Osobní zpověď

Již po otištění první povídky této autorky se objevily dotazy, kdo že to ta Pepina je. Mnohé zaujala i její přezdívka. Požádal jsem tedy autorku, jestli by byla ochotna nechat nahlédnout do svého soukromí. Nezdráhala se a tak vám předkládáme její osobní zpověď.
Korektor.

Osobní zpověď.

Říkají mi Pepina, někdy posměšně i Pipina. Mé jméno v rodném listě, nebo v občanském průkazu zní prozaičtěji, Josefa.

Rodiče si přáli kluka, který by měl jméno po otci, ale nějak to nevyšlo. Narodila jsem se já, s pipinkou mezi nohama. Abych jim alespoň něčím připomínala kluka dali mi tohle křestní jméno.

Nepreferovala jsem ani jedno pohlaví a ráda jsem se kamarádila s kluky, ale i s holkama.
Přestože mě rodiče oblékali většinou do modrého, měli to připravené pro syna, nezanevřela jsem na mužské pokolení a raději jsem byla v jejich společnosti.
Místo toho abych si hrála s panenkami, raději jsem s chlapci lezla po stromech, nebo se zúčastňovala jejich bitek s partou kluků z dolní části vesnice.
Nebojovala jsem v prvních řadách s praky a kameny, ale zastávala jsem většinou funkci zdravotnice. Ošetřovala jsem drobná poranění, včetně různých odřenin, nebo klukům zašívala roztržené kalhoty.
Moji rodiče nechápali, proč se stále z domácí lékárničky ztrácí náplasti a obvazy, nebo proč mámě mizí špulky s nitěmi.

Občas se stalo, že při šarvátkách mezi kluky došlo i k roztržení trenýrek, nebo jiného spodního prádla. No a protože jsem byla zdravotní sestra, a před lékařským personálem nemáme mít stud, musely trenýrky dolů a já tak často spatřila to, čemu se říká klučičí úd.
No úd? Ony to byly čuráčky různých velikostí.
Někteří kluci je měli tak malé, že nebyly skoro ani vidět, jiným se mezi nohama klimbaly docela pěkné klobásky.

Jak ubíhal čas, začala jsem na sobě zjišťovat změny. Na hrudi se mi vytvořily malé kopečky, zrovna tak jako ostatním holkám. Zkrátka, začala mi růst prsa. Když jsem se jednou v koupelně podívala mezi nohy, zjistila jsem, že mi na tom, čemu jsem říkala pipinka, vyrašily první chloupky.

Samozřejmě, že jsem se s tím svěřila ostatním holkám.
Tak se stalo, že jsme se o přestávkách ve škole bavily jinou činností.
Na holčičích záchodech jsme si ukazovaly, kdo je má větší, a došlo i na stahování kalhotek a porovnávání, kdo ji má chlupatější.
Můžu s hrdostí říci, že jsem byla někde uprostřed. Nejlépe dopadla Anča Horáková, která měla už prsa pěkně velká, jako dospělá holka a kundičku měla z nás všech nejzarostlejší.

Horší to bylo ve společnosti kluků. Přihlouplé klučičí hry šly náhle stranou a chlapci začali pokukovat po nás holkách trochu jinak.
Tak jsem postřehla, že mi víc koukají na prsa a hltají pohledem, když jsem se méně opatrněji ohnula, nebo když se mi výše vyhrnula sukně.

Ty tam byly klučičí války a moje samaritánská činnost. Kluci si najednou chtěli začít hrát na doktora.
Ti vyspělejší se snažili mi sáhnout na prsa, nebo se rukou dostat pod sukni na kalhotky.
Nepochodili ani se škemráním, abych jim ji ukázala za darovanou cigaretu.

Pak se to náhle stalo. Občas jsme sedávali, parta kluků a holek na návsi, dlouho do večera a klábosili. Ti odvážnější, nebo starší si i občas zapálili cigaretu.
Čas rychle utíkal a pohled na hodinky mi dal jasně najevo, že je potřeba jít domů, tak aby se to obešlo bez nepříjemných následků.
Rozloučila jsem se a vydala se setmělou návsí k domovu.
„Počkej Pepi, doprovodím tě,“ odtrhl se od party jeden z nejhezčích kluků z vesnice.
Doběhl mě a vzal mě rukou kolem ramen. Jindy bych se mu vytrhla, ale nyní to bylo najednou příjemné.
Došli jsme mlčky až k našim vratům.
„Už musíš domů?“ zeptal se Petr. Tak se ten kluk jmenoval.
„Musím,“ odpověděla jsem mu, i když se mi moc nechtělo.
„Přijdeš zase zítra?“ následoval Petrův dotaz.
„Nevím?“ pokrčila jsem rameny.
„Tak ahoj,“ rozloučil se Petr a odcházel.

Stála jsem ještě chvíli u branky a pozorovala jeho siluetu, mizící ve tmě.
Náhle se obrátil a vracel se ke mně.
„Zapomněl jsi něco?“ zeptala jsem se.
„Zapomněl,“ chytil mě za ramena a políbil mne na ústa, ale tak nějak divně. Ne jako když mi dává pusu kamarád. Jazyk se mi snažil vrazit mezi rty.
Nevydržela jsem to a pootevřela ústa a Petrův jazyk mi vnikl hluboko do nich. Byl to nový, neznámý pocit.
Zprvu jsem chtěla ucuknout, ale to nové a neznámé mě lákalo natolik, že jsem se k Petrovi ještě více přivinula.

Vtom jsem ucítila jeho ruku na svém stehně. Instinktivně jsem se snažila rukou ze své nohy odtáhnout, ale Petr ji neúprosně sunul nahoru, až se dotkl mých kalhotek.
Pomalu jsem ani nedýchala.
Kromě líbání, to byl nový neznámý pocit, který mi rozechvěl celé tělo. V té chvíli jsem ucítila jeho prst, byť přes látku kalhotek na své štěrbince.
Silně jsem se nadechla, až mi z hrdla vylétl jakýsi vzdech a Petr prst přitlačil.
Snažil se mi odhrnout okraj kalhotek a náhle jsem ucítila jeho horký ukazováček na svých chlupech.

„To jsi ty Pepino?“ ozval se matčin hlas na zápraží.
„Jo mami, to jsem já,“ odpověděla jsem přiškrceným hlasem, neboť Petrův prst na kundičce mne začal vzrušovat.
Rychle jsem mu odtrhla ruku a otevřela branku.
„Už jdu mami,“ zavolala jsem do tmy.
Ani jsem se s Petrem nestačila rozloučit.
„Co jsi tak červená a udýchaná?“ divila se matka, když jsem kolem ní prošla.
„To nic, to jak jsem utíkala domů,“ zalhala jsem a rychle jsem utekla do svého pokojíku.
Padla jsem na postel a hleděla do stropu. Stále jsem cítila na rtech Petrův polibek a jeho prst na rýze své kundičky.

Od tohoto večera můj život začal nabírat nové obrátky. Panenky šly stranou a já se vrhla do víru dospívání.
Pohled na kluky od té doby začal nabírat nové rozměry. Nejednou sem se jim podívala mezi nohy, abych odhadla podle boule na kalhotech jak asi velikou mohou mít tu svou chloubu.
Nikdy předtím mne ani nenapadlo dívat se takto na vlastního otce a tak jsem byla překvapena, když jsem ho jednou zastihla nahého ve vaně. Tak velkého čuráčka, jako měl on, jsem si neuměla představit.

Večer, když sem ležela v posteli, jsem si zrcátkem prohlížela vlastní kundičku.
Sedla jsem si na lůžko, vyhrnula si noční košili, roztáhla nohy a zrcátko si vložila mezi ně, tak abych co nejlépe viděla na rozevřenou pičku.
Nechápala jsem, jak by se něco takového jako má táta, mohlo vejít do takové malé dírky. A to mu ještě navíc nestál. Vždyť by mně ji musel roztrhnout.
Na druhou stranu, ale kdyby to bylo tak, jak si to myslím, nebylo by tolik dívek a žen, kterým se to tak líbí.
Jaký to asi musí být pocit, mít v sobě něco takového, napadlo mne. Představa, že mám v sobě klučičí čurák mne natolik vzrušila, že se mi rozbušilo srdce a zrychlil dech.

Ani nevím jak, najednou jsem měla v dírce zasunutý svůj ukazováček. Byl to nový, naprosto nečekaný pocit. Ukazováček mi vyplnil celou dírku. Její stěny se přimkly k prstu a já cítila příjemné šimrání, které nabývalo na intenzitě, když jsem prstem pohnula.
Představovala jsem si, že místo prstu v ní mám čurák nějakého kluka. Trochu jsem se obávala toho, zda to nebude bolet, nebo to nebude nepříjemné, když bude větší, než můj ukazovák.
A tak jsem si dovnitř strčila ještě prostředníček, a ejhle, ono to nebolelo, naopak to zvýšilo intenzitu mého vzrušení.

V momentě, kdy jsem si chtěla prsty z kundičky vytáhnout, zavadila jsem o masitý výčnělek nad dírkou. V tu chvíli mi projelo tělem zvláštní a příjemné zachvění, až jsem málem vykřikla. Ten pocit byl mnohem příjemnější, jak prsty v dírce.
Začala jsem si ten výčnělek, o kterém jsem se dozvěděla, že se mu říká poštěváček, mnout oběma prsty.
Šimrání v podbřišku začalo nabírat na intenzitě, až náhle doslova vystřelilo do tohoto bodu. Bylo to tak silné, až jsem k sobě prudce sevřela nohy a hlasitě vykřikla.
Pak ta silná slast začala pomalu slábnout a já padla zády na postel a ještě chvíli silně vzdychala, než vzrušení pominulo.
Nakonec jsem si oba prsty z kundičky vyndala, silně smáčené šťávami.
Byl to můj první orgasmus v životě.

Od té chvíle jsem o to více zatoužila, mít v sobě ten horký váleček, kterému kluci říkali čurák.
Ale vždycky, když mne přepadaly hříšné myšlenky, vzpomněla jsem si na matčina slova:
„Počkej až ti bude osmnáct. Na tohle máš dost času. Mohla bys taky přijít do jiného stavu a zkazit si tak celý život.“

Měla svatou pravdu. Bylo mi teprve patnáct let a na takové věci jsem měla opravdu čas.