Pootevřené dveře 02 🇨🇿

Hrdinkou povídky je Lenka, čerstvá maturantka. Spíše jen náhodou se ocitla spolu s mamkou a jejím novým přítelem Pavlem na řeckém ostrově. Je to přesně onen ostrov, o kterém jsme již vyprávěli v příběhu Zelené oko. A i v něm se psalo i o zvláštní rusovlásce a její společnici jménem Ariadné. O Lence zatím víme, že pěkně maluje. Jak se zdá, její kresby rády ožívají.

Druhý den Lenku probudilo sluníčko, protahovala se v posteli, ale nakonec neodolala a vstala, opatrně otevřela dveře na terasu. Čerstvý vzduch jí prostě ohromil, posadila se na křesílko, nastavila tvář slunci a dýchala. Rozhodla se, opláchla si obličej, rychle si natáhla tričko a šortky a svižně vyšla ven. Ještě se vrátila a našla v batohu nějaké menší bankovky. A pak už uličkou dolů.

Na nábřeží se rozhlédla. Měla dojem, že vpravo v dálce zahlédla trochu zvláštní ženu z letiště, tu, jak se tam bavila s blondýnkou a tím hezkým chlapíkem s japonským účesem. Na chviličku uvažovala, že by se mohla rozběhnout za ní, ale vydala se na opačnou stranu. Pláž za chvíli pokračovala jen velkými kameny, cesta odbočila doleva. Oběhla velký hotel, cesta se kroutila nahoru. Pak nějaká odbočka, proč ne. Mezi olivovými sady probíhala nahoru, až k malé bílé kapličce. Tady cesta končila. Lenka se otočila, pod sebou měla celou zátoku, malé městečko podél pláže, za ním uviděla jakousi starou pevnost, tam se musí podívat. Ale času je dost.

Tady by nejraději zůstala a jen se dívala, ale seběhla zase dolů a podél moře dál, dokud nezmizel asfalt. Vydýchala se a protáhla. Našla si hezký koutek na pláži, postavila se a srovnala, chvíli dýchala a soustředila se, cvičila jógu, pár pozic. Krása, zítra si musí vzít podložku.
A zase zpět, uviděla krámek, někdo vycházel ven s bagetou v papírovém pytlíku. Ideální. Nakoupila ještě teplé pečivo, domácí fetu, olivový olej, skleničku medu a upalovala do hotýlku.

Mamka a Pavel už seděli na terase, mávli jí, když spěchala nahoru.
Snídali venku, vůbec nikam nespěchali. Mamka se mlsně dívala, jak si Lenka přidává do jogurtu med.
„To nemůžu.“
„A proč ne?“
„Proč asi? Pořád se držím, a teď se tady budu cpát medem.“
„Ale to je zdejší med, ten bude určitě zdravý,“ posunula dívka k mamce skleničku.
„Jo, jasně. Ale…“ Za chvíli si vychutnávala první sousto a komíhala lžičkou v ruce.
„Určitě bude zdravý.“

„Kam půjdeme? Dolů na pláž?“
„Vpravo stranou je ještě jedna. Menší teda, ale pěkná.“
„Jsou tam lehátka?“
„Jo jo. Je to kousek, pod takovou pevností.“
„Super.“

Šli pomalu po silnici podél pláže, lidé teprve většinou posedávali na terasách nebo balkónech. Lenka nesla v jedné ruce svůj skicák a v druhé ranní objev, na skříni úplně nahoře položený slunečník. Asi odkaz minulých hostů.
„Odnese ti ho vítr.“
„Houby, závidíte, ušetřila jsem sedm euráčů jenom za dnešek.“
„Uvidíme, už začíná trochu foukat.“

Opravdu se trochu zvedal větřík, došli na konec pláže, vystoupali mezi domečky nahoru, obešli vysokou skálu a zase sešli k moři. Před sebou měli hezkou pláž, tři řady slunečníků a lehátek, pěkný bar s rákosovou střechou, pár lidí. Zabrali hned krajní set. Mamka se rozhlédla, pomalu si rozepnula dlouhé letní šaty.
„Tyhle plavky sis koupila?“
„Ne, vyhrála ve Sportce.“
„Já jen, že jsou… takové…“
„Co? Nesluší mi?“
„Sluší, ale možná až trochu moc.“
Mamka zvedla vesele obočí, otočila se a pověsila šaty na slunečník.
„Nespálíš si zadek?“
„S tím jsem počítala, Pavel mi ho důkladně namazal, viď?“ podívala se s podezřelým leskem očí na přítele.
Lenka si povzdechla. O tom nechtěla nic slyšet. Pravda je, že sama by si tak odvážné plavky asi ani netroufla obléknout. Jenže mamka se v nich evidentně cítila dobře a navíc, a to bylo nejhorší, jí pekelně slušely. Podprsenka rafinovaně podpírala, tvarovala a hlavně odhalovala. A kalhotky tedy spíš jen odhalovaly.
Jak může mít tak pěkný zadek? To není spravedlivé. No, a i vršek vypadá pěkně. Dívka usoudila, že je to vlastně výhoda, všichni budou očumovat ji a ona bude mít klid. Tedy ne že by ji samotnou někdo někdy moc očumoval.

Pečlivě upevnila svůj malý slunečník a uvelebila se do oblázků. Kupodivu to bylo docela pohodlné.
„Dáme nejdřív kafe nebo až po koupání?“
„Šla bych do vody.“

Byly tady trochu větší vlnky, koupali se, Lenka ještě plavala dál za skálu. Vida, byla tam docela hezká plážička, podle všeho k ní ani nevedla cesta.
Jenže když to řeknu těm dvěma, tak tam budou hned chtít, a… No, a co se dělá na opuštěné pláži. Přinejmenším s plavkami.

Lenka plavala zpět, se zavřenýma očima. A samozřejmě si začala všechno představovat, ani na to nepotřebovala rozhýbanou kresbu. Doplavou na plážičku, rozhlédnou se, ne, odnikud sem není vidět. Podívají se na sebe. Kdo by si asi sundal první plavky? Možná by se postavily s mamkou proti sobě, ruce za zády na zapínání podprsenky. Oči by jim hrály jako pistolníkům někde na Divokém západě. Kdo první začne? Jenže tam bude Pavel, díval by se na ně. Před ním by se přeci nemohla svléknout, možná jen vršek, ale i tak. A úplně? Aby si ji prohlížel? Jaký má klín, zadek, možná si představoval, jak… A co když by se mu postavil? Určitě by se mu postavil, když by tam byl se dvěma nahými ženskými.
No a co? Tak by se mu postavil, to je prostě příroda, jestlipak by si ho aspoň přikryl ručníkem? Nebo by tam jen klidně ležel s ocasem nahoru? A jakého vůbec asi má, mamce se určitě moc… Na co to zase do pytle myslí? Jaký má mamčin přítel ocas?

Dobrá, kašleme na zábrany, jsou to jen představy v mé hlavě. Lenka si uvědomila, že tohle přesně jí řekla včera ta zrzavá žena na pláži. ‚Všechno je jen v tvé hlavě‘.
Dívka najednou ucítila strach, co všechno může být v její vlastní hlavě.
Takže stojíme s mamkou proti sobě, usmíváme se, ruce za zády. Pavel sedí kousek dál, ale samozřejmě pokukuje.

Mamka si rozepne podprsenku, ale drží si ji na prsou. Pomrkává na dceru, ‚tak honem, schoď ten mokrý hadr, bude ti bez něj fajn‘. Bude mi fajn, ale… Už teď mi trčí bradavky, a není to jen z vody. Odhodlám se, prsty se mi třesou, ale podaří se mi háčky rozpojit. Přidržuji si ji na prsou jako mamka. Té si hrají v očích veselí čertíci, zavrtí se, trošku roztáhne nohy.
„Budeme počítat do tří?“
„A co pak?“
„Co asi, svlékneme se.“
Ona je prostě vzrušená, rajcuje ji, že se svléká před svým přítelem spolu se mnou. Určitě se před ním svléká, on se asi rád dívá.

Obrázek. Pavel leží v posteli, knížku položenou na prsou. Na sobě triko, přikrývka od pasu dolů, lehce pokrčené nohy. A dívá se.
Mamka stojí před postelí v hezké jemné krátké košilce kousek pod boky a volných kalhotkách s dlouhou nohavičkou a hezkými krajkami na bocích. Opírá se dlaněmi o pelest, trochu předkloněná, ale ne moc, jen aby hezky vynikl zadeček a prsa pod košilkou se vlnila při každém pohybu. Stojící bradavky nadzvedávají jemnou látku. Vlasy si sčesala na stranu a s přimhouřenýma očima sleduje přítele v posteli. Ten má jednu ruku pod dekou. Copak asi dělá.

Zelené oči, obrázek se stočí do ruličky, Dvě štíhlé ženské dlaně ho zase rozvinou, zatíží v rozích oblázky. Zvětšuje se, nevidí nic jiného než obraz. Mamka zvedne dlaně z pelesti a pohladí si prsa, trochu je přizvedne a stiskne, brnkne prsty o trčící bradavky. Přikrývka nad Pavlovou rukou se vlní sem a tam.

Žena se usměje, přejede si dlaněmi boky a pomalu si stahuje kalhotky. Ohne se a sebere je z koberce, pečlivě je položí na postel a narovná se. Košilka je dlouhá tak akorát, mamka se otočí a zvedne ruce, vlní boky, objeví se kousek zadečku. Zase se otočí tváří k Pavlovi, košilka se na chviličku zvedne a odhalí klín. Významně si nasliní dva prsty a sjede tam dolů, přejede sem a tam. Zadívá se na Pavla a začne z něj stahovat pokrývku, dokud se neobjeví dlaň pomalu sjíždějící tvrdý klacek.

Stop. Vůbec si neumí představit Pavlův penis. Jaký může být? Jako Tomášův? Tak akorát velký, když byl vzrušený, byl až skoro prohnutý nahoru. A vzrušený byl skoro pořád. Ale může být jiný, štíhlý s velkým žaludem, nebo zase tlustý, předkožka pod překrvenou velkou hlavou. Jaké by to muselo být, kdyby se takový ocas dostal do ní samotné a svírala ho, pohyboval by se v ní sem a tam a dráždil ji až k nesnesení. S Tomášem to bylo fajn, ale nestačila se s ním dostat až tam, kde by si všechno prostě jen užívala. Když na to vzpomínala, vyčítala si svoje zábrany a strach. Takže teď místo opravdového penisu přemýšlí, jak by ji asi dráždil penis přítele její mámy.

Cože? Myslí na to, že šuká s Pavlem? Lenka se napila slané vody a zakuckala se, naštěstí byla už kousek od pláže. Nějak se doplácala k mělčině, postavila se a popadala dech. Podívala se k slunečníkům, mamka s Pavlem se už rozvalovali na lehátkách. Zamávala jim, mamka na ni cosi volala, ale měla ještě zalehlé uši. Další gesto bylo jednoznačnější, mamka si podržela prsa.
Dívce konečně došlo, že má plavky poněkud na půl žerdi, jak spodek, tak především vršek. Ten už nezahaloval nic, stála ve vlnách se skoro nahýma prsama, ukazovala je všem na pláži, samozřejmě i Pavlovi, který na ni také zíral. No jo, když někdo slyší něco ve smyslu ‚bacha, máš nahý kozy‘, hned se podívá, to je jasný. Díky, mamko. Jenže…

Lenka si upraví kalhotky, převlékne neposlušnou podprsenku přes krk a jde klidně ke svému slunečníku. Snaží se nikam nedívat, jen jde, došlapuje na bílé oblázky, jeden kus plavek v dlani. Ráda by slyšela potlesk nebo aspoň uznalé mručení, ale nic, jen šumění moře. Možná je to lepší, protože to znamená, že to je v pohodě, proč tu podprdu neshodit, aspoň, dokud trochu neuschne. A ani nevadí být tady nahoře bez.

Lenka v duchu vidí dvě zelené oči, usmívají se a pochvalně mrkají. Pověsí dva trojúhelníčky spojené několika provázky na slunečník a posadí se pod něj. Až teď si všimne, jak na ni mamka zírá. Vypadá to, že by něco chtěla říct, ale jen zvedne obočí a trochu zavrtí hlavou. Lence je jasné, co má asi mamka na srdci, ale její to jedno.
„Nedáš si kafe?“ ozve se mamka za chvíli.
„Za chviličku, až uschnu.“
„Fajn, řekni.“
Dívka jen přikývne, oči zavřené, vychutnává si slunce a větřík na nahém hrudníku. Za chvilku si natáhne triko.

Stojí u dřevěného zábradlí a sledují mladého Řeka kouzlícího se svým náčiním. Už mají za sebou dlouhý rozhovor, jakou přesně kávu by si přály, Lenka ani netušila, kolik je možností. Ale už si vybrala a teď pozorují baristu. Ten po nich co chvilku lišácky mrkne.
‚Měla jsem si dát jen frešík,“ zašeptá za hodnou dobu dívka.
„Tohle k tomu patří, a navíc je nač se dívat.“
„To určitě.“
Mamka klepe tiše prsty do prkna, urovná si plavky, povzdechne si a zeptá se.
„Řekni mi, to před chvílí, nechtěla si na něj zapůsobit?“
„Tady na barmana?“
Mamka ukáže očima k Pavlovi. Usmívá se, ale je trochu nervózní, to dívka pozná už dávno.
Popravdě? Asi trochu jo, ale je to úplně jinak, než si mamka myslí. A nemůžu jí říct, co si představuju.
„No, to se tak semlelo. Bojuju trochu sama se sebou a chtěla jsem zkusit, co to se mnou udělá.“
„A?“
„Kupodivu dobrý, ale…“
„Copak?“
„No,“ protáhne Lenka a mrkne na mamku, „na společnou nudapláž to ještě není.“
Mamka na chvilku vykulí oči a pak se rozesměje, vyšlo to.
„Pořádně se namaž, jinak dopadneš blbě. Spálený bradavky nejsou nic moc. A vůbec, jestli chceš, můžeš jít úplně dozadu, jsou tam nějací naháči.“
„Nemám brejle, takže nevidím ani konec pláže.“
„Tak ti to popíšu, nic vidět není, jen to, že nemaj plavky. Ale jsou to ti tvoji známí.“
„Mí co? To jako kdo?“
„No, ten černovlasý hezoun s blondýnkou, jak ses s ní bavila.“

Lenka jen polkne a ucítila po těle známé zašimrání. Byla ráda, že má na sobě volné tričko, protože by jinak před mamkou těžko zakryla trčící bradavky. Naštěstí v tu chvíli před ně barman postaví s velkorysým gestem dva kelímky. Usrkly a podívaly se na sebe s přivřenýma očima. Bylo to to nejlepší kafe, jaké kdy ochutnaly.
„Koupily jsme ti pivo,“ podala Lenka Pavlovi orosenou plechovku.
Pavel zvedl oči, dívce naskočila husí kůže. Byla ještě trochu vzrušená z předchozí představy, vzrušená a vnímavá. Věděla, jak ji teď mamčin přítel vidí, jako když šla z moře nahoře bez. Uvědomila si, že se jí nahé čudlíčky zase snaží protlačit tenkou bavlnou.
„Moc díky, měli Plzeň?“ najednou byl z něj zase příjemný usměvavý chlapík.
Lenka si oddechla, nejspíš se jí všechno jen zdálo. „Ne, Mamos, to prý pijou sami Řekové.“
„Áha, uvidíme. Hlavně, že je to studený.“

Dívka si nechala tričko, posadila se do oblázků a přemýšlela. O tom, co si představovala při plavání, a hlavně o tomhle pohledu. Byl přesně stejný, na jaký se chtěla zeptat expřítele Tomáše. Ale nenašla odvahu. Měla by si promluvit s mamkou? Jenže ta jí nejspíš řekne, že ho neměla provokovat. A navíc by jí to možná začalo trápit, kdo by chtěl, aby přítel začal pošilhávat po její dceři. Jenže co když o tom už dřív mluvili? No jasně, proto se mamka zlobila, že ho provokuje. Možná mamce naznačil, že se mu líbí, nebo možná stačila poznámka, že ji viděl jen v prádle a vypadala sexy. Má si promluvit s mamkou? Jenže…

Našla v tašce pouzdro a vytáhla z něj opatrně brýle. Nedalo jí to a podívala se doprava, tam měli být ti dva naháči. Koutkem oka zachytila mamčin spiklenecký úsměv. Ušklíbla se na ni.

Byli tam, úplně vzadu, seděli na pláži a bavili se, jejich oranžový slunečník povlával ve větru. Teď vstali a vběhli do příboje. Muž se sehnul a postříkal blondýnku vodou, ta se asi naoko zlobila.

Lenka si ani neuvědomila, že má v ruce skicák a tužku. Dva nazí lidé si hrají v příboji, slunečník trochu vlaje ve svěžím větru. Jenom je všechno mnohem blíž, ale načrtnuto i tak jen křivkami, žena hravě uhýbá vodě, světlé vlasy přes rameno, krásně oblý zadek, přesně trefit křivku. No, úplně to nevyšlo, poopravit. Muž se směje, vlasy svázané do japonského uzlu, shýbá se, aby nabral další vodu, mezi stehny mu visí dlouhý…
Lenka zamrkala, ale načrtla to, co viděla. Nebo spíš, co si představovala.

Vodní tříšť letí vzduchem, dopadá na ženina prsa. Ta odskakuje a zavrávorá, muž jí na poslední chvíli chytí za ruku. Žena se na něj zlobí, vrtí hlavou, muž se pokorně omlouvá a směšně rozhazuje pažemi, ušklíbne se koutkem úst a starostlivě utírá vodu blondýnce z prsou. Klepne ho hravě přes dlaň, ale spíš ji jen k sobě přitiskne. Má v dlani levé ňadro, dívá se ženě významně do očí. Druhou rukou ji drží v pase, hodně nízko. Blondýnka se prohne v zádech, připomínají teď dva tanečníky, ale v kterém tanci drží muž partnerku za ňadro. Je to hezké ňadro, nijak velké, spíš dívčí, pevné, oblé, pod ním jemná vráska. Mužova ruka se sveze na boky, prsty se propletou. Stojí v příboji a objímají se, teď už opravdu tančí. Pravá dlaň se sveze ještě trochu níž, z boků na zadek, hladí ho prsty, obdivuje dokonalost křivky, která se sama zázračně vyrovnala. Neodolá a trochu stiskne, ještě víc, drží prostě ženu za zadek, ta zvedne levou nohu a obtočí ji kolem muže, tiskne se k němu.

Ruka se sveze ze zadečku na stehno, dlouhé a štíhlé. Hladí ho, pomalu, po prstech zůstávají drobné stopy na jemné pokožce. Zpět, po spodní straně, úplně dolů, prsty se dotknou ženina nahého klína. Ta zavlní boky a snaží se ještě víc rozkročit, ale nejde to, mužovým prstům to ale stačí, hladí hladkou broskvičku, zajíždí špičkami dovnitř.

Žene se velká vlna, oba se ohlédnou a obejmou. Voda je postříká od hlavy až k patě, chvíli kolísají, ale nakonec upadnou do pruhu písku, leží v příboji, hladí se a dráždí. Blondýnka stlačí přítele na záda, přesně na hraně příboje. Tiskne mu dlaně na ramena a významně se na něj dívá, opřou se čely o sebe. Líbají se, dlouho, rafinovaně. A pak žena sjíždí dolů, muž se opře o ruce a zakloní hlavu, žena je už na břiše, ještě jeden polibek, zvedne oči k mužovi a trochu se usměje. A pak přelízne penis, po celé délce, od varlat až po špičku žaludu. Olízne se a zase se podívá na přítele, přimhouří oči. Leží na loktech mezi mužovými roztaženými koleny, zadeček jí kouká z vody, vlnky ji hladí mezi nohama. Věnuje se příteli, jenom ústy a jazykem, líže ho, kouří, bere si do pusy varlata, občas mužův klín zalije vlna, žena počká a zase se vrátí k přerušené práci.

Muž vzdychá rozkoší, za chvíli ale vezme ženu za světlé vlasy a přitáhne si ji k sobě, drží ji, políbí na nos a tváře. Žena má pootevřená ústa, klekne si nad muže. Konečně se zase líbají, jakou chuť mají asi teď ženiny rty? Jen sůl nebo z nich cítí i sám sebe?
Obejme ji a stiskne pod sebe. Milují se, přesně na hranici příboje.

Milují se, přesně na hranici příboje, řekne Lenka potichu sama pro sebe a pohladí obrázek. Už jsou na něm zase jen muž a žena sedící pod rozevlátým slunečníkem. Ta zrzka by ze mě asi dnes měla radost, pomyslí si.
Dopije skvělou kávu, chtěla by si zaplavat.

„Půjdete někdo do vody?“ zeptá se a bojí se, že Pavel přikývne.
„Za chvilku, dopiju pivo, už teď je jak ženská moč.“
Mamka do něj šťouchne, on jí to oplatí. Lenka vzdychne, vstane, vezme do ruky podprsenku a jde kousíček dál, až k velkému kameni, na něj položí svoje tričko. Jde do vody jen v kalhotkách a na zádech cítí Pavlův pohled. Nebo si ho jen domýšlí. A uvědomí si, že se na ni bude dívat, až půjde z vody ven.
Najednou by byla raději tam na kraji s tou dvojicí, úplně nahá. Ti si aspoň na nic nehrají, jsou prostě nazí. Jen by na ni mrkli a mávli, chlapík by ji přejel pohledem, při kterém by jí zase stály bradavky. Tak raději ne. A navíc asi chtějí mít klid.

Lenka si vzpomněla na svůj obrázek, usmála se sama pro sebe a skočila do vln. Nejraději by si stáhla kalhotky a mrskla je na břeh. Jen tak, aby mamka i Pavel měli o čem přemýšlet.

Konec druhého dílu.