej můstek a ty běž dolů a vyčisti to tam,“ řekla Dora, ale pak změnila názor.
„Ne, obráceně… Ty hořejšek, já dolejšek. Sejdem se pak na zádi.“
Asi věděla, proč to říká. Celá posádka byla dole a Dora tam rozpoutala celkem solidní masakr. Přežila jen mladá hezká žena a jakýsi pikolík, ještě kluk, kterej posádku obsluhoval při jídle. Ostatní se váleli na zemi mrtví v tratolišti krve.

„Ty seš Yasmina?“ houkla na ženu Dora.
Když vyděšeně přikývla, odvedla ji do jedné z kajut a zavřela, pikolíka zavřela hned vedle.

Bobby se objevil záhy. Nahoře byl jen jakýsi důstojník, jinak čisto.
„Tady je taky čisto,“ ušklíbla se Dora. „Tu Yasminu máš zavřenou na šestce. Jestli si s ní chceš popovídat, je ti k dispozici…“
„A já si vyslechnu svýho zajatce,“ broukla si spíše pro sebe a zašla do kajuty číslo pět.

***

KAJUTA 6: Bobby se díval na krásnou dívku, která se sice tvářila vyplašeně, ale v očích měla výraz vzdoru a pohrdání.
„Kde jsou ženy, co máš za úkol odvézt svýmu šéfíkovi?“
„Zboží bude přepraveno, jak určí majitel. Já jen zkontroluju, jestli jsou obě zdravý, pohledný a tak… nic víc. Kde jsou nevím.“
„Plesk,“ hezkou tvářičku zasáhla facka, až se dívka svalila na postel. Tohle nečekala. Taková troufalost!
„Vila Cristina, někde za městem,“ třela si tvář. „Vlastní to tam pan Muttiano. Ten ty ženy vězní. Víc fakt nevím!“
„Uvidíme,“ odtušil Bobby a začal se svlékat. Yasmina pochopila, co bude následovat a nezbylo jí, než se podvolit a pomalu si rozepínala halenku…

***

KAJUTA 5: Pikolík seděl na posteli jak schlíplé kuře. Právě se Doře přiznal, že tohle měla být jeho první plavba a jak vidno, skončila ještě v přístavu.

„Proč děláš pro takový vrahouny?“
„Já nevím, kdo jsou. Najmuli mě, dobře platěj, já se starám o svoje… Vůbec netuším nic o tom, kvůli čemu jste je přišli postřílet. Zabijete i mě?“
„Měla bych?“ ušklíbla se Dora.
„Já fakt nevím, o co vám jde. Tu holku jste taky nechala naživu, tak asi o ni?“
„Ty ji znáš?“
„Ne. Ale šéfuje tomu tady. Prej jakmile naloží zboží, vyplujem někam na Střední východ. Skoro jak plavba kolem světa… teda, měli jsme plout,“ posmutněl pikolík.
„Jak se vlastně jmenuješ a kolik ti je?“ obrátila Dora řeč.
„Thomas… Thomas Messer… je mi čerstvě osmnáct a jsem vyučenej kuchař… On vlastně tady měl bejt táta, ale onemocněl, tak poslal mě. Tý šéfce to nevadilo…“
„Já tě pustím, ale něco za něco,“ usmála se Dora. „Potřebovala bych se po tý střílečce trochu pobavit… rozumíš… potěšit… uděláš to pro mě?“

***

KAJUTA 6: Bobby po dvou číslech stále neměl dost. Nádherná Yasmina mu vždy dokázala nabudit ptáka k další erekci. Dívka byla taky dost rozjetá a užívala si sex plnými doušky. Asi to brala čistě pragmaticky. Než se nechat znásilnit, je lepší si to užít.

Nyní slastně hekala nad vylizováním klína a rukou čechrala Bobbymu vlasy. Ten zažíval podobnou slast z laskání jemného upraveného kožíšku kundičky, tekoucích praménků sladké šťávy a pochopitelně z hlasitých projevů prožívané rozkoše. Cítil, jak mu ocas znovu tuhne a těší se na další jízdu.

Náhle Yasmina sevřela silou nohy k sobě a on se mezi jejími stehny ocitl jak ve svěráku. Tohle přestala být hra a nastal boj o život. Žena utahovala své sevření, které bylo smrtící pastí.
Bobby sebou zuřivě zmítal a máchal rukama, jak raněná kachna křídly. Podařilo se mu dosáhnout do kapsy pohozené bundy, kde měl pistoli. Sevření ale bylo silnější než jeho zoufalá obrana, a tak jen bezmocně několikrát stiskl spoušť a střely se zaryly jedna do skříně druhá do přepážky mezi kajutami. Pak jeho tělo ochablo a ruka upustila zbraň.

Yasmina uvolnila nohy a rychle na sebe natáhla prádlo, když vtom se otevřely dveře a v nich stála ta ženská, co ji zajala, taky polonahá, s pistolí v ruce.
Yasmina popadla pistoli a „puf“, zásah ženu odhodil na chodbu. Yasmina vstala a do ležícího těla chtěla vpálila kulku z milosti, ale rána nevyšla. Zásobník byl už prázdný. Ani to nebylo třeba, ženská byla mrtvá. Ušklíbla se, zašla zpět a pokračovala v oblékání.

***

KAJUTA 5: Dora ležela na zádech a na ní ležící Thomas ji rytmicky šoustal. Přes svou vycmrdlou postavu to byl prostě muž s ocasem, který byl tak akorát, aby Doře dělal dobře. Ochotně ho do sebe přijala a užívala si pohyby, tření i laskání prsou jeho kmitajícím jazykem. Pro Thomase Diora byla zase jeho nejobjemnější a nejstarší milenka, ale zkušenosti jsou to k nezaplacení, zkusit se také má všechno a tato žena se opravdu vyznala. Pomalými protipohyby mu šla naproti a poševními svaly mu masírovala ocas až do slastného vystříkání. Když cítila, že bude, chytila ho pevně za zadek a tlačila na sebe, aby ani kapka nepřišla nazmar.

Náhle něco cvaklo a ve stěně kajuty se objevila díra. Střela pokračovala do stropu, kde se zakousla do dřevěného obložení.
„A kurva!“ vykřikla Dora, shodila Thomase ze sebe, natáhla si kalhotky, popadla pistoli a vyběhla ven.
Tam ji chvíli poté Thomas našel ležet mrtvou…

***

„Co je? Ta děvka je mrtvá,“ utrousila Yasmina, již oblečená, když vyšla z kajuty ven.
Thomas klečel u mrtvé Dory a srdce měl naplněné bolestí a zmarem.
„Jdu zjistit, co a jak a ty se dej do kupy, budu tě potřebovat,“ šla Yasmina dál a neviděla, jak bere do ruky Dořinu pistoli.
„Za Doru… ty mrcho,“ hlesl a stiskl spoušť.
Střela ji zasáhla do zad a srazila na zem. Nebyla to smrtelná rána, a tak Yasmina viděla, jak k ní Thomas přichází, a míří jí pistolí na hlavu. Chtěla něco říct, ale jen něco zasípala.
Puf, další rána ukončila její život, Thomas odhodil zbraň na podlahu a opustil loď mrtvých.

***

KAJUTA 6: Bobby se zavrtěl a k životu se probral mocným nádechem. Zprvu nechápal, že je stále naživu. Když se rozdýchal a byl schopen pohybu, zjistil stav věcí, krátce se pomodlil za mrtvou Doru, naposledy pohlédl na tělo Yasminy a zmizel dřív, než nastane den a bude zalarmována policie.

***

III: ČÁST – SETKÁNÍ

Bobby obhlédl vilu Cristinu, ale kromě vychladlých mrtvol pár mafiánů nikoho nenašel. Není zbytí, než navštívit osobně pana Muttiana, ale na to se musí pečlivě připravit. A věděl, kde najde ten správný klid.

***

Ženy na útěku potřebovaly úkryt a Ellen věděla kde. U Modrého jezera měli její rodiče srub. Jezdili tam stále méně a méně a otec zvažoval, že to jednou prodá. O tom místu nevěděl nikdo. S Bobbym zde před šestnácti lety zplodili Clare, prostě bylo to krásné romantické místo v lůně přírody.

***

Bobby se plížil lesem ke srubu rodičů Ellen. Tady se ukryje, než promyslí další postup.
Překvapil ho však proužek dýmu stoupající z komína. Že by to byl tchán pochyboval.
S připravenou pistolí se přiblížil a ke svému úžasu spatřil Clare, poklidně štípající dřevo do krbu. A kde je Clare, bude i Ellen. Ženy jsou zachráněny nebo jsou tu s někým? Nikde ale nic podezřelého neviděl a Clare se chovala opravdu bezstarostně.

Vykročil, aby na dceru zavolal, když vtom se zezadu ozvalo ostré.
„Stůj, ruce nahoru!“
Po hlase poznal Ellen, ale byl to ostrý a naléhavý příkaz, že raději poslechl.
„Seš tu sám? Kdo, ksakru, jsi?!“
„Můžu se otočit, kočindo?“ použil Bobby přezdívku Ellen z doby, kdy spolu chodili.
„Bobby?“ ozvalo se rozechvěle.

Otočil se a spatřil Ellen se skloněnou puškou ve dveřích verandy.
Oběma se zalily oči slzami a padli si do náruče. Po chvíli následoval radostný výkřik a k objetí se přidala Clare.
„Holky moje, jste v pořádku?“
„My ano, ale ty? Co se vlastně děje?“ zasypaly ho otázkou.
„Půjdem dovnitř, musím vám všechno vysvětlit,“ vymanil se Bobby z objetí a vykročil do srubu.

***

Ženy snad všechno pochopily, ale Bobbyho netrápily výčitkami. Jen společně přemýšleli, jak celou tu nepříjemnou záležitost uzavřít.
„Rusové po mě nepůjdou. Pro ně jsem nezajímavá osoba. Dohodu uzavřeli s Muttianem a po něm budou chtít náhradu škody. Když to nevyšlo s vámi, nevím zda budou akceptovat jiné holky, nebo já nevím co… Taky ta Yasmina se jim nebude líbit. Tohle všechno Muttiana naštve a ten po nás půjde. Musíme odstranit jeho dřív, než on nás.“
„A jak si to představuješ? Ten bude hlídanej kordonem mafiánů. Samy jsme to viděly, viď, Clare?“
Dcera přitakala.
„Jeho moc se přeceňuje. Nemá tu moc přátel a znám pár lidí, kteří by ho taky rádi viděli na hřbitově. Musím to promyslet,“ uzavřel Bobby hovor a svůj zájem stočil na kuchyni. Měl hlad, že by jedl hřebíky.

***

V noci se pochopitelně měl k Ellen a ta se mu nebránila. Sama potřebovala cítit lásku a něhu po hekticky prožitých dnech, než se dostaly do bezpečí. Naštěstí Bobbyho nenapadlo se ptát, jak se sem vlastně dostali…

To bylo tak. Bez peněz se špatně cestuje, Ellen se překonala a taxikáři nabídla místo peněz sebe. Prostě mu podrží. Zálohu (vykouření) kterou taxikář požadoval, odmítla s tím, že všeho se dočká až v cíli. Svalnatý muž, jistý si tím, že obě ženský hravě zvládne jednou rukou a pohraje si i s tou holčičkou, nabídku přijal.
„Tak jsme na místě, dámy,“ zahlásil řidič, když zajel na opuštěné odpočívadlo v liduprázdné krajině.
„Nemyslím si, že bychom už byli v New Foulands,“ odtušila Ellen klidným tónem a přitáhla si k tělu kabelku.
Muži to neušlo.
„Co tam máš?!“ vyrval ji kabelku z ruky a vítězoslavně vytáhl ven pistoli.
„Ty děvko, na co si to hraješ! Tys mě chtěla voddělat, že jo. Seš normální zlodějská kurva a ta tvá dcerunka taky. Obě vás zmáknu, to mi věř a vyšukám vám mozky z hlavy a tebe si dám nejdřív!“ zařval muž nepříčetně a začal Ellen bít. „Vyhulíš mi péro a ty se zatím svlíkni,“ otočil se na vyděšenou Clare a hmátl po ní svou tlapou.

Náhle strnul, protože hleděl do hlavně pistole, kterou Clare držela na něj napřaženou.
„Mami?“ pohlédla na Ellen zhroucenou na sedačce a stiskla spoušť.
Tlumený výstřel odhodil muže na volant, kde se mrtvý zhroutil v nepřirozené poloze.
„Mami, mami… prober se!“ Clare začala oživovat matku.
„Nic mi není,“ vzdychla Ellen. „Měl ale sílu, sviňák!
„Ty bys… to… fakt… udělala?“ zeptala se opatrně dcera.
„Nic není na světě zadarmo,“ odvětila Ellen. „Ale tenhle týpek si nic jinýho nezasloužil. Čekala jsem něco takovýho. Seš pohotová, Clare. Díky!“

Ženy zatáhly mrtvolu ven do křoví a autem a pak pěšky pokračovaly až do cíle.

Nyní se Ellen poddávala laskajícím dotykům manžela a celá tála touhou se s ním milovat. Uvědomila si, že k němu stále cítí lásku, byť už ne v takové míře, ale to je v manželství normální a ten úlet s únoscem? To byla jen epizodka.

Teď s rozevřenýma nohama hlasitě uvolňovala emoce, jak Bobby jí vylizoval šťávy, dráždil klitoris a olizoval rozevírající se nalité pysky.
Když na ni nalehl a pronikl do ní hladce až po koule, objala ho nohama kolem boků a za zadek stahovala na sebe, aby ho v sobě cítila co nejvíc. Tělem jí projela silná vlna rozkoše a tu si chtěla maximálně užít. Bobby hned začal strojově přirážet a místností se nesly slastné vzdechy. Bobby neopomenul polaskat prsa a citlivé nalité bradavky.
Nato se vášnivě líbali a divoce se v posteli po sobě váleli, až náhle Ellen vykřikla ve výbuchu orgasmu a Bobby se do ní trhavě vyprazdňoval.

Zaklesnuti v milostném objetí pak i usnuli.

Autor

Navigace v seriáluNebezpečný obchod 02 >>
4.4 49 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Gourmet

Shock je náš písmák 🙂

1
0
Would love your thoughts, please comment.x