Řemeslo má mokré dno

David se neskonale těšil ze své práce, při které mohl poznat hodně zajímavých lidí a zažít spoustu zážitků. Vzhledem k věku a věčně bouřícím hormonům si tajně přál potkat co nejvíce zvrhlých paniček, které tajně obdělává na manželských pelestích a nebo je sám láká do svých spárů, na možnou slevu při placení. Dobře si vzpomínal na roky, kdy se nejprve otrkával a sbíral zkušenosti, než se naplno pustil do sebevědomých kšeftů po domácnostech. Živil se elektrikařinou, ke které občas přibyla i práce hodinového manžela. Za příjemné jednání byl ochotný přivrtat poličku, opravit kuchyňského robota nebo vypomoci se záclonami či jinou prací navíc.

Těšil se na pátek, kdy měl sjednanou schůzku u paní Hladké a už od pondělí se snažil očima tlačit čas. Věděl, že ho čeká právě to, co si v duchu přál. Zralá dáma, která s grácií dokázala cvrlikat o čemkoli. Chodíval k ní často, protože rekonstrukce domu vyžadovala hodně úprav a s každou další návštěvou cítil, že se nenápadně posouvají tam, kde ji chtěl od začátku mít.
Zatím, co první návštěva byla oceněna pouze kávou, při druhé už se mohl těšit z obědu. U dalšího dne se paní Hladká usmívala, při čtvrté mu dokonce oprášila umazané rameno a s každým dalším dnem se jí nenásilně vrýval do přízně. Netušila, že když se telefonicky domlouvají na dalších pracích, David si bez ostychu leštil své vytvrdlé kopí. A naopak, ani jeho nenapadlo, že by zrovna tahle zralena mohla vnímat jeho přítomnost i jinak než pracovně. Ukájel se však nad představami a plány pro případ, že by se opravdu mohlo někdy něco zvrtnout. Věnoval jí tolik výstřiků a vzdechů, že měl lofasníka skoro sedřeného.

V den D se hned ráno nastartoval sprchou, navlékl se do pracovních kraťasů a dlouze kontroloval bouli v rozkroku, která odmítala měknout. Možný trapas zakryl delším tričkem a vyrazil k domu paní Hladké. Z auta vystupoval značně nervózní, ale tak natěšený, že zapomněl na vybobtnalý punt. Opřel se do zvonku a čekal. Nahlížel přes branku ke dveřím, ale ty zůstávaly nedobytně zavřené. Nervozita se v něm stupňovala, zvonek dál drnčel až se mladík začal bát, že cestu vážil zcela zbytečně. Ještě naposledy se opřel do uzvoněného hlásiče, ale už byl rozhodnutý, že se bez výsledku vrátí domů.

„Promiňte, ježiši promiňte. Byla jsem…musela jsem…pojďte dál,“ vítala ho udýchaně ve dveřích a ihned běžela s klíči k bráně.
„Už jsem myslel, že se něco stalo a že se nedozvoním,“ usmál se na ni radostně.
Oči mu štěstím plesaly. Měl před sebou zralou královnu nestydatých tužeb a vidinu dlouhého dne, po boku téhle rajcovní krásky. Snažil se v paměti najít nějakou další samičku, která by s ním kdy takhle zamávala, ale ani jedna se jí nemohla vyrovnat. Rezaté kudrny z ní dělaly ďáblici, stejně jako čokoládově opálená pleť. Bylo zřejmé, že tenhle atraktivní odstín získala návštěvami v solárku, protože sluníčko si jinak dávalo na čas i v teplém počasí.
Přiskotačila k němu v pantoflíkách a zavoněla mu pod nosem. Zůstal chvíli stát jako zkamenělý, protože ji měl na dosah. Zaregistroval její rudé nehty, i dokonalý make-up. Nasál vůni svěžího parfému a rychle zamrkal, aby dotčenost z čekání převrátil v humor.

„To bych nepřežila. Potřebuji vás tu,“ cenila na něj bílé zoubky a nešetřila chválou na jeho šikovné ruce.
„Ale vy přeháníte, paní Hladká. Ještě bych se tu později určitě otočil. Nebo bych zavolal. Úplně mi vypadlo z hlavy, že mám na vás vlastně telefon,“ dodal popletený její krásou.
„Vy byste mne v tom nenechal, že? Co já bych si tu sama dneska počala,“ vracela mu se stále stejně sladkým úsměvem.
„Zase jste sama?“ chytil se okamžitě na vějičku David.
„No jo, už zase. To víte, manžel je na služebce a vrátí se až za dva dny. Vnoučata jsou ve škole a dcera v práci. Až večer se to sem nahrne, ale do té doby tu bloudím v tom tichu sama. Jste moje záchrana,“ přidala na úsměvu a vztáhla k němu ruku, aby se ho dotkla na rameni.

David využil příležitosti a hned uchopil podanou ručku, aby ji gentlemansky políbil. Bylo mu jedno, že před ní nestojí v obleku a na rameni jej tíží obrovská brašna s nářadím, ale tohle gesto si prostě neuměl odpustit. Sehnul hřbet a i když podle etikety se měl pouze přiblížit, neuměl si odříct přímý polibek na konečky prstů. Ovšem po pár vteřinách ucítil onu rajcovní vůni ženského klínu. Bříška prstů prozrazovaly, že ono dlouhé čekání bylo ve znamení dámské masturbace. Už pochopil, proč si paní Hladká dávala na čas a také musel respektovat její vyplašené vyjeknutí. Trhla sebou a hned začala zamlouvat celé faux pas. Najednou ho vtlačila do haly, začala máchat rukama a diktovat si, co by kde potřebovala udělat.
„Hm a tady přímo teď hned to udělat nechceš?“ říkal si v duchu drze David.
„A kdybyste byl pak tak hodný a v ložnici mi vyměnil žárovky,“ nadhodila poslední prosboúkol.
„Jasně, nemám problém. Tak kde mám začít?“ culil se na ni s přimhouřenýma očima.
„No, tak, já nevím. Kde chcete? Nebo chcete nejdřív kávu?“ koktala prozrazenka.
„Ale jo, tu bych si dal. Na start. Doma jsem ji nestihl, jak jsem spěchal za vámi,“ nadhodil další cukrblik David.

Vedla si ho do kuchyně, kterou už znal. Posadil se ke stolu a čekal na kofeinovou energii, přičemž z paní domu nespustil oči. Nedokázal pochopit, jak může dáma v jejím věku vypadat tak mladě a pěstěně. Její styl jí ubíral na rocích a její projev ho naopak ujišťoval, že právě tahle panička má už něco zažito, hlavu srovnanou a že musí být pro muže odměna, žít zrovna po boku téhle ramlice.
Její prsa se volně pohupovala pod bílým tričkem a vysportovaný zadeček sice občas prozradil malý hrbolek celulitidy, ale jinak se mohl pyšnit pevností a tvarem.
Pokaždé když se k němu otočila, nezvládal odtrhnout pohled od jejích prsou. Tolik si přál, aby mu je nabídla k pocumlání. Tolik se jich toužil dotknout, pohladit, promnout v dlaních. Tak moc chtěl strčit hlavu pod to sněhově bílé triko a chvíli zapomenout na starosti běžného života. Chvíli se dokonce vnitřně burcoval k větší odvaze. Chtěl si ji k sobě přivinout a domluvit se s ní na práci bez účtu, jen kdyby ho nechala si sáhnoutm nebo aspoň prstem projet tu švem rozpůlenou kundičku.

„Snídal jste?“ nabídla mu přímo pod nos obložený talíř plný dobrot.
„Jejda, tak to si dám. To se nenechám pobízet,“ vrhl se k snídani David.
„No vida, já jsem věděla, že udělám dobře, když jsem včera nakupovala,“ pochvalovala si maminkovsky jeho pomlaskávání.
„Jste na mne včera taky myslela?“ usmál se s rohlíkem u pusy.
„Taky?“ zvedla obočí panička.
„No já musel. Kvůli práci a tak,“ polkl drzost David s mírným strachem, aby ho tahle šťabajzna přeci jen nevyhodila.
„Aha, no musela jsem myslet. Přeci si netrhnu ostudu jako hospodyňka,“ cenila zoubky už zase rozšafně.
„Vy byste si ji netrhla v žádným případě a už vůbec ne jako hospodyňka,“ vyhrkl ze sebe nekontrolovaně jedlík.

Na zralence bylo znát, že začíná tát. Nebyla ve své kůži už od toho trapasu u dveří, bradavky také prozrazovaly své a její věčné cvrlikání o šílené samotě oba vedlo pokaždé nakonec až k nestydatým dvojsmyslům. David do sebe tedy raději naházel snídani, zapil ji kávou a okamžitě se pustil do prvního úkolu.
Klečel u zásuvky a i když myslel na práci, nedokázal vypustit z hlavy myšlenku na zralenku. Dokonce ani touhu z kaťat nevyhnal. Klečel, dřepěl, ohýbal se a neustále maskoval zduřelou bouli v rozkroku. Styděl se a bál sám sebe. Pokaždé prosebně skučel, když se k němu přitočila kudrnatá rajcunda.
Jako vždy mu dělala zvukovou kulisu a chtěla si povídat. Jako pokaždé ho obletovala, přinášela pití, nabízela další kávy a lákala ho k obědu.
David už šilhal touhou, ale stále se choval profesionálně. Radostně odpovídal, souhlasně hýkal, navrhoval a opravoval, dokud neměl vše hotovo.

K obědu se dostal až po poledni a nad talířem plným domácích dobrot zase po očku sledoval jeho zhmotněný sen. Ládoval se a chystal posmutněle k odjezdu, protože ani dnes mu nevyšlo nic víc, než prostá nevyslyšená touha.
„Davídku, ještě ty žárovky, ano?“ připomínala mu zrzka při posledním soustu.
„Myslím na to,“ usmál se zasněně.
„Tady jsou schůdky a půjdeme do ložnice,“ zacvrlikala, tak sladce až se s nadržencem zatočil svět.
Fakt, že půjde do míst, kde tahle sexina šoustává s manželem a představa, že občas nemusí šoustávat pouze s manželem, mu na hrubo vystřelil ptáka v puntu. Sám se zastyděl za stožár, kterého si ale paní Hladká nevšimla, nebo to aspoň nedala najevo. Snažil se k ní točit zády a modlil se, aby byl už raději doma. Bál se prozrazení, odmítnutí, problému a tak raději spěšně předběhl zralenu, aby mohl co nejdříve vyúčtovat, zinkasovat a zmizet k potřebné onanii.

„Tady jsou žárovky a ty staré mi podávejte,“ zašveholila kudrnka.
„Pane Bože, copak teď můžu vylézt nahoru? Teď, tady, před ní? Vždyť ten zpropadenej trčák mi udělá ostudu. Vysměje se mi! Nebo v horším případě mne pomluví v okolí, pošle na mě manžela, Bože, vždyť já ani nevím, čeho je schopná. Natolik ji zase neznám. Lehni, slyšíš?“ okřikoval v duchu svého neposluchu. „Lehni ty bastarde, teď o tebe nikdo nestojí! Lehni, sakra! Ale ty její voňavý prsty. Dělala si to tady? Postel není uválená. Má krásně zastláno, tak kdoví kde se prstila. Bože, ona se prstila. Třeba při tom myslela na mě! Však to taky potřebuje. Jo, zrovna tebe potřebuje. Já vím, že se hlásíš o slovo, ale lehni!“ kňučel v mysli zbědovaně David.
„No Davide…“ slyšel pod sebou její hlas, když jí podával druhou vyšroubovanou žárovku.
„Vidíš to? A je to tady já jsem ti to říkal. Uviděla tě! Bodejť by tě neviděla, když na ni tak hrozíš! No, ale proč tě uviděla? Protože se na tebe dívala! A proč se na tebe dívala? Protože tě chce! K sakru, je pořád sama, masturbuje a určitě ji dlouho nikdo nelízal. To si sama neudělá. A já bych ji tak rád povalil a přelíznul! No jo, chlape, tebe bych do ní strkal, až by nestíhala s dechem!“ nadával svému nedočkavci a zároveň fantazíroval mladý nadrženec na schůdkách.

„Taky bejváte často sám, že?“ nedala mu vydechnout zrzečka.
Málem padl na znak na podlahu, když ucítil, jak mu dlaněmi přejíždí a mačká půlky. Málem zbaběle utekl a vše nechal grátis, když k němu vystoupala na schůdky, aby se přivinula. Tiskla se k němu tiše, ale chtivě. Nadhodila příležitost a zbytek nechala čistě na něm.
„Taky,“ vypadlo z něho suše.
„Já taky. To jste ráno asi cítil, že? Jste tak mladý. Jste plný síly,“ mumlala mu do zadní strany stehen.
„Krásně vám voní,“ vrátil jí chtivě poklonu.
„Davide?“ hlesla opatrně.
„Copak?“ pohlédl na ni dolů.

Byla celá rudá, oči mhouřila, pootevřené rty lačně olizovala a ruce zaměstnávala šmátráním. Jednou rukou ohlazovala jeho půlky a druhou si zajížděla pod tričko. Konečně viděl ty krásné trojky, které vykukovaly zpod látky. Konečně se mu blížil sen a konečně byl pár okamžiků od prvního doteku. Pomalu slézal dolů. Pomalu se k ní blížil a nasával vůni jejího parfému i dokonalé ženskosti. Pozorně sledoval její chování i gesta a to vše si tetoval do myšlenek, aby měl v budoucnu na co vzpomínat.

„Jsem pořád sama. Na všechno. Na úplně všechno!“ šeptala mu do tváře.
„Na úplně všechno?“ zaševelil stejně tiše a odhodlal se k polibku.
Zralena přijala jeho rty s obrovskou radostí. Přisála se, vjela jazykem mezi zuby a rejdila s ním tak šikovně, že se David nechal chvíli vylizovat. Nakonec s ní sehrál líbací menuet přičemž se odhodlal k dalšímu kroku. Přitáhl si ji za boky, zmáčknul v dlaních příjemně pružný zadeček a odmítal jej už pustit i za cenu, že by si vše rozmyslela. Jednu chvíli měl dokonce i nahnáno, protože mezi líbáním mu šeptala přímo do úst své pochybnosti, strach a popisovala velký stud.
„Za tohle se nestyďte!“ ujišťoval ji s jazykem stále rejdícím v její chtivé pusině.
„Máte ho tak tvrdého! Tolik mne tlačí!“ zavzdychala tiše a hned nato se pustila do svlékání.

K Davidově radosti zahájila domácí striptýz jako první. Při tom neustále drmolila všelijaké pochybnosti a nepřestala s báchorkami o své stydlivosti. I přesto však před ním za okamžik vystavovala dokonale tvarované tělo. Silnější stehna, příjemně okrouhlé boky a stále pěkná, pevná prsa. Toto vše mu dávala na odiv a užívala si jeho úžasu i tichého nadšení. Nespustil z ní oči, ale nedovolil si sáhnout, dokud ze sebe nestrhal pracovní mundůr. Zkameněl, aby si ho mohla nadrženě prohlédnout. Ztrémovaně postával zcela nahý, ocasníka nechal trčet do prostoru a pochlubil se vyvěšenými koulemi, které se rajcovně zhouply pokaždé když se trošku pohnul. Žalud mu ukapával pod sebe na podlahu a s jistým ostychem sledoval blížící se šelmu.
Obával se dalšího pokračování. Bál se předčasného výstřiku, ostudy z malé výdrže a zároveň vystřízlivění paní Hladké, protože její couvnutí by musel tolerovat. Proto napjatě čekal, co se bude dít dál. S obrovskou úlevou následoval směr určující ukazováček, který jej lákal k další metě. Cílem byla manželská postel pod oknem, kde se podle pokynu položil na záda.

„Vezmu vás ho do pusy,“ zaševelila nad ním kudrnka, olízla si rty a sehnula se k jeho rozkroku.
„Já nemůžu,“ zakvílel zbídačeně.
„Jak to?“ vystřelila se vystrašeně do pozoru zralenka.
„Myslím, že stačí jedno olíznutí a vystříknu,“ potupně přiznal David.
„Prosím! Vydrž to! Prostě to musíš vydržet! Já to chci!“ umanula si už opět klidně nadrženka.
Nečekala na svolení, či další zbytečná slova a jemně olízla zmodralý žalud. Nasála opatrně tuhý lofas a s chutí rozjela zkušenou kuřbu. David zarýval nehty do prostěradla. Muchlal v dlaních bělounkou plachtu, roztahoval nohy, zvedal je do výše a prosil všechny svaté, aby se Bohyni nevysemenil do pusy. Paní Hladká si na jeho kopí ukájela touhu po orálu, olizovala koule a nehty mu dráždila kůži v tříslech i na stehnech. Dělala mu nebesky dobře, při čemž se dokonalá rozkoš měnila v bolest, když se snažil co nejdéle vydržet.

„Můžu to zkrátit a sednout ti u toho na obličej,“ navrhla mu mezi ufuněným pomlaskáváním.
„Ano, chci to!“ vybafl David a už sledoval, jak se mu ke tváři blíží přiholený bobřík paní Hladké.
Lehkost bývalé gymnastky ji dostala do sedla během okamžiku. Přilepila mu promáčené pysky na obličej a přitom mu tiskla ocas v dlani. Odmítala se ho pustit. Jen po očku kontrolovala, jestli se trefuje naběhlým poštěvákem na vyplazený jazyk a když ucítila poprvé tu luxusní slast, teprve potom malinko dosedla. Hlídala škvíru, aby ližmen mohl dýchat a nemusela se tak připravit ani o vteřinu z toho pyskatoidního blaha. Mhouřila oči, vyrážela ze sebe zesilující sténání a jemně se narážela, jako na koníčku.

„Chci do sedla,“ rozkázala znovu.
„Tak si nasedněte. Je jenom váš,“ ujistil ji hřebec a jemně popleskal její zadničku.
„A pak ty na mě,“ úkolovala ho dál.
„Všechno bude. Hlavně už ho chci ve vás už mít!“ bědoval nevystříkanec.
Zralenka se napíchla a jen co jí ohonisko zaklouzlo až k děloze, nekontrolovaně rozjela svižnou jízdu. Namrdávala se v rytmickém rychlotempu a jela si pro vítězství, aniž by brala na vědomí skučícího a prosícího mladíka pod ní. David škemral o malou pauzu. Sliboval prstění, lízání, modré z nebe, jen když ho nechá chvíli vydechnout, protože hrozilo mrdkoidní nebezpečí. „Já nemůžu přestat, slyšíš?“ kňučela rozdělanka už docela přísně.
„Ne! Prosím jen o chviličku!“ házel hlavou mrdák.

Nebyl však vyslyšen. Bezohledná mrdna si ho podala, dokud se neprohnula v pase jako tětiva a nevystřelila ze sebe hlasitý orgasmus. Až potom sesedla a dotřepávala se stočená v klubíčku vedle něj. David děkoval Bohu, že má ještě stále sílu udržet semeno ve spermovaku a líbal paničku na zádech, aby měla orgasmus ještě sladší. Škubavé pohyby mu dělaly dobře a aby si byl jistý dobře odvedenou prací, pomalu si zrzečku šteloval na znak. Pozoroval, jak udýchaně hledí skrze rozcuchané vlasy a nestydatě roztahuje nohy, protože jeden orgasmus jí byl evidentně málo.
„Ještě jeden mi dopřej,“ lákala ho mezi stehna a roztahovala si píču tak, že poštěvák se jí stavěl na zadní a kundí jazyk vyčuhoval z mokré díry ven.
„Kolik jich budete chtít, tolikrát vás udělám. Ale dneska víc už nezvládnu,“ provinile se pasoval mezi její nohy a opřený na jedné ruce zápasil s vytrčenou hadicí.

Pohled pod sebe mu v ničem nepomáhal. Semeno se mu ve vaku bouřilo, žíly na prutu skoro praskaly, v uších mu hučelo. Panička si dráždila mokrými ukazováky frajtra a vzdychala jako při orgasmu. Řídil se jejími pokyny do poslední chvíle. Takže při povelu „strč mi ho tam“ už opravdu kolaboval. Pot mu z čela kapal přímo zraleně na prsa, očima šilhal, přestal se kontrolovat a v duchu přemlouval svůj meč, aby ještě chvíli zvládl být v pozoru.
„Tak už ho zaraž!“ zakřičela nečekaně nedočkavka.
„Jo, no, ano, však jo,“ drmolil David a snažil se po paměti najít díru nalitým žaludem.
„A cumlej mi prsa!“ nabízela mu obě dvě v rytmu ukroucené samby.
David nasál jednu, přesál se k druhé, vyplazeným jazykem je obě na střídačku olizoval, slintal do járku, snažil se sebevíc, ale ohoniskem díru nenacházel. Dloubal paničce v tříslech, sjížděl po poštěváku, dral se k análu a bylo mu skoro do pláče, protože čurák ho už slušně bolel. Cítil každý sval v těle, třepal se, palce na nohou mu dřevěněly, křeče mu kroutily tělem, ale pro tuhle panímámu byl schopný vytrpět víc, než by sám čekal. Snažil se dál, protože dáma si ho k prsům doslova přimáčkla. Dusila ho zralými trojkami a hekala na celé kolo.

„Já už budu!“ kvílela rozkoší aniž by do ní mrdák zaplul.
„Já taky,“ bolestně zaskučel David a hned poté se konečně sklouzl po kundím šlemu až do dna.
Kunda začvachtala a pevně ho sevřela až u kořene. Cítil na podbřišku její hbité prsty, které se draly k poštěváku, aby ho mírně pohonily. Vnímal její horký dech ve tváři, cítil bušení srdce a dokonce pulsování kundí mordy i mokrých pysků.
„Promiňte!“ zašeptal s úlevou, když na poslední chvíli vytáhl meč z pochvy a postříkal paničku od třísel až k prsům. Kráska se pod ním svíjela v rozkoši, rozmazávala si hustou mrdku po kůži a ochutnávala z prstů. Zbytky mu vtírala do vlasů a natahovala se pro políbení, aby si nepřipadala použitě ani trapně. David ji velmi rád oplácel vlhké políbení a nešetřil chválou. Dokonce se přiznal ke svému fantazírování, což zakončil prosíkem o další možnost posloužit svým čuranem.

Paní Hladká na něj mžourala zespodu a spokojeně se usmívala, protože tolik chvály slyšela naposled před dlouhými roky. Vybavil se jí vlastní manžel, který jejich docela dokonale vyhlížející svazek po letech proměnil v nudný stereotyp a urychleně přikývla hlavičkou, až se kudrny opět roztancovaly. Věděla dobře, že tento mladý šuhaj se jí bude ještě mockrát hodit a v budoucnu díky tomuto nadrženému plnokrevníkovi nejednou zabije celodenní nudu.

5 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x