Robertek

Toto je 2 díl z 4 v seriálu Karolína a Robert

Volné pokračování povídky „Na náplavce“.

Když se Robert vracel odpoledne z práce, již na chodbě paneláku slyšel z jejich bytu hlasitý smích dvou žen.
„Nejspíš máme návštěvu,“ došlo mu okamžitě.
Potichu otevřel dveře a nahlédl do předsíně. U botníku se povalovaly navíc cizí dámské střevíce.
„To seš ty, Roberte?“ ozvala se matčin hlas z obýváku.
I přes hlasitou hudbu uslyšela Karolína, že někdo přišel.
„Je tady teta Magda!“
Magda nebyla Robertova teta. Protože byla matčinou dobrou kamarádkou a léta k nim chodila na návštěvy, začal ji oslovovat teto.

Robert vstoupil do obývacího pokoje a rychle přehlédl situaci. V křesle seděla teta Magda, zatímco jeho matka se povalovala na pohovce.
„Ahoj mami, ahoj teto,“ pozdravil slušně.
Na obou ženách bylo znát, že mají už značně upito.
Ještě si stačil všimnout otevřené láhve bílého vína a dvou nalitých skleniček. Pod stolkem se válely další dvě láhve, ale ty byly už prázdné.
„Copak slavíte?“ zeptal se.
Nemohl si momentálně vzpomenout, aby nezanedbal případnou gratulaci.
„Nic, sedíme jen tak,“ odpověděla mu Magda a na hlase bylo znát, že se jí už trochu plete jazyk.

„Na kamnech máš oběd, tak si ho ohřej,“ informovala ho matka.
„A až se najíš, přijď mezi nás, ať nám tady není smutno,“ dodala Magda.
„Ne, nebudu vás rušit, půjdu k sobě do pokoje,“ odvětil Robert.
„Žádný takový. Najez se a pojď mezi nás. Maminka bude od tebe něco potřebovat,“ přikazovala Magda.

„Tak co potřebujete?“ zeptal se Robert když dojedl a sedl si k oběma ženám.
„Napřed si nalej s náma a popojeď,“ pobízela ho Magda a už mu nalévala připravenou skleničku.
„A do dna,“ kontrolovala Roberta.
Ten tedy poslechl a první skleničku vypil až do dna. Magda mu okamžitě nalila druhou.
„Co potřebuješ, mami,“ zeptal se Robert, když upil z druhé skleničky.
„No tak mu to řekni,“ pobízela Magda Robertovu matku.
„Když já se stydím,“ zčervenala Karolína.
„Tak já to řeknu za tebe,“ chytila Magda Roberta za ruku a otočila si ho k sobě. „Maminka potřebuje něco objednat na internetu.“
„No a s tím děláte takové ciráty?“ divil se Robert.
„Právě,“ pokračovala Magda a pak se dala do smíchu. „Máma si chce objednat tebe, Robertku.“
Došlo jí, co řekla a znovu se rozesmála nad tím, jak se jí povedla slovní shoda mezi chlapcovým jménem a erotickou pomůckou.
„Co je to za blbost?“ nechápal stále Robert.
„Tak dost,“skočila jí do řeči Karolína. „Nech toho.“
„Nenechám,“ přerušila ji Magda. „Když už jsem začala, tak to dopovím.“
„Podívej se Roberte. Tvoje maminka si chce na internetu objednat robertka, a neví jak na to.“

Konečně to bylo venku.
„No a to je všechno?“
„Jo.“
„Tak já přinesu notebook a objednáme to,“ chtěl se Robert zvednout z pohovky. Hlavně už chtěl mít tuto trapnou situaci za sebou.
„Tak jednoduché to zase není,“ usadila ho Magda zpět. „Nalej si ještě,“ popoháněla Roberta k dopití skleničky a už mu nalévala novou. „Problém je v tom, že neví, jakou velikost.“
„Tak v tomhle vám nepomůžu,“ rezignoval Robert.
„Ale pomůžeš,“ přesvědčovala ho Magda.
„Nevím jak.“
„Magdi,“ vložila se do toho Robertova matka, „Nech toho. Copak nevidíš, jak je z toho kluk zmatený.“
„Karolíno, nech mne. Když už jsem s tím začala, tak to dovedu až do konce.“
Znovu si k sobě přitočila Roberta a přiťukla si další sklenicí.
„Změř si ho jak ho máš velkýho a podle toho ho objednej. Ale musí ti stát,“ rozesmála se Magda svému ostrovtipu. „Jinak to nemá cenu,“ plácala se rukama do stehen.

„Tak jsme se zasmáli a já odcházím do svého pokoje,“ ukončil Robert trapnou situaci.
„To nám nemůžeš udělat,“ zvážněla Magda. „Maminka si opravdu chce objednat hu hračku, tak to pro ni udělej. Prosím.“
„A čím si ho mám změřit?“ přistoupil mladík na Magdinu prosbu.
„Máte krejčovský metr?“ chopila se Magda znovu aktivity.
„Támhle v šuplíku,“ ukázala Karolína směrem o obývací stěně.
Magda chvíli hrabala v zásuvce až nakonec metr našla a podala ho Robertovi.
„Běž do koupelny a změř si ho,“ postrkovala chlapce do chodby. Cestou kolem stolku stačila ještě dopít svou sklenku vína a padla do křesla.

Robert zmizel v chodbě. Chvíli bylo ticho.
„Co tam ten kluk tak dlouho dělá?“ nedalo Magdě. „Tak co, kolik měří?“ zvolala směrem ke koupelně.
Odpovědí jí bylo ticho.
Robert seděl na okraji vany a zvažoval, zda má Magdino přání splnit. Co když se ženy jen tak pod vlivem alkoholu baví?
To už se ale mezi dveřmi do koupelny objevila Magda.
„Tak co, už sis ho změřil?“ zeptala se a svůj opilecký pohled zaostřila do mladíkova rozkroku. „Je to možné, on si ho ani nevyndal. Všechno abych dělala sama,“ mumlala.
„Stoupni si,“ nařídila Robertovi.
Opilcům se nemá odporovat, pochopil Robert a zvedl se.

Magda si před něho sedla na bobek a snažila se rozepnout zip. Po chvilce snažení se jí povedlo nahmatat chlapcův pomalu tuhnoucí úd a vysvobodit ho ze slipů.
Robert ze shora pozoroval Magdino počínání.
Ta mladíkovo přirození napřed potěžkala v dlani, pak ho sevřela a několikrát promnula. To by musel být Robert z kamene, aby na její počínání nereagoval.
Ve chvíli jeho úd trčel jako svíce, přímo před Magdiným obličejem.
Ta však v tom okamžiku udělala to, co by Robert nečekal.
Místo toho, aby vytáhla metr a změřila délku jeho ztopořeného přirození, otevřela ústa.
Rty ho obemkla a vsála. Jazykem mu začala kroužit kolem žaludu a přitom mu mnula varlata.
Na chvíli ho vyplivla, aby špičkou jazyka prolízla jeho úd od kořene až po uzdičku a opět si ho nechala vniknout hluboko do krku.
Robert ji uchopil zezadu za hlavu a začal si ji rytmicky přirážet na trčící úd. I Magda se snažila. Střídavě polykala jeho úd, jemně ho stiskla zuby a po chvíli vytlačila jazykem až ke rtům a zase si ho nechala vniknout do úst, tentokrát do mezery mezi dásně a vnitřní stranu tváře.
Mlaskavé zvuky se ozývaly koupelnou a Magdě z koutků ústy vytékaly sliny, které nestačila polykat.
„Teto, já už budu,“ vykřikl Robert a Magdinu hlavu se ještě více přitiskl k tělu.
„Polykej,“ zavelel a Magda si poslušně nechala naplnit ústa jeho horkým semenem.

„Magdo, co to proboha děláš?“ ozvalo se mezi dveřmi.
Rukama opřena o futra tam stála překvapená Karolína a vytřeštěně hleděla na svého syna, který oněměle stál s údem, vraženým do Magdiných úst, uprostřed koupelny.
Magda polkla a obrátila se ke Karolíně.
„Promiň, nějak se to zvrtklo.“
„Měla jsi mu ho změřit, ne kouřit!“ vyčetla Karolína kamarádce, otočila se a utekla do obývacího pokoje.
„Počkej mami,“ odstrčil od sebe Robert Magdu a vyběhl za matkou.

Karolína ležela na břiše na pohovce, šaty vysoko vyhrnuté, tak že ukazovala nejen úplně obnažená stehna, ale i kousek titěrných kalhotek, které se jí zařezávaly do zadku a štkala.
„Takhle to nemělo dopadnout. Chtěla jsem… trochu jsme se napily… chtěla jsem, aby ti ho změřila.“
„Co?“ s údivem se zeptal Robert.
„No… chtěla jsem si objednat… to… robertka a nevěděla jsem jak velký.“
„A to jsi se nemohla zeptat rovnou?“ podivil se Robert. „Já bych ti řekl dvacet a bylo by to.“
„Co? Dvacet? Tak velký?“ zvedla Karolína zvědavě hlavu. „To by mě roztrhlo!“
„Co by tě roztrhlo, vždyť je to normální velikost,“ odpověděl jí Robert a v té chvíli si uvědomil, že mluví s matkou.
„Promiň mami, já úplně zapomněl,“ omlouval se.
„Nemusíš se omlouvat. Jsi už dospělý a alespoň vidíš, jaké má tvoje matka problémy. Taky mě to mohlo napadnout, bavit se s tebou o takových věcech normálně,“ rozpovídala se Karolína a bylo znát, že už i trochu vystřízlivěla.

„Nejspíš asi už půjdu,“ přerušila jejich rozhovor Magda, která nad nimi stála. „Vidím, že vy dva si už poradíte i beze mne.“

„Co myslíš Robíku. Má ještě cenu si kupovat tu… hračku, když jsme si tak otevřeně popovídali?“ podívala se Karolína svému synovi do očí.

Autor

Navigace v seriálu<< Na náplavceKarolína a Robert >>
4.7 62 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Harai

Velmi dobré pokračování, které nenásilně rozvijí děj. Doufám, že synovi posléze svoji hračku předvede v praxi. Hodnocení samozřejmě plný počet bodů.

Clark

Za mě také prima. Hezky se to četlo.

2
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x