Pták Ohnivák a liška Ryška na plovárně

Pár slov na úvod a vysvětlení
Kdysi, ještě na staré verzi Fénixu jsem zveřejnil v Diskuzi článek, ve kterém jsem tvrdě tepal autory, kteří stereotypně a do zblbnutí používali ve svých povídkách stejné a stále se opakující výrazy, zejména pro označení pohlavních orgánů. Jinak váženému a renomovanému autorovi jsem v jedné povídce napočítal 64 pyjů. Přimlouval jsem se za používání synonym a názorně jsem tam uvedl jakýsi slovníček asi 20 ekvivalentů, jak lze označit dámské přirození.
Po několika dnech se na stránce objevila následující povídka, ve které si autorská dvojice Harmony – Johny vzala moje doporučení k srdci a to mírou vrchovatou.
Tato povídka se při překlopení stránky do nové verze někam ztratila a ani Harmony ji neměla ve svém autorském archivu. Dal jsem si tu práci a pracně jsem ji vyhledal, abych vám ji mohl znovu předložit. Služebně starší čtenáři ji sice už četli, ale myslím, že pobaví i ty, kteří přišli později.

Tak asi takhle nějak se dají využít všechny ty ekvivalenty, které napsal Fred do diskuze. Rádi bychom Vás ale upozornili, že nic se nesmí přehánět a i tento text berte s nadsázkou.

Byl krásný den a tak Mirek zavítal na plovárnu. Když se rozhlédl kolem sebe, tak zjistil, že je to tam samá nádherná želvička. Nemohl se nekochat pohledem na kozičky všech těch žežuliček. Bylo tam od všech velikostí trochu.
Lehl si na deku a sledoval kolem procházející. Díval se nejen na prsa, ale i do rozkroku na plavky a odhadoval, jestli ta nebo ona má vyholený zvěřinec či pořádně zarostlou křovinu. Když se tak zamyslel nad tou vší krásou, co ho obklopovala, tak zjistil, že jeho plavky jsou docela napnuté a jeho divočák je pořádně napružený. Kéž by mu toho jeho žabáka, některá z těch řásnatek, chtěla vykouřit.

Mirek odhodil osušku do trávy a vydal se pozvolna krokem manekýna k bazénu. Postavil se na okraj a zrakem projel po okolí. Pár pohledů na něm, pravda, ulpělo. Ale byly to jen maminy od prcků, cákajících se v mělčí vodě. To ho moc neuspokojilo, čekal daleko větší zájem o svou osobu. Nohou jen zlehka zajel do vody, trošku s ní zacákal. Matky jej v ten moment stíhaly pohledy přímo vražednými. Raději se odebral kousek dál. O tohle tedy zájem neměl.

Postupně se svezl do vody. Udělal pár temp a všiml si krásné víly plavající kousek od něj. Doplaval k ní a jakoby nechtěně o ni zavadil.  Usmála se na něj a dali se do řeči. Postupně zjistili, že si jsou vzájemně sympatičtí a zašli spolu k stánku na lehký drink.
Sedli do stínu slunečníku a dál si povídali.
Položil jí ruku na koleno. Když se neodtáhla, postupně se odvážil a stoupal po stehně výš. Zároveň si u toho povídali., rozhovor to byl krásný a začínal být i vzrušující. A tak slovo dalo slovo a za chvilku oba společně odešli do jedné z kabinek převlékárny. Našli tu nejzadnější, zavřeli za sebou.

Mirek na nic nečekal, přitiskl Báru, jak se ta kůstka jmenovala, k plechové stěně. Dlaněmi stiskl rozvinutá poupátka s vystouplými čudlíky. Oba se na sebe vzrušeně usmáli a Mirek vysvobodil obě krásná kůzlátka z plavek. Pohledem je zhodnotil a sklonil se k nim. Jazykem obkroužil dudlík na jednom z nich a vzal si ho mezi rty.
V rozkroku mu to už bouřilo. Z brčka se stávala větvička, sílila do větve, až dorostla do velikosti klacku.

Než se Bára nadála, v podbřišku ji tlačil již pěkný špalek. Jelikož Mirkovi ruce nezahálely, přes mnutí kopečků se přesunul jednou rukou do plavek, skrývající sladkou laskonku. Prsty přejížděl pod plavkami a chamtivka vábivá ho lákala dál mezi stehna.
Bára pozvedla nohu na úzký kousek dřeva, nahrazující sedátko.
Mirek hned přiklekl, aby ochutnal ten lotosový kvítek. Okvětní lístky roztáhl a jazykem projel celou délku Bářiny růžičky. Ochutnal ten sladký nektar, který pouštěla. Vrátil se na vrcholek Venušky a jemně si špičkou jazyka pohrál s hráškem, který na něj vykukoval. Přisál se na něj, vtáhl ho mezi rty, až Bára slastí zasténala.
Když slyšel, jak moc se jí to líbí, jak Julču vypíná proti němu, tak si pomohl prsty a vklouzl s nimi do žemličky. Chvilku prsty projížděl slepou uličku a jazykem dráždil trčící hrbolek. Bylo až neuvěřitelné, jak je ten královský klenot mokrý.

Mirkovi plavky už hrozily prasknutím, jak byla jeho kouzelná hůlka tvrdá. Přál si, aby už ji Bára vzala do své jemné ručky a pořádně ji stiskla.
Jako by to vytušila a pomohla mu vstát. Políbila ho a rukou přejela přes plavky, pod kterýma cítila pořádného mistra klobásníka. Zalovila rukou v plavkách a vytáhla ho ven. Pevně ho stiskla v dlani a prstem přejela po jahůdce, na které byla kapička. Rozmázla ji po vrcholku a klekla si, aby ji mohla ochutnat.
Špičkou jazýčka zakroužila po vzrušeném sameťáčkovi, zakmitala po uzdičce a sjela po celé délce svalovce až k dvěma náložím. Polaskala se s nimi, políbila a vracela se zpět. Hlavička divobijce ji přece jen lákala víc.
Zatoužila si dokonale vykouřit tenhle pánský kožený doutník. Klobáska do ní zajela téměř na poprvé. Jezdila po ní, tiskla rty, až Mirek sténal. Tahle žába, ta to uměla!
Za chvíli se jí však musel vytrhnout. Takhle by ho téměř spolkla, ale on chtěl hlavně zasunout. Chtěl vykropit ten Svatostánek.
Zvedl Báru nahoru, otočil zády k sobě. Prsty ještě jednou projel tu čamburejznu a už přikládal buřt na pekáč. Darebák jeden hned vklouzl do hambušky.
Chytil ji za pevné pozadí a klouzal tou roztouženou kůlničkou. Pan Pínys se probojovával stále hlouběji do paní Čvachtové. Ozývaly se mlaskavé zvuky, které se rozléhaly kabinkou. Oba byli na vrcholu blaha. Bářina Šmudlinka se už stahovala kolem Mirkova Myšpulína. Ještě párkrát šťouchl bobíkem do Fifinky a už sázel semeno do zahrádky.
Oba zhluboka oddechovali po té rychlé jízdě. Netrvalo dlouho a Mirkův vadnoucí pinďa pomalu klouzal ven ze skleničky s tatarkou.

Mirek si utřel camfourka do kapesníku a pomohl Báře s chuděrkou. Protože horko v kabince už začínalo být nesnesitelné, odešli svlažit svá horká těla do bazénu.

(Výrazy jsou použité z Fredova příspěvku na Diskuzi v oddělení „Čeština“. )