Rychlé pleskání dvou těl o sebe v malém panelákovém pokoji náhle ustalo. V nastalém tichu bylo slyšet jen sípavé supění mladíka, který se svalil vedle ležící dívky.„Co je?“ zavrčela nespokojeně.„Musím … po… padnout … dech,“ supěl a hrudník mu poskakoval námahou.„Už zase? Děláš si snad prdel? To už je potřetí, Lumíre,“ vztekala se. „Kdybych věděla, […]
Když vešel Libor do předsíně, ucítil lahodnou vůni kávy. Zul si boty a vklouznul do připravených pantoflí. S velkým očekáváním vstoupil do kuchyně, kde u stolu seděla Růžena. Laškovný výraz a flirtující úsměvy z její tváře kamsi zmizely a teď se tvářila jako přísná úřednice. Zamyšleně kroužila lžičkou v hrníčku„Sedni si,“mávla volnou rukou k místu,
Plán byl jednoduchý, ale jeho provedení se ukázalo mnohem složitější. Nahnaní dětí do vany a nachystání večeře byla běžná rutina, ale jak oznámit jejich babičce, že si zničehonic hodlá vyrazit na rande, to byla věc jiná. Každý sebelepší plán navíc totálně selže při prvním kontaktu s nepřítelem. Zdálo se, že zrovna tento večer má babička
„Jo, abych nezapomněla, zítra přijde ten Vávra,“ ozvala se Adéla z kuchyně. „Co? Kdo? Na kafe? To abych vyrazil k židovi,“ odvětil jsem, aniž bych tušil, kdo je onen Vávra. „No přece na tu anténu. Upevnění, nastavení, zapojení, už jsi zapomněl, že jo?“ odvětila manželka nazlobeně. Opravdu jsem zapomněl. Místo kafe ale půjdu na pivo.
Autor se omlouvá za neznalost slovenského jazyka a proto prosí čtenáře o pochopení a neupozorňování na chyby v textu. „Tatííí, půjdem na houpačky?“ prosila malá Žaneta a Patrik se prosebně podíval na manželku. „No, na mě nekoukej, já mám ten cvičební pobyt. Co ti to udělá?“ odvětila Tereza a dceři slíbila, že o víkendu tam
Chceš-li řádnou šoustačku, zajdi si na houpačku 04 – epilog Přečíst vše »
Z búšiacim srdcom otvoril dvere a vošiel do hosťovskej. Matka stála pri okne a dívala sa von. Keď počula vŕzgnutie dverí pomaly sa otočila. „Á, mladý pán! To ti to trvalo, kým si sa prišiel ukázať. Čože, čože? Niečo si vyviedol, že sa tváriš tak previnilo?“ „Ja, ja som ti chcel povedať, že …“ Nestihol dopovedať. Priskočila k nemu
Dead man walking 02 Přečíst vše »
Prázdninové volno jsme si každoročně užívali pod stanem někde v lůně přírody. Bylo nás pět v partě vysokoškoláků. Dva páry a já jako single, ostatně takto to bylo už od prvního semestru. Studoval jsem, neměl čas na holky a krátkodobé vztahy jsem nepěstoval. O prázdninách jsem si to ale vynahrazoval. Tentokrát se nás na nádraží sešlo ale
(Příběh a osoby jsou smýšlené a případná podobnost je čistě náhodná) Sedím u stolu a přemýšlím, možná už i dřímám… No co, věk na to mám! Jak to tehdy všechno bylo? Jo… nejdřív Anglie, pak Elena, éterická bytost, dnes panička před rozvodem… no, je toho dost. Začnu pěkně pozvolna, jak mi hlavou běží vzpomínky na
Vzpomínky starého muže 01 Přečíst vše »
Vybíral jsem schránku, když mě zaujal dopis s razítkem SVJ. “Co mě můžou chtít a proč to jde poštou? Náš předseda přece bydlí v patře nade mnou, tak stačí je zazvonit,” přemítal jsem a roztrhl obálku. “Blablabla…zvyšujeme částku do fondu oprav…blabla…je nutno doplatit…blabla… No super! Město prodalo nájemníkům dům před rozpadem, a my teď jen
Odpoledne pokročilo pomalu k večeru. „Tak. Pro dnešek končím,“ řekla si Leona a zaklapla desky dokumentace. Stejně byla v kanceláři už sama. Protáhla se v křesle a vytočila číslo přítele Karla, sedícího o dvě patra níže. Ten však telefon nezvedal. „Podivné,“ pomyslela si. „Vždyť dnes jedeme spolu se podívat na ten nový byt.“ Nakonec se oblékla a
Překvapení v garáži Přečíst vše »
Protected by Security by CleanTalk