Překvapení v recepci

Jenom chlap ví, jaký je vzrušivý pohled na ženský nárt v botách na vysokém podpatku. A pokud pokračuje štíhlá noha ke kolenu a dál na stehno, kde teprve je spodní lem úzké sukně, pak je ten pohled přenádherný.

Toto vše se mi naskytlo, když jsem přišel na pohovor k personální ředitelce jisté IT společnosti. V recepci mě uvítalo mladé okouzlující stvoření a po ověření mé návštěvy mě mladá žena se širokým úsměvem usadila do pohodlného křesla s tím, že paní ředitelka má ještě nějaké jednání, ať jsem trpělivý. Pak si sedla ke stolu, a tak se mi otevřel výše popsaný pohled na její krásné nohy.

Těžko říct, jestli si to uvědomovala, nebo to byl nějaký, mně nejasný, záměr. Každopádně, po určité době ke mně zvedla pohled a nabídla mi pití.
„Kávu, čaj, minerálku… i alkohol, pokud chcete… třeba… na kuráž?“ usmála se.
„Tak snad… kávu s mlékem, děkuji,“ opětoval sem úsměv a dívka vše vykonala s profesionální zručností. A jak krásně voněla, když se ke mně naklonila s kávou na podšálku.
„Ten podšálek ale pak vraťte,“ řekla tiše s narážkou na jednu filmovou komedii a vrátila se zpět k práci.

Čas plynul, já upíjel kávu a kochal se tvary lepé recepční.
Ta musela cítit můj pronikavý zrak, protože se tak nějak ošívala, až zvedla oči a řekla: „Jednání paní ředitelky se protahuje, můžu vás nějak… rozptýlit? I to je v popisu mé práce.“

„Nejradši bych tě omrdal,“ projelo mi hlavou, ale nahlas jsem poděkoval, že nic nepotřebuji.
„Nemyslím si,“ pokývala nesouhlasně hlavou.
Povstala a pak si, k mému úžasu, vyhrnula sukni tak, že byl vidět krajkový lem samodržící punčochy.
„Tohle jste přece chtěl vidět… nebo ne?“ pronesla tiše svůdným hlasem a pak si začala rozepínat halenku, kde odhalila své poklady v krajkové podprsence.
„Ale… ale… co… paní ředitelka?“ blekotal jsem zděšeně a cítil, jak v klíně mé tělo reaguje, tak jak má.
„Jsme tu uzavřeni. Nikdo sem nepřijde, nemějte strach,“ konejšila mě jak nervózního vyplašeného panice a stáhla si sukni, odhodila halenku a ve spodním prádle, chůzí bohyně přistoupila ke mně.

„Jestli chceš, pomůžu ti,“ pronesla, poklekla přede mě a rukama mi začala rozepínal kalhoty.
Pomohl jsem jí se stáhnutím, ocas už vylovila z trenek sama a hned ho mazlivě sevřela v ruce a popotahovala.
„Půjde sám, nebo mu pomůžeme?“ pronesla s pohledem upřeným na polotuhý ocas.
Dál, aniž se mě zeptala, sklonila hlavu a ocas zmizel v jejích smyslných ústech. To byla slast.
Hned jsem ji chytl za vlasy a stáhl dozadu, abych měl volný pohled na rty obepínající tuhnoucí péro a strojové pohyby, sající ho zatím skoro až ke kořenu.
Jak tuhnul a mohutněl, nevešel se jí už do pusy celý, ale i tak to byla kuřba nepopsatelná.

Náhle přestala, vstala, stáhla si kalhotky, zapřela se o hranu stolu a nastavila zadek. Pochopil jsem, co chce a s trčícím ptákem jsem šel k ní. Ani se neotočila, jen mi rukou podala prezervativ.
Natáhl jsem si ho a v vzápětí ji zarejdoval mezi půlky úžasnýho zadku.
„Áááhh… hmmm,“ vydechla slastně, sotva jsem do ní vnikl a zaprosila. „Pomuchlej mi kůzlátka.“

Rozepnul jsem jí podprsenku a zvířátka pustil na pastvu. Měla hezký prsa, tak akorát do ruky a mnutí a mačkání se jí velmi líbilo.
„Ohh… ano… víc… mačkej… jéééh… anooo… to… joooo,“ kvílela a já přirážel a drtil v dlaních její vnady.
Čurák jí krásně jezdil v mokré kundě a masáž byla neskutečná, ale přesto jsem chtěl změnu.
„Pojď zepředu,“ ozval jsem se a dívka se poslušně otočila ke mně čelem.
V očích jí svítily plaménky vášně a chtíče. Vypadala jak v tranzu, ale hned šla do dřepu, stáhla gumu, vsála ocas do pusy, olizovala ho a kouřila s vášnivým zaujetím pro věc.

Pak zase vstala, vyhoupla na stůl a roztáhla nohy, které jsem jí uchopil za kotníky, doširoka roztáhl.
Kundička s upraveným kožíškem se leskla od šťáv a čekala na zásun. Tentokrát už na gumu nedošlo, ba naopak.
S vášnivým výkřikem se nabodla na živého ptáka a jakoby ho do sebe nasávala, jak byla vydrážděná a vzrušená.
„Pojď do mě… jo… víc… oooh… anoooo,“ vyhekávala a burcovala k tvrdším přírazům.
Prsa jí poskakovala po hrudi, já jiístále držel roztažené krásné nohy za kotníky a nemohl se vynadívat na její dokonalé tělo a tvář s výrazem samice v říji.
Vrážel jsem do ní ptáka, až po koule a co nejvíc oddaloval blížící se vrchol.

„Už… budu… úúž… jsééém,“ vykřikl jsem a dívka mě prudce odstrčila od sebe.
„Do mě ne!“ vykřikla a já sledoval, jak jí dávky semene dopadají na břicho a porost kundičky.

Pak vzala opatlaný ocas do ruky a dohonila ho do poslední kapky. Sáhla za sebe a podala mi krabičku s papírovými kapesníčky.
„Ukliď si ten nepořádek,“ usmála se, já jí otřel semeno z těla a očistil si povadlý ocas.
„Promiň mi… tamto… ale fakt do sebe stříkat nenechám. Chápeš, ne? Měla jsem ti dát gumu.“
„Už o tom nemluvme,“ zabručel jsem a vtom na pultu píplo a rozsvítilo se žluté světlo.
„Áááá… tak paní ředitelka už vás očekává,“ pokynula mi rukou ke dveřím a dodala. „Hodně štěstí.“
Pak se protáhla v křesle a ve tváři se jí objevil podivný úšklebek.

***

Vstoupil jsem do kanceláře a vstříc mi šla jen o několik let starší kopie sličné recepční.
„Vítám vás,“ šveholila a omlouvala se za zdržení a mlela a mlela a já hltal její postavu, tvář, všechno. Byla také dokonalá.
Aby dodala svému postavení vážnost, měla vlasy sčesané dozadu do ohonu a nosila brýle, které ale krásně doplňovaly její vizáž.

Usadila mě do křesla, sama se neformálně usadila naproti na kraj stolu, čímž ji vyjela sukně výše až po krajkový lem punčoch, ale nevšimla si toho, buď nevědomky nebo záměrně.
„Nezajímá mě, čím jste byl doposud, jaké máte znalosti, výsledky… o ničem z toho nepochybuji. Jde mi hlavně o soužití… jak bych to řekla… s kolektivem budoucích spolupracovníků?“ začala takto pohovor.
Pokrčil jsem rameny.
„Jsem nekonfliktní typ. Přátelský a ženy říkají, že i empatický… nevím, co vám k tomu mám říct. Nikoho ještě neznám.“

Ředitelka se jen usmívala.
„Dobře. Nejdřív zábava, pak práce,“ řekla poněkud obráceně. „Abyste mi dobře rozuměl. Na mně záleží, kdo projde těmito dveřmi do firmy a kdo ne. Já požaduji velmi… velmi přátelský přístup a samozřejmost mlčení. Něco jako firemní tajemství. Rozumíme si?“
Nerozuměl jsem. Ale jen do chvíle, kdy žena ke mně přistoupila, štíhlými šikovnými prsty mi uvolnila povadlíka z kalhot a nespojeně za něj tahala, že ještě nestojí.

Nádherně voněla a sama nastavila tvář a krk k políbení. Učinil jsem tak, až jsme se střetli ústy a propletli si jazyky.
Ocas bohužel stále nereagoval, byl jsem z předchozí akce ušoustanej a vyprázdněnej.

Paní ředitelka povzdechla, poklekla a začala s usilovným kouřením. Uměla to bezpochyby skvěle, ale z unavenýho staříka mladýho junáka by neudělala ani profesionální štětka.
Mazlivě ho olizovala, sála, hladila, mnula, tepala jazykem na vzrušivých místech… a nic.
Nakonec vstala a v očích jsem zahlédl zlostné záblesky.

Co dodat. Konkurs pro mě skončil neúspěšně.

4.5 31 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Pěkná povídka. Jen nevím kde by do firmy brali podle toho jestli obšťastním ředitelku HR.
Teď je otázka jestli to sekretářka dělala schválně aby ředitelka zjistila jakou mají uchazeči výdrž nebo jestli to byl jen úlet?

shock

Já vím Tohle patří spíš do sekce fantasy. Jinak pointa byla, že recepční schválně „ušoustala“ klienta, aby konkurs neudělal. 🙂

Junior

Když to bereš takhle, tak by do té sekce spadala většina povídek 🙂

3
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x