Práce v autoservisu

Tu práci mi dohodil kamarád Olda. Věděl, že jsem fachman přes auta a u nich v autodílně bylo práce až nad hlavu, že přemluvil i svého otce, aby mě vzal. Ve dvou už na to nestačili.

Otec Oldy byl nabručený, věčně nedobře naložený, ale jinak to byl silnej, udělanej a šikovnej chlap. Po sjednání podmínek a platu jsem byl představen i paní domu, milé a usměvavé Dagmar, která mě po podání ruky ujistila, že je se mnou počítáno i ke stravě a to hned ode dne přijetí, což je dnes.

***

Práce byla dobrá, auta mě bavila, jen chod domácnosti se mi nelíbil. Otec Artur byl stále podrážděný, nejen na Oldu a a na mě, ale i na ženu se utrhoval a neměl pro ni dobré slovo. Dagmar to snášela mlčky a pokorně, jak asi byla už léta zvyklá. Olda to nijak nekomentoval, asi to tak u nich bylo normální.

Zato když do servisu přijala nějaká žena, Artur ji hned zatáhl do svého kumbálku, kanceláře, byl samý úsměv a vtip, ale nikdy se neprokázalo, že by se tam děly nějaké nepřístojnosti. Snad jen jednou si jedna exkluzivní dáma při odchodu z kumbálku rovnala sukni a účes měla trochu rozcuchaný, ale Artur se tvářil neutrálně a nedalo se z toho nic vyčíst.

K paní Dagmar, jako matce kamaráda, jsem choval přátelský vztah , který ona kvitovala a brala mě skoro jako člena rodiny.
Vzhledem k našemu mladému věku (bylo mi pětadvacet), jí ještě nebylo padesát a byla hezká se správnými proporcemi zralé ženy. Bylo příjemné na ni pohledět, porovnat její prsa s jinými, mladšími děvčaty a i větší zadek a plnější stehna stály za povšimnutí.
Představa, jak takový zadek zmáčknu, mi skoro zvedala péro v montérkách. Byl jsem rád v její blízkosti, neboť kromě toho všeho mi i krásně voněla. Nevím jak, zkrátka nějak mě přitahovala.

***

Jednou se schylovalo k obědu, chodbou jsem kráčel do kuchyně, když se ozval třesk rozbíjeného nádobí, ticho a pak příval nadávek do běla rozzuřeného Artura.
To už jsem uvnitř spatřil na zemi rozbité talíře, Dagmar marně se omlouvající za zakopnutí a Artura máchajícího jí rukou kolem obličeje s touhou udeřit, což naštěstí neudělal. Když urážky přesáhly hranici únosnosti, Dagmar s pláčem vyběhla ven a už se neobjevila a uvařený oběd jsme si z hrnců nabrali sami.

Po jídle se naštvaný Artur vytratil, po něm Olda a já jako poslední jsem nádobí sklízel do myčky. To už dovnitř vklouzla Dagmar se stružkami zaschlých slzí na tváři.
„To nech..to je moje práce,“ špitla a sklonila se k myčce.
„Paní… Dášo, omlouvám se… za to.“
„Neomlouvej se, ty nemáš za co,“ zvedla ke mně obličej.

Jak byla její tvář tak blízko, neodolal jsem a políbil ji. Kupodivu neucukla a když jsem vysunul jazyk, sama rozevřela ústa a vyšla mi vstříc. Vjeli jsme si vzájemně do pusy jazyky ve vášnivém polibku. Rukama jsem ji objal kolem krku, ona mě též a byla to krásná chvíle, když vtom náhle vše ukončila a prudce vstala.
„Promiň… já… já… nemůžeme to… běž, běž,“ zpanikařila a já rychle vyklidil pole.

***

Další dny bylo vše při starém. Dagmar se na nás usmívala, Artur bručel a jednoho dne náhle do dílny vstoupila elegantní žena v úzké sukni nad kolena, žlutém sáčku a pohlížela na nás přes sklo brýlí, které její hezké tváři dodávaly jistou přísnost. Vlasy měla vyčesané do drdolu.
V našich očích jsme ji odhadli na zachovalou čtyřicítku.

Artur se hned vybatolil ze svého kanclu, aby se jí ujal.
„V autě mi něco klepe, znervózňuje mě to. Spěchám. Podívejte se na to,“ vyštěkla tónem, kterým dávala najevo, kdo je tu pánem.
Artur nebyl na takový přístup zvyklý, a tak houkl na mě, abych to opravil a raději zase zalezl do bezpečí svého kutlochu.

Dáma mě pozorovala, já natočil motor a po odkrytí kapoty zjistil upadlé zapojení kabelu ventilátoru. Jak auto jelo, upadlý konec narážel na blok motoru a to bylo to klepání. Oprava trvala pár minut.
„Hotovo,“ zaklapl jsem kapotu.
„To je vše?“ divila se žena.
„Jo. Můžete jet.“
„A….nechcete to se mnou projet? Pro jistotu?“ dáma se poprvé usmála.
„Ne. Je to v pohodě,“ odvětil jsem, ale ona energicky zavrtěla hlavou.
„Trvám na tom. A rozhodně vám nic nezůstanu dlužna.“

Na její pokyn jsem usedl za volant, ona vedle mě a rozjeli jsme se. Jel jsem podle jejích pokynů.
„Zajeď tamhle na tu polní cestu. Vyměníme se,“ přikázala a já poslušně odbočil a zastavil.
Žena se usmála.
„Nemám peníze za opravu, ale myslím, že vím, jak se ti revanšovat,“ a bez dalších řečí se mi začala dobývat do montérek.

Když se jí to zdařilo, osvobodila už napůl tvrdý ocas ven, sklonila hlavu a hned ho vsála do pusy. Přetáhla předkožku a jazykem objela fialový žalud, tepala uzdičku a poté ho pevně sevřela rty a začala po něm rytmicky jezdit. Vypadalo to, jako by si užívala jeho tvrdost, horkost a cukání blížícího se vyvrcholení.
„Budu… stříkat,“ zafuněl jsem, ale žena ještě více stiskla rty a už jí proud semene trhavě plnil ústa a ona vše spolykala. Dívala se mi přitom do očí, což byl pohled k nezaplacení.
Krásná žena kouří ptáka mladýmu klukovi, jež by potenciálně mohl být jejím synem, polyká sperma, z koutků jí ještě vytéká stružka semene a hledí na něj pohledem prvotřídní děvky.
„Spokojen?“ zvedla se zpět do sedu.
„Jo… děkuju, ale nechápu…“ blekotal jsem a zapínal si montérky.
„Neřeš to,“ odvětila žena nevzrušeně. „Pojď, vyměníme se a já tě odvezu zpět.“
Cestou zpět jsme mlčeli a když jsem vystupoval, žena se usmála.
„Až bude větší oprava, třeba bude něco víc,“ a zmizela se zakvílením pneumatik.

Tohle dobrodružství jsem si nechal pro sebe.

***

Dny a týdny plynuly v neměnném rytmu, až jsem se v chodbě domu jednou srazil s Dagmar. Byli jsme tam sami a já ji pevně sevřel v objetí a začal líbat. Sama se ke mně přitiskla a opětovala mou vášeň. Rukou jsem jí i promnul prsa a zadek.
Do domu zašel Artur. Jak cvakly dveře, Dáša ode mě odskočila a rudá ve tváři zmizela v kuchyni.
„Á tady jsi… hele mrkni se na ten Peugeot, nějak mi to nejde,“ broukl ke mně a zalezl na záchod.

Další dny mi Dagmar poskytovala vždy široký úsměv a celá tála, ale nikdo si toho nepovšiml.
Zato já registroval, že se obléká výrazně ženštěji a dává vyniknout více svým tvarům.

***

„V sobotu je ten obecní ples, doufám, že jdeš s námi?“ oznámil mi Artur u oběda.
„Já na to moc nejsem, ale jestli chcete?“ prohodil jsem.
„Jistě… chceme,“ ozvala se Dagmar, ale Artur ji zpražil.
„Ty se do toho nemontuj. Když nebude chtít, tak nepůjde. No a co?“

Rozhodl jsem se, že půjdu a v sobotu navečer se k nim dostavil nastrojený v obleku.
„Ty už seš tady? Chlapi ještě dodělávaj nějakej hořák, pak si dají sprchu… no, aspoň mám čas na sebe,“ uvítala mě Dagmar, ale před mým objetím uhýbala, že se právě maluje.
„Kvůli mě nemusíte, jste krásná,“ ujistil jsem ji.
Mlčky se usmála.
„Běž dál a nalej si panáka,“ houkla na mě ještě z koupelny.

Nalil jsem si ferneta do všech třech noh, když Artur s Oldou konečně skončili a nadávali na zákazníka, který si nutně musel vyzvednout auto na víkend.
„Aspoň to stojí za tu přirážku,“ šklebil se Artur a zavdal si ferneta přímo z láhve a dodal vztekle: „Takovýhle kšefty fakt miluju!“

Do kuchyně vplula Dagmar přeměněná v nádhernou ženu. Nebylo jí co vytknout, sna jen to, že všichni chlapi budou z ní slintat.
„Teda vám to sluší,“ složil jsem jí kompliment, až zrudla rozpaky.
Artur to přešel zabručením, že se jde umejt a taky hodit do gala a odešel, aniž ženu pochválil, protože vážně byla přenádherná.
„Nemám ty šaty moc odvážný? Na můj věk?“ zkoumala těsnost, výši rozparku i výstřih.
„Jste krásná… i bez šatů,“ pronesl jsem, oslněn její spanilostí.
„Nech to… aspoň dnes. Nemůžeme… tamto… fakt… nejde to,“ snažila se mi dát najevo své odmítnutí, ale moc jí to nešlo.

Vstal jsem a prudce ji zatáhl vedle do obýváku. Tam jsem ji sevřel v náručí a divoce líbal. Už se nebránila a nechala si vykasat šaty.
Pak už jí moje ruka bloudila mezi nohama. Nahmatal jsem zcela mokré kalhotky a začal ji přes ně třít v klíně.
„Ááách… bože… co… to… děláš… oooch… oúúúú,“ sténala a kroutila se v přívalu slasti. Nijak se tomu nebránila a jen si to užívala.
„Chci tě,“ drmolil jsem a uvolnil si ven vztyčený ocas.
Prsty jsem jí odsunul kalhotky stranou a prudce do ní přirazil.
Dáša se sama vzepjala pánví naproti. Chytil jsem ji za stehno, nohu pozvedl a prudce přirážel, jak byla krásně mokrá a otevřená.
„Jéé… éééh… to je… krása… anooo… ještě… božeeee,“ kvílela tiše, přitisklá ke mně jako klíště a užívala si dlouho nepoznanou slast a rozkoš.

Nebyl však čas na nějaké dlouhé milování, vykropil jsem jí kapličku a dali se do pořádku krátce předtím, než vešel do pokoje vyfešákovaný Olda a oznámil.
„Táta už je taky hotovej. Můžem jít. Mami, máš nějak rozmázlou rtěnku.“
„Jéžiš,“ vykřikla Dáša a úprkem se hnala do koupelny se upravit.

Pak už jsme vyrazili na obecní ples. Bylo to nedaleko, v sále místní sokolovny.

***

Při tanci jsme se o sebe s Dášou třeli a při ploužácích jsem si užíval její vnady, zejména zadek a třel se jí klínem o stehna, kde musela cítit můj tvrdý ocas.
„Ty seš strašnej,“ usmívala se se zvláštním leskem v očích, ale byla evidentně ráda za můj zájem. Jen k tomu, co se stalo, se nevracela.

„Hele, tvůj zájem o mámu je nepřehlídnutelnej,“ sdělil mi Olda u baru, kam mě odtáhl na panáka.
„Jestli ji ošukáš, tak tě zabiju, nebo dřív táta, tě varuju! Vole, kolik myslíš, že nám je? Je stará a je to hlavně moje matka, jasný? Nevím, co jste dělali v tom obýváku, ale na přátelskej pokec to nevypadalo. Jestli jste se cucali, tak to potěš… no nic, to jsem ti jen chtěl říct,“ a vypil svou sklenku na ex a objednal další rundu.

***

Pochopitelně se náš vztah s Dášou nijak nevyvíjel. Jednak nebylo kde si užívat a jednak si matku Olda docela hlídal. S Arturem bych se v této záležitosti střetnout fakt nechtěl.

Jednou jsem marodil s nějakou virózou. Byl jsem doma sám, když ke mně vrazila uřícená Dáša.
„Máme hodinu. Oldík jel něco vyřídit do města a Artur je u zubaře.“
Vyskočil jsem z postele a vzápětí jsme tam padli zpět. Viróza, neviróza, byl jsem jako rybička a chvatně Dášu zbavoval oblečení.
Konečně jsem ji viděl nahou.
Její nadrženost a vzrušení se nedalo skrýt a hned se mi nasadila pusou na ptáka a sála ho silou i vášní, že byl rychle připravený pro zásun.
„Jo… jooo… áách,“ osedlala si mě a rychle dosedla, až byl v ní ocas zaražený v celé délce.
Opět byla krásně mokrá a vjel jsem do ní jak nůž do másla.

Hned rozjela dostihy a já se naplno věnoval velkým prsům, které mi svou velikostí přetékaly přes dlaně. Byly velké, měkké a těžké. Holt Dáša už nebyla mladice.
Zarostlá kundička však píchala jak mladá a Dáša si užívala už asi dlouho neprovozovaný láskyplný sex.
„Ano… anooo… jooo… ááááh,“ hopsala na tvrdém péru, sténala a zalykala se slastí.
Nakonec jsme změnili polohu a já si ji vzal zezadu. Macatý zadek sváděl k plácaní otevřenou dlaní a sama Dáša mě povzbuzovala, ať ji nešetřím.
Zadek i kunda dostávaly co proto a Dáša řičela rozkoší.
„To už… jsem… dluho… nezažila… božeee,“ a doslova jí z kundy vytékal proud šťáv a skapával do postele.
Ocas v ní lítal jak hadr na holi, to jí ale neubralo na stoupající rozkoši a mačkání visících prsou a mačkání tvrdých bradavek ji přivedlo k bouřlivému orgasmu.
„Anoo… ano… jooooo… jsééééém,“ zaječela hlasitě na celý dům a silné poševní stahy mě přivedli na vrchol a já se do ní vystříkal.

„Uhhh… to jsem potřebovala,“ svalila se Dáša na záda jak žok a vydýchávala se.
„Co s námi bude dál?“ zajímalo mě.
Pohladila mě po vlasech.
„Seš milej kluk… Ale co myslíš? Že spolu zůstanem?“
„Ne. Ale náš vztah… ehm… sex… je s tebou skvělý.“
„Užila jsem si, co už jsem dávno nezažila, ale nemůžeme v tom pokračovat. Seš kamarád mýho syna a mít s tebou poměr prostě nemůžu. Zlobíš se?“
„Ale… takhle tajně… občas… já tě mám rád,“ vyhrkl jsem nešťastně.
„Já tebe taky, ale fakt to nejde. Kdyby to někdo zjistil, tak máme průser. Ber to, že je to naposled,“ usmála se trochu smutně a pak pohlédla na hodinky.
„Stihneš ještě jednou?“ a rukou mi pohladila ptáka.
„Když mu pomůžeš, klidně,“ usmál jsem se a slastně zafuněl, jak mi ho obemkly vlhké rty a jemně objížděl kmitající jazýček.
Dáša věděla, kde přesně ocas laskat a kouřit uměla, o tom nebylo sporu. Ocas se poslušně napřímil a slastnou masáží ztuhl do potřebné tuhosti.

Dáša byla spokojena, rukou ho honila a usmívala se na mě.
„Máš ho pořádnýho.“
„Přímo pro tebe,“ přikývl jsem a začali jsme se líbat.
V divokém a vášnivém líbání jsme se váleli po posteli. Já neopomněl rukama se věnovat jejím prsům i prsty jsem jí zasouval do dychtivé kundičky.
„Pojď na mě…rychle,“ zaprosila a roztáhla nohy.
Nalehl jsem na ni. Hned se ho chopila a nasadila na pysky.
Opět nastal hladký průnik, až na dno a já rozjel strojové přírazy. Byla nádhera ležet mezi roztaženými stehny zralé ženy, která chce být uspokojena a zároveň uspokojuje partnera.
Vzepřený na loktech jsem jí jazykem dráždil bradavky rozlitých koláčů prsou a vášnivě se s ní líbal a vyznával jí slova lásky.

„Anoo….anooo..tak..to..dělej..oohh..už budu,“ drmolila sténající Dáša zcela poddaná mrazivé vášni a slasti. Pevně mě objímala, prsty zarývala do zad a přirážela mi naproti čím dál rychleji.
Projížděl jsem ji prudce a hluboko a cítil, že už budu stříkat. Dáša začala hlasitě sténat, vlnit tělem a vykřikla, jak ji zalil nádherný orgasmus.
Prudce jsem přirážel jako stroj a slastný pocit vyvrcholení mi vyhnal dávku semene do jejího těla.

Zůstali jsme v pevném objetí dlouho poté, co mi z ní ochablý pták vyjel, následován čůrkem šťáv a semene.
Dáša se pak bleskově oblékla a zmizela, aby se stihla včas nepozorovaně vrátit domů.
Ani jsme se nestihli rozloučit i když to bylo naposledy.

***

Makal jsem v dílně dál, ale už to nebylo ono. Dagmar se sice chovala stále stejně, ale já se jí nedokázal podívat do očí. Asi jsem se do matky mýho kamaráda zamiloval a to bylo zlé.
„Hele, Oldo, já tady končím,“ řekl jsem mu jednou po práci.
„Co blbneš? Proč?“ překvapeně se otázal.
„No… já… chci dělat něco jinýho.“
„Chceš víc prachů? Promluvím s tátou, to půjde. Seš dobrej a tohle je zlatej důl, “ hned začal s přemlouváním a pak změnil tón.
„Poslyš, že tys měl něco s mámou? Něco jsme si snad řekli, ne?!“
„Ne… fakt ne,“ lhal jsem statečně, ale asi ne věrohodně.
„Jestli si šukal mámu, tak zejtra už nechoď. Máma celá jihne, když třeba o tobě mluvíme, myslíš, že to na ní nepoznám. I u jídla se směje, na tebe, ty debile,“ tvářil se zle, ale prát se nechtěl.

***

Druhý den jsem do práce nešel, což Olda bral jako přiznání a od tý doby se mi začal vyhýbat.
Artura i Dagmar jsem tu a tam potkával, ale Arturovi jsem nikdy nestál ani za pozdrav a Dagmar mě jen s úsměvem pozdravila, nic víc.

Pomohlo, když jsem si našel práci v sousedním městě a nabrnkl si tam i holku. Moje zájmy se přenesly tam a později jsem se tam i přestěhoval.

4.7 48 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborná povídka ze života.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x