Ordinace v zelené zahradě

„Zito, zajděte si na oběd, teď tu nikdo nebude,“ řekla Irena, když sestra vyprovodila posledního pacienta a ohlásila prázdnou čekárnu.

Sestra Zita, ukázkový příklad blbé blondýny – ach, co se s ní doktorka natrápila. Hloupé stvoření, pár let po škole a neumí pořádně ani píchnout injekci. Vyhodit ji nemůže, nebo jí její otec dá výpověď z nájmu. A tahle ordinace je terno. Ve vilové čtvrti uprostřed města, co si víc přát.

***

Irena si uvolněně natáhla nohy a vzpomínala na letní dovolenou, kterou s přítelem vlastně celou promilovali. Na pokoji, na opuštěné pláži, prostě všude, kde si ji vzal, jí přivodil nádherné orgasmy. Teď přítel je už měsíc v náručí mladší krasavice a ona zůstala sama.
Tak nevděčný je ten svět… nebo spíš ten zmetek!

Zaklepání na dveře ji vytrhlo z nepříjemných myšlenek.
„Dále!“ křikla naštvaně a dovnitř nakoukl nějaký mladík s obvazem přes oko.
„Dobrý den, já… já… potřebuju převaz.“
„Tak to jste tu správně,“ pousmála se Irena a pokynula do mu speciálního křesla, aby si sedl.
„Ruce sem,“ ukázala na opěradla se zaklapávacími pouty.
„Co prosím?“
„Musím vás připevnit, abyste mi bolestí třeba pěstí nevyrazil zuby,“ vysvětlila a mladík zavrtěl hlavou.
„Aha. Ale ne, to je jenom škrábnutí.“

Tak mu nechala ruce volné a pomalu a opatrně sejmula obvaz.
„Co to má znamenat?“ řekla překvapeně, když viděla, že kluk nemá vůbec žádné zranění a jen to finguje.
„Překvapení,“ zašklebil se, prudce vstal a než se Irena nadála, strhl ji do křesla místo sebe a rychle secvakl ruce pouty.
Doktorka byla v pasti!

„Trochu si spolu pošpásujem, co říkáte, paní doktorko!“ užíval si mladík její bezbrannost.
„Okamžitě mě pusť, co si to vůbec dovoluješ!“ spustila Irena lavinu nadávek a zoufale se snažila vymanit z těch zatracených pout.
Mladík ji posměšně pozoroval a pak si k jejímu zděšení vytáhl ven ptáka. Zatím jen povislého a schlíplého.
„Tak o to mu jde! Takovej cucák a má mě tu jak na podnose,“ blesklo jí hlavou.

Mladík nechal ptáka zatím být a vyhrnul jí triko a strhl podprsenku.
„Hmmm… máš pěkný kozy… pořádný,“ chtivě je promnul rukama a potěžkával je.
Přes tuto prekérní situaci projel Ireně tělem záblesk slasti, protože na prsa byla mimořádně citlivá a taková ruční masáž jí už velmi chyběla. Bradavky jí začaly tuhnout a napřimovat se.
„Tak… Dobře… vidíš, jak se ti to líbí,“ děl mladík spokojeně a rukama jí dál hnětl odhalená prsiska a mezi prsty drtil naběhlé bradavky. „Na čtyřicítku jsi fakt pěkná kost.“
Nato jí do pusy zatlačil už tuhýho ptáka.
Ireně nezbylo, než ho poslušně kouřit. Mladík se nevyznačoval nějakým velkým pérem, takže se nedávila. Zatím jí držel hlavu a pohyboval si s ní podle vlastní potřeby a netlačil jí ho někam do krku.

Po chvíli ji nechal volně vydechnout, kdy se jí sklonil ke hrudi a líbal prsa a bradavky.
„Oohhh… ahhhh… jooo… dělej… mi… too,“ už se ani nesnažila Irena tlumit své projevy rozkoše.
Tělem jí projížděly elektrizující vlny slasti a cítila jak vlhne v klíně. Tohle byla absurdní situace. Přepadená, znehybněná, znásilňovaná a přitom tak vzrušená…
„Hezky kouříš… teď zkusíme něco jinýho!“ přistoupil mladík k dalšímu kroku.
Sklopil křeslo do skoro vodorovné polohy a stáhl jí kalhoty i s kalhotkami. Vzrušení Ireny opět stouplo a sama roztáhla nohy od sebe. Sama sebe nepoznávala.
„Hezkej bobr!“
Mladík se prsty a jazykem začal zaobírat zarostlým klínem. Jazykem kmital po vnějšku pysků i do hloubky, mezi závojíčky. Sotva se dotkl citlivých míst, snažila se žena potlačit silné vzrušení, ale výron šťáv se nedal zastavit.
„Ahhh… áááh,“ a za přidušeného sténání je lízal a sál.

Když se klína nabažil, ocas si sám vyhonil a dávkou jí pocákal prsa.
„Tak to bychom měli,“ řekl věcně. „Teď tě vodvážu, ale nezkoušej nějakou levárnu, jinak budu zlej. Jdeme!“ uvolnil jí pouta a odvedl na lehátko.
Irena se nijak nebránila, protože byla patřičně nabuzená a lízáním přivedená skoro k orgasmu. Nepřála si nic jiného než být ošukána… teď hned… bože… jak už to dlouho neměla!

Proto se ochotně pustila do kouření, když jí povadlým ptákem znova zajel do pusy. Žalud jí s mlasknutím zmizel mezi rty a po chvilce sání cítila, jak mu tuhne a nabývá na objemu.
A tak mu olizovala naběhlý temně fialový žalud, lízala a líbala ocas po celé délce, od žaludu po koule a zase zpátky. Mladík jí rukou drtil a mačkal prsa a opojeně funěl, než ji za rameno stlačil na záda. .
„Lehni si, dělej,“ nalehl na ni a prudce do ní pronikl.
Šlo to docela snadno. Irena roztáhla nohy doširoka od sebe a přijala ho mokrá nadržená kundička.
Mladík se vzepřel na rukou a hned prudce začal přirážet. Vůbec mu nevadilo její bolestné sténání nad tou moc rychlu jízdou.
„Jsi… moc… hluboko… pomalu… uh… to… bolí!“ prosila ho, jak ji ocas celou vyplnil a tvrdě ji projížděl se silným třením.
„Drž… už… budu… stříkat!“ funěl vzrušeně až naposledy přirazil, v ocase mu začalo cukat a nakonec uvolnil dávku semene, která jí zaplavila útroby.
„Ještě, že beru prášky,“ proběhlo doktorce hlavou.

Když se do ní mladík vystříkal, vstal a oblékl se.
Irena dál ležela na zádech s roztaženýma nohama a z klína jí vytékal čůrek semene.
„Paní doktorko, dík za ošetření,“ stačil ještě křiknout a vmžiku byl pryč.

Irena neměla sílu ani touhu ho pronásledovat. Stále se ještě vezla na vlně silného orgasmu, jak ji po dlouhé době zase tvrdý ocas dovedl na vrchol tělesné slasti.
„Bože to byla nádherná slast,“ vnímala, jak jí celé tělo vibruje prožitou rozkoší.
Stálo to za to. I když za poněkud bizarním okolností, to si uvědomovala.

***

Mladík zatím venku narazil na Zitu sedící na lavičce.
„No, to je dost! To musel bejt nářez! Udělal si to tý krávě pořádně?“ hned na něj vyjela.
„Že váháš! Protáhnul jsem jí díru pořádně!“ přikývl.
„Patří jí to!“ řekla Zita pomstychtivě. „Na mě nikdo křičet nebude, na mě ne! Jestli mě znovu nasere, tak na ni pošlu tvý kámoše, ať si ji podají. Jo?“
„Jasný! Tak zatím se měj a večer v hospodě,“ políbil ji mladík na tvář a zmizel za rohem a Zita se zlomyslným úsměvem zamířila do ordinace.

***

„To už jsi zpátky?“ otočila se doktorka na Zitu a již oblečená rovnala zdravotní křeslo do původní polohy. „Měla sem tu jeden akutní převaz… škoda, žes u toho nebyla.“
Zita byla zmatena. Doktorka se usmívala, nikde žádné stopy po násilí… co se tu vlastně dělo?

Irena si uvařila kávu a spokojeně se rozvalila v křesle, což Zitu ještě více nasralo. Ten vůl. Měl ji vyprcat tvrdě a vona, ta mrcha, si to snad užívala, nebo co?
Poslední kapkou pro ni bylo, že ji na konci směny doktorka sjela jak malou holku za nějaké další chyby, jichž denně stejně dělala nepočítaně a pak ještě musela vytřít celou ordinaci podlahu, neboť uklízečka byla nemocná.

***

Jak se Zita chtěla doktorce pomstít, tak jí to nevyšlo. Přes všechno, co se stalo, byla doktorka tou spokojenou a Zita tou nejnasranější bytostí pod sluncem.
Že si to večer mladík v hospodě pěkně slíznul, netřeba ani dodávat.

4.3 37 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborná povídka. Tak Zitě pomsta nevyšla a ještě nechala doktorku uspokojit.

Shock

Povídku jsem napsal v době, kdy seriál na Nově byl teprve u 50-tého dílu. Původní verze je pochopitelně násilněji pojatá a více odpovídá původní myšlence pomsty a bylo nutno ji patřičně upravit a „změkčit“. Vzhledem k ohlasům ale nemá cenu sahat hlouběji do archívu a přepisovat nepřepisovatelné věci :-).

2
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x