Ptákořezy 07

Toto je 7 díl z 19 v seriálu Ptákořezy

Nevím, jak dlouho jsme takhle spali. Občas jsem vnímal, že se ženské tělo vedle mne zavrtělo, nebo měnilo polohu. Uprostřed příjemného snění jsem náhle zase cítil ten krásný pocit přicházející slasti. To mne vyburcovalo natolik, že jsem si uvědomil stav věci. Ležel jsem na boku, k zádům mi Miluška tiskla své příjemné balóny a rajcovní bříško. Rukou, kterou měla přehozenou přes můj bok, jemně, ale cílevědomě honila opět ochotně tuhnoucího pěchováka. „No to je dost, žeses konečně probral,“ řekla mi do ucha natěšeně a já byl najednou úplně probraný.

Laskavý čtenář nechť si uvědomí, že jsem byl mladý, 19 letý a jen málo zkušený kluk, o kterých většina žen (a více méně právem) říká, že myslí jenom ptákem. Byl jsem v takové situaci poprvé, protože moje předešlá školitelka mi sice dopřávala krásné šousty s výkropem, u sebe doma, ale za cenu nervózního hlídání hodin a neustálého strachu, co by následovalo, kdyby ten její „starej“, nedej Bože, přišel nečekaně dříve domů. Měl jsem za sebou i několik pološoustů s holkami mého věku, ale to jsem ani za nějaké mrdání nepovažoval. K jejich buchtám jsem se musel dlouze probojovávat přes romantické kecy o věčné lásce, často i s použitím poezie a opěvováním noční hvězdnaté oblohy, nebo stříbrného měsíce. Tyto kecy jsem samozřejmě bral čistě účelově, protože jediné, o co mi šlo, bylo – zasunout.
Navíc, většina začínajících, vyděšených šoustavek trvala na použití prcgumy. A když jsem ji sebou neměl, skončilo to v lepším případě neobratným vyhoněním ptáka a nedůstojným zaflákáním šatů, nebo kalhot. Po takových experimentech jsem si obvykle myslel, že sám bych si to udělal o moc líp.

Akorát jedna z těch začátečnic mě pořádně vyvedla z míry. Když zjistila, že nemám šprcku, výmluvně mi nastavila drobnou prdelku a vybídla mě, abych ji ho zasunul „do zadečku“, protože tam dítě ještě nikdo neudělal, jak mi se spikleneckým chichotáním sdělila. Pak mi i poradila, abych si na ptáka i na její čokoládovou dírku pořádně flusnul. Snažil jsem se nedat na sobě znát žádné překvapení a pokusil se chlapácky vyhovět. Po několika trapných pokusech se mi konečně podařilo překonat svěrač, vniknout do střeva a pořádně ji protáhnout potrubí. Ale ani důkladný výkrop náhradní dírky na závěr mě nijak zvlášť nenadchnul. Dost protivně to dřelo a tak jsem ani v budoucnosti nehodlal tomuto sportu nějak holdovat. Zajímavé bylo, že ani jediná z těchto začátečnic nebyla svolná k náhradní technologii kouření, které bylo tehdy považováno za téměř perverzní praktiku.

Zkrátka, každé moje předchozí mrdání bylo narušováno nějakou nervozitou a strachem. O to víc jsem si cenil toho, že tentokrát to mám jisté. Nemusím nijak pospíchat a obávat jsem se mohl jen toho, že by se časem zákonitý majitel moji momentální prcničky něčeho domákl. Tahle myšlenka mi přece jenom vrtala v hlavě a proto jsem se na to Milušky opatrně zeptal.
„Tak s tím si nelámej hlavu!“ doporučila mi. „Přišel, jako obyčejně, poněkud nacamranej a stěžoval si, že ho bolí hlava. Tak jsem mu uvařila silnýho turka a poněkud jej vylepšila jedním rohypnolem. Když jsem odcházela, spal už jako nemluvně a bude tvrdej až do rána. Neboj, mám to vyzkoušené.“ Zintenzivnila svoji ruční práci a dodala: „Teď je ale důležité, abys ho měl tvrdýho i ty!“
S tímhle jsme si tedy nemuseli dělat starosti. Můj ládovák rostl a mohutněl, jak naše láska k Sovětskému svazu, což byla profláknutá hláška, kterou jsme tehdy do zblbnutí slyšeli ze všech stran, několikrát denně.

Laskavou péčí o mého fešáka se Miluška patřičně rozpálila. Pravděpodobně se již nemohla dočkat, až jej tam zase bude mít. Po chvíli se převrátila na záda vedle mne a výmluvně roztáhla nohy. Ve světle lampičky na nočním stolku jsem mohl pohledem hltat tu nádheru, která se mi tady nabízela. Silná, krásně tvarovaná stehna, tmavě zarostlý klín a nad ním rajcovně klenuté bříško. Ještě výš se rýsovaly mohutné nalejváky, které se rozjely do stran. Poněkud váhavě jsem se nasunul mezi roztažené nohy. Miluška nedočkavě uchopila křečovitě trčícího namlouváka a nekompromisně mě za něj přitahovala k sobě. Lačně jsem nalehl na široké, příjemně teplé břicho a zkušená ruka zavedla těšitele do pohostinného hnízdečka. Stačilo trochu zatlačit a nedočkavý pyjonýr hladce zaklouzl tam, kde byl toužebně očekáván.

Bylo to božské. Pořád jsem tomu nemohl uvěřit. V příštích minutách bych s přál jediné – abych uměl zastavit čas. Velmi brzy se nám podařilo vyladit tempo a oba jsme se snažili jeden druhému vyjít co nejvíc vstříc. Problém byl jen jediný a sice moje nadrženost. Původně nasazené mírné tempo se stále zrychlovalo a úměrně s ním rostla i slast z probíhajícího mrdu s rajcovní samicí. Bylo mi jasné, že je to jen otázka několika okamžiků a budu se muset přinutit k ráznému vytažení a fláknout spermáky Milušce na břicho. Snažil jsem se to trochu kormidlovat zvolněním tempa, ale jak známo, cesta do pekel je dlážděna dobrými předsevzetími. Navíc, ta nenasytka zaklesla stehna za mými zády a tímto silným objetím mi téměř znemožnila kopulační pohyby. Hluboce zapíchnut jsem znehybněl, ve snaze nechat poněkud opadnout vzrušení, které se blížilo ke kritickému bodu, ze kterého již není návratu.

Bylo to ale marné. Uvězněný na doraz jsem náhle ucítil, jak zasunutý kundobijec je v pravidelných intervalech silně svírán a doslova ždímán, jako by byl zasunut do přístroje na strojní dojení. Nebesky krásný, opojný pocit z mrdání nezadržitelně stoupal a pochopitelně vyvolal serii několika prudkých výstřiků, které samozřejmě skončily hluboko v Mílině pohostinné kundě. V tu chvíli mi bylo všechno jedno. Nádherný pocit uvolnění se spojil s hlubokou vděčností za právě prožité blaho. Oba jsme lapali po dechu a připadalo mi, jako bych uběhl maraton. Rozvalil jsem se na teplé ženské tělo a spojil se s Mílou dlouhým polibkem.

Dvojnásobně spojeni jsme tak setrvali, dokud povadlík zbaběle neopustil dobrovolné zajetí. Pak jsme se překulili na bok a začali hledat polohu, ve které bychom se co nejvíc dotýkali a při tom si navzájem nepřekáželi. Při tomto hlemejždění se najednou Miluška natáhla k nočnímu stolku, uchopila budíka a upravila nastavení.
„Abych tady u tebe nezaspala návrat do manželského lože,“ komentovala své počínání se spikleneckým úsměvem.
„Myslíš na všechno, ale při odchodu mi to nezapomeň nastavit na šestou hodinu. Nerad bych hned v prvním dni přišel pozdě,“ odsouhlasil jsem její počin.

Nakonec jsme našli vhodnou polohu. Oba na levém boku, Miluška zády ke mně, mi přitiskla svoji příjemně teplou prdelku na břicho a slabiny. Já volnou pravou rukou uchopil její kozu a téměř okamžitě jsem zase tvrdě usnul.

Navigace v seriálu<< Ptákořezy 06Ptákořezy 08 >>
0 0 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x