Prcinka 03

V pondělí se Lukáš vydal neochotně do práce. Obával se střetnutí s Prcinkou, protože se stále nedokázal vyrovnat s průběhem pátečního večera. Zjistil však, že je na tom podobně jako on. Celý den se vzájemně vyhýbali, až si toho všimli i kolegové, kteří se nezapomněli uštěpačně zeptat, co se mezi nimi stalo.
„Lukáši takhle to dál nejde,“ zastavila ho Prcinka při odchodu z kanceláře. „Musíme si o tom promluvit.“
Nejraději by hrdě odešel, při pohledu do jejích modrých očí však selhal.
„O čem?“ zeptal se nasupeně.
„Nech toho, moc dobře víš, že si to musíme vysvětlit.“
„Jasně jsi řekla, že jsme si to užili všichni. Nemá cenu to řešit dál.“
„Stačí, když si přiznáš, že se ti to taky líbilo,“ zasykla rozčileně. „Tohle je zbytečný, chováš se jako rozmazlené děcko.“

Chytil ji za ruce a přitáhl k sobě. „Využili jste mě. Myslíš, že to nechápu?“
„Jsi hloupej. Nenapadlo tě, že jsem to chtěla stejně, jako ty?“ zvedla k němu smutně oči. 
„Tři na lásku jsou hodně, mně stačí dva,“ řekl tvrdě.
„Tohle není fér,“ povzdechla si. „Věděl jsi, do čeho jdeš, tak nedělej svatouška.“
Sklopila hlavu a zadívala se do země.
„Já myslela, že mě máš rád,“ řekla zasmušile.
„Vydíráš mě, to není fér.“
„Nevydírám. Nenapadlo tě ale, že tě mám možná taky ráda?“
„A co Norbert?“
Prcinka se rozčileně nadechla.
„S Norbertem mám jistotu, že se o mě postará. Holky z děcáku to nemají tak lehké, jak si myslíš. Nevíš, jaký to je, když nic nemáš a vykopnou tě ven. Chvíli ti pomáhá sociálka, ale potom stejně skončíš na ulici. Když jsem poznala Norberta, tak mi to pomohlo vyřešit situaci. Mám kde bydlet, postará se o mě. Nechci skončit jako holky z našeho pokoje, které dělají eskort.“
„A s jeho pérem si pěkně užiješ, viď?“ odsekl Lukáš žárlivě. Vzápětí se zastyděl, ale už bylo pozdě.
Prcinka ho ale překvapila, když si tiše povzdechla: „Nemysli si, žádná sláva to není. Má ho až moc velkýho, většinou se mu pořádně nepostaví. Šuká mě s napůl měkkým ocasem.  Postaví se mu, jen když mi to dělá do zadku, a to mě zase bolí.“

Lukášovi se při té představě ztopořil penis. Bezděčně se pohladil v rozkroku.
„Jsi stejný jako on,“ zamračila se vzápětí Prcinka. „Zajímá tě jen šukání.“
„A ty se mi divíš? Neměl jsem na tvůj návrh vůbec přistoupit. Teď myslím jenom na tebe,“ povzdechl si. „Mimochodem, nezapomněla jsi na svůj slib?“

Prcinka si ho mlčky přeměřila. Lukáš při pohledu na její zachmuřenou tvář ztrácel naději, když ho překvapila.
„Proč ne,“ ušklíbla se. „Už ses rozhodl?“
Dobře si pamatoval její slib. 
„Udělám ti to pusou. Nebo ty mně. Bude na tobě, co si vybereš.“
„Chci tě vylízat,“ vyhrkl bez rozmýšlení.
„Překvapuješ,“ nadzvedla Prcinka překvapeně obočí.

Přešla ke dveřím, aby je zkontrolovala a vrátila se k němu.
„Jenom vylízat, nic víc,“ upozornila ho, když si rozepínala džíny.
Bez dechu sledoval bílé kalhotky, které se před ním objevily. „Svleč mi je,“ pobídla ho, když se vyprostila z džín.
Rozechvěle ji poslechl. S ruměncem ve tváři se posadila na židli.
„Už můžeš,“ roztáhla doširoka nohy.
Poprvé viděl její kundičku v celé kráse. Se zatajeným dechem si klekl mezi opálená stehna a nasál vůni jejího přirození.
„Tak už dělej,“ zabořila Prcinka prsty do jeho vlasů a přitáhla ho k sobě.

Lukáš se špičkou jazyka dotkl stydkých pysků. Prcinka táhle vykřikla a uvěznila mu hlavu mezi stehny. Omámeně hltal naběhlý poštěvák, vycházela mu vstříc pánví a slastně se oddávala jeho dotekům. Vzrušení prozrazoval jenom její zrychlený dech, jinak se vše odehrávalo bez jediného hlásku v naprostém tichu.

Náhle se propnula, z úst jí uniklo tiché zasténání a vzápětí zkropila Lukášovu tvář čúrkem průzračné tekutiny.
„Tohle už se mi dlouho nestalo,“ otřela mu omluvně tvář dlaní.

Lukáš bytostně vnímal ztopořené přirození, které divoce pulsovalo v rozkroku. Bez přemýšlení ho vytáhl ven a zahanbeně začal onanovat.
„Počkej, pomůžu ti,“ odstrčila mu Prcinka ruku.
Přetáhla kůžičku ke kořenu a pobaveně se zadívala na zduřelý žalud.
„Slintá ti,“ zasmála se při pohledu na první slanou kapku.
Než se Lukáš vzpamatoval, otřela ji bříškem prstu a olízla. „S tím nepočítej,“ zavrtěla odmítavě hlavou, když uviděla jeho toužebný výraz. Začala ocas pomalu honit, druhou rukou si hrála se svraštělými varlaty.

Lukáš cítil slastné chvění v tříslech, které stoupalo vzhůru.
„Simčo… já… já už… budu,“ propnul se v předzvěsti orgasmu.
Překvapeně sledoval, jak Prcinka sklouzla k jeho trčícímu údu. Jemně obemkla naběhlý žalud rty a čekala na jeho výstřik, který se dostavil vzápětí. Lukášovi se před očima roztočily černé kruhy, s chrčením ejakuloval, zatímco jí přebytečná mrdka stékala koutky úst na bradu.
„Zůstane to mezi námi,“ otřela si potom kapesníkem obličej, jako by se o nic nešlo. „Norbert se to nesmí dozvědět.“
„Mně připadalo, že by mu to nevadilo,“ zapínal si Lukáš poklopec.
„Protože u toho byl taky,“ povzdechla si. „A udělal tě on, ne já,“ připomněla mu.

Vyprovodil ji před vchod, kde už na ni čekal Norbert. Smutně se s ní rozloučil a vydal se domů, aby celý večer proseděl otupěle u televize.

V následujících dnech dychtivě vyhlížel každé setkání s ní. Vzpomínka na její obnaženou kundičku ho provázela osamělým onanováním, kdy zoufale proháněl ocas každou volnou chvíli. Zdálo se mu však, že se mu Prcinka vyhýbá a přestával věřit v pokračování.
Postupem času se ale vše vrátilo do normálu, znovu posedávala na rohu jeho stolu, aby se zkříženýma nohama vydupávala svůj bláznivý rytmus, dělala na něj směšné obličeje, když se střetli pohledem a on po ní znovu zoufale, beznadějně toužil. Nakonec pochopil, že pokud ji chce, musí obětovat víc, než by chtělo.

„Simčo, co kdybych k vám zítra zašel na návštěvu,“ navrhl jednoho dne s bušícím srdcem.
„Jsi si tím jistý?“ zpozorněla. „Víš, přece, co to znamená…“
„Mně už je to jedno, tohle se nedá vydržet,“ přiznal. „Chci tě za každou cenu.“
Sledoval, jak nadšeně domlouvá návštěvu s Norbertem a zmateně si uvědomil svou erekci při vzpomínce na jeho naběhlý úd.
„Domluveno, zítra v osm u nás,“ odložila Prcinka mobil. „A žádné zlobení,“ upozornila ho s úsměvem. „Nech si to na zítra.“

Celou noc se nervózně převaloval, přehrával si v hlavě nejrůznější scénáře a nakonec zoufale zabořil hlavu do polštáře, aby zahnal své vzrušení.

„Pojď dál,“ přivítala ho večer Prcinka zahalená ve froté županu. „My už jsme začali bez tebe,“ zahihňala se, když v něm zahlédl její nahé ňadro. „Pojď do ložnice,“ táhla ho za sebou.
Tam už na ně čekal nahý Norbert.
Lukášovi při pohledu na jeho gigantický penis projelo hlavou závistivé bodnutí.
„Nestyď se,“ dloubla do něho Prcinka a on z jejího dechu ucítil závan vína. „Už jsme tě přece viděli.“

Lukáš se nejistě svlékl do naha a lehl si k nim. Nevěděl, co má dělat, zmateně pozoroval, jak se k němu Prcinka otočila zády a věnovala se Norbertovi. Zkusmo se přitiskl k jejímu vystrčenému zadečku. Nic nenamítala a on pochopil, že má dovoleno víc než při poslední návštěvě. Prozkoumával dlaněmi její rozpálené tělo, občas se střetnul s Norbertem, který mu ochotně přenechával prostor pro další osahávání.

Náhle se Lukáš omylem dotkl Norbertova ztopořeného přirození. Nával vzrušení ho vyděsil.
„Jen pokračuj,“ zašeptala mu Prcinka do ucha. „Chci to vidět.“
Odvalila se stranou a pozorovala zvědavě, jak začíná honit naběhlého čůráka.

„Vezmi ho do pusy,“ navrhla po chvíli. Lukáš nedokázal rozumně uvažovat. Přiblížil obličej k naběhlému ocasu a zadíval se na zduřelý žalud. Nejistě olízl uzdičku, pocit znechucení se nedostavil, a tak pokračoval. Pomalu obemkl žalud rty a zlehka sál. Zahlédl Prcinku, jak vedle nich masturbuje, ale teď věnoval veškerou pozornost Norbertovu ocasu. Opatrně ho polykal, dokud se téměř nedusil. S funěním ho začal zpracovávat ústy, téměř se dávil, ale tvrdohlavě pokračoval, dokud Norbert s hlasitým skřekem nevyvrcholil.

Lukáš polykal záplavu zteplalé mrdky, která se mu zároveň hnusila a vzrušovala. Najednou nevěděl, co dál. Prcinka si všimla jeho rozpaků a vášnivě ho políbila. Opětoval jí polibek s ústy plnými semene a snažil se ji převalit pod sebe.
„To ne,“ vysmekla se mu. Lukáš zklamaně sevřel svého čůráka a chystal se začít onanovat, když ho Norbert zastavil.
„Když mě opícháš, tak ti na zítra půjčím Simonu na celý den,“ navrhl ochraptělým hlasem.
Lukáš se tázavě podíval na Prcinku, která ho očima rozpitýma vzrušením přemlouvala k souhlasu.
„Přespí u mě,“ kladl si Lukáš podmínky.
Norbert krátce přikývl.
„Tady je gel,“ podal mu připravenou tubu. Lukáš pochopil, že s tímhle vývojem počítal od začátku.

Norbert nedočkavě vystrčil zadek. Lukáš rozpačitě bříškem prstu připravil stažený anální otvor. Překvapilo ho, jak moc vzrušený přitom je. Náhle prstem zajel dovnitř. Norbert hlasitě vyjekl a vyšel mu zadkem vstříc.
„Strč mi tam ocas… dělej… strč ho tam,“ chraptěl v afektu.
Lukáš mu roztáhl dlaněmi půlky a zadíval se na nahnědlý otvor. Ještě si to mohl rozmyslet, ale neudělal to. Přitiskl se k Norbertovi a pomalu se žaludem tlačil dovnitř. Najednou odpor polevil a on dovnitř pronikl celý. Přivítalo ho těsné sevření Norbertových útrob. Pomalu začal přirážet. Nevnímal Prcinku, soustředil se jen na sebe a své vyvrcholení, které se kvapem blížilo.
„Ehh… ehhh… ehhh…“ sténal neartikulovaně, když se dostavil slastný okamžik a on explodoval.

„To bylo něco,“ vydechl Norbert, když si potom rozmazával sperma vytékající z pomalu se stahujícího prdelního otvoru.
„Chtěl to už dlouho vyzkoušet,“ omlouvala ho Prcinka.

Lukáš se zahleděl do hloubi její roztažené kundičky a došlo mu, že se jako jediná zatím neudělala. Převalil se mezi její stehna a díky předchozímu výstřiku nikam nepospíchal. Laskal vzrušené přirození, sál zduřelý poštěváček, olizoval závojíčky, aby se Prcinka třásla v touze po vyvrcholení, které se dostavilo až po hodné chvíli.

Lukáš se snažil ignorovat obživlý ocas, který se hlásil o svá práva a vstal.
„Radši už půjdu,“ oblékal se zrudlý náhlým studem.
„Zítra přijdu,“ slibovala Prcinka ospale.

Zbývá poslední díl, který už bude pouze o Lukášovi a Simoně. Jak skončí zatím netuším, ale doufám, že si to oba užijí. Povídka má reálnou inspiraci v jedné dívce z dětského domova, s kterou jsem se kdysi letmo potkal. Když mi tenkrát vysvětlovala svůj pragmatický postoj k životu, nechápal jsem to. S přibývajícím věkem se na to dívám jinak, život umí být krutý.

V každém případě psaní nebylo jednoduché a musel jsem prolomit určitou vnitřní bariéru, která mě při psaní limitovala. Jak se to povedlo nechávám na Vás, případné negativní komentáře pochopím.