Sousedské vztahy

Toto je 1 díl z 2 v seriálu Sousedské vztahy

Satelitní městečko kdesi na okraji velkého města.
Ráno kolona vozů ho opouští a večer se zase vrací. Opravdu venkovský život se vším všudy. Myšleno ironicky, samozřejmě.
No a mezi samostatnými domky je i pár řadovek a v jedné dvouřadovce žije v levé části Standa s Marií, v pravé části Leona s Mariánem.

Obě rodiny se sem přistěhovaly skoro nastejno, padly si do oka a v rámci přátelských vztahů mezi svými pozemky vytvořily jen symbolický plot z nasázených keřů. Rodiny měly i stejně staré potomky, malé holky, takže ženy se potkávaly ve školce a chlapi zase plánovali a pořádali s dětmi různé společné výlety a zábavy. Tedy, pokud měli čas.
Standa byl kamioňák a Marián byl nějaký vysoce postavený manažér v bance. Oba vydělávali dost na hypotéku, ale také byli málo doma.
A takhle to měla převážná část obyvatel v satelitu.

***

„Ta moje je koza,“ pronesl jednou Marián hlubokomyslnou úvahu nad pátým pivem v místní hospodě.
„Ale kozy má pěkný,“ odvětil mu Standa, taktéž již mírně podroušen.
Marián si ho nejdříve úsečně změřil, ale pak se zachechtal. „Vole!“
A Standa si musel vyslechnout story, jak chudá holka ke štěstí přišla, ale teď se role obrátily a udatný rytíř žije jak ve vězení, pod útiskem zlé čarodějnice.

Standovi se Leona nezdála dominantní. Její přednosti byly dominantní, ale povahově byla mírná a přátelská. Zato Marián štkal a vynášel do nebes Standovu Marii. Na to mu Standa přitakal, protože s Marií měl pěkný vztah a po návratech z cest se vždy vítali tak bouřlivě, že málem zbořili barák.

Obě rodiny navenek působily idylicky a nikdo netušil, co se děje v místech, kam pozorné oko sousedů nedohlédlo.

***

Standův kamión polykal poslední kilometry k domovu. V Rotterdamu ho naložili přednostně a tak se vracel domů o den dřív, než očekával. Projížděl městem a zastavil na křižovatce.
„Hele, tady dělá Marián,“ pohlédl na logo banky na budově, když vtom ho něco upoutalo. Před vchodem stála povědomá postava. Jeho žena Marie!
Na tom by nebylo nic podezřelého, kdyby nepracovala na druhém konci města a kdyby z banky nevyšel Marián a oba se vášnivě nepolíbili. Pak kráčeli ruku v ruce pryč.

Standa vzal mobil a vytočil manželku.
„Miláčku, kdepak seš? Už dnes dorazím domů.“
„Ahoj. Mám strašnej fofr. No to víš, teď mám školení, pak poradu…no večer budu doma,“ lhala Marie do telefonu.
„Jojo, moc se na tebe těším,“ culil se Standa.
„No…já taky..musím končit, pa,“ vymáčkla Marie hovor a Standa sledoval, jak ukládá mobil do kabelky a Mariánem pokračují v cestě, snad na jídlo, snad do postele.

***

Standa byl doma kolem třetí. Zašel pro Zuzanku do školky a odvolal její vyzvednutí sousedkou. Koneckonců se s ní setkal v šatně.
„Jé, čau, ty už seš doma? Tak zajdeš na kafe? Marián mi volal, že mají uzávěrku a přijde až večer. Děti si pohrajou, my pokecáme,“ zvala ho Leona domů.

Čas ubíhal, děti si hrály a Standa poslouchal už lehce opilou Leonu jak naříká nad mužem.
„Mám pocit, že má nějakou ženskou.“
„Kdes na to přišla?“ zajímalo Standu, který jediný znal pravdu, ale nehodlal ji zatím odhalovat.
„Nevím…taková ženská intuice…Prostě…chodí pozdě domů… moc už spolu … nešu…no.. nespíme.“
„No…a kdybys mu to mohla oplatit stejnou mincí, udělala bys to?“ zeptal se Standa nevinně.
„Jako…někde bokem? A s kým jako? Jako třeba s tebou?“ zvedla obočí nad zubícím se Standou.
„Moc se mi líbíš a chtěl bych tě, nechceš to udělat?“ vstal a zaskočené Leoně začal masírovat ramena a hladit ji po zádech.
„Já…já nevím…a co děti?“ hlavou ji projela vlna chtíče i praktických otázek. „Promiň, musím si odskočit!“ odběhla do koupelny.

Standa se šel podívat na děti. Holky si poklidně hrály.
„Chcete pustit televizi?“ zeptal se jich.
„Ani ne. Nás baví stavět,“ odvětily a dál tvořily „město“ z hromady kostek Lega.

Když se vrátil do obýváku, Leona nervózně postávala u dveří do ložnice.
„Já…nevím…jestli děláme dobře, ale….. já…moc to..ehm…potřebuju,“ zrudla ve tváři a pak otevřela dveře. Když Standa prošel, zavřela a zamkla.
„Musíme rychle, ať holky nezačnou šmírovat, že mamka se strejdou jsou v ložnici zavřený. Znáš děti,“ chvatně se Leona svlékala.
Stáhla si triko a elasťáky i s kalhotkami. Standa byl fascinován jejími megakozami. Na jejich velikost byly docela pevný, ač gravitace dělala co mohla.

„Máš je úžasný,“ vydechl a hned je prohmátl.
„Nosit je není taková paráda. Vadnou a budu je mít u pasu. Marián mi ale slíbil plastiku,“ komentovala to Leona a s leskem v očích sledovala Standův ocas, zatím v klidovém stavu.
„Chceš vykouřit?“ nadhodila a nečekaje na souhlas, přidřepla a začala ho sát a pouštět si ho do krku. Tepala ho jazykem a olizovala mu po po celé délce až po koule, které jemně mnula mezi rty.

Standa stál a jemně ji držel za hlavu a vychutnával si tu slast. Žena, po které obrazně toužil, se zhmotnila, kouří mu péro, a ještě ji ošuká…
„Pojď do mě,“ ustalo kouření a Leona si lehla na postel a roztáhla nohy.
V klíně se jí rozevírala štěrbina, zjevně připravená a mokrá.
Nalehl na ni, přirazil a cítil, jak snadno v ní mizí v celé délce ocasu.

„Ano..ano..přitlač…ještě,“ povzbuzovala ho Leona a tlačila ho za zadek na sebe.
Když v ní byl celý, začala mu přirážet naproti. Nakonec rytmus synchronizovali a užívali si to každý po svém.
Leona slastně vnímala pohyby a tření ocasu a Standa se nemohl nabažit jejích prsou, které hnětl, mačkal, líbal a dráždil tvrdé bradavky.
„Už…budu…juuu…stříkej..do mě…musím to…áááá,“ Leona táhle zaječela a svírala poševní svaly v silném orgasmu.
Standa se udělal vzápětí a pustil dávku semene přímo do nasávající dělohy.
„Ano..ano…joooo,“ Leona mu tlačila zadek na sebe a vřeštěla v dalším vyvrcholení, že ji Standa musel utlumit polibkem.
Pak se vydýchali a opustili místo činu, aniž by to děti zaregistrovaly.

Nakonec se shodli, že to bylo hezké a hodné zopakování. Standa pak ještě slíbil, že Mariána proklepne, jak je to s jeho možnou nevěrou, že jemu se snad svěří.
„Dík,“ usmála se Leona a rozloučila se s ním vášnivým francouzákem.

***

Domácnosti dál fungovaly stejně, jako před Standovým odhalením. Ten dál miloval a píchal Marii, bez ohledu na její bokovku se sousedem a žili jako pohodová rodina.

Jiné to bylo, když byli Standa a Leona doma sami. Pokud to šlo, nechali děti ve školce a prcali, až se dům otřásal v základech.
Po nezbytném kouření, což bylo Leoninou doménou a bůhvíproč ji to bavilo, se Standovi nastavila zepředu nebo zezadu a už to jelo. Bylo vždy hned mokrá a doslova do sebe ocas vsála a hned „plesk, plesk,“ pleskala o sebe nahá těla a všemu dominovaly její výkřiky vášně plné vulgarit.
„Mrdej mě…prcej mě jak děvku….joo…přirážej… jsem tvoje kurva…anooo… mačkej mi kozy…chci toooo…božeeee…stříkej mrdkůůůů,“ stupňovala výkřiky až do orgasmu, kdy se dožadovala semene, což jí bylo ochotně splněno.
Standa většinou mlčel a řídil se jejíma řečmi. Rád ji promačkal impozantní prsa a ocasem ji projížděl ze všech možných směrů. Leona se však zdála neukojitelná.
Sotva se do ní vyprázdnil, už ho měla v puse a kouřila ho do dalšího kola. Napodruhý i napotřetí ho postavila, užila si další rychlé, prudké a hluboké zásuny tvrdého čuráka, než ochabl nadobro.
To se pak Standa děsil, že by mohla večer chtít sex i Marie, ale ta mu dávala pokoj a manželský sex si dopřávala spíše o víkendech.

Když byly s dětmi doma, řešili to milenci jinak. Leona si vzala dlouhou sukni a pak v kuchyni nasedla Standovi na postavený ocas. Zvenčí to vypadalo, že mu jen sedí na klíně a tomu holky nevěnovaly pozornost, pokud náhodou přišly do kuchyně, že něco chtějí.
Spíše si však hrály v pokojíku a rodičům daly čas si udělat hezky.
Leona lehce odsedávala na ocase a kousala se do rtů, aby nesténala nahlas. Pomalé projíždění ji velmi dráždilo. Standa ji mnul pod trikem prsa a prsty mnul tvrdé hroty bradavek.
Leona občas měla několik orgasmů, než Standa ohlásil svůj vrchol.
To pak vklouzli do koupelny, Leona zvedla nohu na vanu, vyhrnula sukni k pasu a Standa zezadu se pár mocnými přírazy dodělal a buď napustil jí, nebo se vycákal do vany.

Když bylo bezpečněji, nasedla si Leona na ocas čelem ke Standovi a to se pak při mrdání i vášnivě líbali. Leona mu funěla do ucha své sprosťárny a Standa ji pak vyplnil jeskyňku semínkem.
A tak to šlo den za dnem, týden za týdnem, vždy ve dnech Standova pobytu doma, což bylo jen pár dní, než mu naložili kamion na další jízdu.

***

Stejná situace o půl roku později.

Standa nevěřil vlastním očím. Jeho Marie ruku v ruce s Mariánem právě stojí u silnice a čeká na zelenou.
Standa popadl mobil a sledoval, jak Marie ten svůj zvedá k uchu….
„Ahoj lásko, kdepak jsi?“ zašvitořil. „Už budu doma.“
„Ahoj….já…teď mám prezentaci, až do večera…ale přijdu včas,“ lhala Marie a vstoupila do vozovky.
„Když už si vymejšlíš, tak aspoň zvedni hlavu, ty krávo blbá!“ zařval Standa do telefonu.
Marie vzhlédla a jejich oči se střetly. Trvalo to jen pár sekund, neboť Marián dál ruku v ruce s Marií přecházel, ale i to Standovi stálo za to.
Ten úlek a hrůza se nedaly ničím nahradit.

Než dojel s nákladem na základnu, měl od Marie deset nepřijatých hovorů. Než si ale promluví, musí si všechno důkladně rozmyslet.

***

Když přijel domů, v obýváku seděla Marie v županu a byla jak hromádka neštěstí. Bylo vidět, že mu chce všechno říct, a tak si sedl do křesla proti ní.
„Tak spusť,“ řekl prostě a Marie se rozpovídala.
A tak se Standa dozvěděl, že Marián ji po nastěhování byl k ruce a pomáhal pověsit tamto a přivrtat tohle.
„Pak jsme vypili víno a najednou…já nevím…byl jsi pryč…já asi nadržená…se to stalo, no. Jenže se nám to líbilo a zůstalo to tak, že jsme spolu spali, když jsi byl pryč. Jindy ne, opravdu! Já..já chtěla přestat, ale Marián….je to s ním jiný…nedokážu to popsat,“ mluvila Marie a Standa ji přerušil: „Je jako lepší než já?“
„Ne. Je to jiný. Prostě jiný! Každej máte něco, co mě vzrušuje a líbí se mi to. Odpustíš mi?“ a svádivě si rozevřela župan, po nímž měla sexy prádelko, jaké na ní ještě neviděl. A bylo to fakt sexy, že se mu ocas v kalhotách hezky napružil.

Marie sklouzla na zem a po čtyřech, jako kočka, přilezla k němu a uvolnila mu tuhý ocas ven. Pak ho olízla a s upřeným zrakem do jeho očí ho začala kouřit. Vsála ho hluboko do úst a pevně sevřenými rty mu hlavou kmitala v klíně. Občas si vypomohla rukou a jazykem ho olizovala po celé délce až ke koulím, které olíbala a jemně promnula mezi rty.
Celý výstřik pak spolkla, což normálně nedělala.
„Půjdem do postýlky?“ řekla pak.
„Ne,“ odvětil Standa, ocas si zastrčil do kalhot a zůstal sedět.
„Něco ti řeknu. Všechny ženský by chtěly chlapa, co vydělává prachy a taky svědomitýho otce, co se drží doma. A to nejde. Buď prachy, nebo čas. Pokud chceš, zůstanu doma, budu jezdit jen přes den, ale s platem půjdu dolů. Když budu dál jezdit Evropu, tak se tu budeš kurvit se sousedem a neříkej, že ne… Takže je tu ještě možnost, že se rozvedeme.“

Marie, zaskočená vývojem situace, nevěděla, co říct. Pak reagovala čistě žensky.
„Ty někoho máš!“
„Opravdu? Jak jsi na to přišla?“ ušklíbl se Standa.
„No….je to přece jasný! Chceš rozvod. To znamená, že někoho máš! Chlap přece nezůstane dobrovolně sám,“ rozohňovala se Marie.
„Mýlíš se, miláčku. Já ženskou nepotřebuju. Na šoustání funguje spousta rajd na hranicích. Tohle byl prostě jenom nápad, jak to řešit,“ konstatoval Standa.
„No a….co dál? To už spolu nebudem spát? Nebo jak chceš dál žít?“ zajímalo Marii, které v hlavě vířily otázky, na které neznala odpovědi.
„Přestanu jezdit, budu víc doma, užívat si rodinu a je to,“ uvažoval Standa nahlas.

Marie rychle přemýšlela. Mariánův ocas ji za rozvod nestál. Navíc, on by se určitě s Leonou nerozváděl. Budou teď sice mít míň peněz, ale zase….zachrání se tím rodinnej život.
„Dobře,“ souhlasila. „Ale teď pojď do ložnice splnit svou manželskou povinnost.“

***

Ráno se Marie vzbudila celá rozlámaná. Kundička ji bolela a ten prasák ji dokonce protáhl i zadek.
Rajtoval na ní celou noc a přes veškeré uspokojení se cítila jak přejetá parním válcem. Dům zel prázdnotou, a tak si uvařila kafe a zavolala do práce, že si bere volno. Pak si znovu šla lehnout a usnula jak dřevo.

Když se probrala, bylo krátce po poledni. Vlastně ji vzbudilo bouchnutí dveří. A kdo to je? Standa jezdí….že by zloděj? A takhle hlučně? Potichu otevřela dveře z ložnice a uslyšela povědomé hlasy: „….budu jezdit jen doma, a tak zbyde čas i na nás.“
To byl Standa, napínala Marie uši.
„Já bych se klidně rozvedla, ale Marián to nepřipustí. Půlení majetku by nepřežil,“ uchichtla se žena.
To je přece Leona, projelo Marií hlavou.
„Necháme to, jak to je. Takhle nám to vyhovuje. Jo, a než půjdem pro děti, uděláš mi hezky?“ zakňourala Leona prosebně.
„Ta zmije!“ zasyčela Marie v mysli a slyšela, jak dvojice míří do obýváku.

Když se domem rozezněly hekavé zvuky, tiše seběhla schody a štěrbinou v posuvných dveřích mezi kuchyní a obývákem je spatřila.
Standa ležel na zádech na koberci a na ocase mu poskakovala nahá Leona a právě mu nabízela svá obří prsa k polaskání. Standa je mnul a olíbával, zatímco Leona slastně sténala a odsedávala ve zrychlujícím rytmu.
„Jo…už…budu…ještě…chvilku…vydrž….prosím…ah…ah…áááh…stříííkééj,“ táhle vykřikla a propnula se v orgasmické křeči.
Standa nadzvedával pánev a bylo znát, jak ji právě plní semenem.
„Uh..uuuch,“ funěl slastně.

Víc už Marie nesledovala. Tiše se vytratila do ložnice a pod peřinou propukla v zoufalý pláč. Tohle tedy nečekala.

Navigace v seriáluSousedské vztahy 02 >>
5 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Kittikit

Hezke a doufam alespon v jeste jeden dil 👍

Shock

To je mi líto, ale nejedná se o povídku na pokračování, ač to má otevřený konec….

Martin

Shocku supr čtivá povídka . Ale je od tebe nezodpovědné nechat takový konec . Z jedné strany Standa udělá Marii žárlivou scénu a pak sám šuká s Leonou u nich doma . Měl by být díl s odplatou Marie . A nejlepší by bylo , kdyby hoši naprcali každý svou milenku a nebo jeden obě . Jinak také nechápu proč rozvod , když se mohli jen prohodit .

Shock

Pokud v tomto horkém počasí něco vymyslím, tak napíšu pokračování, ale neslibuju to na 100%.

Huhu

Shocku, máš smůlu 😁. Už musíš napsat pokračování. Nemůžeš nechat takovou povídku s „otevřeným konečníkem“ 😂. Jinak povídka hezká, četla se sama 👍.

Trysky

Tak se měli rovnou prohodit a bylo by po problému.
Jinak moc pěkný a čtivý.

Denis86

Shocku parádní povídka ale chtělo by to ještě pokračovaní .

Talmann

Fakt suprová povídka. Ale pokračováním si nejsem zas až tak jistý. Musel by to být dobrý nápad. Shodit tuhle povídku nastavovanou kaší by bylo škoda. Asi tohle dilema nechám autorovi 🙂

Bob Romil

Klasika – sousedovic hrušky vždy chutnají lépe 🙂 Asi by se to opravdu nejlépe vyřešilo přestěhováním, pokud tedy nevytvoří neřestnou čtveřici 🙂

9
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x