Po rozvodu 05 🇨🇿

Rodinná dovolená v Tunisu jenom nastartje utajené vášně.

Čas ubíhal a já přes několik pokusů, které skončily fiaskem, pořád neměla stálého partnera. Už jsem se s tím dokonce i smířila a jen jsem občas hladově pokukovala po Markovi.  Jana s úspěchem složila maturitu a zvládla přijímačky na vysokou. Mou radost trošku sobecky kalilo pomyšlení, že po prázdninách bude někde v Praze a já tady zůstanu sama. Marek oslavil osmnácté narozeniny a já oběma dětem (a také sobě), jako dárek koupila čtrnáctidenní pobyt u moře v Tunisu.

Termín odletu se neúprosně blížil a já dostávala cestovní horečku. Jídlo i pití jsme tam měli zajištěné, ale stále jsem neměla plavky a nějaké lehké šaty. Nakonec mě zachránila Jana. Vyrazily jsme společně na nákup. Na tržnici jsem nechtěla, ale ona mě tam doslova dovlekla. Spatřila jsem obrovské množství nabízeného zboží. Hned v prvním stánku byla spousta plavek. Já si vybírala jednodílné, ale Jana už měla v ruce několik věšáčků a táhla mě do kabinky. Než jsem se vzpamatovala, byly jsme uvnitř a obě nahé.
Myslela jsem, že zase chce experimentovat a tak povídám: „Neblbni, tady ne.“
Jana se pousmála a podala mně plavky se slovy: „Zkoušej!“

První mně moc neseděly, ve druhých jsem měla velký zadek a třetí byly malé. Zato Janě sedly perfektně. Psíma očima se na mě koukla.
„Tak si je vezmi, ale dones mně ještě nějaké, ať si vyberu.“
Jana se oblékla a vyběhla z kabinky. Za chvilku se vrátila s dalšími kousky. Nevím, jestli jsem tak vybíravá, ale žádné se mně moc nelíbily. Už jsem to chtěla vzdát, když Jana donesla další.
Hned první mně celkem padly. Měla jsem sice podezření, že jsem je už zkoušela, ale seděly dobře a já toho už měla dost, tak jsem je vzala.
Teprve doma jsem zjistila, že jsou to ty samé, co si koupila Jana, jen o číslo větší. „No budeme tam za blbce,“ pomyslila jsem si.

Nakonec díky dceři jsem nakoupila skoro všechno, co jsem plánovala. Další dva dny jsme balili a připravovali se. Využily jsme chvilku, kdy Marek odešel, Jana oholila mou pipku a stihly jsme rychlovku v koupelně. Konečně přišel den odletu.

Brzy ráno jsme nesedli do vlaku a za hodin a půl jsme vystupovali z autobusu na brněnském letišti. Let i zbytek cesty uběhl bez problémů a k večeru jsme stáli v hotelovém pokoji.
Klimatizace příjemně ochlazovala vzduch a my rychle vybalili nejnutnější. Po krátké instruktáži delegáta cestovky jsme se chystali do hotelového bazénu. Držela jsem v ruce plavky a přemýšlela, kde se převléknu. Jana nečekala, otočila se ke zdi, stáhla ze sebe propocené oblečení a už se soukala do plavek. Postavila jsem se vedle ní a než Marek vyšel z koupelny, byly jsme obě v plavkách připravené vyrazit.

Markovy plavky byly plné jeho nádobíčka a já cítila, že při pohledu na něj mně začíná vlhnout pipka. To už se děti ale hrnuly ke dveřím. Ještě jsme se s Janou zastavily před zrcadlem. Nevypadalo to špatně, ve stejných plavkách jsme vypadaly skoro jako sestry. U bazénu bylo celkem dost lidí, ale vycákali jsme se dosyta.

„Nezapomeňte, že máme jít na večeři,“ ozval se Marek.
Docela jsme zapomněly. Hodily jsme přes ramena ručníky a pospíchaly do pokoje.
Vběhla jsem do koupelny a rychle se převlékala. V kalhotkách a triku jsem vyšla do pokoje, kde už byli Jana i Marek převlečení a Jana šla přemáchnout plavky. Natáhla jsem sukni a vyrazili jsme do jídelny.

Strava byla perfektní, po večeři jsme si dali pivko a pár skleniček nějakého místního nápoje. Chtěla jsem ještě kávu, ale cítila jsem, že alkohol mně začíná svazovat jazyk i nohy.
S Janou jsme se zvedly a šly na pokoj. Marek si dal ještě jedno pivo a slíbil, že brzy přijde za námi.

Na pokoji šla první pod sprchu Jana, která taky začínala pěkně sukovat. Po chvilce vyšla jen v triku a položila se na postel. Já ji následovala a za chvilku jsem ležela vedle ní. Původně jsem si chtěla natáhnout i kalhotky, ale pak jsem usoudila, že triko sahající do půl stehen stačí.
Marek měl připravenou válendu přes uličku.
Ležely jsme a rukama hladily svá těla. Nemohly jsme začít něco většího, protože Marek měl každou chvíli dorazit. Přesto jsem cítila, jak moje pipka vlhne a dožaduje se větší pozornosti. Jana na tom nebyla lépe.

Konečně klaply dveře a Marek dorazil. Svlékl se do boxerek a zmizel v koupelně. Zvuk tekoucí vody ze sprchy  ve mně vzbudil potřebu, jít čurat. Potřeba byla stále silnější a Marek se pořád sprchoval. Zasténala jsem a Jana se otočila.
„Co je?“ zeptala se.
„Potřebuju čurat,“ zašeptala jsem.
„Tak proč nejdeš?“ znovu se zeptala.
„Je tam Marek,“ vysvětlila jsem.
„Ale ten je pod sprchou, tak nečekej a běž, ať si hned první noc necvrkneš do postele,“ uzavřela naše šuškání dcera.

Pomalu jsem vstala a zaklepala na dveře koupelny.
„Můžu Marku? Musím na záchod.“
„Pojď,“ ozvalo se zevnitř.
Marek stál ve sprchovacím koutě. Pozvedla jsem triko a posadila se na záchod. Sotva jsem pustila zlatý proud, zastavil Marek vodu a koupelnou se ozývalo jen mé zurčení. Bylo mně trošku trapně, ale nedokázala jsem to zastavit. Konečně proud ustával.

Marek nakoukl zpoza závěsu: „To byl fofr,“ usmál se.
Otřela jsem papírem vlhkou pipku a beze slov vklouzla do postele. Za chvilku kolem postelí prošel Marek ve volných trenýrkách, ale i ty dávaly vědět, že ukrývají nadstandardní výbavu.
To už jsme ale všichni zmožení únavou spali.