Pootevřené dveře 06 🇨🇿

Naše mladá hrdinka Lenka se právě vrátila z lodního výletu na Růžový ostrov. S podivnými cizinkami, rusovláskou, která si říká Královna koček a její krétskou společnicí Ariadné prožily pozoruhodný den. Nesmíme zapomenout ani na zrzavého kocoura s bílými tlapkami. Ale to už je teď pryč a dívka stojí sama na molu.

Výlet skončil, obě záhadné ženy zmizely, Lenka stála sama na molu v nepravděpodobném pozdním odpoledni. Už teď jí připadal celý dnešek naprosto neskutečný. Možná jen usnula na pláži, možná jen nechala fantazii plout až příliš svobodně. Ale na lavičce pospával velký rezavý kocour. Dívka se k němu usadila a drbala ho pod bradou.
„Jsi unavený, viď? Ani se nedivím, dnes jsi měl perný den. Kdo ví, kam jsi nás přenesl. Musím ti koupit nějaké granulky.“

Oči jí padly na desky s obrázky, opatrně je rozevřela a prohlížela si jeden po druhém. Bylo tam všechno, co prožila, setkání s podivnou lodí s ještě podivnějším kapitánem, nádherný Růžový ostrov, dvě ženy, dvě milující se ženy. Dívka přemýšlela, jestli bude mít někdy odvahu nakreslit i ten zbytek. Jak se sama miluje s nejkrásnějšími ženami, které kdy viděla. A k tomu jedna z nich byla Ariadné, podle všeho skutečně „ona“ Ariadné. A ta druhá? Jak jí Ariadné říkala? Královna koček. To by sedělo. Zrzavá královna, úplně všude zrzavá. A hrozně milá. Jenže teď je smutná a nejspíš opuštěná. Ariadné zmizela, možná za krásným kapitánem oné staré lodi z obrázku.

Dívce bylo najednou smutno, vytáhla mobil a napsala zprávu mamce. ‚Jsem v pohodě, procházím se po pláži.‘
Za chvíli dostala odpověď: ‚Tak super, my jsme už skoro doma.‘
Připadalo jí neskutečné, že teď půjde nahoru do apartmánu, převlékne se, osprchuje, za chvíli půjdou na večeři. A pak? Uvidíme, možná si toho mamka s Pavlem užili na pláži tolik, že je nebude rušit, může si číst nebo kreslit.

„Ahoj Lenko.“
Pozdravení ji naprosto překvapilo, zmateně se snažila vymotat ze vzpomínek a vrátit se aspoň chvíli do reality. Před ní stál ten marnej kluk z odletové haly, co se s ním včera chvíli bavila, teď sama neví, proč. Aha, jmenuje se Patrik. Super.
„Ahoj Patriku, jak je?“
Byla to ta nejzbytečnější otázka, která ji napadla. Patrik se smutně ušklíbl a rozhodil ruce. Ve svých květovaných šortkách kousek pod kolena a docela pěkném triku vypadal jako ilustrace k heslu ‚totální nuda na dovolené‘. Navíc to asi přehnal se sluníčkem.
Lenka pohladila spícího kocoura a vstala, ještě se otočila pro tašku, a hlavně desky s obrázky.

„A co ty? Jak se ti tady líbí?“
„Právě jsem zažila nejúžasnější den v životě,“ přiznala Lenka.
Patrik zvedl obočí.
„Fakt? Tak to ti přeju. No, my jsme šli na snídani, pak jsme se namazali krémem, pak jsme šli na pláž, tam jsme se převalovali sem a tam, občas plavali. Po poledni jsme šli do hotelu, něco málo snědli, pak siesta. No, po siestě zase na pláž. A zpátky. Už teď mi hrabe, musel jsem vypadnout. Kdybych tady měl aspoň komp, že jsem si blbec nevzal noťas. No, a nakonec jsem šel sem na molo, abych se hodil rybám.“

Lenka s pootevřenými ústy naslouchala dlouhému proudu lamentů.
„Aha, vy bydlíte v tom super hotelu.“
„No jo, naši chtěli all inclusive. Teď táta remcá, že v Egyptě nebo v Turecku bylo jídlo pořád, tady mnohem míň za daleko víc zlaťáků, teda euráčů. A ještě k tomu je večeře pozdě, až od sedmi. A tak. Všechno špatně. Klimatizace kape, za lehátka se musí platit, blá blá blá.“
Dívka rozpoznala v Patrikově depresivním výlevu aspoň stopu humoru a ironie.
„A kde bydlíš ty?“
„Támhle ve stráni,“ ukázala nedbale dlaní, „je to tam fajn, hlavně pěkná terasa, výhled. Klid, pohoda.“
„A máte jídlo?“
„Kdepak, ale to je jedno, k snídani si něco koupíme a na večeři si dojdeme.“
„Hmm… A co komáři?“
„Co je s nimi? Žení se?“
„No u nás určitě. Jsem totálně ožraný. Měli v noci hostinu, parchanti. Nějak jim chutnám, krvosajům prťavým.“

Lenka se začala dobře bavit.
„Hele, pojď si dát gyros, snad už točej.“
„No jo, jenže my máme večeři.“
„Na to se vykašli. Pojď, mám hlad. Zvu tě.“
„No jo, ale…“
„Hele, nenutím tě. Už jsi ho měl?“
„Máme večeře.“
„Aha. Tak napiš vašim a pojď.“

Patrik váhavě vytáhl z kapsy mobil a poslal zprávu. Za chvíli mu cinkla odpověď. Flegmaticky na ni zíral.
„Že mám být na večeři zpátky.“
„Napiš jim, ať jdou sami, že možná dorazíš.“
Mládenec zíral na potměšile se usmívající dívku a povzdychl si. Váhavě napsal krátkou větu, a ještě víc váhal s odesláním. Za chvíli přišla odpověď. Zase si vzdychl a přečetl si ji. Zvedl obočí.
„Co píšou?“
„Že ‚jasně‘“
„No vidíš. Tak pojď.“

Loudali se k pobřeží, nebylo kam spěchat. Lenka si prohlížela kotvící loďky a jachty, kupodivu se Patrik za chvíli přidal, ukazovali si rybářské čluny s kotouči sítí na zádi, malé výletní lodě, úplně malinké čluny pro dva, pár krásných jachet.
„Na tom bych krmil ryby už hned za přístavem.“
„Aha, mořská nemoc. A už jsi to zkusil?“
„No jasně, v Egyptě, lodní výlet za želvami. Ale mělo to jednu výhodu,“ Patrik se ušklíbl, „připlavalo jich pak docela dost.“
Lenka vyprskla.
„Super téma před večeří. Hele, máme kliku, už mají otevřeno.“

Za chvíli seděli na zídce u pláže a spokojeně pojídali řeckou pochoutku.
„Moc díky, to je něco. Nebýt tebe, peru se teď v hotelu na večeři s německými penzisty. Mňam,“ Patrik si spokojeně olizoval omáčku z prstů.
„No, tak teď už na večeři fakt nemusím, i když za hoďku možná trochu vyhládnu.“
Dívka nenápadně přejela zrakem chlapcovu poněkud oplácanou postavu. A přitom se jí vybavilo Ariadnino nádherné štíhlé tělo. No jo, nikdo není dokonalý.
„Jak myslíš, ale nemusíš se přežírat. Procházky, plavání, hned je člověku líp. I když já dneska můžu mlčet.“
„Copak jsi měla dobrého?“
„Čerstvé ryby.“
„Fakt? Ty jsou prý hrozně drahé, teda táta říkal.“
‚No, tyhle nebyly,‘ pomyslela si Lenka, ‚tedy pokud odmyslíme platbu tělem.‘

Umyli si ruce pod sprchou, Lenka by se nejraději svlékla a osprchovala celá, voda byla příjemně teplá. Jak by se chlapec asi tvářil, díval by se? Nebo by rozpačitě koukal do země? To spíš.
Tuto myšlenku zavrhla stejně rychle, jak ji napadla.
Za chvíli už spokojeně korzovali po nábřeží.
„Hele, tady je obchůdek, počkej, nebo pojď se mnou.“
Mladý prodavač si Lenku už pamatoval, chvíli se bavili, dívka koupila místní repelent a pár polštářků a podala to Patrikovi.
„To máš na komáry, tohle funguje.“
Patrik se rozpačitě díval na balíček.
„Hele, díky, jsem ti totálně zauzlovaný, ale to jsi nemusela.“
Lenku v tu chvíli neznámo proč napadl starý vtip o masturbaci a komárovi, ale netroufla si. Jen se musela začít hrozně šklebit. Kluk se za chvíli přidal.
„Nejlepší je se smát, když nevím proč.“
„No právě.“

Vraceli se pomalu zpět k hotelu.
„Hele, počkej, skočím pro prachy.“
„Na to se vykašli. Tak mě napadá, co děláš zítra?“
„Co asi? Snídaně, mazání, pláž, siesta, pláž, příprava na večeři, večeře, procházka.“
„Aha, víš co, možná budu mít zase volno, mamka je tady s novým přítelem, a…“
„Jo, jasně,“ kluk spiklenecky mrkl, „takže jsou rádi, když vypadneš.“
„No, tak bych to neřekla, ale máš pravdu. Ale hlavně tady kousek na sever je taková hezká vesnička se zálivem, za ní ještě další pláž. Chtěla bych se tam mrknout.“
„No jo, ale jak?“
„Buď tam dojít, ale spíš stopem, někdo tam pojede.“

Lenka ztichla a pozorovala oplácaného chlapce. Teď to bylo na něm. Jeho lenost a pohodlnost bojovala s chutí něco vyzkoušet a zažít.
„Hele, dej mi na sebe číslo, máš wocas?“
„Ne. Jen WhatsApp,“ ušklíbla se Lenka.
Je škoda, že kluk neměl brýle, určitě by si je rozpačitě posunul na nose.
„Pošli radši esemesku, jestli můžeš, máme hrozně blbý signál na net, Pavel se vzteká.
„Pavel?“
Lenka zachytila zvláštní tón otázky. Že by přeci… Zajímavé.
„Pavel, mamčin přítel.“
„Jasně. Hele, dám ti vědět. Když to klapne, v kolik asi?“
„Nevím, před devátou tady?“
„Tak jo. Určitě se ozvu.“
„Dík a měj se!“
„Já děkuju za večeři. A uvidíme, co ty pisklavý mrchy.“

Dívka se otočila a spokojeně se vracela po nábřeží. Už už chtěla odbočit do boční uličky, ale kousek před sebou uviděla čtveřici z horního ubytka, sportovec se spokojeně usmíval, jeho blonďatá mladá manželka si podle všeho zapomněla obléknout sukni, ta vážná žena v dlouhých trochu nemoderních šatech držela kabelku v obou dlaních. A občas se podívala na mladého muže, když se nikdo nedíval.

Lenka se usmála sama pro sebe. No jasně, komu by se nelíbil. To jsem zvědavá, jestli… Najednou si uvědomila, že ještě drží v ruce desky. Honem vytáhla čerstvý papír a našla si místo pod světlem.

Čtveřice. Mladý sportovec v upnutém tričku a kraťasech, vlasy stočené do módního japonského uzlu, vedle jeho hezká světlovlasá manželka v kraťounké sukýnce. A druhá dvojice. Manžel je nahrbený, ruce v kapsách a dívá se někam do neznáma. Nezajímavý. I když… Co kdyby trochu švidral po blondýnce? No jasně, ale jen malinko, kouká na ty pěkné nahé nohy. Tak a teď ta žena, to bude oříšek, dlouhé šaty, v dlaních kabelku, ale i v nich je napětí, vlastně v celém těle, v pažích, v zádech. Zpod víček se dívá na mladého muže, oceňuje jeho svaly a energii. Chtěla by ho, ale nemůže, je prostě slušná, konzervativní a hlavně vdaná. Vdaná za někoho, kdo ji asi už moc nepřitahuje. Tak.

Lenka zvedne tvář, ale už nevnímá okolí, příběh ožívá…

Mladý sportovec zachytí ženin pohled, překvapeně přizvedne obočí. Není hloupý, vyzná se, vnímá její řeč těla moc dobře. No jistě, asi nebude té své hezké blondýnce úplně věrný, když se naskytne nabídka, proč ji nesebrat ze stolu. Nepatrně na ženu mrkne, jen tak, aby o tom věděla a pochopila, kdyby chtěla. Hned odvrátí zrak a odpovídá na něco manželce, usmívá se. Po očku ale sleduje druhou ženu, hodnotí ji, co asi skrývá pod těmi dlouhými šaty, jaké má asi kalhotky, a vůbec… Prohrábne si vlasy a srovná uzel.

Všichni jdou pomalu dál, k molu. Žena v dlouhých šatech se otočí, něco zapomněla. Její manžel se právě baví s blondýnkou, otráveně zvedne oči. Sportovec pokrčí rameny a nabídne se k doprovodu, je přeci jen už tma. Zajdou do uličky, vlevo zahrada, vpravo zamčený domek. Vklouznou na dvorek, rozhlédnou se, vzadu je kůlna, stůl, pár židlí, plachtou přikrytý člun. Žena pomalu spustí ruce a muž ji obejme, prudce, je jim jasné, že nemají moc času. Chytí ji za zadek, pevně, otevřenými dlaněmi. Couvají až ke zdi, žena se opře a trochu roztáhne nohy. Muž stojí před ní, hladí jí dlouhá stehna a vyhrnuje sukni nahoru až nad kalhotky. Bez obalu ji hladí v klíně, žena němě vzdychá a vlní boky. Rozklepanými prsty rozepíná mužovy kraťasy, zajíždí dovnitř, hladí ho. Vzdychne a podívá se mu do očí. Pomalu přikývne, pohled upřený na muže. Otočí se ke zdi, vyhrne šaty, stáhne napůl kalhotky, ani ne do půlky zadku, opře se dlaněmi o zeď, podvolí se, čeká jen, až jí to muž udělá. Vypadá to hrozně lascivně, ta úplně slušná žena se teď takhle otevřeně a trochu vulgárně nabízí.

Muž jí ale pohladí vlasy a odhrne je z krku, políbí něžně hezkou dlouhou šíji, pak kousek nad lem kalhotek, přesně nad začátek žlábku. Přitiskne se k ženě, obejme ji, něco jí šeptá do ucha, hladí ňadra, zajede prsty pod kalhotky.

Všechno je prudké a přitom něžné. Oba by se nejraději dlouho mazlili, poznávali jeden druhého, ale není na to čas, můžou se jen rychle pomilovat. Žena si konečně stáhne kalhotky na jeden kotník, opře se jednou dlaní o stěnu, v druhé dlani si drží sukni nahoře, vystrčí zadek.. Sportovec chviličku mazlí a líbá tu krásu, občas jí roztáhne půlky a prohlíží si nadrženou pičku. Políbí ji a přelízne, je vidět, že by si rád hrál dál, ale není čas. Narovná se, už neváhá, pomalu zasune ten velký tvrdý ohon do ženiny mokré kundičky. Prošuká se až na dno, přitiskne si ji za boky k sobě, celý ocas v ní, boky tiše pleskají o zadek.

S ničím se nepárají, není čas, jen to rychle udělat, žena se kroutí, muž ji rychle mrdá, v dlaních pěkná prsa. Pak ale zpomalí, žena ho nervózně přitahuje k sobě. On ji ale vezme za ramena a otočí k sobě, chytí za zadek a zvedne na sebe, ona ho obejme rukama i nohama. Líbají se, divoce, opře ji o zeď a vnikne do ní, prudce, úplně celou délkou.

Lenka musí přehodit nohu přes nohu, když si představí, jak teď té neznámé zvláštní ženě musí být.

Žena zakloní hlavu, jindy by vykřikla, ale teď nemůže. Raději se přisaje rty k mužovi.

Divoce se milují, spojeni vším, co mají, jazyky, dlaněmi, nohama, pohlavími. Ještě pár přírazů, konec. Žena se kouše do zápěstí, muž ji rychle domrdává, vytáhne ocas a vystříká se na hezké břicho, semeno stéká pomalu dolů. Žena rychle zašmátrá a podá mužovi kapesníčky. Pečlivě jí otře, rozhlíží se, žena zavrtí hlavou. Vydechne si, natáhne kalhotky a porovná šaty. Ještě se na sebe chviličku dívají a naposledy se políbí, muž pohladí ženě kundičku a něco zašeptá do ucha. Ještě ji otočí a opráší záda, něžně pohladí zadek, je vidět, jak rád by si dál hrál, ale není čas.
Rozhlédnou se, nikde nikdo, vyklouznou do uličky. Muž ještě zahodí kapesník do prvního kontejneru, spěchají za ostatními. Blondýnka s nemotorným mužem stojí na molu, prohlížejí si jachtu, otočí se, když ti dva dorazí. Bloncka švenkne očima z jednoho na druhého. Jasně, něco tuší, ta druhá žena už není nervózní, její manžel maskuje uspokojení. Mladá světlovlasá manželka si pomalu vzdychne, podívá se na druhého muže a nepatrně pokrčí rameny. Všichni čtyři kráčí dál.

Ano, všichni čtyři kráčí dál proti velkému stříbrnému Měsíci.

Lenka upustí tužku, zápěstí ji skoro bolí, ale je hotovo. Na obrázku je jen čtveřice turistů, to všechno ostatní, co právě viděla, si musí divák jen domyslet z pohledů, držení těl a rukou. Ale je to tam všechno, když to někdo chce a dokáže vidět. Dívka je úplně spokojená. A zase trochu vzrušená.

Mobil zahraje krátkou melodii. ‚Jo, zítra by to šlo, jestli sis to teda nerozmyslela. Ve tři čtvrtě na devět?‘ Á, náš Patriček se ozval. ‚Jasně, ještě ti dám vědět, domluvím se s mamkou,‘ odpoví Lenka. To stačí. Spočítá, kolik má ještě peněz. Vrátí se do obchodu a koupí ještě jeden slunečník. Prodavač má pro ni naštěstí asi slabost a dá jí pěknou slevu. Lenka si na okamžik představí, že sama stojí někde v kůlně, kalhotky u kotníků, mladý prodavač ji zezadu hobluje. Rychle scénu zažene.
Jde konečně zpět.

Na pokoji našla na dně tašky plavky, protáhla se na terasu. Mamka i Pavel otočili hlavu, jen mávla dlaní, nechtěla je rušit.
„Za chvíli jdeme na večeři.“
„Teď jsme zbaštili gyros,“ pověsila Lenka plavky na šňůrku vedle až absurdně malinkých mamčiných. Úplně suchých.
„Zbaštili?“ mamka povytáhla obočí.
„No jo, potkala jsem Patrika, toho kluka z odletové haly. Vzpomínáš?“
„Počkej, tam byl myslím jen jeden, takový trochu…“ mamka naznačila dlaněmi velké břicho.
„No, potřeboval by prohnat. Ale jinak je kupodivu docela fajn, úplně náhodou jsme se potkali, když jsem šla z pláže.“
„Co si pamatuju, jeho mamka měla rypák až do stropu.“
„Vůbec nevím, bydlí v tom pěkném hotelu dole v zatáčce.“
„No jasně, jak jinak, kde by asi mohla taková honorace bydlet?“ mamka se začala rozehřívat.
„Patrik je docela v pohodě, samotného ho to trochu se… Vadí mu to.“
„Tam je all inclusive, ne?“ připojil se Pavel, „díval jsem se, když jsem kupoval zájezd. Stálo to balík.“
„Jo, ale prej rodiče stejně prskaj, nevím, nevím jak vy, ale já jsem tady úplně spokojená. Co nám chybí?“
Mamka položila Pavlovi dlaň na koleno.
„Myslím, že vůbec nic. Zvlášť po dnešku.“
„No vidíš, co ta pláž? Bylo to tam fajn?“
„Úplně super, krása, a hlavně nikde nikdo celý den, v poledne jsme si došli tam vedle, víš, jak jsme byli minule. Barman nám udělal fajn salát.“
Pavel se spokojeně protáhl a pohladil nenápadně mamce stehno.
„Přesně tak, ráj na zemi. A co ty?“

Lenka zaváhala. Na chviličku měla chuť jim říct pravdu. ‚Odplula jsem s dvěma ženskýma, jsou fajn, ale trochu na hlavu. No, a na ostrově se půl dne milovaly a pak jsem se k nim přidala.‘
Představila si, jak by se asi oba tvářili. Mamka by byla v šoku, Pavel? Jak by se tvářil Pavel?
Lence přeběhl mráz po zádech. Ne, to nikdy nemůže říct.

Mamka se protáhla a vstala.
„Jdu se pomalu dát do kupy.“
„Prosím,“ vzpomněla si Lenka, „zítra asi půjdeme s Patrikem trochu na procházku. Kousek vedle.“
„Ale,“ zarazí se mamka a mimoděk přejede dlaní Lenčiny suché plavky. Zarazí se a mrkne na Lenku. Ta se usměje a nepatrně pokrčí rameny.
„My budeme zase tam co dneska, ne?“
„Určitě, tam nám nechybí vůbec nic.“
„Tak bezva, zítra uvidíme. Kdyžtak napiš.“
„Jasně.“

Za chvíli mamka s Pavlem odešli, Lenka se dívala, jak jdou pomalu dolů, objímali se. Na chvilku měla chuť se taky sebrat a jít ještě za nimi. Ale byla tak unavená, že se sotva odploužila do sprchy. Natáhla si dlouhé triko, vzala si deku a usadila se na terase. Dívala se na vycházející obrovský Měsíc. V jednu chvíli měla pocit, že vidí sebe samu kráčející s rusovlasou ženou po stříbrné cestě v moři. Kolem nohou se jim motal velký kocour.
Usmála se a usnula.

Někdy v noci ji vzbudilo kvílení komárů. Rychle vklouzla do pokoje a zatáhla sít, dveře nechala otevřené. Napila se vody z lahve na kuchyňské lince, našla postel a spadla do ní. Klapnutí dveří jí skoro vůbec nevyrušilo.

Pavel opatrně zašel na terasu. Díval se na Měsíc, nejraději by si zapálil, ale s tím přestal před půl rokem, kvůli Olze. Sice mu nic neřekla, ale bylo vidět, že jí to vadí. Tak to zabalil. Bylo mu najednou zvláštně, tak skvělý den, skoro celý den na pláži nazí, dvakrát se pomilovali. Poprvé decentně, na boku zezadu, přikrytí osuškou. Olga tak prostě ležela a on k ní vlezl pod osušku, hladil nahé horké tělo.
‚Neblbni, co kdyby někdo náhodou…‘
‚Tak se tady jen tulíme,‘ vzal do dlaně ještě pružné ňadro, jemně ho stiskl a pohladil bradavku. Zavrtěla se.
‚Tady ne, až večer,‘ zašeptala, odložila knížku, zatápala za sebou a nahmátla polotuhý ocas, přejížděla ho mazlivě prsty, vláčně skrčila pravou nohu.
Hladil nahé stehno, po jedné i druhé straně, vždycky se přiblížil ke klínu, na poslední chvíli ucukl, hravě Olgu pleskl, když začala už už vzdychat. Stiskla mu ocas, prohrábla prsty varlata, zajela dlaní až na zadek a mazlivě ho pohladila. Honem zaťal svaly, aby byl pěkně pevný. Trochu se oddálil, aby mu ho mohla pěkně hladit, to uměla krásně, a navíc se jí to určitě líbilo, přejíždět ho a cítit, jak v prstech tvrdne a zvětšuje se. Už to stačilo, aby to zase neskončilo moc brzy. Přitiskl se k ženě a přejížděl jí žaludem mezi nohama.

„Nech toho, tady to nemůžeme dělat,‘ zašeptala mezi vzdechy a vlnila boky, snažila se zasunout ocas do natěšené štěrbinky, ale vždycky přes ní jen přejel, ulepený jejími i vlastními šťávami.
Přejel rukou od Olžina kolena až na zadek, roztáhl jí půlky a zajel špičkami prstů do teplé svatyňky. Chvíli rejdil vevnitř a pak konečně zkusil zasunout ocas. Trochu mezitím změkl, ale to se hned spraví. Dlaň zase vrátil pod koleno a přitiskl ho k tělu. Klacek zajel krásně dovnitř.
Těla o sebe tiše pleskala, tiskl ňadro, zadek, stehna, a hlavně jí šukal, pomalinku, občas zrychlil, občas nechal klacek zaražený uvnitř a kroutil boky, pak se zase rozjel a zrychloval, teď už až do konce. Vrtěla boky, jak mohla nejlépe, ale moc to nešlo, tohle bylo jen na něm a mohl si všechno kontrolovat. Ještě párkrát projel sem a tam a stříkal do ní, dlaní tiskl ňadro.
Bylo to fajn, ale stejně jen taková rychlovka.

Až pak navečer už pořádně, se vším všudy, v pomalém příboji.
Olga v něm ležela na břiše a nechala se ošplouchávat vlnkami, určitě ji hladily mezi nohama a dráždily kundičku. Nejdřív ležel vedle ní, jen tak, pak ji začal hladit, záda, zadek, opatrně se rozhlédla, jestli někoho neuvidí, ale tahle pláž byla jen jejich. Zvlášť teď. Jejich byl každý oblázek, teplé vlnky líně dorážející na bílý břeh i na Olžin stejně bílý zadek a hlavně klín. Dlaň přejela svůdný oblouk, vrátila se, trochu ho zmáčkla, pokračovala na stehna, zarazila se v dolíčku pod koleny a vracela se zpět, významně pomalu. Podívala se na něj s přivřenýma očima, které se už asi pomalu začínaly dívat někam úplně jinam.
Pavel nikdy nezkoušel zjistit, kam se dívají, hlavní bylo, že teď bylo už zase všechno na něm. Hladil vnitřní stranu stehna a zarazil se těsně před klínem, žena vystrčila boky, prstem projel staženou brázdičkou. Sem a tam, nahoru a dolů, občas někde přitlačit, někde podráždit, za chvíli už nebyla stažená, pronikl prstem kousek dovnitř a kroužil kolem vchodu. Druhou rukou se snažil zbojeschopnit svoje mužství, zatím bylo tak na půl žerdi, ale zlepšovalo se každým protažením.

Zavřel oči, představil si Lenku vycházející z moře nahoře bez, s těmi pěknými pevnými kůzlátky, ještě trochu dívčími, ale už pomalu dozrávajícími v ženskou plnost. Přišla by k němu, husí kůže od mořského větříku na štíhlém těle s roztomilými boky a nádherně vykrouženou prdelkou. Rozkročila by se nad ním, díval by se zespodu, na její štíhlé nohy, břicho, klín zakrytý jen úzkým proužkem černých kalhotek. Tenhle proužek rád zkoumal, tedy samozřejmě jen očima, hezky vytvarovaný, občas dokonce svůdně zaříznutý, za okraji nikdy nevykukovaly chloupky. Stála by nad ním, rozkročená, prsty si pohladila přes plavky klín, zastrčila dva prsty za horní gumičku a začala ji pomalu stahovat dolů, milimetr po milimetru by se objevoval další dosud neobjevený kousek dívčího těla, ještě trošku, ještě malinko…

Ocas mu tvrdnul, na prstě druhé ruky ucítil vlhkost, pičulinka se otevírala, jenom pro něj. Klekl si za Olgu, ještě jí trochu koleny roztáhl stehna a pomalu do ní vnikl. Hned chtivě zavlnila boky a vzdychla. Nechala ho prošukat až na dno, pak se zvedla na ruce a začala sama přirážet, prsy se houpaly, ztuhlé bradavky občas projely vodou. To jí možná vzrušovala ještě víc, samotná situace, milování se na pláži, každou chvíli se mohl za útesem někdo objevit a uvidět je, jak tam prostě šukají, to by asi nešlo nijak zamaskovat.

Teď už ale myslela jen na to jedno, sklonila hlavu, sténala a přirážela proti tvrdému ocasu. Nahrbil se a chytil vlnící se ňadra do dlaní, pevně je stiskl, sám převzal rytmus, trochu změnil úhel. Teď ji měl jen pro sebe, jen vystrčila zadek a nechala se obdělávat. Zmáčkl prsa a zase je pustil, chytil do rukou kulatou zadnici a trochu ji roztáhl, vrazil klacek prudce dovnitř a pomalu vytáhl, chvíli počkal, žena už chtěla jet dál, ale držel ji pevně. Až za chvíli jí zase projel, koule pleskly o nadržený poštěváček. Díval se, jak ocas zajíždí sem a tam, přitiskl palec na druhou dírku. Žena se prohnula v zádech. Vzal ji za vlasy a zaklonil hlavu. Prohnula se ještě víc, oči zavřené, vnímala jen rudé světlo. Mrdal jí dál, plné ženské tělo se najednou změnilo ve štíhlé dívčí s útlým pasem a kulatou prdelkou, v hrsti držel dlouhý ohon světlých vlasů, těsná mladá kundička mu svírala ocas. Ještě chvilku, chviličku, teď, stříkal dovnitř, Olga se pod ním zmítala.
‚To bylo něco,‘ Olga si stahovala mokré vlasy a masírovala otlačená kolena.

‚To teda bylo,‘ pomyslel si Pavel a jen přikývl. Automaticky zajel dlaní do tašky, ale žádná cigareta, sakra, teď by bodla.

I teď na terase si zase sáhl do kapsy, ale místo cigaret vytáhl jen mobil. Prohlížel si fotky, moc pěkné fotky. Konečně takové, jaké už dlouho chtěl. Na první Olga, leží na boku zády k němu, hezký pas, pořádné ženské boky a hlavně zadek, Jedna noha pokrčená, druhá natažená. Moc pěkné.
Další fotka, zase zezadu, sedí na pláži, kolem boků omotanou osušku, na hlavě klobouk. Další, podobná, ale bez té osušky, mnohem hezčí. Další, leží na zádech, přes boky přehozenou osušku, na tváři klobouk, nahá ňadra. Stojí na pláži čelem k moři, bez kousku látky, nohy trochu od sebe.
Tahle je pěkná, také leží, úplně nahá, jen nohu trochu pokrčenou, ruce pod hlavou, prsa hezky zvednutá, je vidět jen kousek čárky chloupků…
Listuje fotkami dál, hledá tu jednu, konečně jí přemluvil, aby…
Stojí proti němu, rukama rozverně rozevírá osušku, pod ní je úplně nahá. Usmívá se, hezká prsa, pečlivě upravený proužek chloupků, z klína vykukují závojíčky.

Tohle bylo po tom prvním čísle, byla ještě tak rozjetá, že se dala takhle vyfotit, stála tam a ukazovala se mu úplně celá, klín ještě rozšukaný.
Pak chtěla, aby tuhle smazal. Slíbil jí to, ale… No, smazal nějakou jinou, tuhle si chtěl nechat. Tohle měl rád, nahé fotky žen, které měl. Nebylo jich zase tolik, ale zase ne úplně málo.

Listuje zase zpátky. Najednou ho mrzí, že si včera nevyfotil Lenku, spící na boku, zahalenou jen do kousku prostěradla stisknutého mezi nohama.
Zasvědí ho prsty, zase sáhne do kapsy pro neexistující krabičku. Má ještě spoustu dnů a nocí, příště už nezapomene mobil u postele.
Protáhne se potichu do pokoje. Lenka spí celá zabalená do prostěradla, nekouká z ní skoro ani nos. Tak nic, příště.

Olga si ještě čte, nahá ramena, Pavel se svlékne a pak teprve zamíří do koupelny, vrátí se, a vklouzne nahý pod prostěradlo. Žena pečlivě založí stránku záložkou a odloží knížku na stolek a zhasne lampu.
„Klidně si ještě čti.“
„Jsem z toho flákání unavená,“ přitočí se k němu, pohladí jí vlasy, ale dál už nepokračuje, jen ji trochu obejme. Cítí, že by si Olga dala říct, ale on už si na třetí číslo nevěří.
„Dobrou,“ otočí se a za chvíli usne.

Žena se trochu zklamaně otočí na záda, dnes na pláži to bylo skvělé, chudák Pavel je už utahaný. Ale ona… No… Jasně, bylo to krásné, splněný sen, ale neměla to ani jednou, nemohla se úplně uvolnit, pořád se bála, že se někdo objeví. Ale spíš jí vadil Pavel s tím focením, dovolila mu asi moc, naštěstí ‚tu jednu‘ fotku smazal, nechtěla, aby byla úplně nahá s nezakrytou tváří. Pavlovi věřila, jenže… Co se všechno může stát.

Olga se protáhla a sjela dlaní do klína, už se chvíli hladila, když byl Pavel v koupelně, chtěla být hezky připravená. No, a teď už nechce nechat pícku vyhasnout, když v ní už pomalu doutnají žhavé uhlíky.

Vsune do klína i druhou dlaň a vláčně se dráždí, myslí na milování na pláži, úplně ještě cítí, jak je zaplněná tvrdým ocasem. Klitoris má citlivý, občas do něj klepne špičkou prstu. Ach jo, škoda, kdyby Pavel chtěl, bylo by to ještě hezčí, krásný konec krásného dne. Spolu by rozfoukali ohýnek, až by pěkně žhnul a pálil. Ale i tak… Cítí, jak jí to přichází, zkušeně si oddaluje ještě chvilinku vrchol, než se pomalu prohne a klesne zpět, dlaň přitisklou mezi stehny.
Pavel se trochu zavrtí, ale spí dál. Olga se ještě vydýchá, příjemně malátní a usíná.

Konec šestého dílu