A je to tady.
Den D, nebo spíš den S. Vdávám se.
Probudila jsem se s pocitem štěstí a zároveň vzrušení, jak se těším na svatbu s mým vyvoleným.
S Honzou jsme se seznámili už na škole a po deseti letech šťastného soužití mě požádal o ruku.
Odkopávám ze sebe deku a radostně vyskakuji z postele. Roztahuji závěsy a jaké překvapení.
Venku je černo, prší a létají blesky jeden za druhým.
Ach jo, pomyslím si, ale zároveň si říkám, že si nenechám zkazit svůj velký den.
Honza se loučil včera se svobodou a já jen se svou svědkyní Míšou. Nic velkého, pár skleniček vína a pak jsem raději šla spát, abych byla ráno svěží.
Hned jsem si dala sprchu a začala se chystat.
Nikdy jsem nebyla na nějaké malování, ale v tento den jsem se rozhodla se trochu zkrášlit. Nejdříve jsem si vlasy vyčesala do jednoduchého culíku a hned na to jsem se upravila make-upem, řasenkou a dalšími drobnostmi. Nakonec jsem si rty přejela lehce rudou rtěnkou.
Pohlédla jsem do zrcadla a byla jsem spokojena. Krásná bez větších zásahů.
Přeběhla jsem do pokoje, kde jsem měla připravené nové prádlo a od Míši vypůjčený modrý podvazek. Šaty jsou jen lehké, letní, jelikož jsem počítala, že v létě bude vedro. Jenže teď je chladno. Nedá se nic dělat. Bude mi zima.
Oblékla jsem si korzetové šaty s krátkou sukní a rychle zapnula zip na zádech. Krásně mi podepřely moje trojky a zmáčkly k sobě tak, že se mi mezi nimi udělala rajcovní rýha.
Mlsně jsem se olízla a sama pro sebe jsem se pochválila, jaká kočka jsem a můžu čekat na odvoz.
Čekám a můj odvoz zatím nedorazil.
Beru do ruky telefon a volám kamarádovi, který mě měl odvézt k radnici. Po chvilce vyzvánění se ozve jen opilé haló a nic. Křičím do telefonu kde je, ale na druhé straně je ticho.
Propadám panice a v rychlosti přemýšlím, kdo by mě mohl takhle narychlo odvézt.
Zkouším volat několika známým, ale bohužel nikdo nemůže.
Nezbývá než se vydat MHD nebo taxíkem.
Balím si tedy v rychlosti potřebné věci a letím ven ze dveří.
Zamykám a utíkám v lodičkách tak rychle, jak to jen jde. Vstupní dveře div neprorazím. Chytám dveřní kouli a otáčím se na další cestu.
Ale osud mi tenhle den asi opravdu nepřeje. Při otáčení se mi zvrtne noha a padám na zem. Při cestě narazím na něco tvrdého, zřejmě obrubník.
Slyším hlas jen vzdáleně…, pootevírám oči a vidím rozmazanou postavu… Cítím jeho ruku, jak mě kontroluje, zda nejsem zraněná… Jeho doteky jsou jemné a elektrizující.
Bere mě do náruče a odnáší mě.
Jdeme zpět do domu a tak si pomyslím, že to je můj snoubenec, který se o mě bál a šel mě hledat. Upadám znovu do bezvědomí.
Zdá se mi krásný sen.
Je v něm můj zachránce. Nevidím mu do tváře, ale začíná se mě dotýkat. Hladí mě ve vlasech a přejíždí po tváři ke rtům. Vystrčím špičku jazyka a prsty mu olíznu.
Probouzí se ve mně nezměrná touha. Jeho prsty pokračují přes prsa, která se zvedají ve zrychlujícím dechu. Lehce je prohněte a chytne. Poprvé vzdychnu.
Prsty pokračují níže a vyhrnují mi šaty. Napjatá vzrušením a očekáváním zavírám oči a oddávám se slasti okamžiku.
Stahuje mi kalhotky a cítím jeho dech na holé kundičce. Teplo se blíží, až se špička jeho jazyka dotkne poštěváčku. Chytám ho za hlavu a držím ho ve svém klíně. Rozjíždí krásné lízání mé kundičky.
Mrcha mě zrazuje a vlhne čím dál víc pod náporem drsného jazyka.
Přestává šetřit na něžnosti a přidává na vášni a drsnosti.
Líbí se mi, jak jezdí po pyscích a dráždí mě jazykem, jak ochutnává můj nektar a bičuje ho to k rychlejšímu lízání.
Cítím, že přichází má chvíle.
Stisknu mu stehny hlavu a propínám se v orgasmu. Zavírám opět oči a … z dálky slyším: „Co se jí stalo?“
Nade mnou se sklání osoba…, ležím na nosítkách… .
“Co se stalo?“ mumlám.
Byl to sen? Nebo mě opravdu zachránce stihl obšťastnit?
Vítáme mezi námi novou autorku a věříme, že nezůstane jen u této krátké povídky.
Moc pěkný příběh. Má to náboj, spád i erotiku. Jen tak dál.
Ahoj všem…díky za uvítání 🙂 Určitě není poslední a tak krátká:) Už mám rozepsanou další, tak doufam,že se mé povídky budou líbit. Budu ráda za kritiku pozitivni i negativní. A nebojte nekoušu:)
Vítám zde novou autorku a přeji nechť ji múzy neopouští . Povídka je napsána velmi realisticky a hlavně čtivě . Má to pěkný děj a je v tom i erotický náboj . Jenom mám pocit , že povídka je nedokončená . A vlastně je to i dobře . Dává to aspoň prostor pro fantazii .
Mas správný pocit…každý si může dofantazirovat pokračování…byl to záměr, který se mi povedl a to mě těší:)
Jenom naváži na Shocka , je to tak významný den nejen pro nevěstu , ale i pro ženicha a tím pádem mi chybí reakce druhé strany . Mě kdyby nedošla nevěsta k oltáři , tak se po ní budu shánět a tady není poznat jak to dopadlo . Už jsem četl povídku , kde to nevěstě rozmluvil při zapijeni svobody kamarád. Skončili spolu v posteli a byl i happyend , že se vzali . Takže se Ti povedla jenom část záměru , ta druhá část je otevřená a měla by být uzavřena 😀
Ja myslím, ze takhle otevřený to je dobrý…to jestli se vzali nebo ne nechme třeba na pokračování… tady by to ale podle me byla nudná omáčka…však se jí to s největší pravděpodobností jen zdálo:)
Tak je to správné , tak to má být . Ty jsi autor , ty bys měla vědět co bylo zamýšleno a zda bude či nebude pokračování . 😀😀 Pst , ale občas ani autor neví co bude dál 😉😀
Nejdříve jsem se lekl, že dojde ke zneužití bezbranné holky, ale byl to jen sen. Jak píše Martin, povídka se mi zdá nedokončená, neb nevíme, jak to všechno dopadlo, včetně svatební noci 🙂
Zase trochu jiný styl, než co tu píší ostatní. Hezky napsané. Jen opravdu škoda, že než se to rozběhlo, tak to skončilo. Třeba to bude jen prolog do budoucna 🙂
Hezká prvotina.
Že by to bylo i s prvky autobiografie a jak to nakonec vlastně dopadlo?