Synova přítelkyně

Manželé Radim a Věra se synem Liborem byli normální česká rodina, jako stovky a tisíce jiných.
Bydleli v pěkném 3+1 na sídlišti a nijak si nenaříkali.

Radim už překročil čtyřicítku, Věra do ní neměla daleko a dá se říci, že i po těch letech manželství jim z těla nevyprchal žár lásky a rádi se milovali.
S osmnáctiletým Liborem cloumala puberta a hormony, ale byl to bezproblémový kluk. Doma se samozřejmě zdržoval co nejméně, což rodičům umožňovalo oddat se uvolněnější vášni za dne, než nucenému tlumení se v noční ložnici, když byl syn doma.
V paneláku, kde je všechno slyšet, to stejně i tak bylo zbytečné, ale proč o půlnoci informovat celý barák, že Věra má skvělej orgáč, že?

***

Ve vedlejším bytě, což byla garsonka, se usídlila nová nájemnice.
Stará paní, která vycházela z bytu minimálně, jednou nevyšla vůbec a po několika dnech ji tam příbuzní našli mrtvou a byt zdědila její vnučka.

Když ji Radim spatřil poprvé u výtahu, úplně zůstal paf.
Vnučka byla asi třicetiletá žena, blondýna a rozhodně ne nezajímavá. Věděla to o sobě a ráda dávala na odiv svou nabídku hezkých dlouhých nohou na vysokém podpatku, napěchovaný hrudník, milý úsměv i kočičí pohled zelených očí, kde blikaly jiskřičky živočišnosti a chlípnosti.

Potkávali se pak ráno celkem pravidelně. Buď už byla na chodbě, nebo teprve vycházela z bytu.
Pozdravili se a ona se vždycky zeptala. „Mohu jet s vámi?“
A to pronesla podmanivým hlasem a Radim byl rád, že měl tvrdý ocas zakrytý kabátem.

***

Jednoho dne opět nastoupili a její přitažlivý parfém naplnil kabinu.
„Mám nějaké technické problémy v bytě. Mohla bych vás s tím obtěžovat?“ zeptala se a třebaže bylo v kabině místo, skoro se na něho namáčkla.
„Ji… jistě… pokud na to budu stačit,“ zablekotal Radim a kalhoty mu hrozily protržením.
„Určitě,“ zašveholila. „Nebojte, ráda vám váš čas vynahradím,“ a to už kabina zastavila v přízemí.
Žena vyplula a Radim ji potácivě následoval a sjížděl pohledem její výstavní nohy.
Pak se jejich cesty rozešly.

***

Navečer Radim hodil řeč se synem.
„Hele, znáš naši sousedku?“
„Jo. Už jsem ji párkrát viděl. Docela kočka,“ kývl Libor
„No právě,“ vzdychl otec. „Dneska mě pozvala k sobě na nějakou opravu. Vzhledem k různým okolnostem tam prostě nepůjdu a ty to vezmeš za mě.“
„Já? Co když to nezvládnu.“
„Snad nejseš levej. Když to nezvládneš, ať si sjedná odborníka. Aspoň to omrkni. Slíbil jsem, že přijdu.“
„Ty se bojíš mámy, viď?“ ušklíbl se Libor a otec přitakal.
„Asi tak nějak. Od tý doby co ji zblikla, ji prohlásila za děvku a tím je řečeno vše. Tak, šťastné pořízení,“ plácl otec Libora do ramene a odkvačil.

Libor odešel, vrátil se asi za hodinu a hned zmizel ve své pokoji.
Radim hned nechtěl vyzvídat, a tak měl Libor čas uvolnit si přetlak.
Saša, jak se žena vedle jmenovala, byla totiž velmi, velmi přitažlivá, ale též velmi, velmi potřebná a vyhladovělá.
K ničemu nedošlo, proběhly nějaké drobné opravy, ovšem následná sklenička likéru a její pohled a řeči, jasně směřovaly k dalším opravám,Tentokrát ale na jiném zařízení.

Libor otci později jenom sdělil, že sousedka je fajn, ale opravdu nic, než vyměnit žárovku a utáhnout vodovod nepotřebuje.

***

Dny plynuly. Libor nyní docela často navečer odešel ven a rodiče znuděně sledovali TV nebo si zašpásovali.

Jednou však něco bylo jinak.
Radim právě vylízal Věře kundičku, porovnal se jí mezi nohama a začal do ní vnikat.
„Oh… áááh… joooo… uuuhhh,“ znělo tlumeně místností a příjemně se cítící Věra se zarazila.
„Co tak hekáš?“ zeptala se, protože přírazy teprve začínaly být rytmické.
„Já nic,“ ohradil se Radim a ustal v pohybech a zaposlouchal se. „To je… od vedle.“
Věra taky poslouchala a usmála se. „Tak kurvička už našla nějakého zákazníka.“
„Co pořád proti ní máš?“ rozhořčil se Radim. „Je pěkná a mladá, tak to taky potřebuje.“
„Abyste se z ní, chlapi, neposrali. Se na ní podívej. Oblíká se jak děvka a jak se nosí… Hergot… nechme ji bejt… nebo už tě taky nepřitahuju?“ zvedla Věra hlas a Radim jí hned dokazoval, že je tomu naopak.

Ocas mu opět rychle ztuhnul do potřebné tvrdosti a pak rozjel rytmické přírazy a působil tak manželce vrcholnou rozkoš zakončenou oboustranným orgasmem.
Když skončili a leželi vedle sebe v mazlivém objetí, hekání a sténání vedle se nijak nezměnilo. Ti dva prostě měli větší výdrž.

Radim už spal, když se vedle konečně rozhostil klid a za chvíli cvakl zámek u dveří. Libor se vrátil domů.
Věře bylo divné, že neslyšela výtah, ale nakonec usnula.

***

Sexuální večery u sousedky se konaly pravidelně a vždy po jeho ukončení se Libor náhle odněkud vrátil domů. Šestý smysl Věře napověděl, že něco není v pořádku a jala se syna sledovat.

A tak, sotva jednoho večera zmizel, nervózně přešla do ložnice a zaposlouchala se do zvuků vedle.
Za chvíli se začaly ozývat neklamné zvuky vášnivé mrdanice. Když konečně skončily, přeběhla rychle ke vchodovým dveřím a přitiskla oko na kukátko.
Nemýlila se.
Z bytu sousedky-děvky vyšel usmívající se Libor a hned začal odemykat dveře domů.
Věře se v hlavě rojily temné myšlenky. Nedokázala skousnout, že Libor a sousedka spolu šukají, ale hlavně…, co když jí syna zcela podmaní a bude jí ho chtít vzít?

To bylo pro Věru, jako matku, nepřijatelné! Tohle musí skoncovat!

***

A tak při nejbližší vhodné příležitosti sousedku zastavila na řeč.
„Milá slečno roztažnožko. Nechte mýho syna na pokoji! Proti vám je o dost mladší a má život před sebou. Rozhodně by nebylo dobrý mu mámit hlavu anebo, nedej bože, s ním snad neplánujete otěhotnět? Mějte rozum a dejte mu pokoj, ano?!“

Saša nejdřív zalapala po dechu a pak spustila kulometnou smršť drsných slov na celý dům.
Věru tím zcela vykolejila, že zbaběle prchla a sousedce se vyhýbala na sto honů. I tak docílila úspěchu, že večerní odchody Libora ustaly a vedle v bytě byl zase klid.

Věra byla spokojena, stejně jako Libor, který si sex odbýval vždy krátce po návratu ze školy, kdy rodiče ještě nebyli doma.

***

Saša Libora rozhodně nechtěla zneužívat, jen potřebovala sex a ten on jí dopřával opravdu v míře vrchovaté.
Po nezbytném líbání a mazlení přikročili k šedesátdevítce, lízání a kouření. Po prvotním orgasmu se zase mazlili, neboť Libor se nemohl jejích dokonalých křivek nasytit a pak už mohli přejít k zásunu.

Saša roztáhla nohy a ochotně v sobě přijala výkonný ocas správného rozměru. Ten s mlasknutím zajel do její hlubiny a oba milence naplnil slastným pocitem.
Libor střídavě líbal tvrdé bradavky a kmital jazykem v jejích ústech, Saša ho objímala, líbala a vzdychala pod jeho strojovými přírazy. Stoupající rozkoš pak dávala najevo hlasitým křikem.
„Ah… ah… jooo… už… už… bu… důůůů… lásko… eee… jeee… úúúúúh,“ kroutila se ve slastné křeči orgasmu a proud semene jí plnil tělískem chráněnou dělohu.

Pak nasadila ústa na povadlý ocas, rychle ho přivedla k erekci a rozjeli druhé kolo.
Při mrdání zezadu byla celá bez sebe blahem a opět to hlasitě dávala najevo.
„Joo… to… je… ono… mačkej… je… oááh… božeee… joooo,“ žádala si prohmat visících prsou, což Libor rád dělal a ty krásné pevné melouny mnul a drtil ve svých dlaních.
Prudce přirážel ocasem mezi nádherné a pevné polokoule zadku a podruhé ji naplnil svou trhavou dávkou.
Třetí číslo si dali málokdy, neměli už většinou sílu ani chuť.

Takto probíhaly radovánky skoro celý rok, kdy Libor odmaturoval a Saša mu oznámila, že je konec. Odjíždí totiž na dovolenou a doufá, že už v cizině i zůstane a přilepí se na nějakýho pracháče.

***

Libor nestačil ani smutnit a cestu mu na chalupě na letní diskotéce překřížila hezká vrstevnice.
Bylo léto, prázdniny, a tak chození zahájili sexem, aby předem poznali, jestli to má cenu. Mělo, a tak spolu pokračovali dál.
Dívka se jmenovala Uršula a byla na prázdninách s rodiči u babičky a dědy.

Libor věděl, kde Klukovi bydlí, takže tam Uršulu doprovázel a ve stodole na statku si ještě před rozloučením vždy zasexovali.
Uršula byla vynalézavá a aktivní, a tak tam řádili a měnili polohy jak na běžícím pásu. Libor předpokládal, že ukončením prázdnin vše skončí, ale rodiče byli jiného názoru, jak se záhy dozvěděl.

„Tak ty prej chodíš s tou Uršulou Klukovou?“ otázal se ho jednou otec. „Tý se drž. Klukovi jsou bohatí sedláci… Nechceš nám ji přivést ukázat?“
Libor se ošil.
„No, víš, tati, my spolu sice chodíme, ale ne nějak na vážno. Je zbytečný to… seznamování.“
Radim se chápavě usmál. „No hlavně, že vám to funguje jinak. Ale stejně bych ji rád viděl.“

Než se ale Libor k něčemu rozhoupal, zařídila vše Věra, která byla na potencionální snachu také zvědavá a s paní Silvií Klukovou se při setkání v obchodě seznámily a zorganizovaly večerní opékání buřtů obou rodin.

Mladí byli nervózní z takových neplánovaných aktivit, ale rodiče se skvěle bavili. O svatbě a podobných záležitostech nepadlo ani slovo a probírali se úplně normální věci.
Věra také o Uršulu neprojevovala nějaký větší zájem. V duchu si ji ohodnotila jako „tuctovku“, zato ji zaujal její otec Miroslav.
Byl to šlachovitý muž, ostřejších rysů a působil přísně. Brzy se však ukázalo, že je to veselý společník a bavič a Věra pro něj měla víc a víc sympatií.
Silvie zase shledala zajímavého muže v Radimovi a pod jeho pohledem se vždycky zakoktala a žvatlala jak malá holčička.
Zkrátka rodiče si vzájemně padli do oka a svým potomkům nevěnovali příliš pozornosti. Ti toho využili a vytratili se za lepší zábavou.

***

Libor Uršulu odvedl do svého pokoje a v mžiku už nazí leželi v pohodlí na lůžku.
„V posteli jsem s tebou ještě nebyla,“zahihňala se Uršula a hned se mu vrhla na ústní zpracování už polotuhého ocasu.
Kouření ji bavilo a nedělalo jí nejmenší problém nechat se udělat do pusy. Sperma i polykala, ale to už jí nepřinášelo kdovíjaký požitek a spíše to milenci poskytovala jen za odměnu.
Ta chvíle nastala teď. Hekající Libor se jí vyprazdňoval do pusy a celou dávku Uršula spolykala. Pak se mu přisála na rty a škodolibě mu zbytky semene nahrnula do pusy. Libor chuť vlastního semene zrovna nemiloval, ale co mohl dělat?

V šedesátdevítce se vzájemně vzrušili do maximálního chtíče a pak už se Libor uvelebil mezi jejíma roztaženýma nohama a hlubokými přírazy jí plenil roztouženou kundu.
„Oáááh… anooo… joooo… gggmmm… oooúúúúú,“ funěla Uršula spokojeně a užívala si rytmické tření ocasu i laskání prsou, uší, krku, kde všude ji Libor během šoustání opusinkovával.
Sama ho hladila po zádech i po zadku a vzpínala se proti němu ve snaze ještě hlubšího proniku, pro spalující slast, která ji pozvolna naplňovala.

Pak už jen oba začali hlasitě sténat a vzdychat a udělali se v jednom okamžiku.
Trhavé dávky semene okamžitě nasávala stahující se pochva a oba se svíjeli v objetí ve slastném pocitu uvolnění a rozkoše.
„Miluju tě,“ šeptala mu vzrušeně Uršula do ucha, ale shodné odpovědi se prozatím nedočkala.

***

VE SLUNNÉM ODPOLEDNI

Věra se před polednem vracela od rybníka. Nechtěla tam zůstávat v poledním parnu a navíc se tam už trochu nudila.
Radim místo koupání raději něco kutil v dílně a Libor s tou svojí Uršulou pochopitelně byli někde zalezlí sami.
Ještě, že se tam potkala se Silvií Klukovou a její tchyní Dobruškou.
A tak ženy probíraly svoje záležitosti a naoko si stěžovaly na nezájem chlapů o koupání v rybníku.

„Ten můj dělá v tom svým kutlochu nějaký samorosty, nebo něco opravuje,“ durdila se Věra.
„Nojo. To Míra je zase celej žhavej do zemědělství a o dovolený ho nestáhnu z pole ani za boha,“ souhlasila Silvie, ale pod přísným pohledem tchyně hned dodala, že pantáta už je přece jen starší člověk a každá pomoc je mu dobrá.
„I my s Uršulou taky přiložíme ruku k dílu. Třeba na obracení sena vás můžu pozvat,“ ušklíbla se.

Teď se Věra v myšlenkách sama vracela domů, když vtom k ní zezadu přiblafal malý traktor.
Otočila se a za volantem se usmíval Miroslav. Hned ji bodlo u srdce vzrušením.
„Chcete si přisednout? Vezu seno do stodoly,“ a hned jí otevřel dveře.

Věra vyhupsla na malé sedátko a usmála se: „Dík… ale mám to jen kousek.“
„Já vím, ale je vedro, abyste tu sebou nešvihla. I když, vaše oživování by také stálo za to,“ konstatoval Míra a Věra celá zrudla rozpaky.
A tak se tak nějak bavili a nenápadně se okukovali.
Věra jen v plavkách a s osuškou přes ramena byla vlastně skoro nahá a Miroslav byl také svlečený a měl na sobě jen vytahané bermudy.
Věře se líbila jeho postava, kde tuk byl nahrazen svaly a vůbec byl celkově mužnější než Radim. Jeho tělo, zbrocené potem, celková idyla horkého letního dne, to vše v ní zvedalo vlnu sexuálního vzrušení.

„Pomůžete mi to složit, že jo?“ otázal se jí, když zahýbali do dvora zajížděli k seníku.
Věta přitakala, obdržela vidle, vylezla na patro a z vozu jí tam Miroslav házel seno, které ona pohazovala dál.
Pak vylezl za ní a když bylo hotovo, náhle ji pevně sevřel v pase a vzrušeně jí šeptal do ucha: „Moc bych tě chtěl. Nepopírej, že na to taky myslíš.“

Věra byla ztracená. Ten dotek byl poslední bod, kdy se rozhodla mu poddat, a tak mu jen mlčky padla do náruče a posléze do voňavého, sluncem vyhřátého sena.
Vášnivě se líbali a zbavovali se toho mála, co měli na sobě.
Miroslav se hned zaměřil na její vnady, které mačkal, hladil, líbal a olizoval dvorce a vzrušením postavené a tvrdé bradavky.
Věra vzdychala, hladila ho ve vlasech a celá se zalykala slastí.
Když se jí jazykem rozkmital v klíně, zaúpěla a dosáhla orgasmu.
Miroslav na nic nečekal a hned do ní zajel tvrdým ocasem až po kořen. Poklekl a ležící Věru napichoval na svůj ocas tvrdě a drsně. Bylo to divoká až zvířecí soulož, bez jemných dotyků a hlazení. Nemilosrdně si bral její tělo a Věra se s hlasitým sténáním chvěla rozkoší.

„Ah… ah… ááánooooo… božeeee,“ s výkřikem vyvrcholila a cítila, jak do ní proudí horké semeno.
„Jooo… jooo… oooh,“ táhle funěl Miroslav a v extázi ji sevřel a drtil v dlaních prsa.

Když procitli do reality, trochu zrozpačitěli, když si uvědomili, co udělali.
„Bylo to… ehm… hezké,“ prolomil ledy Miroslav a natahoval si kraťasy.
Věra si prohlížela otlaky na prsou a dumala, jak tohle vysvětlí, kdyby si toho Radim všiml.
Pak se mlčky oblékla a slezla dolů.
„Promiň,“ znovu se ozval Miroslav.
„Není třeba. Bylo to fajn,“ konečně se Věra pousmála a vyrazila k domovu.

Netrvalo to ani dva dny a konstrukce seníku se opět otřásala divokou mrdanicí a tlumeným hekáním a sténáním.
A tentokrát už šoustali bez rozpaků a s opravdovým chtíčem.

***

SPORTEM KU ZDRAVÍ

Radim se na kole vracel z projížďky, kdy okruh po okolních vsích kombinoval se zastávkami na osvěžující pivko.
Věra jízdě na kole moc neholdovala a vůbec poslední dobou byla nějaká zvláštní. Trávila celé dny u rybníka, vracela se znavená, ale zároveň usměvavá a voněla senem.
„Víš, pod lesem u potoka jsou srovnané kupky a já neodolám a jako malá holka do nich skáču… Je mi tak nějak… mazlivě… fgm… gmmmm… chmmm,“ a hovor vždy skončila vášnivou kuřbou a divokou mrdačkou, přímo v dílně na ponku.
Vyhoupla jednu nohu nahoru a Radim už do ní rval čuráka fest zezadu. Byla vždycky nádherně mokrá a promazaná a šoustání bylo jedna báseň.
„Mačkej mi kůzlátka… ano… joooo… vííc… už… budůůů… oooááááhhhh… seš sladkej… Radimkůůů… júúúúúhhh… jooo,“ vrněla, kroutila se, kňuřela a křičela a silou stahovala pochvu, jako by mu ptáka chtěla rozmačkat. Prostě léto s ní dělalo divy.

Radim jel lesní pěšinou a dojížděl nějakou ženu v upnutém trikotu, která lehce vyklusávala, zřejmě na kondičním běhu. Kladně hodnotil její tvary, když tu žena zastavila a otočila se.
„Radime? Hezký podvečer,“ usmála se Silvie.
„Jééé… to je náhodička, Silvie,“ potřásl ji Radim rukou. „Co vy tady?“
„To, co vy. Sportem ku zdraví,“ smála se žena a vydýchávala se.
„No. Já tomu moc nedám. Spíš si jen tak jezdím, dám si pár piv…“
„Co, Věra s vámi nejezdí?“ zajímalo Silvii.
„Ta spíš chytá bronz u rybníka. Prý se tam vídáte.“
„Jo… to jo. No nic, nechci zdržovat,“ uhnula mu ze stezky.
„V pohodě. Můžeme jít chvilku pěšky,“ slezl Radim z kola, protože ho přítomnost Silvie přitahovala.To netušil, že i on ji.
Nyní zrudla a srdce se jí rozbušilo. Zase bude nemožná, až se jí podívá do očí.
Radim zatím vedl hovor o sobě a o chalupě a přitom ji po očku sledoval. Silvie to zaregistrovala a dělalo jí to dobře.

Mezitím došli na malou mýtinu, kde stála hromada vyrovnaných klád.
„Nesedneme si na chvilku?“ otázal se Radim a obešel klády tak, aby na ně nebylo ze stezky vidět.
Silvii se opět rozbušilo srdce a dumala, jak se zachovat, kdyby se něco mělo stát…
Nestačila si ani srovnat myšlenky, když kolo padlo k zemi, ona byla náhle v sevření mužské náruče a její ústa se ocitla v pevném polibku.
Téměř okamžitě mu ale vyšla vstříc, otevřela ústa a nastal divoký souboj jazyků. Bylo to nádherné, Oba nemuseli nic říkat, ale prostě se chtěli. Během líbání se zbavili svršků a padli do, naštěstí, měkkého mechu.
Radim byl nadšený z jejích velkých prsů, které byly větší než Věřiny, ale přitom krásně pevné.
Silvie mu rukou honila péro a radostně kvitovala jeho velikost a tvrdost.
„Pojď do mě,“ funěla vzrušeně, lehla si a roztáhla nohy.
Kundičku měla vyholenou s rozevřenou nadrženou štěrbinou.
„Dělej si to,“ chraptivě pronesl Radim, který nad ní klečel a sám si honil péro.

Silvie se tedy začala prstit a začala sténat a vzdychat. Její stažený obličej a kmitající prsty byly natolik vzrušujícím pohledem, že se Radim vyhonil do výstřiku a dávky semene jí zkropily břicho.
Silvie byla zklamaná, jenže pak překvapivě sledovala, že ocas mu nijak neměkne a za stálého honění znovu nabývá na síle. Nakonec se dočkala. Tvrdý ocas do ní zajel jak po másle a Radim hned začal přirážet.
Tělem Silvie projel blesk rozkoše a strojové pohyby a tření bylo nevýslovně slastné. Po mnoha letech jí znovu tělem projížděl jiný čurák než manželův a bylo to znát. Jiné pohyby, jiný rozměr, znamenaly větší slast a rozkoš.

„Seš skvělá… úzká… ooohhh,“ funěl jí Radim do ucha a užíval si její tělo plnými doušky. „Chci tě… vystříkat.“
„Ano… ano… vystříkej mě… oooáááhhh… už… budůůůů… jooooo,“ sténala Silvie a vzpínala se proti přirážejícímu ocasu s přicházejícím vrcholem.

Blesk nejvyšší slasti jí projel tělem a vzápětí ji naplnila dávka semene z cukajícího zasunutého ocasu v hloubce její pochvy.
„Ohhh… ááááhh,“ chrčel Radim a vyprázdnil se do ní do poslední kapky.
Silvie byla hotová, jenže nestačila se ani vzpamatovat a už klečela a tvrdý čurák do ní zajel zezadu.
„Jen drž, hezky tě projedu,“ slyšela jakoby zdálky a ocas jí rytmicky projížděl překrvenou pochvou.

Tření bylo jiné a opět velmi vzrušující. Radim k tomu přidal mačkání a laskání visících měchů prsou, a Silvie se znova dostávala do tempa a vzrůstající rozkoše. Kolem pronikajícího ocasu vytékaly proudy šťáv, přírazy tak zněly mlaskavě a ocas v ní jezdil lehce a volně.
„Ah… ah… užžž… zaseee… júúúh,“ kvílela Silvie v druhém orgasmu a potem zbrocený Radim do ní podruhé vystříkal posledními zbytky semene. Víc už ze sebe nedostal.
Ocas mu zvadl a volně z ní vyjel, následován výtokem semene a šťáv.
Silvie se svalila na zem, znaveně oddychovala, nemocna slova a hleděla na povadlý mokrý ocas, který ji dvakrát vynesl do nebe.
Radim si toho všiml.
„Chceš ještě?“ i když věděl, že by se mu nepostavil.

Silvie se skoro otřásla hrůzou a začala se znaveně oblékat.
„Asi nedojdu domů, jak si mi dal.“
„To tys mi dala,“ usmál se Radim a Silvie po něm loupla očima.
„Ještě se mi směj. Co když bude Míra chtít sex? Už máme pár dní pauzu,“ a zamyslela se, proč vlastně. Dosud spolu pravidelně šukali a teď, poslední dobou…? Asi je unavenej z práce.

Netrvalo to ani dva dny a lesní mýtina opět zažívala divokou mrdanici s hlasitými projevy orgasmů. Silvie se sice domů z kondičního běhu vracela zcela vyřízená, ale uspokojená a šťastná.

***

Všechno má svůj začátek i konec. Tedy i prázdniny. Všichni zúčastnění byli létem nadšení a plni radostných vzpomínek na prožité chvíle se navrátili do svých domovů, všedních dnů a pracovních povinností.

„To jsi to hezky napsal,“ dočetla Uršula text rodinné kroniky a s uspokojením uložila spící děcko v náručí do postýlky.

„Nech mě, dočkáš se!“sykla ještě na Libora, který jí zajel chtivě rukou pod sukni. „Raději mi řekni, jak ses dozvěděl to o našich rodičích?“

„Táta se mi prokecl v hospodě, že prej už je to stejně promlčený a to o mý mámě vím z Mírovejch šedesátin. Oni si zavzpomínali na starý časy se vším všudy a já je slyšel a potom i viděl, jak si to rozdávali vzadu na zahrádce u tý starý hrušky. Nikdo z vás si ničeho nevšiml, jen já a pak jsem to na Míru vybalil a on se mi ke všemu přiznal. Vzali jsme to sportovně a v pohodě. Tak takhle to bylo. A teď už pojď, ať mám dál o čem psát.“

Uršula se usmála, stáhla si triko, sukni a do postele k manželovi přilehla nahá a dychtivá…