Straka v domě

Bydlet u řeky má svůj půvab, pokud tedy zrovna nejsou záplavy. Proto jsme si se ženou pořídili starší domek na okraji města a časem ho zvelebili. Děti tak měly, kromě lítání po zahradě, i přístup k vodě. Pořídil jsem si i motorový člun a denně jím děti vozil do školy. Než se trmácet autobusem, stačilo je vylodit na nábřeží, kde to měly do školy pár kroků.

***

Bylo jaro, zahájil jsem další plavební sezónu, když tu se jednoho dne, při mém návratu od školy domů, stala nehoda.
Nějaká žena jdoucí po břehu náhle zavrávorala a spadla do vody. Voda byla ledová a žena k tomu ještě zjevně neuměla plavat a jen zoufale máchala rukama ve vzduchu. Zkušeně jsem k ní člunem zarejdoval a vytáhl ji na palubu.

Byla to blondýna ve středním věku, docela i hezká, přes zplihlé vlasy a mokré oblečení.
„Děkkuju…vááámmm,“ drkotala zubama a já na plný plyn ujížděl domů.
Pomohl jsem ji ven a zavedl hned do koupelny.
„Dejte si horkou sprchu. Osuška je nahoře ve skříňce,“ ukázal jsem ji a šel uvařit čaj.

Čekal jsem v v obýváku, až klaply dveře a žena zamotaná v osušce plaše vstoupila dovnitř.
„Sedněte si a tady máte čaj. Snad budete v pohodě,“ pousmál jsem se.
Žena se také usmála.
„Moc vám děkuju. Víte, já mám občas takový stavy, že se se mnou svět zatočí a ztratím rovnováhu. Někdy je to o život, takže znovu vám moc děkuju za záchranu.. i to ostatní. Jinak jsem Milada,“ a povstala, aby mi podala ruku.
„Alexandr, jinak Alex,“ stiskl jsem ji pravici. „Řešíte to s lékařem.. to…motání se?“ zajímalo mě.
„Jistě…ale… zatím beru prášky. Mezi tím nějaké testy. Nerada o tom mluvím,“ a napila se čaje.
„Promiňte,“ odvětil jsem a pak mě ještě něco napadlo. „Pokud nespěcháte, hodím vám šaty do sušičky, anebo chcete hodit domů?“
„Ne. Děkuju. Jestli vás tedy neobtěžuju, klidně počkám,“ usmála se s vděčným úsměvem.
Byla to hezká žena. Jako bych ji už někde viděl….

***

Když jsem se vrátil, ležela na pohovce.
„Opět jsem se trochu zamotala,“ vysvětlovala a chvatně vstávala.
„Klidně ležte, není kam spěchat,“ odvětil jsem a bavili jsme se o všem možném. Žena však nebyla moc výřečná, spíš tajemná.

Když jsem pak vstal a vzal ze stolu prázdný hrnek od čaje, chytla mě za ruku.
“Já bych se ti taky měla nějak odměnit za tu záchranu, nemyslíš?“
A než jsem stačil zareagovat, povolila osušku a byla přede mnou nahá. Zůstal jsem stát a sjížděl ji pohledem. Pěkná prsa, tak akorát, ploché bříško, silnější nohy a zarostlý klín.
„Líbím se ti?“ zašeptala svádivě.
„Líbíš. A moc,“ přikývl jsem.
„Tak si vezmi, co se nabízí,“ popošla ke mně a přitiskla se mi na rty. Hlavou mi projel blesk, že právě se dopouštím něčeho zakázaného, ale nedokázal jsem odolat.

Líbat uměla skvěle. Projela mi pusu jazykem až skoro na mandle a volnou rukou mi lehce mačkala a přejížděla bouli v rozkroku. Druhou mě pevně objímala kolem krku. Držel jsem ji v objetí a v podstatě nedělal nic. Snaživě jsem jí taky projel jazykem ústa, ale na ni jsem neměl.

Když se jí podařilo stáhnout mi kalhoty i trenky ke kolenům, hned ho rukou začala hladit a honit.
„Máš ho krásně tvrdýho, chceš mi ho dát do pusinky?“ vrněla Milada, a aniž čekala na souhlas, dřepla si, stáhla předkožku a jazykem olízla žalud, než čuráka sevřela rty a začala pohybovat hlavou. Byla to fantastická masáž. Milada kouřila s očima upřenýma v mé, což mě maximálně vzrušovalo.

„Chmm.gmm..líbí se ti to…gmmmhmm…máš nějaké přání…hmmmghmm?“ ptala se mezi jednotlivými zásuny hluboko do pusy.
„Chci ti postříkat prsa,“ zachrčel jsem v předtuše blížícího se vrcholu.
„Nene…já radši polykám…gmmm…hmmm,“ nasunula se na ocas a u kořene ho sevřela rukou a honila.
„Jo..jo..úúžž!“ vyjekl jsem a cítil, jak vypouštím několikadenní dávku do jejího krku.
Milada vše spolykala bez zjevných problémů a než úplně ochabnul, jazykem ho dokonale olízala. Pak vstala.

„Vypláchnu si pusu, můžeš se zatím svléknout,“ odebrala se do koupelny a když se vrátila, poslušně jsem před ní stál nahý.
„Půjdeme do postýlky,“ vzal jsem ji za ruku a odvedl do ložnice. Zkušeně sjela zrakem postel a ulehla na moji polovinu.
„Nejsem tvá žena a tam si nelehnu,“ pronesla zajímavou myšlenku, ale jinak se nerozpakovala zašukat si v manželském loži. Roztáhla nohy a nabídla mi k polaskání klín.

Zabořil jsem hlavu do hustého porostu, což mě vždy fascinovalo a jazykem projel vystupující plátky závojíčků z růžové rýhy mezi černými chlupy. Milada zavzdychala a objevila se první vlhkost.
Pokračoval jsem v lízání a vzdychání se stupňovalo, štěrbina se rozevírala a šťáv přibývalo. Klitoris naběhl a jeho polaskání přivodilo hlasitý výkřik.
„Já…už..úúúhh,“ sténala a tělo se jí rozvibrovalo.
„Prosím…pojď do mě…prosím,“ drmolila a já ji s radostí poslechl.
Přesto jsem neopomněl si nasadit ochranu ze zásuvky nočního stolku a pak do ní mlaskavě zajel až po koule.
„Óóóááhhh,“ hekla při nárazu na dno, ale pak se usmála a vnímala rytmické projíždění tvrdým čurákem, který jí plně vyhovoval.
Vzepřel jsem se na pažích a plně se soustředil na její uspokojení. Prsa se jí vlnila po hrudi v rytmu přírazů a Milada se šťastně usmívala s přivřenýma očima.

Pozorně jsem si ji prohlížel a náhle jsem pochopil, odkud jí znám! Nyní jsem se však musel soustředit na mrdání. Olízal jsem ji tvrdé bradavky a začal zrychlovat přírazy.
„Ano..hmm..ještě…rychleji…můžeš….stříkat…do mě…ano…ano..úúú..úúúžžž…ááách!“ vykřikla a poševní stahy mě masírovaly čuráka až k výstřiku.
Všechno šlo ven, ale naštěstí ne do ní. Ale MiIada si to ani neuvědomila a dál se kroutila v návalu rozkoše.

Když jsem z ní vyjel, guma byla plná mých potomků.
„Teda! Tímhle bys mě asi opravdu oplodnil,“ konstatovala Milada. „Potřebuju se napít. Donesu nějaké pití, můžu?“
„Jistě,“ kývl jsem a zašel se zatím zbavit gumy.

Vrátila se do ložnice a v ruce dvě sklenice.
„Našla jsem minerálku a dala tam plátek citronu. Nechtěla jsem v kuchyni víc slídit,“ pousmála se.
„To je v pořádku. Promiň, prosím, zkontroluju tvé oblečení,“ napil jsem se a se sklenicí vyšel ven a okamžitě vše vyplivl a vylil do blízkého květináče.

Když jsem se vrátil, prázdnou sklenici jsem položil na stolek a začal zase s milostnými hrátkami. Milada mi mazlivě kouřila ocas a já při tom párkrát hlasitě zíval, až jsem padl na záda a zcela vytuhnul.
„Alexi?“ ozvalo se a pocítil jsem i pár lehkých facek po tváři. Když jsem nereagoval, Milada vstala a zmizela z ložnice.

Potichu jsem vstal, natáhl si alespoň trenky a nepozorovaně se vydal za ní. Tušení mě nezklamalo.
Milada zkušeným zrakem zlodějky vytipovala možné úkryty rodinných cenností a jala se je prozkoumávat.

Když zašla do pracovny, věděl jsem, co tam najde, a uschoval jsem se do rohu vedle dveří.
Náhle se ozvalo: „A kurva!“ a pleskot nohou po podlaze.

Milada vyběhla ze dveří a to už jsem ji zezadu chytil a ruce zkroutil za záda.
„Jménem zákona, zatýkám vás, Alžběto Horáková za pokus o vraždu, krádež a jako celostátně hledaná osoba budete předvedena na policii!“
Milada jen protáhla, „Cooo?“ ale zmlkla, neboť pochopila, že prohrála.
„Ty seš policajt?“ prohodila pak naštvaně, když se pod mým dozorem oblékala. „No, hlavně že sis to napřed se mnou užil, hajzle!“

„Nejdřív jsem tě nepoznal, až při tom, když ses tak usmívala, vybavila se mi tvá fotka. A ten tvůj pokus mě otrávit, mi to potvrdil.“
„Žádná otrava. Jsou to prášky na spaní,“ ušklíbla se.
„Tvůj poslední případ ale zemřel na předávkování, To jsi nevěděla?“  Alžběta se dala do pláče a plakala až do příjezdu hlídky.

„Teda, pane majore, chytit zlodějku přímo v bytě náčelníka kriminálky, to se ještě nestalo,“ smál se strážmistr, když si zatčenou přebíral.

Později jsem se sklenkou vína usedl na gauč a přemítal, jestli ten pád do vody byla náhoda nebo její další, byť poněkud zvláštní a riskantní, pokus o získání oběti.

5 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Martin

Tak tomu se říká v pravý čas , na pravém místě . Dobře zpracovaná kriminální povídka 😀

Bob Romil

Příběh sepsaný dobře. Taková klasická uspávačka 🙂 Ten výběr jmen postav máš občas dost zajímavý 🙂

Shock

Příběh má reálný základ a to nejsem ani policajt ani nebydlím u vody 🙂 A jména? Jen mrknu na kalendář….. Teď píšu něco ze starého Říma a to je fuška 🙂

Bob Romil

Já ty jména myslel tak, že po Dobromile Rettigové se teď objevila Milada (Alžběta) Horáková 🙂 A určitě předtím plno dalších zajímavých 🙂

Kittikit

A pan major krome zasukani dostal urcite v praci i dalsi odmenu 😁😁😁

5
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x