Její příchod mě patřičně nažhavil. Vyskočil jsem z křesla, vrhl jsem se k ni a chvatně ji objal. Lehce se mi vymanila a vykročila ke kuchyňské lince.
„Počkej s tím, ty divochu! Nejdřív se musíš najíst.“
S plnou hlavou myšlenek na šukání jsem se snažil protestovat, ale nedala si říci.
„Prázdný pytel nestojí, vždycky říkala moje babička a to byla moudrá žena. Jen se podívej, co jsem ti přinesla a ty tvoje protesty tě přejdou.“
S těmito slovy začala obratně servírovat vychvalované dobroty, které přivláčela v té obrovské tašce. Za chvíli jsem před sebou měl talíř s vábně vonící českou klasikou: vepřo-knedlo-zélo. Teprve ta vůně mi připomněla, že mám hlad a tak jsem se na to žraso chtivě vrhl. Miluška seděla proti mně a zálibně sledovala, jak to do mne padá.
Pusa ji samozřejmě jela jako splašená. Jako slušně vychovaný mladý muž jsem sice věděl, že při jídle se nemluví, ale stejně jsem to dlouho nevydržel. Sice jsem pár minut mlčky usilovně žvýkal a polykal, avšak přidal jsem k tomuto potěšení ještě potěšení vizuální. Ne snad upřeně, ale spíš úkradkem, jsem házel pohledy na svůj protějšek a kdyby to šlo, žral bych tu rajcovní boubelku roztouženými pohledy. Abych toto očumování nějak zamaskoval, snažil jsem se o nenucenou, neutrální konverzaci.
„Poslyš, Miluško, proč se tady vlastně říká Ptákořezy? zeptal jsem se na to, co mě zajímalo už několik dní.
Rozverně se zachichotala:
„To je stará a dlouhá historie. Už to skoro patří do Nových pověstí českých, i když pochybuji, že by to nějaký Jirásek popsal. Tenhle barák se zrovna kolaudoval a já nastoupila jako správcová, když se to stalo, takže jsem vlastně živý pamětník. To, co se dneska povídá, je vlastně ústní podání a skoro každý to vykládá jinak, takže výsledek je obvykle dost zkreslený. Každý si k tomu přidá něco podle své fantazie a legenda se postupně rozrůstá o detaily, které se snad ani nestaly. Pro místní je to už téměř tradice, ale náplavy, jako ty, se opravdu diví, proč se Klecanům říká Ptákořezy.“
Při svém povídání se zvolna svlékala a dala si záležet, aby pozvolna předvedla všechny svoje, zatím pod šatstvem ukryté poklady.
Aniž bych přerušil své očumování, začal jsem se rovněž svlékat. Protože jsem předpokládal, že za chvíli skončíme v posteli a rozjedeme bohapustou mrdačku, snažil jsem se pokračovat v načatém rozhovoru na téma Ptákořezy. Bylo mi jasné, že jak začneme milostné hrátky, na dlouhé a souvislé řeči už nebude čas.
„Tak jak to vlastně tehdy bylo? Kdo tady přišel o ptáka a proč?“ dotíral jsem na Milušku, ve snaze dovědět se něco konkrétního.
Uličnicky se usmála:
„Víš co? Já ti to budu vyprávět na pokračování. Budeš to mít jako bonus ke každému šmajchlování. Něco, jako Šeherezádiny pohádky tisíce a jedné noci. Vždycky ti povím kousek a na pokračování si budeš muset počkat do zítřka.“
Ač nerad, musel jsem souhlasit. Nakonec jsem byl rád za ten příslib zítřka. Bylo zřejmé, že jsem byl přijat za stabilního prcíře této přepychově vybavené samičky a rozhodně mi to nebylo proti mysli.
Oproti předpokladům, že jdeme na věc, jsem byl jemně, leč energicky, dostrkán do koupelny. Tam si mě moje najáda, bosá až po krk, vykoupala a připravila, jako dokonalá profesionálka v erotickém salonu. Mohl jsem si oči vykoukat, protože tolik rajcovní podívané pohromadě jsem ještě neviděl. Miluška byla přesně podle mých představ.
Rozhodně nebyla štíhlá. Měřila asi 168 cm a váhu jsem odhadoval asi na 85 kg. Pěkně tvarované šestky, bez podprsenky lehce prověšené, byly jako zralé hrozny. Určitě bych ale o nich nikdy neřekl, že jsou to visáky. I pozadí měla vskutku imposantní, pěkně tvarované. Boky byly výrazně klenuté, stehna silná a pevná, žádný rosol. Břicho rajcovně kulaté, s několika těhotenskými jizvičkami. Nejvíc mě rajcovala hustě chlupatá kunda. Nazvat toto požehnání kundičkou, by bylo přehnané i pro milovníky zdrobnělin. Tohle byla správná zahrada rozkoše. Už jen pohled na ni vyvolával nadšenou představu slastných pocitů a příslib krásného vystříkání.
Po skvělé koupelnové předehře jsme se přesunuli do ložnice a v těsném objetí zalehli do rozestlané postele. Pokračovali jsme v mazlení a rozjížděli se stále víc. Miluška resolutně prohlásila, že mu chce dát pusinku. Začala s kouřením výstavně naběhlého pěchováka, snaživě, velmi zkušeně a se zjevným potěšením. Z nedávné zkušenosti jsem věděl, jak by to dopadlo a proto jsem se po chvíli vymanil a obrátil ji na záda. Široce roztáhla nohy a úslužně zvedla silná, pevná stehna. Lehce pootevřená pampeliška pohostinně zvala k vniknutí.
Lačně jsem přejel pohledem všechno to, co se mi tady tak štědře nabízelo. Několikrát jsem přejel žaludem mezi závojíčky a po zduřelém frajtrovi. Začala kňučet a pak jemně, ale pevně uchopila namlouváka zkušenou rukou. Přitáhla mě těsně k sobě a nasadila na okraj štěrbinky. Stačilo lehce přitlačit a hladce jsem vklouzl dovnitř.
Začal jsem hned zběsile přirážet, což kvitovala blaženým hekáním. Tyto zvuky mi pochopitelně značně zvedly sebevědomí. Vždyť já, začínající šukálista jsem mrdal přepychovou ženskou a to tak dobře, že blaženě řve!
Divoce jsem do ni vnikal, na doraz a vyjížděl až na krajíček. Po chvíli jsem zjistil, že mě mrdaná kunda začíná stále silněji svírat. Milostná křeč se stupňovala. Pokud jsem měl mít situaci pod kontrolou a v příštích pár vteřinách nestříkat, musel jsem zvolnit tempo.
Na chvíli jsem úplně přestal. Nalehl jsem na rajcovní, krásně kulaté břicho a začal si pohrávat s parádními nalejváky. Hnětl jsem je jako pekař těsto a při tom je ožužlával. Cucal jsem ty výstavní mlékárny a lehce ohryzával trčící žuzlíky. Fascinovalo mě už jejich vlnobití, když jsem přirážel. Také jsem obdivoval, jak krásně trčí vzhůru. Čekal bych, že se roztečou a nebo sklouznou do podpaždí. Trčely však vzhůru, jako čerstvě vyklopené bábovičky na písečku.
Inspirovalo mě to k dalším hrátkám. Vyjel jsem ze sladkého zajetí, přesunul se výš a začal jsem ji mrdat mezi kozy. Lehce předklonila hlavu a při každém přírazu olízla špičku žaludu. Po chvíli mě za boky, přitáhla výš a začala zase náruživě kouřit. Uměla to skutečně výborně. Sladká křeč, která na chvíli zeslábla, se začala zase stupňovat. Bylo jasné, že už dlouho neudržím a exploduji. Zkušeně to vycítila, ze záchvěvů mého těla a zvýšila úsilí. V tu chvíli jsem měl už jen jedinou myšlenku: ostříknout mandle a přimět ji, aby všechno spolykala.
Někomu je to celkem jedno, kam to přijde, když už je to jednou venku. Ale přece jen, moje rozkoš je vždy nejsilnější, když mohu spermáky vystřelit prudce a hluboko, do některé ze tří dírek, kam patří. Ono takové vycákání na kozy, na obličej nebo do vlasů, také není k zahození, ale přece jenom, je to druhá třída. Vždy jsem dával při mrdání přednost parádnímu výkropu některé z dutin. Moje vdaná školitelka spermáky chytala do kapesníku a ty začínající šoustavky většinou, pokud vůbec přijaly dávku semene do pusiny, hned to s odporem vyplivovaly. A to jsem viděl opravdu nerad. Miluška naštěstí patřila k polykačkám.
Vysála a starostlivě olízala pomalu ochabujícího pyjonýra. Ležel jsem na zádech a ona přilehla z levé strany. Opřela se o mne svými nádhernými kozami. Spočinuli jsme v těsném obětí. Tiskla se ke mě plným břichem, které příjemně hřálo. Stehno mi přehodila přes bok, takže jsem vnímal šimrání hustě zarostlé chlácholinky. Byl jsem příjemně unavený a pomalu jsem usínal.
Byl to jen takový mikrospánek, při kterém jsem se zřejmě otočil na bok a spal, přitisknutý zadkem k pružnému, teplému břichu. Na zádech jsem cítil příjemný tlak obrovských prsů. Rukou, přehozenou přes bok, mi Miluška jemně a zvolna honila ptáka. Reagoval nejpřirozenějším způsobem: začal tuhnout, jako kdyby kundu neviděl bůhví jak dlouho. To mě zcela probralo. Najednou jsem se cítil plný síly, s touhou zaparkovat ptáka tam, kam patří.
Volnou rukou jsem ji zajel mezi stehna, která se pohostinně rozevřela. Začal jsem se lehce probírat houštinkou rajcovního ochlupení a zajíždět prsty mezi pootevřené velké pysky. Potom jsem zajel na okraj dírky, lehce ji obkroužil a pak vnikl dovnitř, jak nejhlouběji to šlo. Tedy, co mi prst stačil. Po chvíli jsem přidal další prst a za chvíli ještě třetí. Nahmátl jsem zevnitř stydkou kost a pokusil se najít pověstný G bod. Nevím, zda se mi to podařilo, ale začala sebou škubat a přerývavě dýchala, jako by právě uběhla míli na stadionu.
„Teď si to dáme zezadu miláčku,” zavelel jsem a klekl si na spodní část postele. Překvapilo mě, s jakou rychlostí zaujala potřebnou polohu. Zřejmě byla patřičně nažhavená a chtěla ho tam mít co nejdřív. Protože jsem měl totéž přání, patřičně mě to vyrajcovalo. Měl jsem před sebou přejícně nastavenou, výstavní prdel a široké, výrazně klenuté boky. Roztáhl jsem ji trochu stehna, aby výška přesně odpovídala a vrazil do ni ptáka, až to mlasklo. Jen blaženě hekla.
Chytil jsem se boků, které mi krásně zapadly do dlaní a začal ji pomalu, dlouze protahovat. Zarážel jsem pěchováka pěkně hluboko, až to pleskalo, jak jsem narážel do nastavených hýždí. Vyjížděl jsem skoro až ven, abych si vychutnal ten požitek najíždění na okraj a pronikání zase zpátky, až na doraz. Mazala jako zjednaná, takže pleskání bylo doprovázeno příjemným mlaskáním a čvachtáním.
Sladký pocit příjemné milostné křeče se stupňoval, takže jsem zase trochu přibrzdil a zvolnil tempo. Zapíchl jsem se tak hluboko, jak to jen šlo a zcela přerušil kopulační pohyby. Svírala rytmicky poševní svaly a ždímala uvězněného ptáka k zešílení. Nalehl jsem ji na záda a oběma rukama uchopil volně visící kozy. Potřeboval bych na to tak čtyři dlaně. To její „Boží požehnání” bylo opravdu nadrozměrné. Ne, že by mi to vadilo, právě naopak, byl jsem u vytržení z toho, že tyto poklady patří jenom mně. Tady alespoň pro tuto chvíli.
Proto jsem se také snažil si tyto skvostné vteřiny věčnosti vychutnat. Hladil, mačkal a hnětl jsem ten skvostný zázrak a nemohl se toho nabažit. Potěžkával jsem labužnicky nadrozměrné kozy a masíroval bradavky, které naběhly a ztvrdly. Náhle se začala zvolna posouvat dopředu, ve snaze lehnout si na břicho.
Pokud jsem nechtěl vyklouznout a to jsem opravdu nechtěl, musel jsem ji následovat. Ležel jsem na ni, s ocasem stále hluboko uvnitř, když spustila pokračování svého mrdacího koncertu. Sevřela stehna k sobě, začala svírat půlky a vrtět prdelí nahoru a dolu.
Jako začínající mrdák jsem tuto polohu ještě nezažil a byl jsem z ní zcela paf. Tak silný prožitek jsem ještě neměl. Dělala si to sama, podle svého a já ztratil vedoucí úlohu, jako KSČ po sametu. Rád bych si ten slastný pocit ždímaného ptáka prodlužoval do nekonečna, ale nebylo mi dáno. Cílevědomě spěla ke svému vyvrcholení a dodnes nevím, zda to byla náhoda, nebo její zkušenost, že jsme se udělali oba najednou. Cítil jsem, se se mi děložní hrdlo přisálo k žaludu a vycucává ze mne veškeré semeno. Oba jsme při tom řvali, jako fanoušci na fotbalu. Tedy takový šťouch jsem ještě nezažil.
Pohodlně položen na pevném, zdravém těle, jsem si užíval doznívání. Bylo nevýslovně slastné a oba jsme se pomalu zklidňovali. Když znavený bojovník po chvíli zbaběle opustil dobrovolné vězení, skulil jsem se na záda vedle ní a Miluška mi mazlivě položila hlavu na rameno. Byla už hezky dlouho
zticha, takže mě ani nepřekvapilo, když zase vytáhla stavidla své výmluvnosti. Obvykle mi ukecanost u většiny lidí vadí, ale ona byla vzácnou vyjimkou. Zřejmě proto, že jsem věděl i o jejích dalších kvalitách.
A tak mi v následující půlhodině bylo vyslechnouti, zhruba tři okruhy jejího sdělení.
V prvním zhodnotila naše milování a velice vychválila moji výdrž a velikost ptáka. Slova chvály mi samozřejmě sametově pohladila ego a cítil jsem se jako král.
Přidala poznatek, že tato denní doba je pro tuto činnost nejbezpečnější, neboť všichni jsou v práci, barák je prázdný a drbny z okolí se točí kolem plotny. Zřejmě měla bohaté zkušenosti, takže mi nezbývalo, než souhlasit.
Druhé sdělení bylo pro mne méně radostné. Dověděl jsem se, že dnes to bylo naposled, aspoň pro určitou dobu, co jsme se milovali bez gumy. Dostal jsem za úkol nakoupit si zásobu šprcek a byl důrazně upozorněn, abych je nekupoval v místní samoobsluze. Pokladní je známá drbna a je zcela jisté, pokud by vyslídila, že ten nový mlaďoch si dělá zásobu, začala by pátrat, s kterou šťastnou vypouští přetlak.
Na můj zvědavý dotaz, proč tak najednou s, když do teď to šlo bez, mě odbyla poznámkou, abych to nechal na ni, že využívá neplodných dnů. Protože v tomhle jsem se vskutku nevyznal, nechal jsem se přesvědčit a přislíbil jsem ji, že budu vždy konat podle jejího přání.
V třetí části mi odvyprávěla první část z Nových pověstí českých, s tématem Ptákořezy. A protože tento příběh je dost dlouhý, ponechám si jeho vylíčení do začátku příštího pokračování.
Když skončila, vstala a začala se oblékat. Posbírala použité nádobí do tašky a měla se k odchodu. U dveří ještě poznamenala:
„Dnes večer mě nečekej. Ne, že by můj starej byl nějaký ostříž, ale každá pravidelnost zabijí i ten nejhezčí vztah. A neboj se, dám ti včas vědět, až bude vhodná příležitost.“
Poslala mi vzdušný polibek a klaply za ni dveře.
