Pozdní léto Barunky Novotné 8

Toto je 8 díl z 8 v seriálu Pozdní léto Barunky Novotné

Jakmile ráno zaklaply za Karlem dveře, vklouzla Abby k Báře pod deku a přitulila se k ní.
„Večer jste to pěkně rozjely,“ zachichotala se a rozpustile sevřela mezi rty její bradavku. „Uhmmm… ani nevíš, jak jsem ti záviděla,“ mumlala, zatímco se bradavka pod doteky jazyku nalévala.
„Nech toho,“ snažila se ji odstrčit Bára, ale po chvíli podlehla a zajela dlaněmi do jejích vlasů. „Jsi hrozná pokušitelka,“ zahihňala se.
Během chvíle se svíjely na posteli s propletenými údy a vychutnávaly si vzájemné laskání.

„Ani jsi mi neřekla, jestli se ti takhle líbí,“ kývla Abby bradou k vyholenému klínu, z kterého se před malou chvilkou Bára vynořila.
„Vypadáš jako malá holčička,“ odhrnula si Bára z tváře rozcuchané vlasy.
„To bych byla hodně malá holčička,“ zasmála se uvolněně Abby. „Byla jsem chlupatá už ve dvanácti. Tenkrát jsem se za to hrozně styděla a zároveň mě to vzrušovalo,“ zachichotala se. „Pořád jsem se prohlížela v zrcadle a přemýšlela, jestli jsou moje kamarádky na tom stejně. Jakmile jsem byla doma sama, tak jsem se svlékla do naha a masturbovala u našich v posteli,“ vzpomínala Abby, zatímco ji Bára hladila po zádech. „Už tenkrát jsem asi byla víc na holky,“ povzdechla si. „Jenom jsem se za to styděla.“
„Ale na kluky jsi přece taky,“ zpozorněla Bára. „Nebo snad ne?“
„Ale jo,“ zabručela Abby. „Jenomže s Davidem se mi to moc nelíbilo,“ přiznala se. „Pro něj bylo důležitý, aby si to užil on a na mě vůbec nemyslel,“ postěžovala si. „Strčil mi ho tam a pak už jel jako králík,“ povzdechla si. „Třeba to bude s někým zkušenějším hezčí,“ dodala.

Bára postřehla zvláštní podtón v jejím hlase. Bylo jí hned jasné, na co Abby naráží. „Chtěla by si zašukat s Karlem a on by určitě taky nebyl proti. Copak si neuvědomují, že její máma je Karlova sestra?To by přece byl incest…“

Raději znovu sklouzla mezi Abbyina hladká stehna a zabořila ústa do rozdychtěného přirození. „Počkej, já musím na zkoušku,“ vypískla Abby. „Tam neeeee,“ pištěla, když Bára soustředila svou pozornost na čokoládovou dírku, která ji neodolatelně vábila. „Jen počkej, tohle ti vrátím,“ vyhrožovala Abby, když Bára pronikala prstem do staženého análního otvoru. Zoufale zabořila prsty do přirození a horečnatě se uspokojovala, zatímco se Bára věnovala jejímu zadečku.

Náhle je vyrušil zvonek. „Kdo to může být?“ povzdechla si Bára, zatímco si oblékala župan.
„Tak si pospěš,“ zachumlala se Abby do deky. „Mám to na krajíčku…“
Bára otevřela dveře a vytřeštila zrak na zmrzlou Jitku, která tam netrpělivě podupávala.
„Posílá mě tvůj manžel, zapomněl tady nějakou důležitou složku,“ špitla. „Prý je na stole v jeho pracovně.“
„Tak chvilku počkej,“ chtěla přivřít dveře Bára, ale to už se Jitka vecpala dovnitř.
„Je tam hrozná zima,“ postěžovala si a přitiskla zkřehlé prsty k ústům, aby je zahřála svým dechem. „Máte to tady hezké,“ prohlížela si zvědavě vstupní halu.

Znervóznělá Bára se rozhodla vydat pro složku, když se náhle z ložnice ozvala Abby.
„To bylo něco z e-shopu? Tak dělej, já už jsem hrozně nadržená. Vylížu tě taky, chceš?“
Jitka sebou trhla a z očí jí náhle vytryskly slzy.
„Já… já radši půjdu,“ zavzlykala.
„Počkej,“ chytla ji Bára za ruku. „Já ti to vysvětlím.“
„A co mi chceš vysvětlit?“ otřela si Jitka slzy stékající po tváři. „Já myslela, že mě máš ráda.“
Bára zoufale hledala slova.
„To bylo ještě před tebou,“ vyhrkla. „Ale mám ráda jenom tebe.“
„S kým tam mluvíš?“ ozvala se znepokojeně Abby. „Ty tam někoho máš?“
Než jí stihla Bára odpovědět, vykoukla její rozcuchaná hlava z ložnice.
„Jééé… to je trapas… ahoj Jitko.“
Bára se zarazila.
„Vy se znáte?“ zeptala se podezřívavě.
„Občas se zastavím za strejdou na kafe a párkrát jsme s Jitkou pokecaly,“ zrudla Abby.

„Takže ona chodí za Karlem do práce. To by mě zajímalo, co tam spolu dělají. Ačkoli podle jeho včerejší reakce k ničemu nemohlo dojít. Asi ho jenom provokuje, potvora jedna…“

„Já to nechápu… vy dvě… spolu… to je přece divný?“ lapala po dechu Jitka.
To už ale zpozorněla i Abby.
„Vy si spolu tykáte?“ zeptala se podezíravě.
Nešťastná Bára by nejraději utekla pryč. Uhýbala pohledem před oběma dívkami a křečovitě svírala zaťaté pěsti.
„Já radši udělám kafe, ať to můžeme v klidu probrat,“ rozhodla po krátkém zaváhání.

Jitka ji poslušně následovala, Abby se k nim přidala po chvilce. V titěrných kalhotkách a tílku se nasupeně posadila do křesla a čekala na Bářino vysvětlení.
„Vlastně nevím, jak začít,“ povzdechla si Bára.
„Třeba tím, proč spíš s náma oběma,“ ušklíbla se Abby.
Bára se snažila nevnímat Jitčin uslzený obličej.
„Protože se mi obě líbíte,“ přiznala nakonec. „S tebou je to zábava,“ kývla hlavou k Abby. „Obě víme, že se za pár dní vracíš domů. Ale navždycky zůstaneš první, s kterou jsem to dělala.“
Olízla si vyprahlé rty a otočila se k Jitce.
„S tebou je to jiné,“ přiznala. „Musím na tebe pořád myslet, nedokážu s tím přestat. Když tě vidím, jak brečíš, tak bych si nejradši nafackovala za to, že ti ubližuju.“
„Ubližuješ nám oběma,“ ozvala se Abby. „Ani nevíš, jak ráda bych se ti pomstila,“ pronesla nenávistně. Náhle sebou trhla. „Jenomže my se ti pomstíme,“ ušklíbla se. „Budeš se hezky dívat, jak se s Jitkou před tebou na oplátku vylížeme…“
„Já ale… to přece nemůžeme… jen tak,“ bránila se Jitka.
Bára ale postřehla vzrušení v jejím hlase.
„Tak to udělejte,“ pronesla otupěle. „Stejně si nic jiného nezasloužím.“
„Jdeš do toho?“ otočila se Abby netrpělivě k Jitce, která s ostychem přikývla.
„Pojď do ložnice,“ táhla ji Abby za ruku. „A ty se můžeš dívat,“ vyplázla výsměšně jazyk na Báru.

Osamělá Bára se nedokázala zvednout.
Ztuhle seděla v křesle a představovala si, co se odehrává v ložnici.
Nakonec se odhodlala a toporným krokem se vydala za dívkami. Před dveřmi naposledy zaváhala, ale potom nahlédla dovnitř. Uviděla nahou Jitku s obličejem zkřiveným rozkoší a Abby mezi jejími roztaženými nohami.
„Ještě… lízej mě… to je hezkýýýý,“ sténala Jitka.
Bára vytřeštěně pozorovala, jak se její milenky společně uspokojují a s křečovitě sevřenými rty sklouzla dlaní do rozkroku. Mnula rozdychtěnou kundu a snažila se nevnímat, jak se Jitka blíží k vyvrcholení.

„Teď ty mě,“ zavelela po chvíli Abby.
Vítězoslavně se ušklíbla na Báru a nechala zrudlou Jitku, aby vklouzla mezi její štíhlé nohy.
Bára se opírala o zeď a rukou rejdila s mlaskavými zvuky v přirození. Orgasmus byl překvapivě silný. Sesunula se na zem a s vytřeštěným zrakem zuřivě mnula zduřelý poštěvák do posledního záškubu zmučeného těla.
Teprve po chvíli zjistila, že ji obě dívky zvědavě pozorují.
„To měl být trest, ne odměna,“ ušklíbla se vyčítavě Abby. „Vyprstila ses bez dovolení, měla jsi se jenom dívat.“
„To nešlo vydržet,“ přiznala Bára. „Ani nevíte, jak moc vám to spolu sluší,“ povzdechla si při pohledu na jejich rozpálená, pružná těla. „Vůbec bych se nedivila, kdyby mě už Jitka nechtěla.“
„Tohle neříkej,“ zachvěla se Jitka a rychle se přikryla. „Já mám ráda jenom tebe a tohle byla jenom pomsta.“

Náhle se ozval z hromádky jejího oblečení mobil.
Bára jí ho podala s výmluvným pohledem. „Karel,“ naznačila rty.
„Děje se něco, pane Krobe?“ vypískla Jitka, kterou Abby naschvál pod dekou pohladila po zarostlé kundičce. „Nemohly jsme tu složku najít, ale už jsem na cestě,“ přeskočil Jitce hlas, když vzteklými posunky odháněla Abby pryč.
„Už musím jít,“ vstala z postele a překotně se začala oblékat.

„Uvidíme se ještě?“ zeptala se Bára při rozloučení. Jitka ji místo odpovědi políbila jemně na rty.
Bára se snažila potlačit vzrušení z vůně Abbyina přirození, kterou ucítila z jejích úst a polibek opětovala.
„Příští měsíc bude Karel v zahraničí,“ řekla, když se Jitka obouvala. „Můžeme být spolu, jestli chceš.“
„Já… já nevím,“ špitla Jitka. „Něco se stalo a já to musím vyřešit,“ dodala vzápětí a utekla.

Bára nechápavě zavrtěla hlavou a vydala se za Abby, která se rozvalovala v posteli. „Ani na to nemysli,“ odehnala ji Abby, když se chtěla Bára zachumlat k ní. „Ještě jsem ti neodpustila.“
Báře tak nezbylo nic jiného, než se uchýlit k bezpečí svých seriálů, kde nemusela přemýšlet nad složitostí svého života.

***

Ačkoli si to Bára nechtěla připustit, Abbyin pobyt u nich se chýlil ke konci. Zbývalo několik posledních dnů, během kterých se mohla těšit z její blízkosti. Vzhledem k tomu, že vztah s Jitkou nenadále ochladl, se netrápila výčitkami svědomí a užívala si každou chvíli, kterou mohla strávit se svou mladičkou neteří.

„Zítra máme tu společnou večeři na rozloučenou, tak s tím počítej,“ připomněla Abby, která se rozvalovala na posteli vedle ní.
„Hmmm, ani mi to nepřipomínej,“ zavrněla Abby. „Včera jsem zase šla do školy v zalepených kalhotkách. Strejda v koupelně zase řádil,“ zachichotala se vzápětí.
„Brzy mu to skončí,“ povzdechla si Bára. „Bude se nám po tobě stýskat,“ pohladila Abby po vlasech.
„Ona ti to Jitka vynahradí,“ ušklíbla se Abby. „Už se ti ozvala?“
„Mluvila jsem s ní, ale neměla moc času,“ pokrčila rameny Bára a přitulila se k ní. „Radši se pojď pomazlit, ať mám na co vzpomínat,“ polaskala její pevná ňadra.

Když potom zemdleně odpočívaly, zamyslela se Abby nahlas.
„Vůbec by mi nevadilo, kdyby ta večeře skončila jako minule,“ zavzpomínala se.„Vadilo by ti to?“ otočila se k Báře.
„Ani ne,“ pokrčila Bára rameny. „A myslím, že strejda by byl nadšený. Přiznej se, ty bys to s ním chtěla dělat, viď?“ zadívala se Abby do očí.
„Možná,“ přisvědčila zrudlá Abby. „Když si vzpomenu na ten jeho ocas, tak úplně vlhnu,“ připustila vzápětí.
„Tak to se budeš muset vyprstit sama, protože já mám domluveného kadeřníka,“ ušklíbla se Bára a zvedla se. „A zítřek si nechám ještě projít hlavou…“ dodala významně.

Druhý den přijel Karel z práce dříve než obvykle. Nervózně se připravoval na společnou večeři a pokradmu sledoval Báru s Abby, které se s chichotáním vystřídaly v koupelně.
Také on si dobře pamatoval, jak to dopadlo naposledy a měl problém zakrýt svou erekci.
„Dělejte, máme zamluvená místa na osmou,“ popoháněl je.
Když se před ním Bára objevila, ztuhl úžasem.
Rafinované šaty toho příliš nezakrývaly, spíše naopak. Tenká látka dávala vyniknout jejím bradavkám, zatímco záda měla odhalené. Bylo zřejmé, že nemá ani kalhotky.
Než stačil manželku pochválit, přiběhla také Abby. Naklonila se pro boty a on ve výstřihu zahlédl její nahá ňadra.
„Nezírej a obouvej se,“ strčila do něho Bára se smíchem.

V restauraci si s Abby užívaly pozornost, které se jim dostalo od okolních hostů. Prestižní restaurace byla zaplněna do posledního místa a ony procházely místností za oceňujícího šumu přítomných mužů.
Bára pobaveně sledovala Karlovo pyšné nadýmání nad dvěma samičkami, které ho doprovázely.
Celý večer Karla provokovaly letmými doteky, nechávaly ho nahlédnout do výstřihu a dvojsmyslně ho připravovaly na domácí pokračování.

„Půjdeme,“ zvedl se brunátný Karel a otřel si zpocené čelo. Zřetelná erekce ho usvědčovala ze vzrušení, které nedokázal zamaskovat.
Obě ženy se k němu přivinuly a on se nadnášel jako páv.
„To tedy bylo něco,“ pronesl, když čekali na Abby, která si odskočila. „Málem jsem si ho vyhonil na záchodě,“ přiznal. „A myslím, že jsem nebyl jediný,“ zasmál se vzápětí. „Všem mohly vypadnout oči, když jste se tam takhle vyprsily…“ stiskl bezostyšně její ňadro.
„Nechte si to na doma,“ přistihla je Abby ve vášnivém objetí. „A pojďte už, myslím, že přijel taxík.“

Karel litoval, že cesta domů nebyla delší. Bára šátrala v jeho klíně, zatímco on věnoval pozornost Abby a jejím hladkým stehnům vykukujícím zpod krátkých šatů.
Zrudlý řidič se snažil neúspěšně maskovat své šmírování v zrcátku a téměř naboural, když si Abby stáhla ramínko a nabídla strýcovi k ocumlání svou nahou kozičku.
„Dej mu pořádné dýško, zaslouží si ho,“ nabádala šeptem Bára manžela, který lovil z kalhot peněženku.

„Jste pěkné potvory,“ sesunul se Karel do křesla a přiopile se zasmál.
„Děláte si se mnou, co chcete,“ konstatoval upřímně.
„To teprve budeme,“ zasmála se Bára a nalila mu jeho oblíbený koňak.
Posadila se k Abby a povytáhla výše lem jejích šatů.
„Nezapomeň, že nemám kalhotky,“ zachichotala se Abby a sledovala, co tomu strýc říká.
„Tak to jsme dvě,“ zasmála se Bára a vášnivě ji políbila.

Karel užasle sledoval, co se před ním odehrává, to už se ale Abby osmělila a stáhla Báře ramínka šatů.
Bára se netrpělivě ze šatů vysoukala a nechala Abby, aby zabořila hlavu do jejího klínu. Vychutnávala si její laskání, zatímco Karel bojoval s knoflíky v poklopci, aby osvobodil ztopořený penis. Nezřetelně mumlal, jak zprzní mladičkou neteř a omámeně sledoval, jak ta mezitím uspokojuje jeho manželku.
„Mám doma dvě lízalky,“ podivoval se při pohledu na Báru, která už oplácela pod vyhrnutými šaty Abby její laskání a proháněl ztvrdlý ocas.
„Teď si užiju já,“ postavil se náhle a nechal spadnout kalhoty ke kotníkům.
Se škobrtáním se přiblížil k dvojici milujících se žen a přitiskl se ocasem k Abbyině vystrčené prdelce.
Bez skrupulí odstrčil Báru a zajel ocasem do vytoužené kundičky své neteře. Abby s hlasitým výkřikem zabořila obličej do Bářina přirození a poprvé v životě se cítila úplně plná.
„Jsi krásně úzká,“ pochvaloval si Karel při zásunu a vychutnával si těsné sevření mladé kundičky.
„Nemluv… a… šukej… mě,“ vydechla Abby v rytmu strýcových přírazů. „Šukej… šukej… mě,“ vyrážela ze sebe v záchvatu nepříčetnosti a otřásala se v záchvatech blaženosti.
Bára zblízka sledovala manželův úd, který pravidelně pronikal do roztažené pičky a dlaní si zoufale mnula rozdychtěnou kundu.
Karel naposledy přirazil a s neartikulovaným řevem naplnil neteř svou mrdkou.
„Doufám, že nám neusneš,“ zachichotala se spokojeně Abby, když zahlédla jeho zemdlenou tvář.
„Jen se neboj,“ zamumlal Karel a zaostřil zrak na manželku, která se horečnatě uspokojovala.
„Tobě taky udělám dobře,“ sliboval jí a zálibně pozoroval, jak si prohání roztaženou kundu.

Jakmile se vzpamatoval, přesunuli se do ložnice, kde se ráno probudili ve vzájemném objetí s propletenými údy.
„Musím zrušit dnešní schůzky,“ brumlal Karel s tváří zabořenou mezi Abbyinými ňadry.
„Zavoláš Jitce a řekneš jí to?“ otočil se k Báře, která se právě protahovala. „Já tady mám ještě něco na práci,“ stiskl se spokojeným úsměvem neteřino plné ňadro.

Bára se odpotácela do kuchyně a svlažila vyprahlé hrdlo skleničkou studené vody.
Potom poslušně zavolala Jitce, aby jí vyřídila Karlův vzkaz.
„Jitko, Karel nemůže přijít do práce, je indisponovaný. Zvládneš mu přeložit schůzky?“ snažila se najít ztracenou sebejistotu, když uslyšela Jitčin sametový hlas.
„Určitě, to nebude problém,“ odpověděla Jitka. „Báro, až odjede Abby… potřebovala bych s tebou mluvit. Stavíš se u mě?“ vydechla pro krátké odmlce.
„Určitě, o co jde?“ zeptala se Bára zvědavě.
„Radši osobně. Já už musím končit,“ ohluchnul náhle Báře mobil.
Nechápavě ho položila, ale dále se tím nezaobírala.

Když Abby následující den odlétala, loučila se s ní na letišti sama.
„Škoda, že strejda nepřišel,“ litovala Abby a přitiskla se k ní. „Zlobíš se na mě?“
„Neblázni, užili jsme si to všichni,“ usmála se Bára a pohladila ji po tváři.
„Moc doma nezlob a pozdravuj Davida,“ dodala po chvilce.
„Já už to s ním skončila,“ špitla Abby.
„Asi si najdu někoho zkušenějšího… a s pořádným ocasem,“ zašeptala Báře do ucha. „Zjistila jsem, že to je lepší,“ zachichotala se potutelně.

Potom už Bára jenom sledovala, jak odchází.
Věděla, že tím něco hezkého končí, a tak se posmutněle odebrala domů. Téměř zapomněla, že se má cestou domů stavit u Jitky.
Na poslední chvíli otočila auto a se zpožděním k ní dorazila.
„Už jsem myslela, že nepřijdeš,“ přivítala ji Jitka s úlevou. „Jsem těhotná,“ vyhrkla, než se Bára stačila omluvit. „S tvým manželem,“ dodala vzápětí.
Bára vytřeštila oči a nemohoucně se opřela o zeď.
„Jak to myslíš, těhotná?“ zeptala se po chvilce. „Já myslela, že to spolu neděláte,“ řekla otupěle.
„To bylo jenom jednou,“ špitla Jitka a sklopila pohled k zemi. „Když jsem zjistila, že spíš s Abby,“ dodala. „Tvůj manžel mě přemlouval už dlouho… a já ti to chtěla vrátit,“ přiznala upřímně. „A teď nevím, co mám dělat… já mám ráda tebe,“ vyhrkla zoufale.

Bára se zapřemýšlela.
„Já děti mít nemůžu… ale Jitka očividně ano… S Karlem ale být nechce a já vlastně taky ne. Co kdybychom… to dítě vychovávaly spolu?“   

„Jitko,něco mě napadlo,“ řekla Bára, která se rychle rozhodla a s ledovým klidem seznámila svou milenku s řešením, které ji před chvílí napadlo.
„Myslíš… my dvě spolu… jako pár?“ zadrhl se Jitce hlas. „Ty by ses za mě nestyděla?“
„Blázínku,“ objala ji Bára a jemně ji políbila.

Časem si lidé zvykli na dvojici žen, procházející se s kočárkem, a jenom šeptem se dohadovali, jestli se jedná o matku s dcerou nebo trochu jiný vztah.
Karel si našel mladou milenku, která nápadně připomínala Abby a spokojeně si užíval její přítomnost. Všechno vlastně skončilo tak, jak mělo, napadlo Báru, když večer usínala v Jitčině objetí.

Navigace v seriálu<< Pozdní léto Barunky Novotné 7
4.5 42 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborné zakončení. Tak nakonec se Báře vyplnila touha po dítěti, i když není biologická matka a manžel si to vyřešil taky zajímavě. Dobrá práce, těším se na další povídky od Tebe.

Juli

Tak nám to autor zamotal do úplného rozuzlení, inu Život píše romány 👍.

Tomas

Krasne rozuzlenie a vyvrcholenie deja. Tesim sa nadlsie poviedky od autora

3
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x