Střet generací

Vrčení elektrických motorků se mísilo s roztouženým sténáním mladé ženy sedlající sybian. Předkláněla se dopředu, aby mohla nechat masírovat poštěváček o vibrující hřeben. Dlouhé vlasy se jí lepily na zpocenou kůži. Už dávno přestala vnímat cokoli v okolí. Střed všehomíra právě teď svírala mezi svými stehny. Vibrující dildo neúnavně vzrušovalo nenasytnou kundičku. Dívka v jedné ruce mačkala ovladač a prstem pootočila jeden z potenciometrů na maximum. Zvýšené vibrace jí vyloudily z pootevřených úst táhlé zasténání. Cítila, že se blíží další orgasmus. Podle všech náznaků a pocitů ten opravdu velký. Vytoužený a ne vždy dosažitelný. Vlny rozkoše se chystaly rozrazit hráz jako divoká voda a uvrhnout nadržené tělo do víru rozkoše. Jenže tu náhle v sybianu něco zachrastilo a zaskřípalo. Vibrace se okamžitě zastavily a stroj jen smutně vrčel. Několik sekund trvalo, než si vzrušením zmámená dívka uvědomila, že je něco špatně.

„Kurváááá!“ zařvala vztekle. „Do psí kundy zelený! Co s tím krámem kurva do píči je?“
Rozzuřená praštila pěstí do nefungujícího stroje a skulila se do postele. V návalu vzteku ho i nakopla. Nejen, že nezačal pracovat, ale navíc si bolestivě odrazila nehet na palci na noze. Oči se jí zalily slzami, ale i přes šílenou bolest v noze se zkusila rukama věnovat neuspokojenému klínu. Jenže ten správný okamžik a rozpoložení byly nenávratně pryč. Zoufale tloukla pěstí do polštáře a ječela. Zatímco do polštáře stékaly slzy, tak na prostěradle se objevily krůpěje krve z pochroumaného prstu.

Po zarachocení klíčů v zámku a prásknutí dveří, že se málem zatřásl celý barák, se z předsíně ozvalo hlasité volání.
„Ahóóóój, tati. To sem já,“ hulákala Květa a hned vtrhla do pokoje jako velká voda.
„No ahoj, co se děje?“ odpověděl jsem o poznání méně nadšený.
„Co by se dělo? Nemůžu snad navštívit svýho tatíka?“ třískla na zem s obrovskou taškou a vrhla se mi do náruče na uvítanou.
„Jasně, že můžeš. Tohle si šlohla rákosníkům ve stánku nebo se sem hodláš nastěhovat,“ pokývnul jsem hlavou k tašce.
„Sem? K tobě? To radši ne, to by asi dopadlo blbě,“ zavrtěla rázně hlavou.
„To máš pravdu,“ souhlasil jsem. „Tak vo co de?“
„Potřebovala bych, jestli by ses na něco nemrknul, jestli to půjde spravit.“

Hned se vrhla k tašce a zatáhla za zip. Při velikosti zavazadla mohla klidně vytáhnout hokejové betony, ale nakonec vylovila hranatou bednu.
„Co to má bejt?“ protáhl jsem nevěřícně. Podívala se na mě s takovým útrpným pohledem, jaký věnuje učitelka úplně tupému žáčkovi, když nedává jedna plus jedna.
„To je otče taková hračka pro velký holky, co zrovna…“

„Já vím, co – to – je!“ skočil jsem jí do řeči a trošku šokovaně zíral na černý sybian. „Mě zajímá, co to znamená! To sem jako jen tak přineseš tohle a já… já… a neříkej mi otče! Víš, že to nesnáším,“ došly mi slova.
„Klídek tatí, to je bestý.“
„Co je zas bestý?“
„Ježiši,“ zakroutila hlavou a věnovala mi další soucitný pohled. „Ne co, ale kdo. Bestý je kámoška. Ta nej, prostě best.“
„Aha, tak teda kááámoška,“ protáhl jsem.
„Jo, jenom kámoška, né moje holka.“
„Hele, Kvítku, tvůj intimní život mě fakt nezajímá,“ zabručel jsem. „Já jen, že u vás mladejch dneska člověk neví na čem je.“
„Ježíši, nebuď takovej cimprlich. Vy trilobiti a vaše názory z doby kamenný,“ zvrátila otráveně pohled ke stropu. „Jestli tě to potěší, tak mám rozhodně v posteli radši nabijáky než nabíječky.“
„No to sem hned klidnější.“
„Zatím,“ odsekla uštěpačně.

„Ok, vzdávám se,“ radši jsem uzavřel tuhle nikam nevedoucí část debaty. „Tak co s tím teda je?“ ukázal jsem na sybian.
„Nevím. Je to rozbitý,“ pokrčila rameny. „Ty seš tady specialista na vopravy.“
„Jo, to my starý tak máme, že jsme borci na plno věcí, co vy mladý máte na háku.“
„Tak už nehudruj, jak ňákej fosil. Až to spravíš, dáš mi echo?“ vemlouvala se lísavě.
„Nejsem čaroděj a navíc teď nemám čas. V tejdnu se k tomu nedostanu, asi až o víkendu.“

„No potěš koště,“ pohvízdla. „To teda bude těžkej tejden. Vona je na tom sybíkovi fakt docela závislá.“
„Sybíkovi?“
„Jo, je to její miláček.“
„Možná by si měla najít chlapa,“ utrousil jsem dobrou radu.
„No, zrovna vod tebe to sedne. Jak je to dlouho, co vod tebe máma vodešla? Pět let?“
„Šest.“
„No vidíš, otče, tak dlouho bez baby. Možná bych vás mohla dát dohromady,“ zašklebila se.
„Hele, nerejpej nebo si to ještě rozmyslím.“

Temně černý kvádr sybianu přitahoval každý den myšlenky jako magnet, ale k průzkumu jsem se opravdu dostal až v sobotu dopoledne. Holt to musí holka nějak vydržet. Určitě bude mít nějaký další šudlátka pod polštářem. Pořád jsem musel myslet na to, jak vypadá dotyčná, která tenhle stroj sedlá. Spíš bude asi mladá než starší, když je to kámoška dcery, nejspíš žádná krasomila z titulky Playboye. Možná s pár kily navíc, nějaká bývalá školní šprtka, když si radši drandí kačenku na mašině, místo aby hledala živýho nabijáka. Mudroval jsem a přitom zlehka prsty osahával růžové srdíčko, vyvedené na černém potahu nejspíš lakem na nehty. Tohle není přece normální, nastrčit osamělýmu chlapovi do pokoje používanou erotickou hračku.

Po celou dobu opravy jsem se rozptyloval pomyšlením nad tím, jak se zpocená stehna otírají o boky skřínky, jak šťáva z rozdělané kundičky smáčí vršek a natřásané půlky zadku se krásně vlní. Závada nebyla nijak složitá a tak po necelých dvou hodinách se umělý úd spokojeně rozvrtěl, zatímco můj živý nespokojeně tvrdnul v trenkách. Nic, s čím by si po pár letech osamění nedokázal poradit postarší chlápek.
Udělal jsem si pohodlí u zapnutýho notebooku, protože, když už koukat na péčko, tak určitě né na mrňavým displeji mobilu a zkusil vyhledat něco se sybianem. Vyvalilo se toho na mě hromada, až mě to zaskočilo. Projížděl jsem hromadu videí a vybíral. Samozřejmě ne sybian, ale jezdkyni.
Když jsem si konečně vybral, tak začal vyzvánět mobil.

„Kurva fix! Kdo to do prdele votravuje!“ nadával jsem. Na fotce z displeje se na mě šklebila tvář Květy. „No? Co se děje?“ houknul jsem nakvašeně.
„Ahoj, tati, potřebuju pomoct. Můžeš hned přijet?“
„Co se stalo? Je ti něco?“ hrklo ve mně jak v dědovo pendlovkách.
„Jsem v pohodě. Jen se nám to tu trošku vymklo z ruky a samy to nedáme. Přijedeš?“
„Co vymklo? A kam?“

Po chvilce dohadování jsem sednul na motorku a vyrazil na udanou adresu. Zaparkovat na sídlišti byl krapet problém, ale s autem by to bylo ještě horší.
Vylezl jsem z výtahu a v otevřených dveřích jednoho bytu na patře čekala Květa.

„Pojď dovnitř a nezouvej se,“ pobídla mě. „Tohle je Erika a tohle můj táta,“ představila nás s mladou slečnou.
Zůstal jsem na dívku čučet s vyvalenýma očima jako na svatý obrázek. Něco takovýho jsem v reálu nikdy neviděl. Konečky jejích vlasů se jako závoj vlnily hluboko dole ve výšce kolen. O dost níž, než končily dívčiny šaty. Takovou hřívu udržovat musí dát sakra práci, uvědomil jsem si při pohledu na kousky omítky a malty ve vlasech. Květa na tom byla podobně a obě holky měly zaprasené i oblečení.

„Tak vo co de?“ vzpamatoval jsem se a nakukoval přes holky dál do bytu.
„Hele, Erika ti to vysvětlí, já musím běžet.“
„Květo, počkej!“ pronesli jsme současně s Erikou, ale to už bouchly dveře a moje vypečená dceruška byla pryč.
Chvíli jsme na sebe nechápavě koukali. Ta holka vypadala docela nešťastně.

„Tak já bych se Eriko asi podíval na to, proč jste mě volaly,“ převzal jsem iniciativu, než se mi tu rozbrečí.
„Erin,“ hlesla potichu.
„Erin? Ale Květa říkala Erika.“
„To vona mi dělá furt,“ povzdychla.
„Tak jo, mě to taky dělá,“ připomenul jsem si dceřino provokativní oslovení otče.

Erin mě pustila do kuchyně. Tam odsud jsem už viděl dílo zkázy v pokoji. Oloupaný štuk z jedné stěny, rozsypaná mokrá směs po lině a v tom všem povalující se perlinka a nějaký nářadí. To, co mě ale šokovalo nejvíc, byl nevystěhovaný nábytek.

„Co se tu stalo? To tu vybouchla bomba? Proč jste nevystěhovaly nábytek?“ pálil jsem jeden dotaz za druhým.
„Mně se tu loupala zeď a Květa říkala, že mi s tím helpne.“
„Květa? Kristova noho, dyť ta má vobě ruce levý a vo malování ví jen to, co se týká šminek. Natož něco vo štukování,“ kroutil jsem nechápavě hlavou.

„Čekly jsme na jutůbku jeden kanál a vypadalo to easy.“
„Co že ste? Jakej kanál?“
„Ok, boomer,“ utrousila kousavě.
„Co bůmr?“ byl jsem úplně mimo a začínal jsem být nakrknutý. Po vyrušení od samohany u internetu nadržený a k tomu teď nasraný, by mohla být smrtící kombinace. „Hele Erin, vůbec nerozumím řeči tvýho kmene.“
„Ok, ok. Prostě jsme s Květou mrkly na video na Youtube a šly do toho. Prostě challenge, chápete? Jenže se to trošku floplo.“

„Už zase ti moc nerozumím, ale je klika, že tu nemáš koberec. To vás nenapadlo vystěhovat ty křesla, postel a skříně aspoň zakrejt igelitem?“
„No v tom videu nic nestěhovali.“
„Jasně, asi měli prázdnou místnost, že jo?“
„Ty jo, jak to víte?“ vykulila na mě oči, jako bych právě rozlousknul Voynichův rukopis. „No já myslela, že to maj zařízený japandi.“
„Co?“
„Čína, Japonsko – jen podušky, stoleček a tak.“

„Pane Bože, do čehos to duši dal?“ zamumlal jsem si potichu. „Hele, proč se vůbec do tohodle angažovala Květa? Na manuální práci je šikovná po svojí matce a ta byla ráda, že si neuřízla prsty při krájení chleba.“
„Dlužila mi.“
„Vona ti visí prachy? Já jí snad roztrhnu!“
„Prachy ne, jen jsem jí pomohla z maléru, tak se chtěla revanšovat.“
„Ještě lepší. Radši nechci vědět z jakýho. Takže teď je na mně, abych za ní tuhle spoušť dal do richtiku,“ rozhlédl jsem se znovu po bordelu v pokoji.
„Půjde to?“ zakňourala.
„Všechno jde, když se chce. Jenom malý děti se musej učit chodit na nočník. Jako první vodsud musíme dostat ten nábytek,“ rozhodl jsem.

Hned jsem chytil do rukou nízkou komodu a chystal se ji jen odšoupat do kuchyně. Jenže to byl asi nějakej polskej aušus. Celá se naklonila a upadly tomu dvířka. Z nakloněné skříňky vyjela polička a z ní se sklouzla hromada luxusního spodního prádla a taky pár vibrátorů. Prostě jsem se skvěle uvedl, trapasem jak sviňa.

„A sakra! To sem nechtěl, ale nebude problém to vopravit,“ hlásil jsem okamžitě.
„Voni tam moc nedržely. Upadly už dávno,“ ubezpečila mě a v klídku, bez nějakých rozpaků sbírala vysypané prádlo a robertky.

Pomyslel jsem si, že je to docela slušná sbírka, ale do sbírání jsem se radši nezapojil. Erin s plnou náručí vstala a ladným pohybem celého štíhlého těla se zavlnila. Dlouhatánský závoj nazrzlých vlasů poslušně opsal oblouk a sklouzl na záda. Otočila se a s plnou náručí odcupitala do kuchyně.
Připadal jsem si jak bejk na koridě, když před ním toreador zamává červenou muletou.
S velkou opatrností jsme společně vyklidili pokoj a zastavěli celou kuchyň kromě úzké cestičky do koupelny a vchodu do bytu. Musel jsem dávat pozor za dva, protože Erin byla sice ochotná pomáhat, ale zároveň jak se ukázalo, hodně hrrr bez opatrnosti.

K samotnýmu štukování jsem její výpomoc nepotřeboval a tak jen postávala a furt štěbetala. Deštný pralesy, zelená energie, ochrana zvířátek a spousta dalších myšlenek. V dychtivém rozohnění se často zapomínala a mluvila tou svojí šílenou hatmatilkou. Stejně jsem většinu toho poslouchal metodou krumpáče – jedním uchem tam a druhým ven a snažil se soustředit na práci. Už tak mě rozptylovala spousta představ a ve všech figurovala Erin v úplně jiných situacích, než jsme momentálně byli.

„A co vlastně děláš?“ zeptal jsem se když se na chvíli odmlčela.
„Točím videjka, dělám storýčka, trošku tiktokuju, jůtůbko, instáč a tak.“
„Myslel jsem práci.“
„Jako dělat otroka někde v korporátu? Bejt celej den zavřená? To bych se mohla rovnou zneživit!“ pronesla rozvášněně.
„A to tě tohle uživí? Sype to teda nějaký prachy?“
„Zatím nic moc, ale až seženu víc followerů a taky budu mít nějakej merch, tak to bude cool.“

Na chvíli se odmlčela a nejspíš snila nad růžovými zítřky. Ozývalo se jen cvakání dlouhých nehtů po displeji mobilu a potom utichlo i ono. Radši jsem se vrátil k práci a nechal ji být. Ticho se nějak protáhlo a já měl pocit upřeného pohledu v zádech. Pořád v dřepu jsem otočil hlavu a uviděl Erin, jak na mě zírá. Když si uvědomila, že jí pozoruju, prudce ucukla pohledem a zrudla v obličeji. Netušil jsem co se děje a pokračoval ve štukování.

„Wooow! To je hustý!“ najednou nadšeně zajásala. „Megaaáá!“
„Co se děje?“ zajímalo mě, co jí zničehonic zvedlo náladu.
„Postla jsem pár foteček z tohohle a už je u nich skoro stovka lajků,“ mávala rukou po pokoji a nadšením zářila.
„Můžu se kouknout?“
„Jasně,“ strčila mi do ruky její mobil a přitiskla se mi k ramenu. Její dlouhatánské vlasy mě pošimraly na stehně.
„Tady, koukněte,“ šmejdila prstem po displeji.

Zíral jsem na pár fotek, kde v dřepu zrovna hladím štuk. Z kraťasů mi koukala půlka holý prdele, když se guma v pase natáhne, látka nohavic přilepí na zpocená stehna a kraťasy sjedou na půl žerdi.

„Co to znamená, že ten zaddy má slušnej rizz? A tady, že by ho, teda jako asi mě, tahleta rizzla, bejt na tvým místě?“ pročítal jsem komentáře. „To jako, že mám zadek… jak tě vůbec napadlo poslat někam mojí fotku a navíc takovouhle?“ chtěl jsem vědět a začínal jsem být znova vytočený.
„Jako, že vypadáte fakt dobře. Na staršího chlápka – zaddyho. Rizznout je po vašem slušně řečeno, že by jste stál za hřích.“
„Tak to mě fakt těší, že na starýho páprdu vypadám dobře. Ve svejch skoro padesáti.“
Jestlipak bys mě rizzla i ty, pomyslel jsem si v duchu. Nové slůvko se docela zvukově podobalo starému dobrému přeříznout.

„Hmmm, hook-up?“ zamumlala si cosi polohlasem zamyšleně.
Sice jsem jí zase nerozuměl, ale ta holka byla viditelně načnutá a navíc se mi zdálo, jako kdyby se o mě víc otřela, než jen opřela. Jen jsem váhal, proč by se měla tahle ztřeštěná sexy roštěnka zahazovat s takovým starým kocourem jako jsem já? Jenže sama řekla, že vypadám dobře. Prý na staříka! Kurvafix, ještě jí ukážu, co mi starší pánové dokážeme!
Bylo definitivně rozhodnuto. Ještě to navlíknout nějak chytře, hlavně když v dnešní podělaný době hrozí chlapovi i za podržení dveří obvinění ze sexuálního harašení.

Zpomalil jsem tempo práce a horečně přemýšlel. V pokoji bordel jako na stavbě, v kuchyni to zase vypadalo jak ve skladu s nábytkem a večer se kvapem přiblížil.
„Hele, Erin, tohle dneska nestihneme dát do cajku, ale můžeš přespat u nás. Květa tam má furt pokoj, akorát, že už si žije po svým,“ nastínil jsem velkorysou nabídku a čekal jestli se na udičku chytí.
„A vám by to nevadilo, pane Novák?“
„Když už, tak pane Nováku,“ zabojoval jsem za češtinu. „Navíc pane Nováku říkali mýmu tátovi, já jsem Marek,“ napřáhnul jsem ruku.
„Tak jo, já jsem Erin,“ plácla zbytečně a potřásli jsme si. „Když by vám… ti to teda nevadilo, tak jo. Tady by asi spát nešlo.“
„Fajn, tady už se stejně nic moc dělat nedá. Tohle necháme do zejtra zatáhnout, dopoledne se vymaluje a nakonec uklidí.“

„Na tohle nesednu!“ zděsila se Erin, když jsme došli k zaparkované motorce.
„Proč?“
„Nechci se zneživit.“
„Cože? Jako zabít?“
„Jo.“
„Hele, tohle je jenom skútr. Žádný žihadlo a navíc nejsem nějaký bláznivý pé-dé-óčko.“
„Co je pédéóčko?“ snad poprvé nerozuměla Erin mně.
„Potencionální dárce orgánů. Já se mám rád a taky se nehodlám zabít.“
„Nebudeš teda flexit?“
„Netuším, co to zase znamená.“
„Předvádět se, abys udělal dojem.“
„Slibuju, že nebudu machrovat a pojedu opatrně, přesně podle předpisů.“
„Ok, takže challenge. Jedeme,“ uvolila se nerozhodně.

Odemkl jsem box a vyndal dvě helmy. Při pohledu na dlouhatánské vlasy jsem si uvědomil další problém. Byly tak dlouhé, že by za námi za jízdy vlály jak za paní Vášáryovou v Postřižinách a ještě by navíc hrozilo, že se namotají do kola při zastavení. Když je Erin zamotá do nějakýho drdolu, tak nenasadí helmu a když … než jsem promyslel další možnosti, měla Erin blembák na hlavě, vlasy stáhla přes rameno dopředu a zručně z nich udělala jakýsi uzlíček.
„Chyť se mě okolo pasu,“ zahulákal jsem přes rámus motoru.

Sotva jsme se rozjeli, přitiskla se mi k zádům a rukama mě pevně sevřela jako klíště. Na lopatkách jsem cítil pevné bochánky prsou a na kyčlích mě tlačila její kolena. Moje bujná fantazie opět začala povzbuzovat neukojený chtíč, což se projevilo tvrdnutím v kraťasech.

Z chlípných představ mě vytrhl průjezd první větší zatáčkou. Zadek skútru se začal přetáčet, protože Erin se naklápěla opačně, jako kdyby vyvažovala sajdku. Přibrzdil jsem a přes rameno jí udílel pokyny, aby se naklápěla jako na kole. Pochytil jsem, že na motorce jede poprvé a na kole jela naposled jako malá.
„Prostě se mě drž a nakláněj se mnou,“ nařídil jsem.
Její sevření rukou zesílilo. Přes tričko jsem vnímal horko jejího těla a na chvíli přerušené pnutí v kalhotách se vrátilo. Na jedné křižovatce jsem musel bleskově porovnat bolestivě zkroucený ocas. Přetočil jsem ho z nohavice směrem na břicho. Přes rameno nemohla Erin nic vidět, přesto v tu chvíli sjela rukama na břiše níž a snad jen o pár milimetrů se zastavila nad napruženým ocasem.

Byla to dost vzrušující jízda, i když jsem jel fakt opatrně. Vysadil jsem Erin a zaparkoval v garáži, což se krapet protáhlo, protože jsem musel počkat na slehnutí v poklopci.

„Mám trošku problém,“ oznámila mi Erin, když se vynořila z koupelny, zabalená v jedné osušce. „V tom fofru jsem si sebou vůbec nic nepřivezla a ty špinavý a zpocený hadry jsem si musela vyprat.“
„Hmmm, na dámský oděvy nejsem zařízenej a jestli tu má něco Květa v pokoji nahoře, to netuším. Můžeš si vybrat cokoliv z mýho, pokud to bude černý triko a nějaký kraťasy,“ nabídnul jsem jí a otevřel skříň s hadry. Podle vojenské normy “kefa krát kefa“ ležely na poličkách úhledně do komínku vyskládaná trika.

„Všechno černý? Tak trošku basic outfit,“ opět přepla do svojí hatmatilky.
„Černá je metal,“ odsekl jsem rázně.

Prohlížel jsem si tu postavičku zabalenou v osušce. Dlouhé vlhké vlasy sice clonily nerušený výhled, ale i tak jsem se zalíbením zíral na zadek, který kryla osuška jen o pár cenťáků delší, než aby bylo vidět něco podstatného. Erin vytáhla jedno triko, roztáhla ho před sebou a prohlížela si obrázek.
„To je brutus!“ okomentovala, co viděla.
„Cože?“ vytrhla mě z pozorování. Kde by se tam vzalo triko Brutusáků, to bych musel být po lobotomii dvaceti piv a několika kořalek, abych si pořídil triko zrovna týhle kapely. Když jsem přeostřil na logo a obrázek na triku, tak se mi hned ulevilo. Byl to jen brutus s malým b. Cannibal Corpse a jejich gore tématika asi nebudou pro Erin to pravé ořechové. „Klidně si najdi něco jinýho, já se skočím taky osprchnout.“

Vešel jsem do koupelny a první, co jsem uviděl, byly na prádelní šňůře zavěšené kalhotky a podprsenka. Vyprané šatičky visely na další za nimi. Kurva, tohle už by bylo moc i na eunucha. Natáhl jsem ruku a otřel prsty o vlhkou krajku, když v tom se z pokoje ozval bolestivý výkřik a táhlé naříkání.
„Co se stalo?“ vtrhnul jsem do pokoje.
Erin seděla na pohovce, skuhrala bolestí a svírala si palec na noze. Po prstech ruky jí stékala krev.
„Chtěla jsem se podívat z okna a nakopla jsem tuhle zasranou bednu,“ zamířila pohledem pod stůl. „Co to má znamenat?“ šlehla pohledem ke mně. „To je můj sybík!“
„To je tvoje? Květa to sem přitáhla, jestli bych to nespravil. No tak jsem to dal do kupy.“
„Vážně? Tys ho opravil?“ její nasupenost se okamžitě změnila v čirou dětskou radost z hromady vánočních dárků.
„Jasan, byla to brnkačka,“ nadmul jsem se pýchou. „Klidně si ho vyzkoušej.“
„Tady? Můžu?“ upřela na mě psí pohled. Nedočkavě vstala a udělala dva pajdavé krůčky k sybianu.

Až mi málem vynechala pumpa, když mi došlo, že zatímco já myslel, že si sybian jen zapne, tak ona ho hodlá otestovat naplno. A pak kdo z nás dvou tu je víc nadrženej. Moje XXL triko na ní vypadalo jako hodně kratičké minišaty a obrázek Doro na něm získal úplně jiné perspektivy vytvarováním přes Erininy prsa.

„Klidně, jen by jsme měli asi tohle nějak zavázat, jinak to tu bude za chvíli vypadat jako na jatkách,“ ukázal jsem na zkrvavený palec. „Skočím pro nějakej fáč a náplast.“
Ruce se mi klepaly nervozitou a vzrušením, když jsem Erin ovazoval palec. Několikrát sykla bolestí, když jsem fáčem balil bambuli okolo prstu. Pohledem jsem zabloudil vzhůru po noze a mezi lehce rozevřenými stehny jsem zahlédl brázdu stydkých pysků.

„Tobě stojí!“ vyrušila mé zkoumání Erin, které neunikla velká boule v mém rozkroku.
„A divíš se? Polonahá roštěnka se právě chystá si to udělat na sybianu u mě doma v pokoji. To by se snad postavil i impotentovi. Tak, hotovo, ještě si utři ty zakrvácený prsty na ruce a můžeš vyzkoušet jestli všechno funguje jak má.“
„A co budeš dělat ty?“
„Já? Nic. Já totiž dělal celej den, jestli si vzpomínáš. Teď si tady sednu a budu se hezky v klídku koukat.“
„Kecáš, to nevydržíš,“ odpověděla a prsty jedné ruky si začala pohrávat s kundičkou. Možná trošku, aby mě vyprovokovala a taky nejspíš, aby si jí připravila na umělého vrtichvosta.

„Zatím si toho ještě moc nepředvedla,“ snažil jsem se tvářit znuděně, ale nechybělo moc, abych se na ní vrhnul.
„To se ještě uvidí, zaddy.“
Odsunula sybian před pohovku a zastrčila kabel do zásuvky. Za mírného pohupování si svlékla triko. Pomalu klesala do dřepu a současně si stále laskala kundičku. Cvakla vypínačem na ovladači a něžně pohladila vrčící stroj. Klekla na kolena a klínem se nasunula na vibrující úd. Dokud byla zakloněná, tak bylo vše v pořádku, ale když se předklonila, rázem jsem měl po čumendě. Vlasy se spustily okolo Erin jako opona. Tak takhle by to teda nešlo! Utrhl jsem pár kusů fáče, který zbyl po mém lékařském zákroku a došel k Erin.
„Já věděla, že to nedáš,“ usmála se.
„Prdlajz. Jen nic nevidím.“
Chytil jsem nazrzlou hřívu do rukou, stáhl do ohonu a na několika místech převázal fáčem jako mašlí. „Můžeš pokračovat,“ pobídl jsem jí.

Pohodlně rozvalený jsem sledoval, jak se Erin vrtí na sybíkovi a předvádí se. Jak se během dne zdálo, že je na vše levá, tak na tohle měla fakt talent. Hrála si se svým tělem tak vzrušujícím způsobem, že by se tím mohla klidně živit. Prsa měla menší, hezký kulatý dvojky s pěknými špuntíky bradavek, které se pěkně napružily, když je prsty promnula. Měl jsem sto chutí vstát a požužlat je.
Stále kroužila pánví a pohupovala se usazená v sedle. Občas na ovladači pootočila potenciometrem. Z úst se jí ozývalo spokojené kňourání nebo hlasitější zasténání. Jazykem si olizovala rty a zvědavě po mě házela očkem, co to se mnou dělá.

Už dávno jsem se zbavil kraťasů a teď si zlehka opatrně honil péro, abych se neudělal ještě než k něčemu vůbec dojde. Najednou sybík ztichnul. Erin bez hlesnutí zůstala strnule sedět s ovladačem v ruce.
„Sakra! Co je? Vždyť jsem to dal do kupy a šlapalo to,“ vyskočil jsem z gauče s bimbajícím ocasem mezi nohama. Ve chvíli, kdy jsem dostoupil k Erin, tak mě za něj chytila a sybík se rozvrčel.
„Dostala jsem tě,“ hýkala smíchy a tahala mě za tvrdý ocas.
„Žádný takový, tohle je proti pravidlům,“ vyškubl jsem se a za trest ji plácnul po zadku.

Znovu jsem se rozvalil na gauči. Pokračovala tedy sama ve své erotické krasojízdě. Na kůži se jí postupně začínaly perlit kapičky potu, vzdychání se prohlubovalo a místo, aby mě cíleně provokovala, propadala se sama do své bubliny. Vytasil jsem mobil a natáčel. Když mohla ona moje fotky ukazovat bůhví komu, tak já si udělám záznam z úspěšné zkoušky opraveného přístroje. Z čistě profesionálního hlediska, samozřejmě.

Nahrbená, rukama zapřená o předek sybianu, se klepala jako ratlík. Do tichého sténání semtam zaznělo krátké vyjeknutí. Na okamžik se zklidnila, obdařila mě zářivým úsměvem a zanedlouho se vše opakovalo. Ještě, že jsem se věnoval natáčení, protože sáhnout si na ptáka, tak jsem asi hned stříkal. Erin se opět přimkla stehny ke stěnám sybianu. Jenže tentokrát jí zpocené dlaně sklouzly na podlahu. V hlubokém předklonu sténala a tělo jí vibrovalo, jako kdyby s ní někdo neurvale cloumal.

„Aaahaaááá, ty krávo, to byla mrdááá!“ řvala nadšením.
Sklouzla z vrčícího sybíka, tiskla si obě ruce do klína a občas sebou ještě škubla. Když se trošku vydýchala, natáhla se pro ovladač a stroj vypnula.

„To bylo boží,“ vrněla blahem. „Ty ses ještě neudělal?“ koukala udiveně na vztyčený ohon.
„Zatím nebyl důvod, ale můžeš mi pomoct,“ vybídnul jsem ji a břišním svalstvem zahoupal ocasem.
„Kdybys už byl vykoupanej, tak bych tě asi vykouřila, ale takhle ne,“ zavrtěla rázně hlavou a štítivě nakrčila nos. „To bych asi vrhla.“
„Kurva! Že já pitomec jsem tě šel zachraňovat. To abych to teď šel rozběhat do parku,“ bědoval jsem naoko.

Zatímco jsem brblal, Erin popošla ke gauči a ladně se vyhoupla nahoru. Stála nade mnou a mě napadlo, že místo kuřby, se bude dožadovat lízinku.
„Nahni se,“ poručila.
Rukou mi zatlačila na krk a když jsem se dostatečně předklonil, tak mě překročila. Usadila se na opěradle za mnou a přitáhla mi hlavu zpátky. Na krku se mi rozlilo horko. Trošku se zavrtěla v bocích a pořádně mi přicucla rozparáděnou kundičku ke kůži. Jen jsem zavzdychal vzrušením. Natáhla nohy a mezi chodidly sevřela umatlaného čuráka. Docela zručně ho začala honit. Občas prsty prohrábla koule nebo přitiskla péro k břichu a klouzala po něm. Netuším, jestli jsem vůbec dýchal, ale vím, že jsem fascinovaně sledoval štíhlé nožičky, kmitající mi v rozkroku.

Po tom všem, co se tu událo, netrvalo dlouho a nálož byla připravena k odpálení. Zatnul jsem pánevní svaly a uvolnil natlakovaný zásobník semene. Moc nechybělo a pocákal jsem si i obličej. V ocasu mi škubalo rozkoší a jeden výron mrdky z něj tryskal za druhým. Erin cákance roztírala chodidly po břiše a hrudníku. Spokojeně vrněla blahem a její kundička musela zažít další orgasmus, vzhledem k tomu, jak se mi s ní horlivě otírala o krk.

Byl jsem vyklepanej jako startka. Něžně jsem hladil Erin po lýtkách a užíval si vlhké teplo za krkem. Prsty se dotýkala měkkého vystříkaného ocasu, ale ten i přes mazlivé doteky zatím nehodlal reagovat. Natáhl jsem se pro ručník, do kterého si předtím Erin utřela zakrvácené prsty. Osušil jsem jí upatlané nohy, aby nenaťapala podlahu.

„Tak já se půjdu konečně opláchnout.“

„Oukej.“
„V kuchyni si můžeš najít něco k jídlu. Na lince je chleba a v ledničce jsou třeba klobásy. Domácí,“ chtěl jsem se pochlubit.
„Nežeru mrtvoly,“ zpražila mě drsně.
„Co? Tak je tam paštika nebo škvarková pomazánka.“
„Skipni to. Jsem vegetariánka.“
„Tak to já jsem masoterián. Prostě si zkus něco najít.“

V koupelně jsem nijak nespěchal. Noc teprve začínala a trochu oddechu jsem potřeboval jako sůl. Nabízelo se tolik možností, co s načatým večerem, že jsem pochyboval, že budu mít dost energie na jejich splnění.

Vysprchovaný, důkladně vymydlený a čerstvě oholený jsem se vydal vstříc dobrodružství. Z chodby jsem zaslechl tlumené vrčení sybianu. To si dělá prdel! To nemá dost? Nenápadně jsem nakoukl do obýváku zpoza futer. Erin seděla na sybíkovi, v ruce držela kelímek s jogurtem a lžičkou si nabírala. Vychutnávala si nejen posezení, ale jazykem olizovala lžičku jako penis. Znovu jsem ucítil příjemné pnutí v rozkroku.
„Koukám, že sis přeci jen něco našla.“
„Sice to není s živou kulturou, ale mám vyhládnuto,“ zajela lžičkou mezi rty dovnitř a ven.
„No, já bych něco s živou kulturou měl. Jen nevím, jestli vegetariánky můžou tohle maso,“ rozevřel jsem župan a odhalil stojící ocas.

Noc byla náročná a dlouhá. Neděle zrovna tak. K vymalování Erinina bytu jsme se dostali až o několik dní později. Po měsíci neustávajícího šukání jsem byl vyšťavený jako mátoha. Erin byla neukojitelná nymfomanka. Pochopil jsem, jak hluboce jsem se mýlil ve svém původním odhadu. Nebyla to žádná šprtka nebo snad ošklivka, která nehledá chlapa.
Jí prostě žádný normální chlápek neměl šanci stačit. Navíc kromě sexu jsme si vlastně neměli co říct, takže jsem i uvítal rychlé ochladnutí našeho krátkého vztahu. Občasné schůzce jsem se nebránil, ale trvale něco takového prožívat nešlo. To bych se mohl rovnou zneživit, jak neustále říkala Erin o všem, co se jí příčilo dělat.